od Vallun » 10. 9. 2019, 17:16
39. MDK –
Kyvé - víno, co se kýve, aneb směsky (cuvée, cupage, asemblage)
Hanka z webu navinko.cz (
https://www.navinko.cz/blog/co-je-cuvee-neni-smeska/) napsala na obhajobu cuvée následující text, do něhož se kurzívou vkládám já:
Patříte mezi velkou část Čechů, kteří si nejsou jistí, co je cuvée a jestli to znamená, že to bude dobré víno, a nebo se vinaři nepovedlo? Pouze podle toho, že je víno z více odrůd, na to ale nepřijdeme. Označení cuvée (kyvé) pochází z francouzštiny a označuje víno, které vzniklo scelováním několika odrůd vín nebo také ročníků. Cuvée může vzniknout společným zpracováním více odrůd hroznů, scelením rmutů, moštů nebo již hotových vín
(asemblage - častá u champagne). Jako cuvée by se mělo označovat i víno sice z jedné odrůdy, ale vzniklé scelením vín z různých tratí, případně z téže tratě, ale z různých let. Pak lze použít označení např. Cuvée Kerner (viz např. Bc. Luděk Vondrák, který tak označuje vína téže odrůdy, ale z různých tratí z Podřípska). Vít Sedláček zase připravuje velmi ceněné meziročníkové cuvée z Pinotu noir, leč poslední lahev mi vyprodal před nosem (váhal jsem, zda brát na MDK červené…).
To znamená, že vinař si tak může s vínem více pohrát, potlačit nedostatky některé odrůdy a vyzdvihnout přednosti jiné tak, aby celkový dojem z vína byl lepší než dojem u jednotlivých vín před scelováním. Často se tak vyrovnává obsah cukrů a kyselin nebo alkoholu
- spíš barva a aromatika než zrovna alkohol, ale v zásadě ano výsledný produkt lze více ovlivnit k představě vinaře. Jiná věc je tzv. milerizace – tedy stav, kdy se do vína přidává neutrálně dělaná milerka (MT), neboť té mají vinaři v obou oblastech obecně nadbytek, tak s ní navyšují produkovaný objem prodejně úspěšnějších vín.
Tramín červený je např. odrůda s omamnou vůní, v některých ročnících má ale příliš málo kyselin -
proto se tam přidává třeba Ryzlink vlašský nebo Rulandské bílé (pokud je toho ale méně než 15 %, není třeba to označovat jako cuvée). Neronet je červená odrůda s červeným zbarvením dužiny, a proto se skvěle hodí na vína cuvée pro získání sytější barvy.
To hezky ukazuje, že kupáže jsou dobré na maskování chyb a nedostatků. Na to, aby směska byla výborné víno, je třeba spojovat jiná výborná vína, ale proč potom riskovat jejich mísení?
Věděli jste, že cuvée je výkladní skříní každého vinaře?
Ne, nevěděli, protože to není pravda. Objektivně vzato jsou dva rovnocenné styly - směsky, jejichž synonymem a Mekkou je Bordeaux (jihozápadní Francie v ústí řeky Girondy do Atlantiku) a čisté odrůdy, jejichž prototypem je Burgundsko (východní Francie, cca naše zeměpisná šířka jižně od města Dijon) V Burgundsku jim na více vinic, než máme my stačí 4 odrůdy, z nichž 2 jsou silně okrajové (bílé Aligoté a červené Gamay - známé z beaujolais nouveau - burgundské verze svatomartinského) - snad nemusím dodávat, že ty hlavní odrůdy jsou Chardonnay a Pinot noir. Ta nejdražší a nejprestižnější vína světa jsou vždy cuvée.
