Horor

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:D :) :( :-? 8) :lol: :P :oops: :cry: :roll: :wink: $D $8) $cry$ $P :-)= :eyecrazy: :>:o/ :>;o) O-) :clap: :think: $lol$ $:) $;) $-o :idea: :arrow? :!: :?:
Zobrazit další smajlíky

BBCode je zapnutý
[img] je vypnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí

Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Horor

Re: Horor

od Wolfus » 22. 6. 2020, 07:57

Este si pozri Cloverfield Paradox a mas hotovu trilogiu.

Re: Horor

od Argonantus » 28. 3. 2020, 08:09

Cloverfield
Po shlédnutí odbočky https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 83#p557783
jsem se konečně dostal i k originálu.

Originál je na první pohled těžce neoriginální, provařený tématem (Godzilla) i formou (Blair Witch), místy působí nelogicky a pár švů by chtělo asi ještě zaentlovat (třeba to, proč se někdo během katastrofy tak urputně drží kamery). A kameraman je kretén nesnáším ho.

Ale to je jedno. V zásadě je to spojení dvou provařených vzorů geniální a IMHO vytřískalo z tématu to podstatné; bezmoc a zešílení pravidel. Asi nejlepší film tohoto druhu, jaký jsem viděl. Syrový, zběsilý, nic nevysvětlující. Kam se hrabe Edwardsova Godzilla. A o té Emmerichově nebo o King Kongovi raději nemluvit.

Fascinující je, jak si na takto malém prostoru lze vytvořit působivé postavy. Kameraman je kretén, ale to se halt nedá nic dělat, náhodou to na něj vyšlo.

Přemýšlím, zda dát rovnou z voleje pět hvězd. Asi jo.

A přemýšlím, proč se v souvislosti s tím skloňuje J. J. Abrams. Když to nenapsal a nerežíroval. Možná proto je to dobré.

Re: Horor

od jjelen » 4. 11. 2019, 21:47

Razorback.
Australský monster-béčko od tvůrce Highlandera? Eh?

Re: Horor

od Sadako » 7. 10. 2019, 18:12

„Děs pochází z lidí.“ O folk hororu s Jiřím Špičákem
Folk horor coby termín nemá jednoznačně vymezený obsah. Ti, kteří tento pojem v různých významech užívají, se však na základních dílech tohoto žánru vesměs shodují. Jsou jimi britské hororové filmy konce 60. a začátku 70. let. „Obecně ten folkhororový kánon, ten úplně nejužší, obsahuje jenom tři filmy. Je to The Wicker Man, který je do češtiny překládaný jako Rituál, potom The Blood on Satan’s Claw – Krev na satanově spáru – a Wichfinder General – Lovci čarodějnic,“ vyjmenovává kultovní trojici Jiří Špičák. Jako typické prvky, které tyto filmy sdílejí, uvádí krajinu, od okolního světa odříznutou komunitu, která praktikuje své vlastní rituály navazující na pohanskou náboženskou tradici, a také konflikt s křesťanstvím.

Re: Horor

od jjelen » 5. 9. 2019, 12:51

Jako... Dracula, jinak asi zcela vážně míněný, kde hrdiny ohrožuje vycpaný jezevec a prase bradavičnaté? K tomu nějak nemam co dodat

Re: Horor

od Sadako » 5. 9. 2019, 11:59

Turecký Dracula je první s výraznými špičáky, ne první filmový Dracula vůbec. Lugosi je neměl a Hammerovský Dracula byl natočen až v roce 1958.

EDIT: Ty ses díval na Nachts, wenn Dracula erwacht/Count Dracula od Jesse Franca? LOL. Jak se ti líbila scéna s vycpanými zvířátky?

