Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:D :) :( :-? 8) :lol: :P :oops: :cry: :roll: :wink: $D $8) $cry$ $P :-)= :eyecrazy: :>:o/ :>;o) O-) :clap: :think: $lol$ $:) $;) $-o :idea: :arrow? :!: :?:
Zobrazit další smajlíky

BBCode je zapnutý
[img] je vypnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí

Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

Re: Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

od Vallun » 20. 2. 2020, 13:29

To je paradoxní - kopí osudu, archu úmluvy a další vykládá danikenovsky...ale telepatie, energetická pole a majský kalendář (Vril) fungují doslovně...a do toho mimozemštané dvojí provenience:)

Je to kniha, jen na konci kapitoly máš na výběr 2 možnosti pokračování... přičemž hned na začátku je jedna větev totálně magorská - útok zhrzeného profesora JČU na Cern:) navíc snad většina lidí, co to četla to četla jako knihu kapitolu po kapitole...když to totiž hraješ, tak o polovinu obsahu přijdeš...

Napadá mne, že mít to jako ebook, tak z toho udělám pbp dobrodružství... zajímalo by mne, jak moc by se to lišilo ve výsledku...

Re: Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

od Jerson » 20. 2. 2020, 12:45

Psát jako autor pod takovým pseudonymem, to by mě opravdu nenapadlo :-)
Jaké okultní prvky tam má?

A je to tedy knížka, nebo gamebook? To jsem nepobral.

Vyhlídka: Poslední Hitlerova zteč

od Vallun » 20. 2. 2020, 12:34

Vratislav Vyhlídka – 2012: Poslední Hitlerova zteč

 
Tato kniha do tématu s otazníkem dokonale zapadá – najdou se jak slabší, tak docela silné stránky. Mezi ty slabší patří jak přepíčenost některých prvků, zejména souvisejících s fungováním okultních prvků. Ne, že by nebylo možné něčemu z toho věřit, ale aby to přímo fungovalo je už příliš. Stejně tak  některé aspekty hrátek s časem (běžná věc používaná pro výrobu potravin, cože?) jsou za hranou uvěřitelnosti i z hlediska daného žánru. Naopak je kniha docela čtivá a díky členění do krátkých scén působí autorův jinak ne zcela vybroušený jazyk přirozeně a snesitelně. Námět má řadu zajímavých prvků (proto jsem chvílemi podezříval z autorství Jersona...:) ale na druhou stranu i některé aspekty nepříjemně nelogické.  Za zmínku stojí i postavy, přesněji tedy osoba hlavního hrdiny, s nímž jediným se lze seznámit trochu více i zevnitř. Vzhledem k tomu, kolik toho nejprve zpacká, tak je vlastně logické, že jde o zapšklého mladého stalinistu…
 
Jo a je to v podstatě gamebook… z toho hlediska je zajímavý pro vypravěče jakožto studijní materiál, jak z hlediska budování scén, tak z hlediska přijatelných a nepřijatelných „kolejistických obratů“ (tím chci říct, že někdy jsou způsoby sjednocení dějových možností podány uvěřitelně a dobře, jindy naopak působí jako těžký railroad od pohledu).

 

Re: Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

od MarkyParky » 12. 8. 2019, 05:22

Hráli,
ale nikdy mne nenapadlo aplikovat to na poezii.

Re: Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

od Sadako » 11. 8. 2019, 20:58

Vy vypadáte, že jste si snad nikdy nehráli s InterTranem/EuroTranem, když vás účinek automatického překladače na poezii tak fascinuje.

Naštěstí ne automatický překladač.
Canes vici ulularunt,
peregrinos vestigarunt;
ululabant miram rem:
prope esse lemurem.
.
..
...
Psi houfem ve vsi zavyli,
když ty pocestné zvětřili;
a vyli, vyli divnou věc:
žetě nablízku umrlec.
http://www.iliteratura.cz/Clanek/41313/ ... lus-florum

Re: Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

od MarkyParky » 11. 8. 2019, 20:47

Nikdy mě nenapadlo, že když dáš Google Translatoru trochu neobvyklý text uspořádaný do strof, automaticky to nageneruje poezii.

Also - there and back ....

Vaše zelené oči, které zářivě svítí,
Navrhli mi, jak tajemná vlna

Navrhli mi, dávno vysněný sen:
Jsme sami, sami dva a kolem bílého dne.