Tak to ani omylem! Jsou špičková světová vína, která jsou kupáží, ale jsou neméně velká vína, která jsou ryze odrůdová. Ve Francii jsou tradičně tři nejslavnější vína - Clos St. Hun (čistý Ryzlink z Alsaska), Domaine Romane Conti (dlouhodobě nejhodnotnější značka v oblasti vína vůbec - čistý Pinot nebo Chardonnay) a Chateau d´Yquem (cuvée Sauvignonu a Semillionu). Pokud zůstaneme ještě ve Francii, tak ani na dalších místech pořadí není situace jednoznačná - Chateau Grillet je čistý Viognier, Chateaunuef di pape je směs až 13 odrůd (např. Grenache, Syrah, Mourvedre, Marsane, Roussane, Cinsault), vin jeaune je zase čistý Savagnin (Tramín bílý neboli Brynšt), Champagne je stejně proslulá směska jako samotné Bordeaux. Mimo Francii najdeme prakticky totéž - Moselské je typicky čistý Ryzlink rýnský, Wachau Veltlínské zelené, Karcher směska založená na Ryzlinku vlašském, Tokaj pak směska až pěti odrůd (tradičně ale tří - Furmint, Lipovina a Muškát žlutý), Barolo z italského Piemonte pak čistokrevné Nebiolo. Ve Španělsku je situace taky podobná – z 25 oficálně vybraných nejlepších vín Španělska (pravda, v roce 2007 - https://archiv.ihned.cz/c1-20307370-25- ... lskych-vin ) je jich 12 čistá odrůda (většinou místní Tempranillo), ale dalších 6 by mohlo být za odrůdová považováno, protože mají příměsi jen do 15 %, ze 7 jasných směsí jsou třikrát bublinky – známá Cava. A nejen to: z celkové světové produkce vín je 50 % z nich opět prodáváno jako cuvée!
Ano, dneska už asi 50-55 %, podle mne právě proto, že to hezky umožňuje zahlazovat chyby a spolehlivěji dosahovat průměrných výsledků, což je ekonomicky méně rizikové.
Ono i s tím Bordeaux nebo Champagne je to složitější, typicky jde o směsí 4 (v Bordeaux - Cabernet Sauvignon, Merlot, Cabernet Franc a Petit Verdot) respektive 3 odrůd (v Champagne - Cahrdonnay, Pinot Meunier, Pinot Noir). Ale ty nejslavnější, nebo alespoň dražší, lahve jsou přinejmenším méně směskové než je průměr. V nejlepších letech vzniká ročníkové Champagne označované jako vintage, zatímco obvykle je běžná produkce asembláží vín z řady vinic a ročníků. Samozřejmě vznikají i lahve champagne z jedné jediné odrůdy (Blanc de blancs je čistá Chardonnay). V Bordeaux pak je nejlepším vínem na jižním břehu Girondy (z červených...) zřejmě Chateau Margaux, což je víno obsahující zpravidla nejméně 75 % Cabernetu Sauvignon (jedna nová láhev, ještě před nalahvováním nyní stojí cca 2 000 USD), v lepších letech ale prý až 90 %, tedy by bylo lze jej označit jako čisté CS. Na druhém břehu je pak v podobné pozici Petrus, kde jsou podobné poměry, akorát ve prospěch Merlotu, s tím že od roku 2010 jde prý dokonce o čistý Merlot. Z toho lze učinit (poněkud zkratkovitý a povýšený) závěr, že cuvéečka mají sice určitý smysl, hlavně pro gastronomii (resp. distribuci do restaurací) díky stabilnímu charakteru, ale přeci jenom většinou je kvalita v čistých odrůdách.
