Cyberpunk

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:D :) :( :-? 8) :lol: :P :oops: :cry: :roll: :wink: $D $8) $cry$ $P :-)= :eyecrazy: :>:o/ :>;o) O-) :clap: :think: $lol$ $:) $;) $-o :idea: :arrow? :!: :?:
Zobrazit další smajlíky

BBCode je zapnutý
[img] je vypnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí

Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Cyberpunk

Re: Cyberpunk

od Argonantus » 24. 3. 2020, 22:07

Tady jsem náhodou narazil na výbornou eerieho dávnou poznámku, že
Kdyby tohle platilo, tak by všichni filosofové psali akční romány a hle, k prozkoumání tématu jsou mnohem lepší jiné literární prostředky.
https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 69#p465569

Je to přesně tak. Filosofové dnes píšou akční trháky a točí filmy, na praporech maj profesora Tolkiena, profesora Eca a další podobné týpky.
A když se pokouší narvat do příběhu zásadní smysl života, vesmíru a vůbec všeho, tak jim za zadkem sedí redaktor, který vříslá:
Rychleji! Tohle vynech! Tím nezdržuj! To nikoho nezajímá! Rychleji!
.

Re: Cyberpunk

od Argonantus » 23. 3. 2020, 14:09

jjelen píše:
23. 3. 2020, 08:32
ale odhlédnuto od toho jsem se chvílemi docela bavil
Mne bavily některé ty honičky a mlátičky na začátku. Kde člověk ještě nevěděl, co se z toho vyvine a doufal. Zvlášť ten easter egg, kterak John Connor popsílá Kyla Reese do minulosti, tam to bylo vlastně kanonické a technicky možná lepší, než T4.
Ale to jsou jen takové záškuby umírajícího, jak se ukáže; čím víc je toho odhaleno, tím je to horší.
Film má obrácenou gradaci, jako zlopověstné Elysium (pro mne asi nový etalon úplně špatného filmu).
Nakonec, nevydala se touhle cestou už trojka?
Vydala, zejména první scénou, ale pak z toho postupně odbruslila. Některé ty scénky byly dostatečně drsné, aby smazaly nepříjemný pocit, že se jen tak blbne (třeba ten milenec rozřezaný rozbrušovačkou či motorovkou, to už si nepamatuju přesně). Nebo scéna u veterináře s klecemi - tam bylo úplně jednoduché Hitchcockovské napětí. Ale bylo.
No a hlavně, ten konec, to je totální zvrat, kvůli kterému to lze brát poměrně vážně.
T4 měl mnohem přesvědčivější začátek, ale konec se vysloveně rozblemcal.

T6 mi taky připadá s odstupem stále problematičtější, nejsem si jist, jestli ta poslední hvězda nebyla z protekce. Možná je to další třiapůlka, úplně stejná, jako T3 a T4. Všechny ty tři filmy někde drhnou, každý jinde; a všechny společně u slabého terminátora.

T5 nedrhne, ten prostě havaruje. Tam se postupně ukáže, že je špatně úplně všechno, na co si člověk vzpomene.
Dvě hvězdy je furt víc, než kdejaký Marvel, ale kdyby se počítalo nějaké skóre očekávání/zklamání, pak je tenhle film pro mne jeden z rekordních případů.

Re: Cyberpunk

od jjelen » 23. 3. 2020, 08:32

Protože ano, jako pokračování 1. nebo 2. T. je to absolutní zlo a odpad a kohokoliv kdo na tom pracoval patří asi umlátit železnou tyčí... ale odhlédnuto od toho jsem se chvílemi docela bavil a myslím, že to byl i záměr tvůrců (ještě jsem schopen připustit že nějaké prostší duši mohlo přijít jako dobrý nápad udělat z Daenerys Saru Connorovou, akční hrdinku, ale že bude oslovovat Arnolda zásadně dědečku... to už snad vážně měl být vtip...?
Nakonec, nevydala se touhle cestou už trojka? (což samozřejmě neznamená, že je to cesta dobrá, kdyby mi takto někdo zprznil mojí legendární a uctívanou frančízu, taky ybch se nebavil... nemluvě o tom, jak si od té doby vedl Terminátor v kinech)

Re: Cyberpunk

od Argonantus » 23. 3. 2020, 05:09

Nebo jako noční můra pro lidi, co si mysleli, že takový materiál snad ani pokazit nejde.
https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... ys#p453425

Re: Cyberpunk

od jjelen » 22. 3. 2020, 20:57

A neni ten předposlední Terminátor (Genisys) od začátku myšlenej jako parodie?