A kolem bílého dne a jako horký kov -
Poslouchám vaše tlumená slova.

Co mě chceš? Nevím to. Omdlel jsem, omdlel všechno.
A teď jsem se všichni vzdal vašich zelených očí.

A byl jsem utopen v jejich průsvitné hře.
Jak magnetová jehla jde k pólu vaší duše.

A měkké lichotky, já se usmívám,
A v těle ta nejpropagovanější a třesoucí se hra ...

A ve vášnivých touhách, které mi přijdou žhavé,
Vlhký lesk v očích, který fosforiticky září.

Chci si užít vše, co zbylo v mém těle,
Do šťávy vydrží v otřesu jediné.

Horečně bych ti zatřásl duší!
Spalte ohněm svým;

Extrémní potěšení, protože jste lehce tkaní!
Být obklopen vámi, být proniknut vámi!

Chcete-li se ve vás roztavit a sloučit do vás!
Dýchejte dechem! Buďte vášní svou vášní!

A cítit poslední, jak touží po prsou u moře,
Jak všichni naplnili to, co kdy bylo mou duší!

Šťáva vydrží tolik, kolik jsem promrhal!
Moje mládí, jak jsem vám dal, a všechno mé teplo!

A vůně vaší krve a svěžest všech vašich dnů,
Pod vlivem vašich očí, vašich zelených očí.

Vaše zelené oči, které zářivě svítí,
Což naznačuje tajemnou touhu ...

Re: Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

od midewiwin » 11. 8. 2019, 15:33

Předhodila jsem to překladači, jestli by dokázali ocenit i jinde, že Češi bývali statní poetičtí junáci:

Your green eyes that glow phosphorously,
They suggested to me how mysterious wave

They suggested to me, a long gone dream:
We are alone, ourselves two and around a white day.

And around a white day and like a hot metal -
I listen to your muffled words.

What do you want me? I do not know it. I'm fainted, fainted by everything.
And now I'm all given up to your green eyes.

And I was drowned in their translucent play.
As the magnet needle goes to the pole of your soul.

And the soft flattery I go your smile,
And in the body the most agile and trembling game…

And in the passionate desires that come hot to me,
A damp shine in the eyes that glows phosphorically.

I want to enjoy all that is left in my body,
Do the juice last in a shudder single.

I would feverishly shake your soul!
Be burned by thy fire;

Extreme pleasure, being lightly woven by you!
To be surrounded by you, to be penetrated by you!

To be melted in you and merged in you!
Breathe with your breath! Be passionate by your passion!

And feel the last as desires in the breasts by the sea,
How all fulfilled what has ever been my soul!

The juice last as much as I wasted!
My youth as I gave you and all my heat!

And the smell of your blood and the freshness of all your days,
Under the influence of your eyes, your green eyes.

Your green eyes that glow phosphorously,
Which suggests a mysterious desire…

Re: Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

od Eleshar_Vermillion » 11. 8. 2019, 15:14

"touhy [...] mrou" :dance: :dance: :dance:

Re: Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

od MarkyParky » 11. 8. 2019, 09:06

Mě to suggerování přijde naprosto logické.

Re: Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

od Argonantus » 11. 8. 2019, 08:52

Z toho suggerování bude mít Eleshar druhé vánoce.

Re: Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

od Sadako » 9. 8. 2019, 20:03

Někam jsem to zrovna házela, tak to odložím i tady, na ukázku mnou doceňované české poesie.
Autorem je mnou před časem zmiňovaný Jiří Karásek ze Lvovic, je to ze sbírky Sexus necans: Kniha pohanská


Zelené oči

Tvé zelené oči, jež fosforově žhnou,
Mně suggerovaly, jak vlnou tajemnou,

Mně suggerovaly, zapadlý dávno sen:
Jsme sami, sami dva a kolem bílý den.

A kolem bílý den a jako žhavý kov –
Já rhytmus poslouchám tvých přitlumených slov.

Co chceš mi? Nevím to. Jsem zemdlen, zemdlen vším.
A celý jsem teď vzdán tvým očím zeleným.

A utonulý jsem v jich průsvitavé hře.
Jak střelka magnetu jdu k pólu duše tvé.

