od Jerson » 21. 1. 2019, 10:55
Pár rad z mé zkušenosti (čtyři roky Andor a Abarin, tři roky FB hry)
V prvé řadě musí hra fungovat i pro dva hráče, z nich oba chtějí hrát postavu. To do velké míry smazává rozdíly mezi GM a hráčem, i když stále mohou být.
Ve druhé řadě musí mít každý právo popisu poměrně velké části světa, protože čekat s popisem na GMma a dolaďovat představu pomocí otázek a doplňjících popisů je velmi zdlouhavé.
Svět nebude bez hráčů fungovat vůbec - není to počítačová simulace, která poběží, i když se nikdo nedívá. Jako vážně nebude, už jsem to zkoušel několikrát, a pokaždé se svět hýbe jen tam, kam se hráči dívají (obrazně řečeno). GMmové udržující svět v chodu i bez zásahu hráčů jsou vhodní na psaní povídek, protože hráči jim to spíše kazí.
Naopak, svět musí fungovat i bez neustálých zásahů GMma, zejména pokud půjde o hru více hráčů.
Tvá myšlenka použít známá pravidla ze stolního RPG na netu je zjevná, ale nefunguje. Tento postup klasicky vydrží do prvního boje, který se ukáže nehratelně složitý kvůli řádově většímu množství nutných úkonů a zabrždění děje. V zásadě nesmí bojová scéna vyžadovat jiná pravidla než scéna nebojová, nebo tedy víc pravidel a jemnější dělení činností.
Já to obnovení sil vázané na herní čas pochopil, a moje výtka směřuje k němu - kdo určí, že ve hře uplynulo 10 minut? A co bude během té doby dělat hráč, jehož postava nemůže nic dělat?
Tradiční RPG se dá zjednodušit tak, že si svou postavu zapamatuješ, není třeba si ji zapisovat. A dá se hrát bez čísel, což je na hru po netu mnohem snazší. Ve srovnání s neustálým koukáním do deníku postavy a jeho úpravou je to nebe a dudy - navíc zvaž, že část lidí třeba bude hrát jen na mobilu.
Pokud nenávidíš tvorbu NPC, tak je nevytvářej vůbec. NPC kromě popisu a jedné či dvou charakteristik nepotřebuje vůbec nic dalšího. Ani se za něj nemusí hrát tak, jako by to byla vlastní postava v rukách GMma, a ani ji nemusí hrát GM (popravdě, je to spíše na škodu).
Řada netových her se snadno a dobře obejde úplně bez vypsaných schopností postav, aniž by to znamenalo, že každá postava může dělat cokoliv a být v tom nejlepší.
Jocho píše: ↑21. 1. 2019, 08:50
Ja som tiež skúšal hrať by post a omrzelo ma to, pretože som nezvládal čítať každý deň 4 steny textu. Preto volím menej rules-light systém, v ktorom môžu hráči vyhodnotiť napr. náhodný stret bez jediného zásahu GMa a zároveň nemajú pocit, že sa na nich tlačí, aby tvorili komplexný príbeh.
A co v těch čtyřech stěnách textu bylo? A jak to souvisí s množstvím pravidel? Protože moje zkušenost je, že čím méně pravidel, tím méně textu okolo. Navíc podle tebou napsaných pravidel hráči náhodný střet bez GMma nemůžou vyhodnotit, nehledě na to, že do netové hry se náhodné střety vůbec nehodí.
Naopak na tom příběhu by právě měli hráči spolupracovat. Nemusí být komplexní, ale donutit hráče projít příběhem podle záměrů GMma je na netu složitější, zejména pokud GM nemůže reagovat okamžitě a na každý příspěvek každého hráče (což podle tvých pravidel spíše musí).
Jak si představuješ, že se tvá hra bude hrát?
Pár rad z mé zkušenosti (čtyři roky Andor a Abarin, tři roky FB hry)
V prvé řadě musí hra fungovat i pro dva hráče, z nich oba chtějí hrát postavu. To do velké míry smazává rozdíly mezi GM a hráčem, i když stále mohou být.
Ve druhé řadě musí mít každý právo popisu poměrně velké části světa, protože čekat s popisem na GMma a dolaďovat představu pomocí otázek a doplňjících popisů je velmi zdlouhavé.
Svět nebude bez hráčů fungovat vůbec - není to počítačová simulace, která poběží, i když se nikdo nedívá. Jako vážně nebude, už jsem to zkoušel několikrát, a pokaždé se svět hýbe jen tam, kam se hráči dívají (obrazně řečeno). GMmové udržující svět v chodu i bez zásahu hráčů jsou vhodní na psaní povídek, protože hráči jim to spíše kazí.
Naopak, svět musí fungovat i bez neustálých zásahů GMma, zejména pokud půjde o hru více hráčů.
Tvá myšlenka použít známá pravidla ze stolního RPG na netu je zjevná, ale nefunguje. Tento postup klasicky vydrží do prvního boje, který se ukáže nehratelně složitý kvůli řádově většímu množství nutných úkonů a zabrždění děje. V zásadě nesmí bojová scéna vyžadovat jiná pravidla než scéna nebojová, nebo tedy víc pravidel a jemnější dělení činností.
Já to obnovení sil vázané na herní čas pochopil, a moje výtka směřuje k němu - kdo určí, že ve hře uplynulo 10 minut? A co bude během té doby dělat hráč, jehož postava nemůže nic dělat?
Tradiční RPG se dá zjednodušit tak, že si svou postavu zapamatuješ, není třeba si ji zapisovat. A dá se hrát bez čísel, což je na hru po netu mnohem snazší. Ve srovnání s neustálým koukáním do deníku postavy a jeho úpravou je to nebe a dudy - navíc zvaž, že část lidí třeba bude hrát jen na mobilu.
Pokud nenávidíš tvorbu NPC, tak je nevytvářej vůbec. NPC kromě popisu a jedné či dvou charakteristik nepotřebuje vůbec nic dalšího. Ani se za něj nemusí hrát tak, jako by to byla vlastní postava v rukách GMma, a ani ji nemusí hrát GM (popravdě, je to spíše na škodu).
Řada netových her se snadno a dobře obejde úplně bez vypsaných schopností postav, aniž by to znamenalo, že každá postava může dělat cokoliv a být v tom nejlepší.
[quote=Jocho post_id=550840 time=1548057005 user_id=3204]
Ja som tiež skúšal hrať by post a omrzelo ma to, pretože som nezvládal čítať každý deň 4 steny textu. Preto volím menej rules-light systém, v ktorom môžu hráči vyhodnotiť napr. náhodný stret bez jediného zásahu GMa a zároveň nemajú pocit, že sa na nich tlačí, aby tvorili komplexný príbeh.[/quote]
A co v těch čtyřech stěnách textu bylo? A jak to souvisí s množstvím pravidel? Protože moje zkušenost je, že čím méně pravidel, tím méně textu okolo. Navíc podle tebou napsaných pravidel hráči náhodný střet bez GMma nemůžou vyhodnotit, nehledě na to, že do netové hry se náhodné střety vůbec nehodí.
Naopak na tom příběhu by právě měli hráči spolupracovat. Nemusí být komplexní, ale donutit hráče projít příběhem podle záměrů GMma je na netu složitější, zejména pokud GM nemůže reagovat okamžitě a na každý příspěvek každého hráče (což podle tvých pravidel spíše musí).
Jak si představuješ, že se tvá hra bude hrát?