Re: Cyberpunk

od jjelen » 22. 2. 2020, 22:51

Gediman: jo, promiň

bifi s pozůstatky Arga: nějak se mi k tomu chce neco napsat, ale musím napřed přijít na to co vlastně :D

zapomenutý eerieho post: s Alienem máš recht, tajemná bytost s náznakem původu ala Lovecraft či Daniken se mi taky líbí daleko víc než vesmírnej superhmyz.
Ale o prvnim Conanovi opatrně, ten je boží (viděno prosím až snad někdy na střední)

Re: Cyberpunk

od Gediman » 20. 2. 2020, 17:14

jjelen: Mumii jsem nedával jako příklad dieselpunku, ale jako příklad okultismu v tom období.

Re: Cyberpunk

od Rest of me » 20. 2. 2020, 17:06

On na Bifiho hodně hluboký ponor nikdo nereagoval, ježto nikdo nikoho nečte. Já taky ne; vlastně tu vůbec nejsem. Jen tak jdu okolo.
Ale ježto je tohleto jedno z mých nejoblíbenějších témat, a ten zářez byl opravdu zajímavý, tak přece jen.

Shrnutí cyberpunku, s tím, že vlastně skončil někdy kolem 1990
Ano. Je to tak a nemám námitek. Cyberpunk byl jedním z významných stylů raného postmoderního slohu, bytostně propojený s nástupem IT do lidské civilizace, a v okamžiku, kdy se tato technika stala samozřejmou součástí života, ztratil smysl. Nemůžete varovat lidstvo před topinkovačem. Nebo přesněji, nemůžete ho varovat stále dokola v rozmezí desítek let.

Můj dodatek, nad kterým se tato debata rozevřela, že cyberpunk byl přítomen na scéně možná už o pár okamžiků dřív, než se všeobecně věří, totiž od konce 70tých let, na Bifiho pozorování nic nemění, protože moje dodatky k cyberpunku ten nejoficiálnější naopak předcházejí. T1 z roku 1984 můj původní článek z roku 1996 končil.

- T2 coby rozbití mýtu
Nad fenoménem T2 se dá plodně strávit daleko delší a komplikovanější odbočka.
Já ho za plnohodnotné pokračování považuji, přestože do cyberpunkové debaty už těžko může něco nového přinést (1991, tedy těsně po), přestože geniálně uzavřenou jedničku nikdy nedokáže napodobit; přestože trochu prázdně estetizuje a že jde směrem od poctivého umění k reklamnímu výrobku.

To, že T2 není tak dobrý jako T1 je pro mne dané tím, že T1 je the best dragon story of ever. Ježto nic na světě není tak dobré jako T1, tak všechno ostatní logicky musí být horší, a výrok nepřináší žádnou novou informaci. A neplyne z toho, že co je horší, než T1, nutně musí být špatné. Asi nikdo není tak přísný, aby tvrdil, že když to drama není dobré jako Hamlet, tak to nemá cenu.

Za pozoruhodné považuji to, že právě proto, jak je T2 nedokonalý, neuzavřený, rozbitý na několik kusů, tak je přístupnější a pochopitelnější, a to je podle mne důvod, proč ho lid miluje daleko víc, než T1. Mimochodem, s Alienem 1 a 2 se to má velice podobně.

T1 naopak svojí ochromující dokonalostí ukazuje lidem jejich malost. Je tam strašně málo slov, žádné není zbytečné, a není na co se chytit. Pokud někoho provokuje, že ho srovnávám s Hamletem, tak za mne je T1 daleko dokonalejší, lépe vybroušený. U Hamleta si lze představit o něco kratší polovinu rozmluv. U T1 není co krátit – nic tam není.

