Kapitola 14 - Západ fašismu
Z domova:
Válka zuří, ale i během války kdy mladí muži jsou na frontě a finance proudí na zbrojení nesmíme zapomenout na naše hlavní principy. A když na ně nezapomínáme, vrací se nám to pozitivně.
Překvapivě opět vyhrál Beneš.
Našim hlavním cílem teď je vytvořit životaschopné letectvo. Koneckonců, nebe je naším mořem.
A prvním krokem k novému letectvu je postavit nové letiště.
A následně obnovit leteckou školu.
Na frontě se zase dlouho zdálo, že to zůstane u patové situace, ale najednou se něco zlomilo. Británie získala znovu iniciativu, nám se podařilo prolomit obrany u řek, a když tankové divize zabraly přístav pod Benátkami a bleskovým postupem k Boloni odřízly 75% italské armády od zásobování, bylo vyhráno. Nepřítel padl, naše armády zabrala skoro celou Itálii a pak už jsme jenom čekali na kapitulaci.
Epilog:
Na mírové konferenci v Cagliari bylo na začátku dost dusno. Čechoslováci chtěli potrestat Němce za jejich agresi a pořád nezapomněli na to, jak ze začátku museli bojovat sami. Avšak spojenci argumentovali, že další trestající mír pouze zopakuje historii a za další desetiletí budeme mít další válku na krku. Nakonec všichni svolili ke stabilizačnímu řešení.
Itálie se měla vzdát svých kolonií v Libyi a Etiopii.
Do čela Německa a Itálie se postavily demokratické vlády a byly udělené pouze symbolické reparace.
V Německu nyní začíná zmi vést Konrad Adenauer
A v Itálii Tancredi Menabrea
Dva hlavní motory fašismu byly poraženy a třetí (Japonsko) prohrává invazi Číny. Silnější ránu celé fašistické ideologii nemohli její příznivci dostat a tak v řádu několika měsíců prakticky vymizela.
Polnímu maršálovi Vojcechovský bylo udělené nejvyšší vyznamenání. Generál Luža byl povýšen a vzejde do historie jako legendární generál, jenž dokázal vytěžit maximum ze síly lehkých tanků. Generace, které po nás přijdou budou studovat jeho bitvy a manévry.
Evropa si může konečně na chvíli vydechnout. Možná se z Východu blíží nová rudá hrozba, ale to už je příběh na jinou dobu.