Víno

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:D :) :( :-? 8) :lol: :P :oops: :cry: :roll: :wink: $D $8) $cry$ $P :-)= :eyecrazy: :>:o/ :>;o) O-) :clap: :think: $lol$ $:) $;) $-o :idea: :arrow? :!: :?:
Zobrazit další smajlíky

BBCode je zapnutý
[img] je vypnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí

Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Víno

Re: Víno

od Vallun » 14. 3. 2020, 15:45

Začínáme se starými víny – červená by RareWine
V pořadí již čtrnáctý úvod do červených archivů zorganizovaný Rosťou Kunešem, pro mne třetí návštěva téže akce. Ač červené obecně moc nemusím, tak u této akce rád dělám výjimku, protože je slušná pravděpodobnost, že mne alespoň část vín nadchne. Zkrátka terciální tóny jsou fajn i v červeném provenienci a zrání obvykle dokáže taniny zakulatit a schovat tak, aby neotravovaly.

0. Cava 2016, methode traditionel – 84 b.
– jednoduché velmi příjemně pitelné bublinky s trochu příliš výrazně nahořklým závěrem

1. Savigny les Beaune 'Clos des Guettes' 1er Cru 1993, De la Juviniere, Burgundsko, Francie – 87+3 b., 4. místo, za mne vítěz
- Vinařství nyní součástí D´Ardhuy, které má 1 * CC; ročník celkově mírně nadprůměrný) 17,5 b. dle CC), ale RP jen 80 b.
B: tmavocihlová až hnědavá s výrazně zlatavými okraji
V: Krásná, plná, akátový med, růže, vánoční koření, lehké kouřmo
Ch: příjemná, pohlcující, vyvážená, elegantní, zbytky ovocitosti – třešně, maliny, zapracovaný sud
- Výborné víno, nad nímž by člověk mohl strávit velmi příjemný večer, zrání se projevilo zjemněním a zkompaktněním vína

2. Langhe Dolcetto Visadi 1999, Domenico Clerico, Piemonte, Itálie – 82+1 b.
- Dolcetto je odrůda na rychlou spotřebu, Domenico Clerico je možná nejlepší vinař Piemonte
- Víno mělo být cca 20 let za zenitem, ale na to bylo v příliš dobré kondici, byť vůně již nebyla zcela spojitá, líh dominoval nad ne nezajímavou směsí zemitých a tabákových tónů. Barva byla výrazně tmavohnědá, ale v chuti stárnutí příliš patrné nebylo, takové slušné, jemnější, ale přesto italské červené víno.

3. Zinfandel Mendocino County 1982, Fetzer, Kalifornie, USA – 83+1 b.
- Lokalita kousek severně od Napa Valley, dosti průměrný ročník, dříve rodinnou firmu nyní vlastní chilský gigant
- Ve vůni směs masitosti až hub, ale také jahodový sirup. Barva nahnědlá. V chuti již jen zbytečky ovocitosti, delší elegantní dochuť jahodového čaje. Nejstarší víno večera určitě bavilo, věk nebyl znát nějak příliš, na červené víno slušné.

4. Ch. Grand Corbin Despagne 1990, Bordeaux, Francie – 86+2 b., 3. místo, za mne 2. místo
- Superročník – 98 b. dle RP, průměrný vinař/šató x top lokalita poblíž Pomerolu, na vinících má 75 % Merlot, 24 % CF a 1 % CS
V: výrazná a elegantní, směs uzeného sýru a mléčného karamelu
B: červenohnědá
Ch: bordeauxsky mladá, plynule navázána velmi dlouhá dochuť, velmi elegantní jemnější víno.
- Velmi dobré víno, červenost překáží méně než u Italů (vč. primitiva z Kalifornie), ale celou lahev bych sám spíše nevypil (na rozdíl od burgundského).

5. Cabernet Sauvignon 'Brookman' 1998, Clarendon Hills, McLaren Vale, Austrálie – 86+2 b., 1 místo, za mne 4. místo
- Menší sestra slavného Avstralisu, dle RK jsou Australani momentálně nejlepší v technologiích, jak v aplikaci, tak ve vývoji nových.
- Barva rubínově tmavá, bez dokladů zrání. Ve vůni směs červeného ovoce a alkoholu, v chuti dominuje lihová hřejivost, ale ani spolu s ostřejšími taniny nepřekryje rybízovitou ovocitost.

6. Lucente 1997, Frescobaldi, Toskánsko, Itálie – 84+2 b.
- Rodina Frescobaldi se vinaření věnuje od roku 1308, tento konkrétní závod byl vytvořen jako společný podnik s R. Mondavim (vinař z Kalifornie), Lucente je druhé víno podniku
- Dobré, zpočátku velmi zavřené víno pod smradlavou pečetí, ale otevřelo se do krásy a po cca hodině dokonce vcelku pěkně vonělo. Tělo plné, silné, ale strohé.

7. Grande Cuvée Pic Saint Loup 2005, Domaine de L´Hortus, Languedoc, Francie – 85 b.
- Složení ala Chateau nuvevo du Pap )Grenache, Syrah, Mouvedre), ročník 88 b. dle RP, vinařství založeno v 90. letech, dnes jedno z top vinařství Languedocu.
- Víno nebylo nejhorší, ale vlastně na degustaci nepatřilo, přestože věk 15 let splnilo – projevem se jednalo o mladé, sotva dospělé víno s výraznou kyselinkou a lihem, ale na červené vcelku snesitelné – taniny z něj nečouhaly.

8. Les Terrasses 1997, Alvaro Palacios, Priorat, Španělsko – 87+1 b., 2 místo, za mne 3. místo
- Základní víno hlavní hvězdy aktuálně nejmódnější oblasti Španělska, ležící v Katalánsku. Víno je směskou Grenache a Carignan.
- Ve vůni intenzivní krásná káva s mlékem. Barva černočervená, v chuti kávové bonbony červené drobné ovoce, náznak marmelády.

9. La Cinso 2016, Domaine Anne Gross/Jean Paul Tollot, Cazelles, Languedoc – 84 b.
- Manželský projekt druhé nejlepší vinařky Burgundska a jejího mnohem méně slavného manžela realizovaný v Languedocu, spojující studenou přísnou eleganci Burgundska a vřelou duši jižní Francie.
- Velmi dobře pitelné, byť samozřejmě dosti mladé, víno výrazně fialové barvy.