T3 – T6 jsem neviděl.
Z hlediska světovládných významů cyberpunku, smyslu života a vůbec, toho skutečně není třeba, protože se pohybujeme trochu v jiném levelu. Asi jako když se sestoupíme od Hamleta k nějaké jeho moderní recyklaci na způsob Vest Side Story.

Pokračování tohoto druhu není pro filosofy, ale v zásadě pro dvoje publikum:
- Lidi, co je jim v zásadě jedno, na co jdou, ale chtějí, aby se tam děla nějaká akce, svítilo to a bouchalo, a taky tam může být nějaká láska, s trochou té erotiky, a případně i nějaké ty humory. Zkrátka universální Hollywoodský blockbusterový hamburger, ™. U kterého je samozřejmě výhodné, když nese nějakou tu osvědčenou značku. Tihle lidé označili několikrát T2 za „nejlepší akční film všech dob“, z čehož je patrno, že moc nesledovali, o čem vlastně je. Přesto jim budiž přáno.

- Fans daného universa, kteří si hrají s variantami. Na světě jsou malíři, co malují stále ten samý obraz v nekonečných variacích, a také jsou fanové jediné historky. Vyrábějí hry, vlastní encyklopedie, dumají nad účinností Hunter/Killeru nové generace. Tady se přiznám, že jsem k tomuhle měl v jisté fázi sklony taky, divoký střílečkový svět téček mne okouzlil jako jeden z mála, a to do té míry, že mne zlákal až k vlastní fanfiction. Takže pro mne rozhodně mělo cenu sjet všechny díly, a s výjimkou opravdu příšerné T5 jsem nikdy neodešel úplně zklamán. Všude jsem se dozvěděl něco malinko nového, nový úhel pohledu, nové osvětlení scény, něco, co mi dříve unikalo. Tož, evangelium od nově nalezeného autora může být zajímavé, i když je za tím vlastně furt ta samá historka a tak dobré jako Jan to není.

Z příběhového hlediska má prostředí jen význam jako prostředek příběhu.
No, to je tedy slovo do pranice. A po delším přemýšlení nad touto věcí (asi čtyřicetiletým), bych uzavřel, že ne.
Prostředí je v dobrém příběhu plnohodnotný prvek rovnice; dobré prostředí je takové, že ho nemůžeme vyměnit, aniž by se tím příběh podstatně změnil.

Markantní je to u scifi. Vernovy příběhy jsou přímo vystavěny na nějaké fantastické kulise, prostředí, změně fyziky nebo jiné podobné okolnost. Dvacet tisíc mil pod mořem nefunguje bez té ponorky, a tím máme zároveň určenu trochu klaustrofobní železnou – vpravdě cyberpunkovou – atmosféru. Prostředí je u Verna podstatnou částí zápletky, a často je dokonce důležitější, než postavy (které by šlo vyměnit snadněji).

Cyberpunk je stále ještě podmnožinou scifi. I když se k mateřskému žánru staví velmi revolučně a kdeco obrací vzhůru nohama, přesto jsou u něj rekvizity a terén naprosto zásadní. Jeho klíčovým vynálezem je právě to, že nemůžeme udělat jasnou čáru mezi postavou a rekvizitou; původní T1 byl právě učebnicová postavo/rekvizita. No, a to prostředí je pro Terminátory jako moře pro piráty; bez něj nedává smysl a nefunguje. Skynet sám je opět učebnicové prostředí tohoto druhu; něco mezi postavou, strojem a počasím.

Prostředí vidíme optikou protagonisty -
Jedna z nejrevolučnějších drobností T1 byly ty pohledy okem terminátora. Nikoli, jak píše Bifi – my už vlastně nejsme s pohledem na svět a události tak monopolně odkázáni na protagonistu, jak bývalo zvykem. V zásadě by šlo udělat celý příběh terminátořím okem (a stalo se, Hardcore Henry).