Re: Horor

od jjelen » 5. 9. 2019, 11:56

Tak jsem narazil na toho tureckého Drakulu. Vskutečnosti ne první, prý vznikl až v 53 (ale jako jo, vypadá jako něco co vzniklo nejmíň o deset ale spíš dvacet let dřív... soudě dle tohohle a tureckých star wars by člověk řekl že tamní kinematografie je prostě o nějaké dvě dekády pozadu :D)
Taky viděna konečně verze Kinsky - Lee. Cože, filmový Dracula KONEČNĚ s knírem? :D

Re: Horor

od Sadako » 18. 8. 2019, 11:12

Mně tohle přišlo jako horší Hammerovka (a že jich je, některé nevytrhli ani Cushing a Lee). Nuda, nuda, šeď šeď, občas Trololo.
Ale já se na tenhle typ zaprášeného zpracování, které dramaticky i obrazově uvízlo v rozmezí 30. až 50. let moc nechytám.

Mimochodem, první filmový Dracula se špičáky byl turecký Dracula in Istanbul, byť to byla adaptace nevím-jak-moc přiznaného překladu Stokerova Draculy někdy z 20. let s nějakými dějovými úpravami.
Hm. Se mi připomnělo, že chci vidět toho malajamského Draculu, vypadá to báječně WTF. (tady celé, ale bez titulků).

Re: Horor

od jjelen » 18. 8. 2019, 05:25

Tak, Dracula verse 1979.
Langela není tak strašný jak jsem se původně obával, ale dobrý taky ne (přemýšlím nakolik tu dojem zhoršuje/zlepšuje cz dabing), chvílemi poněkud wtf.
Wtf se mi vnucuje často. Jonathan-automobilista je v pohodě (může být že by se to Stokerovi dokonce i líbilo), že mi vousatý Renfield evokuje zvlčilého bratra cimrmanologa Hraběty (ha!) je můj problém (a navíc si íky němu nemusí hrabě stěhovat rakve sám jako chudák kolega Orlok), stejně tak moje obsese zviřátky (že je roztomilý kaloň krvežíznivá bestie nežeru), blázinec fungující... jako blázinec je taky trochu wtf. Daleko horší (tady spoilery?) souboj Draculy s Jonathanem a van Helsingem, upomínající na strašlivého králíka z Monty Pythonů nu a nakonec konec Draculy ala Jánošík.
Na druhou stranu potěšilo pár hlášek z knihy nebo Browningovy verse, byť třeba posunutých v ději (ten začíná teprve příjezdem hraběte do UK). Jako velký klad bych vypíchl "atmosféru" takovou správnou anglickou ponurost - příběh začíná za náramné bouře a zbytek filmu je buď mlha, noc nebo alespoň oblačno (slunce vysvitne víc snad až na konci) a do toho občas zavyje nějaký ten vlk či velký pes.
Draculovo sídlo je taky fajn, podzemí a "zombie" Lucy/Mina má také něco do sebe...
Jinak možná tady se poprvé objevuje "rozpolcená Mína" (eh, vlastně Lucy)?

Na Coppolu se to nechytá, na Browninga to není dost srandovní, ale myslím že s filmy od Hammeru se tahle verse poměřovat může (i když ty teda mají jednu jasnou výhodu, že...)

Re: Horor

od Argonantus » 28. 4. 2019, 18:37

Ulice Cloverfield 10 - péčí televize tohle prapodivné béčko, matoucí už castingem (John Goodman?) a názvem, ve kterém prý znalci odhalí spojler, ale myslím, že spíš zmate, než co jiného.
Jako dost dobré. Příběh neustále zahýbá za roh a vede jinam, než kam vedl před chvílí. Dobré herecké výkony, zajímavý scénář, minimalistické prostředky, čtyři hvězdy.
Jen ten horor se nějak ztratil v překladu.

Re: Horor

od Eleshar_Vermillion » 26. 4. 2019, 23:09

Brightburn aneb kdyby místo Supermana na zemi spadnul vypsychovaný Kill-All a nenašla ho žena jménem Martha. Vypadá to na docela zajímavou premisu.

Re:

od Wolfus » 23. 4. 2019, 14:05

Sadako píše:
7. 4. 2019, 12:42
To je konec Hellraisera, jako toho knižního.
Ach so... Uz som fakt nejaky stary, nepamatam si uz ani veci, co som cital :-(

od Sadako » 7. 4. 2019, 12:42

To je konec Hellraisera, jako toho knižního.

Re: Horor

od Wolfus » 7. 4. 2019, 08:12

Nejak stracam suvislosti... Odkial je ta citovana ukazka o Juliinej hlave? Nepoznam to, ale asi by som rad spoznal.