Re: Víno

od Vallun » 12. 2. 2020, 18:36

už to tu vypadá na samomluvu, ale co už...

45. MDK – Exotická vína
Hlavní myšlenkou degustace je doplnit další země na pomyslnou mapu vinařského světa, které MDK prostřednictvím jejich vín navštívilo. Dosavadní seznam není vůbec špatný: ČR, Slovensko, Německo, Francie, Itálie, Maďarsko, Španělsko, Chorvatsko, Řecko, Bulharsko, Gruzie, Rusko, USA, Indie, Dosud Spojené království, Jihoafrická republika, Lucembursko.

Švýcarské vinařství – jeho nejznámějším a nepříliš chvalným produktem je vznik odrůdy Müller Thurgau – tedy snaha prof. Müllera udělat ryzlink, který bude dobře fungovat v horských podmínkách kantonu Thurgau. Jinak o něm lze říct především to, že je mimořádně a velmi drahé, soustředěné v jihozápadním koutu země (zjednodušeně, úbočí Alp spadajících k Francii). Více (nepřesných) informací lze nalézt např. zde: https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sv ... -sveta_hig?
Chrupka bílá, neboli Chasselas - https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrupka_b%C3%ADl%C3%A1

Penfolds – (asi) nejslavnější australské vinařství, světově proslulé víny Grange považovanými za nejlepší Shiraz (a jeden z nejlepších Syrahů) na světě (pro zajímavost, láhev 2007 stojí cca 13,5 tisíce Kč). Založeno 1844, poblíž města Adelaide v Jižní Austrálii (západní strana toho zubu, co končí Tasmánií) imigranty z Anglie, konkrétně oblast Barrosa Valley a McLaren Valley. Momentálně i největší australské vinařství.

Kosovské vinařství – cca 3 300 har okolo jihokosovské obce Rahovec, inspirací Nappa Valley, USA. Velkou devizou je více než 250 slunečních dní ročně. https://radiozurnal.rozhlas.cz/muslimov ... ti-6279908

Israel – divoká réva se tu pěstovala již v širém dávnověku (až 800 000 let dozadu). Moderní vinice na Golanských výšinách založeny roku 1976. Využívá se zvláštní systém, kdy vinařství má vinice ve třech regionech, z nichž každá dodává do výsledné cupáže jiné vlastnosti – víno z Golan (objemově největší podíl) kyselinku, víno z Negevu cukry a aroma a nakonec víno z okolí Jeruzaléma (Judské hory) vznešenost a mineralitu. Vína se svážejí do sklepa (většinou na Golanách) v podobě moštu, tam se zcelují a fermentují. Všechny vinice jsou zavlažovány kapénkovou závlahou. Vinařská tradice přerušena na dlouhou dobu muslimy (od 7. do 19. století), až 1882 Rotschildové z Bordeaux obnovují produkci vína.

Moldavia – dřívější vinice SSSR, dosud zbyl v obci Cricova, severně od Kišiněva sovětský národní archiv vín – základem vína ukořistěná Rudou armádou z toho, co Němci ukořistili ve Francii. Bývalé vápencové doly mají více než 100 km chodem, osobní komůrku zde mají třeba Putin nebo Zeman, který tam uložil láhev becherovky z roku 1914. Jedním z řídících enologů byl (možná je) dr. Jaroslav Staňa, dědeček současného tuzemského vinařství.

Libanon – jeden ze světově nejstarších vinařských regionů – vykopávky z Baalbeku prokazují, že zde Féničané dělali víno již 4 000 let před naším letopočtem. Nyní je vinařství soustředěno do Údolí Biká (Wadi Bekaa), do nadmořské výšky 900 až 1700 mnm (využívá se tzv. kalifornský mlžný efekt, chránící bobule před přehřátím). Převahu mají francouzské odrůdy (jižního typu) a bílé autochtony Obeidah a Merwah (podle místních praotci Chardonnay).
https://www.wineworld.cz/libanon-vinarske-regiony/

Mexiko – asi 30 000 har, víno se zde pěstuje přes 300 let (prvopočátky již v 16. stol.), ale v moderní době dosáhlo velkého rozmachu na sklonku 20. století, kdy, převážně ve španělských rukou, bylo určeno k výrobě stolních vín ve velkém, později začaly klesat objemy a růst kvalita.
http://winegrapevarieties.blog.cz/1707/mexiko
Japonsko – má o pár set hektarů vinic více, než ČR! Pěstují vlastní křížence evropských, amerických a domorodých odrůd, často na podnožích vitis labsrusca.
http://winegrapevarieties.blog.cz/1707/japonsko
Sake - Sake se vyrábí ze speciálních odrůd rýže (sakamai). Rýžová zrna se nejprve obrousí, máčejí a v páře uvaří. Uvařená vychlazená zrna se infikují plísně koji (Aspergillus oryzae), která škrob enzymaticky štěpí na jednodušší cukry, které poté kvasí a vzniká alkohol. Výroba je velmi podobná výrobě piva.

Přehled vín:
0. Bohemia sekt Non Alcohol – 78 b. mimo hlasování
Nejedná se o žádný zázrak, ale v zásadě ani o nic závadného, nicméně se především nejedná o víno, ale o směs odalkoholizovaného vína a vinného moštu. Bublinek je trochu příliš plná tlama, ale v zásadě+ jde o příjemné, jednoduché, výrazně nasládlé, pití.

1. FENDANT - Chasselas 2017, Cave St, Pierre, Vallais, Suisse (Col 12 %) – 79 b./1 hlas
Víno mělo jít původně až jako číslo dvě, ale vzhledem k tomu, že plánovaný vzorek č. 1 dorazil později, tak to nevyšlo.
Víno peckovitě nahořklé, duté až prkenné chuti, celkově tenčí, ale jinak bez nepříjemných tónů a dosti věrné odrůdě. V dobrém smyslu rustikálně prosté.

2. Chardonnay 2016, Koonunga Hill, Penfolds, Australia – 84 b./0 hlasů
Ve vůni silně patrný sud až živočišné tóny, v chuti dosti mladé, burgundský styl s novosvětským štychem. Kvalitní pití, zejména až dospěje.