Dvakrát vstoupit do téže řeky nelze –
No, jasně; to je paradox všech pokračování. Pokud to bude moc jiné, není to pokračování, nebudou tam známé věci a postavy a publikum se naštve (T4). Pokud to bude moc stejné, nemá to žádný smysl, je to vyspoilované dopředu a publikum se naštve (T3).

Pastiš asi přesně není to slovo; Znamení čtyř není pastiš Studie v šarlatové.
Pastiš je něco, co se tváří navenek, že je nové a s originálem nijak nesouvisející, ale je to lautr to samé. Třeba Univerzální voják ve vztahu k Terminátorovi.

Reprodukujeme prostredie a kulisy a chceme v nich rozpovedať nový príbeh a musíme najít nových protagonistov
No, ne tak docela povinně. Pokračování prostě existují, třeba ten Holmes nebo Vinnetou, a často mají dokonce ty samé protagonisty. Tři mušketýři po dvaceti letech. Fenomén pokračování – jakožto autora několika pokračování – mne samozřejmě zajímá přímo zásadně; teoretické odhalení, že pokračování nemůže dávat smysl, z podstaty věci nemohou přijmout, neb bych se zásadně a celoživotně mýlil a dělal nesmyslné věci.

Nic to nemění na tom zjištění, že udělat pokračování je daleko těžší, než nový příběh, protože příběh původní nám spoustu možností vytuneloval a prostor pro řešení podstatně zúžil. Případ T1 a T2 je v tomto poučný jako máloco.

Prostředí jako sebereprodukce a kýč -
Tady tuším, co myslíš. Prostředí se stane kýčem přesně v momentě, kdy ztratí tu vernovskou funkci, že má přímý vliv na děj. Že jinde by to prostě nebylo možné vyprávět.
Tady se vezme známé prostředí ™, dají se tam cool postavy a rekvizity odjinud, a vezme se děj třeba Třech mušketýrů nebo Terminátora, to je jedno, s prostředím ani postavami nijak nesouvisí, ale ježto je to cool, tak to publikum přijme. Snad. Když je to značkový produkt, nemůže to přece být špatné! A jakousi úctu často cítí i různí okolojdoucí kritici. Jak někde psal Tom Hardy – „mé hodnocení mi až vadí, protože by podobný drahý film s tolika talenty neměl dostávat hate známku“. V daném případě sice nešlo o opakování, nýbrž o první díl, ale zjevně byl určen k vytvoření nové značky a k pokračování, a jen katastrofální neúspěch tomu naštěstí zabránil. Případ naznačuje, že hranice trpělivosti publika tedy asi existují, i když jsou hodně volné.

Cyberpunk nemá pohyblivou hranici.
Nemá. Scifi se zřejmě musela zase proměnit a najít jiné styly. Což je na jiné borce, já to moc nesleduju. Poslední dobré příklady scifi byl Blade Runner 2049 a Arrival, což jsou oboje vlastně hodně stará retro témata klasicky zpracovaná (jedno je cyberpunk, to druhé dokonce ještě dříve).

Punk bylo antikapitalistické hnutí.
Eh. Já jsem pankáče na naší východní straně znal, a kdybys o nich tvrdil, že jsou „antikapitalistické hnutí“, asi by ti rozbili hubu hned. V dojemné shodě s nějakým majorem policie, kdyby takového punkera chytili a on jim tvrdil, že je to antikapitalistické hnutí.

Tohle je složitý příklad ideologické deformace myšlení na nějaké povrchní politické kategorie. Punk je „popelnice“, nic víc a nic méně. Punker je samozřejmě proti královně a lordům a velkouzenářům, to je jasné, ale taky bude zřejmě stejně nepřátelský proti odborovým činitelům. Protikapitalistický je jen potud, pokud ten kapitalismus vládne; jinak bude i proti socialismu; on ve vůbec proti jakémukoli establishmentu, řádu, pořádku, klidu a takové té usedlé zaprděnosti. Je to duch permanentní revoluce, takže si ve jménu punku mohou podat ruce Petr Uhl a Magor Jirous (netuším, zda se to stalo, ale dávalo by to smysl).
Punkeři nenechají v klidu vůbec nic. Klid je jim podezřelý. I servírka hamburgerů na skútru u těch hamburgerů nevydrží dlouho. A skútr zmizí někde v ději, teď si nevzpomenu přesně.