Mery (zkratka Mr)
Původ a rozšíření: Mery je interspecifická, středně pozdní moštová odrůda révy, vyšlechtěná Ing. Aloisem Tománkem (Šlechtitelská stanice vinařská, Boršice) a Zdeňkem Habrovanským (Šlechtitelská stanice vinařská, Polešovice). Vznikla křížením odrůd EC 28 (Lakhegyi mezés) a Muškát moravský (MOPR), křížení proběhlo roku 1994. Odrůda vznikla za účelem zlepšit vlastnosti odrůdy Muškát moravský, zejména učinit ji odolnější vůči houbovým chorobám a mrazu a zároveň zvýšit aciditu moštu. Název odrůdy vznikl patrně kombinací písmen z názvů rodičovských odrůd, připomíná ženské jméno Mary (Marie) a výjimečně může být jako ženské jméno použit i v tomto tvaru. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 2015, téhož roku byla pěstována v podstatě pouze na pokusných plochách v Polešovicích a Boršicích. Udržovatelem odrůdy je Ing. Alois Tománek, Šlechtitelská stanice vinařská, Boršice. Středně pozdní odrůda raší raně až středně pozdně, dosahuje plné zralosti koncem září, ale hrozny se běžně sklízejí až na přelomu října a listopadu, kdy mají vysokou cukernatost. Růst je středně bujný až bujný. Výnosy poskytuje stabilní, nižší až průměrné, nevyžaduje redukci výnosů. Cukernatost moštu je vysoká, jeho acidita dostatečná (ve zkouškách, při sklizni koncem září, byl průměrný obsah kyselin 10,5 g/l při cukernatosti 20,5°NM). Odrůdová vína jsou velmi dobré kvality, žlutozelené barvy, jemně aromatická, s ovocnou a květinovou vůni, doplněnou jemnými muškátovými tóny, s převládající svěží ovocnou chutí.
http://winegrapevarieties.blog.cz/1707/mery-zkratka-mr
Tipovačka
SEM 60 %, SAU 40 %
RR ?, Cha ?, PN ?
Fur ?, Lip ?, MŽ ?
Cha ? PG ?
PN ? Sv ?
MT 60 %, RV 37 %, RR 3 %
RR ?, RB ?, SZ ?.
Pál 70 %, Sol 30 %
Cha 50 %, Mr 50 %
MP ?, Sv ?
Matená vinice, z ní cca XX 20-25 %
Seznam vín:
1. Cuveé Maruchka, mzv 2018, Maláník – Osička – 80 b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/cuvee-maruchk ... bile-16474
2. Cuvée Národní Park, mzv 2017, Dobrá vinice – 78 b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/cuvee-narodni ... bile-15266
3. Cuvée Pálava, mzv 2017, Gala – 77 b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/cuvee-palava- ... bile-13274
- Gala dosti překvapivě zklamal, i když varovat mohl již ne zcela šťastný název referující k místu a nikoliv odrůdě.
4. Velká bílá slípka, mzv 2015, Sedlák – 83 b./2 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/velka-bila-sl ... bile-19983
5. Cuvée Travesti, PS 2015, Nové vinařství – 81 b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/cuvee-travest ... laret-6798
6. Cuvée České Středohoří, čzv 2013, Chrámce – 84 b./3 hlasy, třetí místo/první z tuzemských
https://mojelahve.cz/vino/cuvee-ceske-s ... laret-7839
7. Cuvée Vinohradská rosé, PS 2018, Zlomek a Vávra – 79 b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/cuvee-vinohra ... aret-16535
8. Blatnický roháč, PS 2017, Jan Cícha – 80 b./1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/blatnicky-roh ... a-bile-387
9. Ryšák VzH 2015, Vinice Hnanice – 85 b., 8/11 (samostatných) hlasů
https://mojelahve.cz/vino/rysak-rulands ... nzove-4687
- dodatkové víno, otevřené v pátek, jedna z posledních lahví tohoto vína vyrobeného imeretskou metodou (variace soft-kvevri z vedlejšího regionu Gruzie)
- jako polosladké mezi slaďáky na XIV. degustaci téměř propadlo, jako odrůdovka (čisté rulandské šedé) by mezi kyvéčkami zřejmě vyhrálo
10. Cuveé Daveé bílé, mzv 2018, S. Konečný – 82 b./2 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/cuvee-davee-b ... bile-20008
- 20 % Charvátu stačí, aby to z kyvéčka udělalo lesnějahodový ovocit.
11. Royal cuvée 2014, Ch. Grand Bari, Slovensko – 83 b./6 hlasů, druhé místo
https://mojelahve.cz/vino/royal-cuvee-2 ... bile-19978
12. Chateau Guiraud 2008, Sauternes – 90 b. – 7 hlasů, vítěz degustace
Víno dokázalo ohromit již svou jasnou, sytě zlatou barvou, vůně botriticky mohutná s dominantními tóny čerstvě sebraného medu přecházejícími přes sušenou slámu až v kanagon. Chuť krásně navazující, velmi zralé meruňky, jemní hřebíček, bílé květy, rozinky, přezrálé citrusy. Stále ještě velmi mladé víno před lahvovou dospělostí, vydrží klidně 30-50 let.