A měkkou lichotnost jdu tvého úsměvu,
A v těla nejprudčí a rozechvělou hru…

A v touhy vášnivé, jež ke mně horké jdou,
A v očí vlhký lesk, jež fosforově žhnou.

Já vyžít chtěl bych vše, co zbylo v těle mém,
Do šťávy poslední v záchvěvu jediném.

Já chtěl bych horečně se prochvít duší tvou!
Být spálen ohněm tvým, rozkoší smyslnou!

Rozkoší extremní, být tebou lehce tknut!
Být tebou obklopen, být tebou proniknut!

Být v tobě roztaven a v tobě splynulý!
Tvým dechem dýchati! Tvou vášní býti mdlý!

A cítit, poslední jak touhy v ňadrech mrou,
Jak všechno splněno, co šlo kdy duší mou!

Do šťávy poslední jak vše jsem vyplýtval!
Své mládí jak jsem ti a celý svůj žár dal!

A vůni krve své a svěžest všech dnů svých,
Pod vlivem očí tvých, tvých očí zelených.

Tvých očí zelených, jež fosforově žhnou,
Jež suggerovaly mně touhu tajemnou…

Re: Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

od Vallun » 9. 2. 2019, 09:00

No, ta diskuse u filmu mi připomněla knihu Honzlová, to je síla....znovu jí číst nebudu, ale kdo nečetl, doporučuji.

Re: Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

od Argonantus » 9. 2. 2019, 08:24

Něco úplně jiného - systematické připomínání Horáce a Vašátka českou televizí mne donutilo vytáhnout jednu Proškovou z knihovny a čtu Zelenou nálepku.

A jsem docela ohromen velkolepou faustovskou prózou. Vše, co řešíme vedle nad Mráčkem, nebo jinde vedle s Hepnarovou, tak tam bylo přítomno. Asi nejlepší obraz doby, jaký jsem kde zaznamenal, podtržený tím, že současný. Prošková fakt nebyla žádný máslo.

Re: Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

od Argonantus » 22. 1. 2019, 18:40

No, ne tak úplně.
Na vrcholu žánru vznikl v Británii klub detektivkářů, kde autoři vpodstatě slibovali, že se budou držet pravidel žánru, jasně daných. Snad žádný žánr v historii nebyl tak dokonale zorganizovaný a definovaný jako detektivka.
Samozřejmě ale už tehdy existovali kacíři, co pravidla zpupně porušovali.

Re: Copak Češi někdy napsali něco dobrého?

od hanss » 22. 1. 2019, 18:21

Eleshar_Vermillion píše:
14. 1. 2019, 23:24
hanss píše:
14. 1. 2019, 22:45
A detektivka zasazená tisíc let do minulosti je historická detektivka.
To je otázka, jak moc toto hrálo skutečně roli - ne, že by mezi čínskou společnosti 7.-17. století nebyl rozdíl, ale je otázka, jak moc to vnímali Číňani posedlí kontinuitou a konfuciánskou stabilitou,
Ti Číňani co uvažovali v termínech jako "konfuciánství" a "konfuciánská stabilita" rozdíly mezi historickými epochami a současností vnímali zřetelně, vždyť už z Konfuciových Hovorů jim bylo zřejmé, že v jiných dobách byl svět úplně jiný, od knih přes jídlo po nábytek... a že svět moc stability nepobral, leda krátkodobě. Našli se i konfuciánští vzdělanci, kteří anachronismy v umění na potkání hlasitě kritizovali.

U řadových čtenářů a autorů na ně orientovaných ovšem o anachronismy nebyla nouze. To bych však nespojoval s konfuciánstvím a posedlostí kontinuitou, ale se snahou o prodejnost tvorby pro plebs s mizerným historickým povědomím.

Jinak ten Soudce Ti se podle všeho dost vymyká; z toho, co čtu o detektivní v žánru v Číně, tak ve skutečnosti vůbec nejde o detektivky, ale spíš o jakýsi román z prostředí justice.
Řekl bych, že i v detektivním žánru nad romány převažovaly povídky.

Jako že když literární věda operuje termíny typu "detective stories" tak to vlastně nejsou použitelné termíny, protože tím myslí v každé zemi a každém století něco jiného? Takže různé dějiny literatury a vůbec sekundární zdroje jsou v otázce existence žánrů a literární forem bezcenné? To je smutné.

Nahoru