Vítězství korporací –
„Evil corp“ je sice hodně oblíbený prvek, ale není jediný a povinný. V T1 korporaci docela slušně zastoupí vláda, která se chová lautr stejně jako ty korporace. Možná to dělá z naivity, možná pro prachy, možná schválně, to je jedno; výsledek je ten samý, vláda se nechá totálně sežrat zevnitř svým vlastním výtvorem, Skynetem. Ten nápad je ostatně daleko starší, vypůjčený od toho A. C. Clarka a možná i Čapka. Aktualizace prastarého strachu z Golema, ze svého vlastního výtvoru.
V Alienech napřed není úplně jasné, zda je to vláda nebo korporace, v druhém díle korporace převládne; ale pro postavy je to úplně jedno, všechno je to neurčitý uzel vztahů za okrajem příběhu, beztvará šedá masa, která je velice nebezpečná tím, jak je mimo kontrolu.

Bifiho pohled s dosazenou marxistickou terminologií vidím jako velmi zužující, a bránící nadčasovému a univerzálnímu mýtickému nadhledu, o kterém si myslím, že je u cyberpunku přirozený, neb pochází vlastně z původní scifi. Neb ta vždycky uvažovala zásadně o lidstvu jakožto celoplanetárním druhu, v rozmezí stovek let, a snažila se oslnit tím, že překládá lidem supermoudrosti, co budou platné ještě v daleké budoucnosti, ať bude vládnout kdokoli. Skynet by teoreticky mohla vyrobit jakákoli vláda kdekoli, s jakýmkoli ideologickým vysvětlením.
Eerie:
Ono je toho tam v obou případech malinko víc, než akční thriller. Tímhle spojením můžeš snadno odstřelit snad úplně všechny cyberpunky včetně Neuromancera, ale tím je strašlivě zjednodušíš, právě jako Bifi tím „antikapitalistickým hnutím“.

Re: Cyberpunk

od jjelen » 18. 2. 2020, 21:21

teda nevím, Verne moc steam neni, ne? A taková Mumie zas diesel... ale jako jo, mě se ty názvy spojují spíš s "danými epochami" než nějakým techem (nic proti třeba byzantskému steampunku co tu kdysi kdosi navrhoval)
A biopunk... neni vlastně biopunk i Naruto? :-)= Posedlost "bloodlinama", pořád si tam někdo implantuje cizí oči nebo buňky aby získal víc kchůl schopnosti, Orochimaru a prokletá pečeť, postavy značně nelidské (ve světě kde by vlastně mimo lidi - a démony?- jiné rasy žít neměli?)

Re: Cyberpunk

od Gediman » 17. 2. 2020, 21:13

Další článek z mé "popkulturní série" - cyberpunk a odvozené žánry.

http://www.gediman.cz/seznamclanku.php? ... zene-zanry

Re: Cyberpunk

od eerieBaatezu » 14. 11. 2019, 15:35

Vy víte kdo
Tyvolé, Argo je zpátky. $:)

Já jsem na to nornálně ani nešel. Má cenu na to jít? Nějak mě to minulo.


Co se týče toho Camerona, všiml jsem si jakéhosi vzorce jeho chování:

T1 - hororový thriller. (Poprvé mi to pustil tehdejší přítel ségry, když mě museli hlídat. Vlastně takhle jsem viděl naprostou většinu pop-kultovních věcí. Dali mě do pohovky, zatáhli rolety, borec zapnul video, kde byli Terminátoři, Conani, Running Man, Commando a tyhle osmdesátkový věci, zavřeli za mnou dveře od obýváku a na celej den mě měli z krku. A já ve svejch asi tak 9 letech koukal na to, jak ta šílená vraždící mašina leze skrze lis co mu drtí tělo za Sarah a ona mu ne a ne uniknout. A protože nejsem Sadako, ale přecitlivělá duše $lol$ tak si ty sceny přesně vybavuju do teď, přestože jsem ten film od tý doby viděl snad jen jednou (ta příšera/kouzelník z Conana 2 byl taky masakr). Toť odbočka, kterou mi to právě naevokovalo. :D Jo a btw jsem viděl Runing Mana před asi půl rokem a je to solidnější zábava a film než polovina vysokorozpočtových věcí, co vychází teď.
A taky musím říct, že mě to vlastně nějak moc neuhranulo. Když jsem ve stejné době viděl Star Wars a Star Trek, tak to mě uchvátilo absolutně, ale Terminátoři a Conani mě nikdy ani jako dítě co milovalo fantasy a sci-fi nějak dech nevyrazili.)
T2 - akční thriller.