3. Rulandské šedé barrique 2017, Botanická zahrada, Vinice Sv. Kláry, Praha – 85 b./4 hlasy, druhé místo
https://mojelahve.cz/vino/rulandske-sed ... bile-19516
Holt pro Moraváky je víno z Prahy ta největší exotika:)

4. QUETZAL 2015, Vinicola de Tecate, Valle de Guadalupe, Baja California, Mexico (Chardonnay a Chenin blanc, Vol 13 %) – 82 b./0 hlasů
Příjemně voňavé víno, jemnější, mírně nazrálé, olejovitý, středně dlouhý závěr.

5. OZEKI saké, Nippon (Vol 14,5 %) – 79 b./0 hlasů
Slavné japonské rýžové víno v méně výrazné podobě. Vůně slaně umělá až mírně chemická, chuť spíše decentní, řídká.

6. YARDEN Muscat 2013, Golan Heifghts Winery, Galilaa, Israel – 86 b./11 z 11, hlasů, první místo
Výrazně voňavý, mírně nazrálý, elegantní slunceplný muškát zlatavé barvy.

7. Red Wine, Kourtaki, Crete – 81 b./0 hlasů
Lehké, tenčí, bez těla, nijaké, ale nikoliv vadné či příliš červené.

8. Noirillon 2016, Cave de la Cote, Vaud, Suisse (cuvée Gamay a Pinot noir) – 82 b./0 hlasů
Víno výrazně temné barvy, nahořkle mladé, ve vůni velmi hořká čokoláda s náznaky nemleté kávy a tabáku. Zatímco barva je dosti nepinotová, chuť je pinotu podstatně blíže, byť hlavní devizou je potenciál.

9. LES TERROIRS 2014, Domaine Wardy, Vádí Biká, Libanon, (cuvée Cabernet Sauvignon, Merlot, Cinsault a Syrah) – 83 b./2 hlasy
Vůně zejména zpočátku dost nevýrazná, barva tmavá, chuť ostře zemitá, později natrpklá a taninová, dochuť delší, plná. Tělo i struktura vína potřebují dospět, ale potenciál to určitě má.

10. Merlot 2012, vinařství Stone Castle, Rahovec, Kosovo – 83 b./1 hlas
Vcelku příjemné, téměř ještě mladý Merlot, v chuti výrazné kovové až přímo železné tóny a žula, ve vůni náznaky třešní a tabáku.

11. PASTORAL - Cabernet Savignon 2017, Bostavan, Etulia, Moldova (Vol 12 %) – 85 b./3 hlasy, těsně třetí místo degustace
Jemné, hebké a vcelku lahodné víno, lehounké stopy kouře propojují vůni s chutí, taniny přítomné, zachytitelné, ale neobtěžující, přítomný cukr je naopak docela složité zaznamenat.

Re: Víno

od Vallun » 26. 1. 2020, 21:13

13. malá páteční degustace na téme "2015"

Ročník je u vína jeden z nejsledovanějších údajů, ač sám o sobě nemusí říkat vlastně vůbec nic, zejména bez uvedení oblasti původu hroznů. Dle Roberta Parkera, nestora souhrnného hodnocení ročníků je ale třeba rozlišovat i bílé a červené odrůdy, minimálně. Takže např. vlastní Burgundsko má hned tři údaje – pro bílá vína, pro červená z Cote de Nuits a pro červené z Cote de Or. Pro naší oblast však neudává čísla žádná a geograficky nejbližší Rakousko (Wachau) nelze použít pro zjevné rozpory.

Ročník 2015 je podezříván, pokud se vůbec odborníci na něčem shodnou, že by mohl být z těch lepších, resp. možná nejlepší z druhé dekády 21. století. Nicméně i proti tomu lze slyšet řadu výhrad. Obecně platí, že velké ročníky jsou, u velkých vín, charakteristické tím, že ta vína „se otvírají“ – jsou přístupná pro normální pití, spíše později, tím později, čím větší ročník. 2015ky byly ale docela dobré od začátku, což může znamenat buď to, že nepůjde o tak velký ročník, nebo to, že půjde o jeden z největších. Na takový úsudek je ale příliš brzy, 5 let opravdu nestačí.

0. Muškát žlutý, MZV 2018, Svoboda - 78 b.
https://mojelahve.cz/vino/muskat-zluty- ... bile-22064

1. Bouvierův hrozen, PS 2015, Ch. Valtice - 81 b./komise 79,777 b.
https://mojelahve.cz/vino/bouvieruv-hro ... ile-22026

2. Muller Thurgau PS 2015, Pavlovín - 79 b./komise 79,222 b.
https://mojelahve.cz/vino/muller-thurga ... bile-6286

3. Ryzlink rýnský, kab 2015, Davinus - 83 b./komise 81,667
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... ile-22027

4. Ryzlink rýnský, kab 2015, Školní statek Mělník - 84 b./komise 82,444
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... bile-14394

5. Ryzlink vlašský, MZV 2015, Lebloch - 82 b./komise 82,333 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... bile-22028

6. Hibernal, PS 2015, Znovín - 82 b./komise 82,625 b., vítěz degustace
https://mojelahve.cz/vino/hibernal-terr ... -bile-8787

7. Pinot noir VzH 2015, Lůbal - 82 b./komise 82,5 b.
https://mojelahve.cz/vino/rulandske-mod ... vene-21997

Re: Víno

od Vallun » 21. 1. 2020, 20:56

Re: Víno

od Vallun » 21. 1. 2020, 18:23

44. MDK – Slovenské vinařství
Slovenský vinohradnický region má cca 21 000 hektarů registrovaných vinic (více, než ČR), ale jen 17 000 hektarů je obdělávaných. Ty se dělí do 6 vinohradnických oblastí, z níž ale oblast Tokaj je malinkatá – má 907 hektarů v 7 vinařských obcích (jedná se o severní výběžek Tokajské oblasti na samém východě Slovenska). Ostatními oblastmi jsou od západu Malokarpatská, Južnoslovenská, Nitrianská, Stednoslovenská a Východoslovenská, každá z nich se dělí v průměru na 8 vinařských rajonů, jež zahrnuje v průměru necelých 15 vinařských obcí (dohromady i s Tokajem jich je 603). Prostorově jsou rozloženy v podobě spermie s baňatou hlavičkou začínající u Bratislavy a táhnoucí se podél maďarských hranic až do Sobranců u ukrajinské hranice.