Re: Horor

od Argonantus » 5. 4. 2019, 13:37

Jjelen:
Pro mne je to hlavně cvičení na moje oblíbené téma „jak mocná věda je kompozice“. Ty scény nejsou doočíbijící tím, že je tam změn málo, ale že se týkají naprosto kardinálních otázek, i když je laici obvykle nedají dohromady. Já musel mít krátce před tím přečtený originál, jinak bych to taky neobjevil.
Když vezmeš ten samý náklad na lodi a přeskládáš ho nějakým podstatně jiným způsobem – těžší na předek, lehčí na předek, víc k jedné straně, atd., pak se loď chová najednou úplně jinak.

Je dost zábavné si číst debatu na csfd, kde jsou na to reakce dost zmatené a bezradné, od „úplně věrné zpracování Stokera“ po „tohle nemá se Stokerem nic společného“.
I zdánlivě jasný klíč „věrnost v lásce“, kterým leckdo mává, tady naprosto selhává, ježto Coppola prostě nechal rozkvést lásku Miny a Draculy dřív, než lásku k Jonathanovi (která byla na počátku dost formální záležitost). Vskutečnosti je to příběh o věrnosti v lásce stále, ale ukazuje, že i tahle zdánlivě jasná hodnota může fungovat dost proradně, pokud přehodíte pořadí událostí. Což se děje i v reálném životě. Osudovou lásku člověk nemusí potkat jako první, dokonce se to ve zdrcující většině případů tak nestane. Což vede k jistým vedlejším ztrátám, které milenci nadále už tak moc nezdůrazňují, ale občas to na ně ještě v životě vybafne (v Argonantovi se to zjevuje docela často).

Když se vrátím k technické otázce kompozice Draculy – prostě se tu zdánlivě nevinným posunutím Harkerova návratu změnilo kdeco. Například je to všechno daleko víc provázané a z jednoho kusu; není to „oddělená vstupní povídka o Harkerovi v Transylvánii“ a pak „to ostatní v Lodýně“. Asi jako když se náklad na pomyslné lodi nahromadil v jednom uzlu uprostřed paluby. Za mne jasné zlepšení; čím kompaktnější tvary, tím lépe.

Při tom technicky může být taková kompoziční úprava dost jednoduchá – prostě se kapitola odtáhne myší jinam a zkontrolují se navazující uzly. Nebo ještě méně – někam se vloží velmi nenápadná věta, kterou čtenář obvykle ani nevnímá, když na ni narazí.

Můj oblíbený příklad – Tolkienův balrog je zakotven asi sto stran před místem, kde se skutečně objeví, a to se stane snad v jediném nedlouhém odstavci. To kotvení je ještě menší – dělají ho takové ty větičky jak „trpaslíci kopali opravdu hluboko,“ nic víc a nic méně. Podle mne jich bude dohromady taky sotva na odstavec. Technicky by mohlo trvat skutečné napsání balroga asi hodinu práce. A to ani ne tak to psaní, jako spíš hledání, kam přesně to máznout a nalezení té správné formulace. Dnes, s computerem, úplná brnkačka.
Při tom má čtenář ve výsledku právem pocit, že tahle epizoda dělá docela vysoké procento efektu celého Společenstva prstenu, což je třetina příběhu, který se psal asi 17 let, pokud jsem počítal dobře.

S Coppolovými změnami Draculy je to navlas podobné – možná to šlo spáchat až v postprodukci, s hotovým natočeným materiálem; jen se to trochu jinak sestavilo. A pak dotočili někde pár chybějících spojek a tu závěrečnou scénku, která je úplně jiná a vede jinam i celý výsledek, za mne k daleko vyššímu dobru. Neb původní konec, kde Draculu majznou dvakrát šavlí a to je celé, pokládám za naprostý Stokerův propadák a jeden z kandidátů na cenu Michala Viewegha, kterak si zprasit dobrou věc naprosto debilním koncem. Coppolova verze není jediná objektivně možná, to je jasné, ale dává smysl a na mne funguje skvěle.