Alien - horor s různými překryvy, podivnostmi, zvláštní režií.
Aliens - akční thriller.

Rambo - mistrovská psychologická studie lidí, doby a veterána z Vietnamu.
Rambo 2 - akční thriller.

WTF, Jime? :eyecrazy:

Cameron má nějakou úchylku předělávat původně čímsi hluboké a zajímavé věci do akčních thrillerů.
Nápad z T-800 udělat chůvu, jako ok, T-1000 byl hustej a fakt strašidelnej záporák, tady se Cameronovi povedlo tu laťku záporáků držet ba i překročit, ale ten film je mnohem víc akční a blockbusterovej, než hororovej.

To samý Aliens. Vezme monstrum, co je tajemný a vlastně člověk musí i uvažovat, co za typ inteligence to je, pže jsou tam ty sexuální podtexty, apod. a udělá z toho trubce, nějaký hyperzabijácký zvíře, což podle mě Xenomorf z Aliena zas tak není, a narve tam bandu vesmírných mariňáků a je z toho mnohem víc akční a blockbusterovej thriller, než podivnej horor.

To samý Rambo. Film o veteránovi, kterej se dostal do maloměsta, kterýmu velí bigotní, "průměrný" v tom nejhorším slova smyslu šerif a jeho pohůnci, kteří Johna šikanují a zaženou do úzkých, s tím finálním srdceryvným monologem. Cameron přijde a udělá z toho mnohem víc akční a blockbusterovej thriller, než psychologickou studii člověka. Rambo tam kosí enemíky jak ten Švancík v Commandu, což je fakt obrat někam do hajzlu zelenýho. Ve First Blood Rambo praktikoval tu šílenou vietnamskou džunglovní válku nástrah a pastí, ve dvojce běhá polonahej s těžkým kuláskem v jedný ruce a praží to tam hlava nehlava.

A dycky z toho u obecného obecenstva Cameron vyvázl ještě s pochvalou. Když se řekne Rambo, tak lidi nevidí toho zmučeného veterána, ale polonahýho svalouše s kulometem. Aliens i T2 jsou uznávány mezi nejlepší sci-fi všech dob, předbíhajíce oba první díly... A přitom ze všeho kua udělal akčňárnu. On tam dycky nějak zmákne dát nějakou dějovou linku nebo napsaný charaktery tak, že publikum zapomene, co z toho originálu ty filmy ztratily a jásá. Dá tam badass Ripleyovou, a tu její linku proti korporaci a s tím dítětem, Rambovi dá zase tu linku, že ho zradil nadřízenej a dycky z toho vybruslí. A taky asi umí točit :D , protože ty filmy jsou zábavný a dobře udělaný, ne že ne (Ramba 2 napsal). Ale ten posun u pokračování dycky udělal tím samým směrem. Ještě, že nebude Titanic 2.

Re: Cyberpunk

od Bifi » 14. 11. 2019, 13:18

Aha, tak tá žánrová diskusia tu už bola:
Argonantus píše:
8. 10. 2017, 08:14
V době Terminátora 3, kde byl cool efekt založen na tom, že technika ve filmu se těsně ve dveřích setkávala s aktuální vojenskou technikou, je to dnes nastavené skoro obráceně - reálná vojenská technika je lepší, než ve filmu.