Právní úprava je založena zákonem č. 313/2009 Z.z. o vinohradníctve a vinárstve (dosud 5 krát novelizován) vzhledem ke komunitární ingerenci a společné historii není nepodobná naší úpravě, jen je poněkud upovídanější (což je způsobeno 7 §§ pro Tokaj). Důraz však je již kladen na zeměpisný původ vína, přívlastky dosud znají pod pojmem Tradičný výraz. Vliv rakouského přístupu je rovně patrnější než u nás – projevuje se limitací obsahu alkoholu v jednotlivých druzích vín. Toleruje se až 15 % příměsí, a to včetně Tokaje… Existence slovenské Tokaje je samozřejmě trnem v oku Maďarům, kteří by rádi užívání tohoto názvu zakázali nebo oblast obsadili (o to se ostatně pokusili v roce 1922). Tokajská esencia obsahuje aspoň 450 g/l prírodného cukru a 50 g/l bezcukorného extraktu

V roce 2012 napsal Tomáš Š. (https://mojelahve.cz/clanek/slovenska-v ... estupu-120) že počet českých zdrojů ke slovenskému vinařství je značně omezený. Za 8 let se situace vyvinula tak, že není dostupná ani část dřívějších pramenů ve slovenštině. Ostatně na tento článek odkazuje i wikipedie… proto jej doporučuji Vaší pozornosti, pouze doplním, že výrobu šumivých vín (první mimo Francii) rozjel v Bratislavě Johan E. Hubert. Poměr výměr je něco přes 7 ku 1 ve prospěch bílých odrůd, přičemž přes 50 % výměry zabírají Ryzlink vlašský a Veltlínské zelené.

Viniční trať se nazývá hon, mošt mušt, burčák burčiak… Za všechny slovenské vinaře bych zmínil Chateau Topoľčianky, v minulosti měli snahu proniknout na český trh, Chateau Viničky, kterým se to podařilo, protože se jedná zřejmě o největšího výrobce kvalitních/víceputňových tokajských vín a Stefana Kasnyika ze Strekova, chromého naturálního vinaře, jehož organický Vlašák proslulý (prodává se za 25 E a mizí téměř výhradně na západ).

Přehled vín:
1. Pesecká Leánka, Pivnica Čajkov – blend 2017/2018 – 82 b./1 hlas
Naturální víno z původně rumunské odrůdy Pesecká Leánka (více zde: http://www.ovine.cz/web/structure/20.ht ... mKey=cz_75 ) – nejspíše Muškát Ottonel x Grassa de Cotnari, vyšlechtěné na začátku 20. stol.
Ne nepitelné víno s převládajícími tóny nezralého muškátu až muškátové natě s ostře kyselou dochutí ozvláštněnou náznakem minerální slanosti. Výraznější aromatika muškátových vín v kombinaci s naturálním provedením nepřináší jen výhody.

2. Pinot blanc 2017, Tajna – 84 b./0 hlasů
Slabá ale intenzivní vůně živočišně sudová. V chuti neuspořádané, první dojem dosti sladký, později neuspořádaná směs sladkých, hořkých i kyselých stop. Víno má mohutnost i náznaky příjemné textury, ale je rozhárané a není zcela jisté kdy a zda vůbec dozraje k potřebné eleganci. Podle mne za 2-3 roky bude lepší, ale vyskytly se i názory, že mu čas příliš nepomůže.

3. Mono Furmint 2015, Macík Winery, Tokaj – 85 b./5 hlasů – vítěz degustace
V bohaté vůni stopy ušlechtilých dřev (santal), v chuti doplněné elegantní kyselinkou. V dochuti však příliš ostře vystupuje líh, což vínu jeden, dva bodíky ubírá.

4. Chardonnay 2018, Echo Falls, California – 85 b./0 hlasů
Lehké, voňavější, mírně sladce působící kytičkové Chardonnay, vlastně docela dobré příjemné víno na nezávazné popíjení – vlastně docela typický moravia style šardonky. Z hlediska řemesla čistě zpracované, s přiměřenou texturou, mohutností i délkou. Na nic si nehraje, za moravskou inspiraci bodík přičten.

5. Pinot Noir, Tierra Y Hombre, Chile – 81 b./0 hlasů
Typově velmi podobné víno s předchozím, ale právě ve srovnání s ním nedopadlo, nemohlo dopadnout úplně dobře, protože zatímco chardonnay bylo vlastně dobře udělané víno k bazénu, které nabídlo nějakou tu zajímavost a slušné řemeslo, tak Pinot na to šel jinak a byl ve všech ohledech průměrný, nepřekážející, ale osobitost, myšlenka či elegance mu na hony utekly. Typické víno z hypermarketu, tentokráte ale z Markse a Spencera, takže přeci jen bez vad a nepříjemných tónů.

6. Motýl rosé (prý Merlot 2019) – 78 b./0 hlasů
Víno, které mělo splnit podmínku „slovenské“ k následující lahvi, neb v současné době je značně nesnadné sehnat exemplář slovenského vína.
Vůně výrazně šípková, vlastně docela příjemná, byť trošku slabší a ztrácející se, v chuti náznak malin. Celkově vzato žádný zázrak, ale na to, o jako víno šlo a na jeho cenovku (cca 60 Kč) to nebylo nejhorší kousek, původně psaných 75 b. by bylo nespravedlivé.

7. CS rosé VzH 2012, Krist, Terasy Nechvalín – 84 b./1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/cabernet-sauv ... aret-22014
Další z přehršle pokusů páně Krista upozadit své jméno ve prospěch místa původu – obce Nechvalín. Vůně docela odrůdová (směs různých rybízů a rybízových čajů), v chuti mírně nasládlé a ještě mírněji nazrálé, ale odrůdové již méně. V dochuti pak stopy grepu.

8. Ryzlink rýnský, VzB 2017, Karpatská Perla – 84 b./5 hlasů – druhé místo
Příliš mladé víno s velkým potenciálem a šťavnatostí a výrazným zbytkovým cukrem.

9. Muškát Žlutý, VzB 2017, J. & J. Ostrožovič Tokaj, hon Makovisko – 84 b./4 hlasy
Víno zaujme už na pohled krásnou sytě zlatožlutou barvou následovanou bylinkovomedovou vůní. V chuti se ale již projevuje přílišná mladost, štípavě hořké tóny, neustálenost, která se v dochuti dále zhoršuje. Nicméně lze předpokládat, že víno bude ještě dozrávat do krásy.