Předpokládaný vítěz zvítězil neočekávaně těsně, ale uškodilo mu, že bylo na první pohled poznat, že se nejedná o tuzemské víno. Kanagonu bylo v první chvíli více, hodilo by se otevřít dříve, klidně i dekantovat, ale na to nebyl u slepé degustace prostor.
Celkově kyvéčka nezklamala nepříliš vysoká očekávání, s průměrem 80,44 bodu na tuzemskou lahev se jednalo o jednu z nejslabších degustací, takže by šlo pravit přísně, že by se tím zdejší vinaři zabývati neměli. Na druhou stranu to by úplně spravedlivé nebylo. Některá z vín byla fajn příjemné pití, které mělo smysl – Slípka a Středohoří nabídly komplexnost a zajímavý zážitek, přinejmenším. Ale je fakt, že lze najít podařenější kousky, tudíž nelze vyloučit, že toto téma bude určeno k reprobaci.
39. MDK – [b]Kyvé - víno, co se kýve, aneb směsky (cuvée, cupage, asemblage) [/b]
Hanka z webu navinko.cz ([url]https://www.navinko.cz/blog/co-je-cuvee-neni-smeska/[/url]) napsala na obhajobu cuvée následující text, do něhož se kurzívou vkládám já:
Patříte mezi velkou část Čechů, kteří si nejsou jistí, co je cuvée a jestli to znamená, že to bude dobré víno, a nebo se vinaři nepovedlo? Pouze podle toho, že je víno z více odrůd, na to ale nepřijdeme. Označení cuvée (kyvé) pochází z francouzštiny a označuje víno, které vzniklo scelováním několika odrůd vín nebo také ročníků. Cuvée může vzniknout společným zpracováním více odrůd hroznů, scelením rmutů, moštů nebo již hotových vín [i](asemblage - častá u champagne). Jako cuvée by se mělo označovat i víno sice z jedné odrůdy, ale vzniklé scelením vín z různých tratí, případně z téže tratě, ale z různých let. Pak lze použít označení např. Cuvée Kerner (viz např. Bc. Luděk Vondrák, který tak označuje vína téže odrůdy, ale z různých tratí z Podřípska). Vít Sedláček zase připravuje velmi ceněné meziročníkové cuvée z Pinotu noir, leč poslední lahev mi vyprodal před nosem (váhal jsem, zda brát na MDK červené…).[/i]
To znamená, že vinař si tak může s vínem více pohrát, potlačit nedostatky některé odrůdy a vyzdvihnout přednosti jiné tak, aby celkový dojem z vína byl lepší než dojem u jednotlivých vín před scelováním. Často se tak vyrovnává obsah cukrů a kyselin nebo alkoholu [i]- spíš barva a aromatika než zrovna alkohol, ale v zásadě ano výsledný produkt lze více ovlivnit k představě vinaře. Jiná věc je tzv. milerizace – tedy stav, kdy se do vína přidává neutrálně dělaná milerka (MT), neboť té mají vinaři v obou oblastech obecně nadbytek, tak s ní navyšují produkovaný objem prodejně úspěšnějších vín.[/i]
Tramín červený je např. odrůda s omamnou vůní, v některých ročnících má ale příliš málo kyselin - [i]proto se tam přidává třeba Ryzlink vlašský nebo Rulandské bílé (pokud je toho ale méně než 15 %, není třeba to označovat jako cuvée).[/i] Neronet je červená odrůda s červeným zbarvením dužiny, a proto se skvěle hodí na vína cuvée pro získání sytější barvy.[i] To hezky ukazuje, že kupáže jsou dobré na maskování chyb a nedostatků. Na to, aby směska byla výborné víno, je třeba spojovat jiná výborná vína, ale proč potom riskovat jejich mísení?[/i]