Stran cyberpunku - málokde je tak drasticky vidět vytrácení se punkové předpony. na tomhle už není "punk" vůbec nic, je to nažehlené a sterilní, Dewtroit je velkoměsto s mrakodrapy.
York píše:
8. 10. 2017, 11:36
Je docela možné, že cyberpunk mohl opravdu fungovat jen v určité době, v určitém stavu technologie a společnosti. A že všechny další pokusy o tenhle žánr už budou jen nostalgické retro.
Argonantus píše:To je asi ono.
Ten úžasný pocit intenzivního nebezpečí, že se dívám na něco naprosto ohromujícího a unikátního, ten byl v těch osmdesátkových filmech a pak se začal vytrácet. Informace, že počítač a stroj nejen rychleji počítá, než člověk - to se tak nějak tušilo - ale i rychleji myslí, je silnější, zkrátka, nemáme proti němu šanci, a to tak, že žádnou, ta byla tehdy děsivě nová. A navíc v tom byl zvláštní dotek reality - roboti z šedesátých let byli plechová scifi a byli spíš směšní, kdežto T - 800 a Roy a Robocop dělali dojem, že je za pár let někdo opravdu bude schopen udělat. A fakt nebude na co se těšit.
Dnes je všechno jinak. Různé chytré zaměřovače a střílečka a to, že rychlejší hardware a software je prostě rychlejší, to nikoho nehromí, ty střílecí scény v Robocopovi jsou úžasně sterilní a nudné. Už jsme to viděli milionkrát.
Do jisté míry je to to mnou, že se posunulo moje vnímání a nároky, ale jen do jisté míry, protože i na kdovíkolikáté je Terminátor úplně jiný zážitek, než ty nové retrokopie.
York píše:Argo: chápu. Je fakt, že mimo té "špinavosti" je tam ta ryzí/primární (až animální nebo surová) energie, kterou zmiňuješ; což je taky silná vlastnost punku jako takového a mnoha nových věcí tenhle motiv asi může absentovat (ten zmíněný MadMax je v tomhle výjimka)... ale zase, to že tam ten motiv je, z toho nemusí dělat rovnou (kyber)punkovou věc.
V niečom nesúhlasím a nedivím sa, že to Argo nezmieňuje. Redukovať "punk" na špinavosť (alebo "hnusnost a šerosvity") je krátkozraké, je to to isté ako redukovanie cyberpunku na estetiku a štylizáciu.

Termín "cyberpunk" príponu "-punk" preberá s plným vedomím - a tu je aj kľúčová hranica medzi cyberpunkom a sci-fi. Podstatou punku je aktívna spoločenská kritika, spojená s vyhranením sa proti majoritnej spoločnosti. Punk, a raný cyberpunk tiež, boli antikapitalistické hnutia. Cyberpunk predkladá víziu bezútešného víťazstva korporácií, ultimátnej privatizácie a úplného rozpadu štátu. Korporácie sú tie, kto cynicky nastavuje pravidlá a vyvíja nové, odľudšťujúce technológie s cieľom maximalizovať vlastný zisk a prenášať externality na zvyšok spoločnosti. Punks sú tí, ktorí neprijímajú ekonomicky podmienenú spoločenskú hierarchiu a z nej vyplývajúce estetické kritériá - podobne ako raný black metal sa vyčleňujú prijímaním tých symbolov, ktoré pre majoritnú spoločnosť symbolizujú sociálne dno, okraj alebo tabu, čo v extrémnej podobe znamená aj ekonomické a fyzické vyčlenenie sa zo spoločnosti. Tu vzniká ten "život v tieňoch".

Súčasťou kyberpunkovej bezútešnosti je ale aj to, že vyhrať sa už nedá a už prakticky ani nie sú masové hnutia odporu - a preto stojí otázka "viem ako jednotlivec žiť tak, aby som na systéme parazitoval a napriek tomu nebol jeho súčasťou - a viem žiť so svojím svedomím?". (Cyberpunkoví protagonisti sú ako veteráni neúspešných revolúcií - oscilujú medzi rezignáciou, ohraničeným aktivizmom a cynickým komentátorstvom. A rolu masových hnutí prebrali výnimočne talentovaní jednotlivci.) Tou druhou otázkou samozrejme je "od ktorého momentu splynutie so strojom znamená stratu ľudskosti" - a všimni si tú nenáhodnú syntaktickú podobnosť s predchádzajúcou otázkou.