10. Tramín červený VzB 2018 DSC, Ch. Topoľčianky – 85 b./2 hlasy
Víno na první dojem nepotěší vůni, když v uzavřené aromatice lze nalézt tóny nových laciných cviček, po provětrání se ale výrazně zlepšuje a čistí. Chuť je naopak odrůdě věrná, kombinující šťavnatě ovocité složky s kořenitou pikantností, přičemž obé proplouvá do dlouhé dochuti. Největší předností vína je beze sporu jeho nemalý potenciál, ale některé přednosti (mohutnost, textura) se projevují již teď.

11. Pálava sláma 2012, Dilemure Karpatská perla – 86 b./2 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/palava-2012-s ... bile-14205
Víno, které již bylo skoro přesně před rokem na MDK.
Téměř dospělé víno, krásně slaďoučké, při tom i dostatečně svěží a všestranně příjemné.

Re: Víno

od Vallun » 18. 1. 2020, 14:07

vinař Tomáš Krist: Francouzští vinaři zaspali, měli by se od nás co učit...

Tahle perlička tu chyběla...:)

Re: Víno

od Vallun » 20. 12. 2019, 14:36

12. Malá páteční degustace "Bublinky či fortifikovaná vína"
- konána mimořádně ve čtvrtek....

1. Chateau Radyně extra brut - 82 b., komise 79,82 b.

2. Sekt Karlštejn, VVS Karlštejn - 87 b., komise 83,6 b.
Sekt, jež věrně prozrazuje odrůdu (RR), vůně krásná, mírně nazrálá, barva slámová, chuť svěže ovocitá s mirnými zralými tóny. Příjemné, chutnající, milé.

3. Moravský sekt brut, ŠSV Velké Pavlovice - 83 b., komise 81,6 b.
Sekt především nevýrazný, chuť nasuchlá.

4. Florianka 2015, ÚKZÚZ Oblekovice - 77 b., komise 76,82 b.
Mladá odrůda, šlechtěná pro osazení okrajových a méně přívětivých poloh - sám název byl zvolen podle takové polophy(trať Floriánka) v Blatnici.
Víno již za zenitem (dáno zejména neutrálním stylem výroby vína). Barva velmi světlá, v chuti i vůni patrná zemitost a náznaky dřeva, v dochuti pak kyselé a nahořklé tóny.

5. Hibernal frizzanté 2018 Lebloch - 79 b., komise 80,43 b.

6. Giavi prosecco DOC - 81 b., komise 79,32 b.

7. Moravský sekt Rosé demi sec, ŠSV Velké Pavlovice - 80 b., komise 80,84 b.
Ve vůni náznak jahod, ale spíš jahůdek z pytlíku, lehké, tenké až plytké.

8. Sang Real Sekt demi 2011, Templářské sklepy Čejkovice - 82 b., komise 81 b.

9. Fortifikované, Staňa Martinek, Kyjov - 84 b., komise 77,83 b.
Mladé - ještě se nezakomponoval líh, který je cítit opravdu velmi. V chuti i vůni pak vzdálenější směs třešní, dochuť velmi dlouhá.

10. Porta Moravica III, Cabernet Sauvignon 2016, Michlovský - 81 b., komise 78,87 b.

11. Monteiro (portské) - 82 b., komise 82 b.

12. Vermut MZ 2019 - 81 b., komise 81,3 b.
Vermut zcela vyráběný jedním kolegou z odd. pro víno. Příjemně nasládlý jen lehce kořenitý.

Re: Víno

od Vallun » 16. 12. 2019, 08:07

43. MDK – Vermuty a jiná vánoční vína (konáno dne 9. 12. 2020, v místě zasedání Malopátečníků, přítomno )

Vermut (z něm. Wermut – pelyněk, anglicky Vermouth, oblíbená verze Wermuth je tedy patvar) je mírně fortifikované (dolihované) víno pocházející z Itálie. Vyrábí se z lehkého nepříliš kyselého vína (např. odrůdy Trebbiano v Itálii či Clairette ve Francii -Languedocu) – minimálně 75 % produktu (v Itálii 80 %), které se dosladí a přidá se alkoholový výluh (macerát) bylinek a koření, na maceraci by měla být používána vinná pálenka. Dnes se ale často nahrazuje jen silným vínem, neboť bez přidání pálenky se podle celního sazebníku nejedná o vermut a tudíž se z něj ani neplatí spotřební daň. Nejlépe hodnocené vermuty jsou pak z těžších červených, hojně doslazovaných vín – např. Carpano Antica Formula nebo Martini Gran Lusso. Nezbytnou přísadou je pelyněk pravý, dále se může na dochucení použít skořice, hřebíček, yzop lékařský, chmel otáčivý, fenykl, kardamom nebo andělika lékařská. Pelyněk byl historicky vnímán jako účinná bylinka k vyhnání neduhů (červíků) z těla (ostatně původ německého názvu je červí dřevo), aby byl pro pacienty přístupnější (běžně má ostře hořkou chuť) byl podáván ve víně a doslazován. Nápoj by měl obsahovat patnáct až osmnáct procent alkoholu – základní řady však (naštěstí) méně, 8-10 %. Podle obsahu cukru se rozlišuje extra suchý (extra-dry), suchý (dry) a sladký (bianco) vermut. Kromě klasického bílého vermutu se vyrábí také růžový (rosé a rosato) a červený (rosso). Podává se chlazený s citronem jako aperitiv, je také oblíbenou přísadou do koktejlů (např. suché martini). Míchání jednotlivých složek se provádí bez přístupu vzduchu, aby bylo uchováno aroma nápoje.

První klasický (současného typu) vermut namíchal v roce 1786 v Turíně Antonio Benedetto Carpano. Právě jeho nápoj prohlásil savojský dvůr za královský aperitiv, címž ke kodifikaci postupu nemalou měrou přispěl. Již od roku 1757 však bratři Cinzanové, obchodníci s bylinkami a kořením zvyšovali prodejnost levného vína a neprodaných bylinek jejich míšením v nápoje Cinzano, jejich potomci se tomu od roku 1816 věnují průmyslovým způsobem. Historicky však lze jeho předchůdce doložit nejméně do starověkého Řecka, neboť nápoje z vína obohacené alkoholovým výluhem z bylinek popíjel Pythagoras a jako lék doporučoval Hippocrates.