Věděli jste, že cuvée je výkladní skříní každého vinaře? [i]Ne, nevěděli, protože to není pravda. Objektivně vzato jsou dva rovnocenné styly - směsky, jejichž synonymem a Mekkou je Bordeaux (jihozápadní Francie v ústí řeky Girondy do Atlantiku) a čisté odrůdy, jejichž prototypem je Burgundsko (východní Francie, cca naše zeměpisná šířka jižně od města Dijon) V Burgundsku jim na více vinic, než máme my stačí 4 odrůdy, z nichž 2 jsou silně okrajové (bílé Aligoté a červené Gamay - známé z beaujolais nouveau - burgundské verze svatomartinského) - snad nemusím dodávat, že ty hlavní odrůdy jsou Chardonnay a Pinot noir.[/i] Ta nejdražší a nejprestižnější vína světa jsou vždy cuvée. [i]Tak to ani omylem! Jsou špičková světová vína, která jsou kupáží, ale jsou neméně velká vína, která jsou ryze odrůdová. Ve Francii jsou tradičně tři nejslavnější vína - Clos St. Hun (čistý Ryzlink z Alsaska), Domaine Romane Conti (dlouhodobě nejhodnotnější značka v oblasti vína vůbec - čistý Pinot nebo Chardonnay) a Chateau d´Yquem (cuvée Sauvignonu a Semillionu). Pokud zůstaneme ještě ve Francii, tak ani na dalších místech pořadí není situace jednoznačná - Chateau Grillet je čistý Viognier, Chateaunuef di pape je směs až 13 odrůd (např. Grenache, Syrah, Mourvedre, Marsane, Roussane, Cinsault), vin jeaune je zase čistý Savagnin (Tramín bílý neboli Brynšt), Champagne je stejně proslulá směska jako samotné Bordeaux. Mimo Francii najdeme prakticky totéž - Moselské je typicky čistý Ryzlink rýnský, Wachau Veltlínské zelené, Karcher směska založená na Ryzlinku vlašském, Tokaj pak směska až pěti odrůd (tradičně ale tří - Furmint, Lipovina a Muškát žlutý), Barolo z italského Piemonte pak čistokrevné Nebiolo. Ve Španělsku je situace taky podobná – z 25 oficálně vybraných nejlepších vín Španělska (pravda, v roce 2007 - [url]https://archiv.ihned.cz/c1-20307370-25-nejlepsich-spanelskych-vin[/url] ) je jich 12 čistá odrůda (většinou místní Tempranillo), ale dalších 6 by mohlo být za odrůdová považováno, protože mají příměsi jen do 15 %, ze 7 jasných směsí jsou třikrát bublinky – známá Cava.[/i] A nejen to: z celkové světové produkce vín je 50 % z nich opět prodáváno jako cuvée! [i]Ano, dneska už asi 50-55 %, podle mne právě proto, že to hezky umožňuje zahlazovat chyby a spolehlivěji dosahovat průměrných výsledků, což je ekonomicky méně rizikové.
[/i]
[i]Ono i s tím Bordeaux nebo Champagne je to složitější, typicky jde o směsí 4 (v Bordeaux - Cabernet Sauvignon, Merlot, Cabernet Franc a Petit Verdot) respektive 3 odrůd (v Champagne - Cahrdonnay, Pinot Meunier, Pinot Noir). Ale ty nejslavnější, nebo alespoň dražší, lahve jsou přinejmenším méně směskové než je průměr. V nejlepších letech vzniká ročníkové Champagne označované jako vintage, zatímco obvykle je běžná produkce asembláží vín z řady vinic a ročníků. Samozřejmě vznikají i lahve champagne z jedné jediné odrůdy (Blanc de blancs je čistá Chardonnay). V Bordeaux pak je nejlepším vínem na jižním břehu Girondy (z červených...) zřejmě Chateau Margaux, což je víno obsahující zpravidla nejméně 75 % Cabernetu Sauvignon (jedna nová láhev, ještě před nalahvováním nyní stojí cca 2 000 USD), v lepších letech ale prý až 90 %, tedy by bylo lze jej označit jako čisté CS. Na druhém břehu je pak v podobné pozici Petrus, kde jsou podobné poměry, akorát ve prospěch Merlotu, s tím že od roku 2010 jde prý dokonce o čistý Merlot. Z toho lze učinit (poněkud zkratkovitý a povýšený) závěr, že cuvéečka mají sice určitý smysl, hlavně pro gastronomii (resp. distribuci do restaurací) díky stabilnímu charakteru, ale přeci jenom většinou je kvalita v čistých odrůdách.