Jinak jo, znalosti techniky transfuze mne v originále taky dost zaujaly – například nikdo neřeší krevní skupiny. Což už se tehdy tušit mohlo, ale zřejmě to netušil autor. Verne by z toho vytřískal další zajímavou zápletku (vhodnou krev má jedině… tramtadá… Renfield, třeba).

Jinak Lucy bylo samozřejmě třeba zavraždit, aby bylo názorně demonstrováno, že Mina je fakt v průseru (a to je hlavní damsell in distress, o kterou se bojíme). Tohle je thrillerová klasika dodnes – první oběť sériového vraha v páté minutě skoro zaručeně vyletí do povětří, aby mohl hrdina zpytovat svědomí a ve finále tenhle komplex překonat a zachránit to. Je dost možné, že to byla stará technika už za Stokera. A určitě nejsem bez viny taky. Anděl smrti, třeba.

_____________
Sadako úplně jinde o nevěstách (ale možná ne až tak):
Ve správné identifikaci nevěsty coby toho, co hledáš, mi stálo několik zásadních překážek:

1) začala jsi to odvozovat od čehosi mně neznámého, co je zjevně nějaká postmoderní derivace odvozeniny něčeho jiného. neb poukaz na nehty a androgyna mne zavedl do úplného lesa.

2) To, že nevěsty dnes závoje všeobecně moc nenosí, ježto se složitá symbolika této věci úplně ztratila, a když, tak jsou průhledné, aby to bylo víc sexy.

3) Vlastní zkušenost. Měl jsem nevěstu se závojem, ale celé to bylo ve střeleném paradigmatu Jirotka, kdy jsme se furt něčemu chechtali jako magoři a tak nějak mi tahle záležitost automaticky naskakuje v režimech "děsná sranda", možná snad "romantická komedie", ale určitě ne "horor".

Až pak ta fotka sestřičky a Inženýr mne přepnuly jinam, že to vlastně může být vnímáno jako horor a mnohými nejspíš i bylo. Když si brali někoho, koho nemilovali. Když si bral někdo jiný někoho, koho milovali. Když fakt nevěděli, co bude, v té staré době, ježto to vlastně sjednal někdo jiný.

Jinak - ta pasáž, která mne navedla a která ve filmu chybí, takže ji asi ne každý zná:
Tam, uprostřed zpustošené domácnosti, seděla nevěsta. Neobyčejnou silou vůle se Julii podařilo obléknout si svatební šaty a na hlavu si posadit závoj. Teď seděla ve špíně, šaty umazané krví. Beztak ale zářila. Vzhledem ke zkáze, která ji obklopovala, byla ještě krásnější.
"Pomoz mi," úpěla. Kirsty si teprve nyní uvědomila, že ten hlas nevychází zpod bohatého závoje, ale z nevěstina klína.
V tom se husté záhyby šatů roztáhly a vyhlédla Juliina hlava - posazená na podušce ze zrudlého hedvábí a olemovaná splývajícími světle kaštanovými vlasy. Jak mohla mluvit, když byla oloupena o plíce? Ale mluvila...
"Kirsty" zaprosila, povzdechla si a zakymácela v nevěstině klíně sem a tam, jako by doufala, že se zbaví vlastního mozku.
Kirsty by ji možná byla pomohla - byla by hlavu chytila a mozek z ní vytřepala - jenomže v tom sebou závoj začal škubat, pak se nadzvedával, jako by jím cukaly neviditelné prsty. Pod ním blikalo světélko a jeho záře byla čím dál jasnější. Do toho se ozval hlas:
"Já jsem Inženýr," vzdychl. Nic víc.
Potom se záhyby vznesly ještě víc a hlava pod nimi se rozzářila jako sluníčko.
Podotýkám, že tahle šílená vize z finále příběhu vlastně moc nenavazuje na nic jiného, jen je dobré vědět, že Julie, další hlavní postava, je v tu chvíli už bezpečně mrtvá a na scéně se zjeví až v druhém díle,v té odkazované postelové scéně, která je neméně kryptická a šílená; lze dlouho dumat, co to vlastně znamená.
Ale myslím, že mistr nám tímhle dal na vědomí, že nevěsta může být taky docela příšerná záležitost.

Nahoru