Typicky vermuty pocházejí z již zmíněného Savojska tedy oblasti jihozápadního podpalpí – dnešní Itálie (SZ) a Francie (JV), částečně též Švýcarska (JZ), kde jsou dodnes hojně připravovány v domácnostech.

Vedle tradičních italských značek jako Cinzano, Martini (založeno 1863), Carpano nebo Cora je známý také francouzský Noilly Prat a Dubonet, španělský Yzaguirre nebo Metropol z Moravy (ten ale fakt nedoporučuji).

Od konce 19. století byl zejména v USA vermut základem velké většiny koktejlů, a to často ve významné míře. Později (snad 80., léta 20. století) začal zájem o něj upadat, a to právě pro "podezřelé" přidávání bylinek, a i tradiční vermutové koktejly se dělají bez něj – Dry Martiny bez vermutu (tedy směs vodky a ginu) se nazývá Dirty Martiny a je právě produktem 80. let. V Evropě nebyl ústup od vermutu tak radikální, v typicky vermutových koktejlech se udržel, avšak jeho spotřeba i tak klesá.
Vesper (aneb „Martini, protřepat nemíchat!“) – 3 díly ginu Gordon, 1 díl žitné vodky, 1 díl vermutu Kina Lillet a silný plátek citronu.

Jak jsem se dostal k vermutům?
Prozaicky. Na dovolené s rodiči ve Španělsku, neb pivo ani tvrdý nepiju a v all-inclusive nabídce víno nebylo, jen k jídlu jakési dost stolní. Což ale byl výzva spíše pro alchymisty – bílé bylo totálně kyselé, růžové ještě více sladké a červené trpce taninové, ale dohromady se z toho dalo namíchat cosi poživatelného… No a jelikož než jsem vystál frontu tátovi na pivo, tak jsem dostal žízeň taky, tak jsem začal testovat tamní vermuty, respektive hlavně tedy přístup servírek k pojmu all-inclsuive, který v neděli zahrnoval i Cinzano, ale jindy záleželo na servírce, zda to budou jen nejlevnější místní verze nebo i Garonne a podobné nápoje střední třídy.

Výhodou vermutu je, že je stabilnější než otevřené víno, takže když na něj člověk 14 dní zapomene, tak to zvládne, a pokud ne, tak to není škoda. Navíc má sympaticky málo alkoholu. Motivací k dnešní degustaci pak i byla i touha srovnat základní řadu z JIPu a z Globusu - tedy produkt italský a neměcký.


Přehled vín:
1. Allende La Vega Reserva 2001, Ribera del Duero DO - 84 b.
[quote="web Víno výhodně"]Opravdový poklad! 18ti letá Allende la Vega Ribera del Duero, kterou je obtížné získat. Pokud ji přece jen najdete, můžete očekávat, že zaplatíte částku, za kterou byste zřejmě strávili víkend s rodinou a přáteli!
Jak asi víno vyzrálo v průběhu posledních 18ti let? Euforie nás zasáhla okamžitě po otevření lahve, kdy nás nekonečná paleta vůní příjemně naladila již u prvního doušku. Okamžitě jsme věděli, že toto je dokonalý pocit bohatství! V sametové chuti se projevuje zralé ovoce, koření a vanilka. Vůně obsahuje tóny švestek, tmavých třešní, jahod a lékořice. Vyvážení je brilantní, závěr je dlouhý a intenzivní. Tato Reserva je vyrobena z 80ti leté vinné révy a zrála 26 měsíců v sudech z amerického a francouzského dubu. Po lahvování víno odpočívalo po dobu více než 12 let nerušeně ve sklepě, a denní světlo uvidělo teprve před několika týdny.
Bodegas Señorio de la Serna
Bodegas Señorio de la Serna se nachází v prestižní a renomované oblasti Ribera del Duero. Vinařství otevřelo své brány v roce 1966. V roce 1994 dostal Hipolito José de la Serna šanci převzít vinařství a chytil tuto příležitost doslova „za pačesy“. Vinařství prošlo ultra moderní proměnou a bylo vybaveno nejmodernějším zařízením. Nádherná vína, která se zde vyrábějí, jsou jen z dobrých a vynikajících ročníků a jen z těch nejlepších hroznů, které se sbírají ručně a pocházejí z vinic, kterou jsou dvacet až sto let staré. Absolutně kvalitní vína s výjimečnou tradiční španělskou chutí jsou naprostou zárukou. Před deseti lety, po náhlé smrti manželky, zavřel majitel dveře vinařství s tím, že už se nikdy nevrátí. Mezitím vína potichu zrála ve sklepě. Dveře vinařství se nakonec znovu otevřely o 10 let později, aby ze sklepa vyšla nádherná vína, včetně této jedinečné Reservy z roku 2001.[/quote]

Slušné, červené víno, typicky jižanské (sluníčko bylo poznat), 100 % tempranillo (to šlo odhadnout)

Rubinet 2017, likér z předpanenské sklizně - 89 b., vítěz degustace

Vermuty:
Fiorelli Bianco - 82 b.
Castellino Bianco - 81b.
Zenzerino Bianco - 84 b. (extrakomerciální zázvorovka vlastní provenience)
Martini Bianco - 82 b.
- vermuty to měli po tom Rubinetu, co prý nebude tak sladký vlemi těžké, nejenže byl sladký, ale i perfektní:)

Pálava VzC 2015, Vinice Hnanice - 86 b.

Šaler bilý, j.f. 2017 - 85 b.

Eružel tentokráte moc pdorobností nebude, protože mi některý z kolegů (že Dane?) nejspíš vyhodil degustační záznam dříve, než jsem uklidil sklo....

Re: Víno

od Vallun » 14. 12. 2019, 18:58

Ze zcela jiného soudku: Bílé Burgundy dle Jane Lopes

Obrázek

Tady jsem asi trapně většinový - Lafon a Leroy jsou úžasná vína, z nejlepších co jsem pil....:)

Re: Víno

od Vallun » 8. 12. 2019, 12:59

Královský košt Praha - Král vín ČR 7.12.2019

Mno, tak alespoň stručně, on tot ady stejně nikdo nečte, ale ať je historie úplnější.