[/i]
Mery (zkratka Mr)
Původ a rozšíření: Mery je interspecifická, středně pozdní moštová odrůda révy, vyšlechtěná Ing. Aloisem Tománkem (Šlechtitelská stanice vinařská, Boršice) a Zdeňkem Habrovanským (Šlechtitelská stanice vinařská, Polešovice). Vznikla křížením odrůd EC 28 (Lakhegyi mezés) a Muškát moravský (MOPR), křížení proběhlo roku 1994. Odrůda vznikla za účelem zlepšit vlastnosti odrůdy Muškát moravský, zejména učinit ji odolnější vůči houbovým chorobám a mrazu a zároveň zvýšit aciditu moštu. Název odrůdy vznikl patrně kombinací písmen z názvů rodičovských odrůd, připomíná ženské jméno Mary (Marie) a výjimečně může být jako ženské jméno použit i v tomto tvaru. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 2015, téhož roku byla pěstována v podstatě pouze na pokusných plochách v Polešovicích a Boršicích. Udržovatelem odrůdy je Ing. Alois Tománek, Šlechtitelská stanice vinařská, Boršice. Středně pozdní odrůda raší raně až středně pozdně, dosahuje plné zralosti koncem září, ale hrozny se běžně sklízejí až na přelomu října a listopadu, kdy mají vysokou cukernatost. Růst je středně bujný až bujný. Výnosy poskytuje stabilní, nižší až průměrné, nevyžaduje redukci výnosů. Cukernatost moštu je vysoká, jeho acidita dostatečná (ve zkouškách, při sklizni koncem září, byl průměrný obsah kyselin 10,5 g/l při cukernatosti 20,5°NM). Odrůdová vína jsou velmi dobré kvality, žlutozelené barvy, jemně aromatická, s ovocnou a květinovou vůni, doplněnou jemnými muškátovými tóny, s převládající svěží ovocnou chutí.
http://winegrapevarieties.blog.cz/1707/mery-zkratka-mr
[img]https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/69877232_3127519707274859_738008091647279104_n.jpg?_nc_cat=102&_nc_oc=AQnEev6n8Z8rVi3gmC6nZNnaKW2XrTmuECT-GLif5lDuQNAxo-nUMKgZg1D9cLTrYtY&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=227afc3ca2c0256cc48f914b03d9a5d0&oe=5E07A176[/img]
Tipovačka
SEM 60 %, SAU 40 %
RR ?, Cha ?, PN ?
Fur ?, Lip ?, MŽ ?
Cha ? PG ?
PN ? Sv ?
MT 60 %, RV 37 %, RR 3 %
RR ?, RB ?, SZ ?.
Pál 70 %, Sol 30 %
Cha 50 %, Mr 50 %
MP ?, Sv ?
Matená vinice, z ní cca XX 20-25 %
Seznam vín:
1. Cuveé Maruchka, mzv 2018, Maláník – Osička – 80 b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/cuvee-maruchka-2018-zemske-vino-vinarstvi-malanik-osicka-bile-16474
2. Cuvée Národní Park, mzv 2017, Dobrá vinice – 78 b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/cuvee-narodni-park-2017-zemske-vino-vinarstvi-dobra-vinice-bile-15266
3. Cuvée Pálava, mzv 2017, Gala – 77 b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/cuvee-palava-2017-zemske-vino-gala-vinarstvi-a-s-bile-13274
- Gala dosti překvapivě zklamal, i když varovat mohl již ne zcela šťastný název referující k místu a nikoliv odrůdě.