Organizace
Prostory v Clarion Congres Hotelu prošly za poslední rok totální rekonstrukcí, z umělého, ale přeci jen dřevěného povrchu na těžký černo-skorobílobéžový industriál, sice je to modernější a asi se snáze udržuje, ale poctivě změna výrazně k horšímu. Nicméně chápu, že podobně velkých prostro není k dispozici neomezené množství. Možná ale by nebylo od věci lépe využít střed místnosti, který byl trochu pustý, například přesunutím reklamních partií a třeba rozložit vína na více stolečků kolem, zkrátily by se fronty a člověk by toho v klidu ochutnal více.
Údajně bohatý raut spočíval v osmi stolech se sýry, pečivem a trochou uzenin. Je pravda, že sýr nakrájený na nejmenší kostičky vydržel všade až do konce, nejspíše proto, že se nedal pořádně nabrat kultitovaným způsobem ani prostou rukou. Na druhou stranu od dovaření byl po celou dobu k dispozici výtečný vepřový guláš - údajně ragů, ale víno v něm nebylo vůbec cítit.
Ale abych nekrizival jen organizaci - jako každá podobná akce v Praze má i tato problém v nemalé části návštěvníků. Pominu smutně tradiční přítomnost rusky mluvících náhodných násosek, které tentokráte slavily úspěch, protože více než polovina personálu víno nalévajícího byli jejich pobratimové ze Sojuzu. Takže jim nalévaly vzorky více než degustační a to nebylo bez následků... Skrzevá to byla také složitější domluva s některými z nich, jež česky pořádně nerozuměli, a tak nezbylo než ukazovat... Nicméně ani česká většina návštěvníků nebyla bez výhrad, neb některé dámy neznají míru, pokud jde o parfumy, a to pomíjím komentáře ohledně několika málo jen trošinku zralých vín ("tohohle vypít za večer půl flašky, tak se po... co tady ten hnus dělá?"). Za osobní vítězství považuji, že jsem se udržel a té dámě nevyjevil, jak se to má s právem na přítomnost na Královském koštu mezi ní a oním vínem.
Rovněž úplně nerozumím tomu, proč Branko tuto akci "zapleveluje" různými tombolami a podobně, pochybuji,že by to mělo nějaké pozitivní vliv na návštěvnost.

Katalogy
Na Koštu byly k dispozici dvě verze - obyčejná papírová, kde je třeba ocenit dostatek místa a analitické informace, ale na druhou stranu chybí informace o původu vína, body jsou utopené za analitikou (jen cukry a kyseliny) a vinař je uveden až na další stránce - s ohledem na nedostatek stolečků a potřebu přecházení se katalogy používají složené a tedy údaj o vinaři není hned vidět, navíc stručná verze názvu vinařství vede k tomu, že ne vždy je zřetelné o jakého vinaře jde, neb leckdy se rozlišují jen v detailu nebo vůbec a běžně se udává alespoň vinařská obec... (Hřiba, Radocha...), čemuž nepomáhají ani překlepy v některých názvech...
Ve zkšuebním provozu pak byl elektronciky katalog vytvořený protálem mojelahve.cz. Fungoval dobře, vyjma propojení s profilem právě na lahvích. Po jendom blbém kliknutí byl katalog k nepoužití, protože to již jen hlásilo chybu: stránka nenalezena. Navíc význam dvou ze tří tlačítek nebyl jednoznačný/intuitivně rozpoznatelný...navíc bych očekával, že půjde hodnocení rovnou udělat tak, aby se mohlo propsat na mojelahve.cz...

K vínům
Roložení kategorií jasně preferovalo suchá vína, neb tato položka měla hned dvě kategorie - suchá a extra suchá...aniž by byl někde uveden definiční rozdíl mezi nimi...v rozporu s touto pitomou a trestuhodnou snahou propagovat sušárny samozřejěm první zmizela ta nejlepší sladká vína...některá dokonce do půlhodiny po začátku akce - tedy dříve, než se přes šatnu a vstup dostali do vnitř lidé, kteří dorazili přesně na šestou, kdy měla být akce zahájena. Nakolik tomu pomohla výše zmíněná ruská klaka je otázkou...
Jasnou převahu měl ročník 2018, takže většina vín byla mladá až přílši mladá. tedy hláška, že jde o nejlepší vína je samozřejmě zcela mimo. Navíc neúčast řady vinařů (Valihrach, Škrobák, Hrabal, Kopeček, Osička...) to relativizuje ještě více. Představa, že by vían těchto mistrů nepostoupila do top 300 je samozřejěm smešná...
Nutno ale podotknout, že mediál se pohyboval kolem 82 b. což není špatné!
Vítězem se pro mne stal Štěpánkův Solaris VzC 2018
Naopak nejhorším byl Sauvignon od Jakubíka VzH 2016

Re: Víno

od Vallun » 4. 12. 2019, 23:03

Re: Víno

od Vallun » 24. 11. 2019, 20:36

Vína podle zvěrokruhu... vypadá to, že to sestavoval někdo ve vzdušném znamení :D

Re: Víno

od Vallun » 13. 11. 2019, 19:19

42. MDK – Botrytidy

aneb, jak pravila Lenička, Plesnivá vína! K tématu více zde: https://mojelahve.cz/clanek/botryticka-vina-175 k této sérii článků není moc co dodat a pokud náhodou bylo, tak je to už v komentářích;) Více informací ke sladkým vínům, pak lze nalézt v MDK č. https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 93#p528693

Smyslem dnešní degustace, důvodem proč není na slepici, je pokračování vinné akademie, a sice zkusíme si jak pro sebe, tak nahlas předem odhadnout, jaké víno bude z informací, které máme na lahvi. Respektive, takový byl záměr v době, kdy bylo, do poslední chvíle téměř, přihlášeno jen 9 lidí. V jedenácti osobách to nebylo úplně realizovatelné.

Jako botrytické víno, či přesněji botrytický sběr lze označit víno vyrobené z hroznů, z nichž nejméně 30 % bylo napadeno ušlechtilou plísní Botrytis cinerea P., jak praví § 9 odst. 2 písm. g) vyhlášky č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství. Pro srovnání výběr z cibéb musí být vyroben výlučně z napadených bobulí, nebo z moštu, který má 32 st. NM. Teoreticky tedy výběr z cibéb nemusí být způsobilý k označení botryticky sběr, ale pokud nemáte dostatečnou cukernatost moštu, tak musí být napadeny všechny použité bobule.


Přehled vín:
1. Ryzlink rýnský, PS 2017, Filip Mlýnek – 82 b., 0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... bile-12217

2. Ryzlink rýnský, VzH 2017, Vican – 82 b., 2 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... bile-13415

3. Pinot gris, VzB 2018, Vican – 83 b., 6 hlasů, druhé místo
https://mojelahve.cz/vino/rulandske-sed ... bile-18694

4. Tramín červený, VzH 2016, Pechor – 80 b., 0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/tramin-cerven ... bile-12350

5. Ryzlink vlašský, VzB 2017, Červinka – 82 b., 0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... bile-13076

6. Chardonnay, VzH 2017, Pechor – 81 b., 1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/chardonnay-bo ... bile-21645

7. Sylvánské zelené, VzH 2015, Pechor – 82 b, 2 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/sylvanske-zel ... -bile-8163

8. Tramín červený, VzH 2015, Pechor – 85 b., 1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/tramin-cerven ... -bile-8708

9. Ryzlink rýnský, VzH 2015, Pechor – 87 b., 7 hlasů, vítěz degustace
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... -bile-7662

10. Pálava, VzB 2015, Pechor – 84 b., 0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/palava-2015-v ... -bile-8189

11. Ryzlink rýnský, VzH 2009, Gotberg – 85 b., 3 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... bile-21541

Re: Víno

od Vallun » 4. 11. 2019, 18:42

11. Malá páteční degustace „Vlašák Rýnský contra“
Téma degustace bylo vytvořeno náhodně, při diskusi o tom, že dost bylo punkových témat a chce to něco klasičtějšího. Jenže samotný Rýňák, obecně asi nejoblíbenější odrůda u malopátečníků by byl trochu nuda, ne snad obsahem to v žádném případě, ale repetitivností. Proto bylo vybráno pokusně toto zkusmé téma.

První tři dvojice šly zcela na slepo se samostatným tipováním, co je Vlašák a určováním, co je lepší.
1. Ryzlink vlašský PS 2018 Spěvák – 81 b./komise 81,1 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... bile-14760
2. Ryzlink rýnský PS 2016 Marcinčák – 84 b./komise 82,3 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... bile-17754
- Marcinčák porazil Spěváka vzhledem k ceně a reputaci jen těsně 6:4, zatímco ale Spěvák chtěl nikoho neurazit, Marcinčák chtěl dělat dojem většího vína, oběma posérství nesvědčí.
3. Ryzlink Vlašský PS 2018 Mikrosvín – 82 b./komise 83,2
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... bile-16714
4. Ryzlink rýnský PS 2016 sur lie Škrobák – 86 b./komise 82,5 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... -bile-4828
- Ošklivé překvapení v hodnocení, technický, umělý a příliš mladý Mikrosvín porazil Škrobáka, nejlepší víno degustace, jednoznačně 8:2. Holt jednoduchost, přímočarost a plné hrsti cukru najdou leckdy ocenění snáze, než skutečná kvalita komplexních vín.
5. Ryzlink Vlašský PS 2017 Fučík – 82 b./komise 82,8 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... bile-17667
6. Ryzlink rýnský mzv 2016 Martinek – 83 b./komise 82,9 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... bile-21594
- v duelu s Fučíkem to bylo nerozhodně – 5:5, i když podle mne byl Martinek aktuálně o kousek lepší, protože blíže zralosti
7. Ryzlink rýnský VOC 2012 Waldberg – 85 b./komise 83,2 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... -bile-2033
8. Ryzlink rýnský PS 2012 Jedlička a Novák – 84 b./komise 80 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... -bile-2806
- žel se nepodařilo sehnat vlašák z ročníku 2012 ani okolního, který by umožnil alespoň jednu z 12tek vypárovat do soutěžní dvojice. Zralejší vína nezklamala, šlo v zásadě o nejsilnější dvojici, kde je největší škoda, že JedličkoNovákovi chyběl kus těla, aby se jednalo o zcela úžasné víno.
9. Cuvée RR+RV PS 2016 Maňák – 83 b./komise 82,6 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlin-rynsky ... bile-10325
10. Ryzlink Vlašský VzB 2017 Maňák – 85 b./komise 83,8 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... bile-13927
11. Ryzlink rýnský VzB 2015 Glosovi – 85 b./komise 84,7 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... bile-21382
- V poslední dvojici by vyhrál Rýňák soudě podle bodů, ale vzhledem k tomu, že první lidé již odešli, tak se nehlasovalo přímo. Navíc půllitrová lahev se v improvizované záslepce blbě drží a u rozlévání je třeba být opatrnější.
- Jeden bobulový Ryzlink od Glose mám navíc doma a po páteční degustaci je otázkou, kdy jej otevřít, neb jsem čekal, že to bude mít výrazně delší křivku zrání a původní myšlenka dát mu alespoň deset, spíše 12 let by nemusela vést k optimálnímu výsledku.

I díky docela transparentním vzorkům odrůdu většina vždy poznala, ale bylo to těsné. Obě vína jsou sice zpravidla jiná, ale ne nepodobná, založená na vyšší kyselince a se širší škálou projevů.

Nakonec ještě ke stále oblíbenější teorii suchého měsíce – ukazuje se, podle lékařů, že to není nejlepší taktika a je zrádná v tom, že vůbec nepomáhá, ač si člověk myslí, že dělá něco pro své zdraví, jde tedy jen o cvičení vůle. Z hlediska očištění těla se jeví následující postup:
Do dvaceti nepít alkohol vůbec. Do třiceti každý měsíc nejméně 7 dní v kuse nepít alkohol. Do čtyřiceti každý měsíc nejméně 8 dní, do padesáti 9 dní, do šedesáti 11 dní, do sedmdesáti 13 a nad sedmdesát 16 dní každý měsíc nepít alkohol.

Re: Víno

od Vallun » 16. 10. 2019, 08:51

To je těžké, z velké části má pravdu, ale samozřejmě to straslivě přehání...

Víno neobarvíš tak, abys ho nezměnil...kor ne dobré..ono už to, že ho musíš zamíchat...

Grand Cru od parametricky srovnatelného vína vesnického poznáš i Ty, bavíme li se o Burgundsku...neříkám, že Ti bude víc chutnat, ale projeví se to:)

Nicméně samozřejmě pij, co Ti chutná! A neboj se říkat svůj názor, pokud chceš... jen občas pujdeš proti davu...no a?:)

Faskal - to záleží, jak ty body vnímáš:) jsou lidi, co tvrdí, že je to stejně objektivní kategorie jako váha býka...

Nahoru