4. Velká bílá slípka, mzv 2015, Sedlák – 83 b./2 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/velka-bila-slipka-2015-zemske-vino-rodinne-vinarstvi-sedlak-bile-19983
5. Cuvée Travesti, PS 2015, Nové vinařství – 81 b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/cuvee-travesti-2015-pozdni-sber-nove-vinarstvi-rose-a-klaret-6798
6. Cuvée České Středohoří, čzv 2013, Chrámce – 84 b./3 hlasy, třetí místo/první z tuzemských
https://mojelahve.cz/vino/cuvee-ceske-stredohori-koser-2013-zemske-vino-ceske-vinarstvi-chramce-rose-a-klaret-7839
7. Cuvée Vinohradská rosé, PS 2018, Zlomek a Vávra – 79 b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/cuvee-vinohradska-rose-2018-pozdni-sber-vinarstvi-vino-zlomek-vavra-rose-a-klaret-16535
8. Blatnický roháč, PS 2017, Jan Cícha – 80 b./1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/blatnicky-rohac-2017-pozdni-sber-vinarstvi-jan-cicha-bile-387
9. Ryšák VzH 2015, Vinice Hnanice – 85 b., 8/11 (samostatných) hlasů
https://mojelahve.cz/vino/rysak-rulandske-sede-2015-vyber-z-hroznu-vinarstvi-vinice-hnanice-oranzove-4687
- dodatkové víno, otevřené v pátek, jedna z posledních lahví tohoto vína vyrobeného imeretskou metodou (variace soft-kvevri z vedlejšího regionu Gruzie)
- jako polosladké mezi slaďáky na XIV. degustaci téměř propadlo, jako odrůdovka (čisté rulandské šedé) by mezi kyvéčkami zřejmě vyhrálo
10. Cuveé Daveé bílé, mzv 2018, S. Konečný – 82 b./2 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/cuvee-davee-bile-2018-zemske-vino-vinarstvi-konecny-bile-20008
- 20 % Charvátu stačí, aby to z kyvéčka udělalo lesnějahodový ovocit.
11. Royal cuvée 2014, Ch. Grand Bari, Slovensko – 83 b./6 hlasů, druhé místo
https://mojelahve.cz/vino/royal-cuvee-2014-pozdni-sber-vinarstvi-chateau-grand-bari-bile-19978
12. Chateau Guiraud 2008, Sauternes – 90 b. – 7 hlasů, vítěz degustace
Víno dokázalo ohromit již svou jasnou, sytě zlatou barvou, vůně botriticky mohutná s dominantními tóny čerstvě sebraného medu přecházejícími přes sušenou slámu až v kanagon. Chuť krásně navazující, velmi zralé meruňky, jemní hřebíček, bílé květy, rozinky, přezrálé citrusy. Stále ještě velmi mladé víno před lahvovou dospělostí, vydrží klidně 30-50 let.
Předpokládaný vítěz zvítězil neočekávaně těsně, ale uškodilo mu, že bylo na první pohled poznat, že se nejedná o tuzemské víno. Kanagonu bylo v první chvíli více, hodilo by se otevřít dříve, klidně i dekantovat, ale na to nebyl u slepé degustace prostor.
[img]https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/69963904_3127524280607735_3888114007646666752_n.jpg?_nc_cat=105&_nc_oc=AQlU6zTXLxtvM2Fuc5lletYupQSao_yI45eiAoWzn-Ms7s_EIeE8lwfHU6bXLI2sMvU&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=e0c7ce4d781e543d8672a7bce4f98a70&oe=5E092736[/img]
Celkově kyvéčka nezklamala nepříliš vysoká očekávání, s průměrem 80,44 bodu na tuzemskou lahev se jednalo o jednu z nejslabších degustací, takže by šlo pravit přísně, že by se tím zdejší vinaři zabývati neměli. Na druhou stranu to by úplně spravedlivé nebylo. Některá z vín byla fajn příjemné pití, které mělo smysl – Slípka a Středohoří nabídly komplexnost a zajímavý zážitek, přinejmenším. Ale je fakt, že lze najít podařenější kousky, tudíž nelze vyloučit, že toto téma bude určeno k reprobaci.