Rovno na prvej strane Sirien:
Sirien píše:
24. 9. 2015, 18:18
Ohledně toho "nedá zabránit, koukejte se smířit" - kyberpunk je hodně o fatalismu celku a o hledání vlastní cesty navzdory změně, které se nelze vzepřít. Hrdina kyberpunku je v podstatě nucen integrovat technologii do svého těla, ale snaží se udržet lidskost navzdory tomu. Ta změna je viděná jako nežádoucí, ale nevyhnutelná. Kyberpunk oslavuje drogy a únikové životní strategie jako znouzectnost - svět se na Tebe valí, děláš, co můžeš, ale přesto zvládáš při tom kličkování najít i pár svých momentů štěstí, bez ohledu na jejich povrchnost. Efektivně to je trochu polemika s hloubkou a povrchností smyslu života, takové tvrzení, že to co kdekdo hledá v té hloubce je ve skutečnosti na onom povrchu a že to dodává nějaký umělý bílý prášek tomu nijak neubírá.
... s tým, že ten únik a hľadanie okamihov osobného šťastia je súčasťou rezignácie, ale v pozadí je tam stále tá idea "svet je v sračkách, zlyhali sme".

Cyberpunk nám hovorí, že ak niečo neurobíme teraz (hovoríme o strede 80. rokov, viď Thatcherovú a Reagana a neoliberalizáciu a odstraňovanie prekážok nadnárodným korporáciám...), takto dopadneme. A že sme "takto" aj dopadli - a literatúra cyberpunku sa stáva komentárom súčasnosti - nie je len otázka technologického pokroku. V niečom je súčasnosť menej bezútešná (napr. stále máme, aj keď oslabené, štáty a reguláciu), v niečom viac (technológie sledovania, oligopol až monopol technologických gigantov, absencia tých výnimočných jedincov, ktorí režimu unikajú, environmentálny kolaps a pod.).

Mimochodom, Terminátor je v tomto zmysle cyberpunkový film (na rázcestí stojíme tu a teraz, budúcnosť je bezútešná, výnimočne nadaní jedinci v boji proti systému), ale z iných hľadísk nie je: zlo je "odinakadiaľ", dej sa odohráva v súčasnosti a nie v tej bezútešnej budúcnosti a pod.

Re: Cyberpunk

od Bifi » 14. 11. 2019, 11:20

Díky za dlhé zamyslenie.

Viacero bodov je na širšiu diskusiu:

:: Budúcnosť, čo sa stane súčasnosťou - a čo to napr. znamenalo pre pôvodný literárny žáner cyberpunk. Gibson už niekedy začiatkom 90. rokov vyhlásil, že súčasnosť sa stala budúcnosťou opisovanou v kyberpunkových poviedkach a románoch a preto žáner stratil dôvod svojej existencie - a to bolo ešte pred Jonom Williamsom či Stephensonom. Cyberpunk mal vrchol v antológiách Mirror Shades (1986 - č. Zrcadlovky, veľmi oneskorene 2009), v raných Sterlingových románoch a v Gibsonovej Sprawl-trilógii, pomyselnou bodkou bol steampunkový Difference Engine (1990). Pre japanofilov - manga Ghost in the Shell vyšla 1989-1990, ten istý rok sa zavŕšila aj Akira. Kľúčovou je otázka, prečo ten žáner prežil po r. 1990, resp. čo z neho prežilo. K tomu aj nižšie. (Sorry ak rozoberám témy, ktoré sa tu vo vlákne už riešili, nemám to celé prelúskané.)

:: T2 - úplne súhlasím, ani ja som nikdy neodpustil tú žánrovú zmenu z hororovej jednotky na mierne tímový akčný film a prevrátenie Schwarzennegera (čosi podobné zažili aj Alien/Aliens). Prítomnosť skvelého monštra ako kľúčová os takéhoto príbehu je dobrý postreh (to T2 dodržalo, aj keď má už self-conscious prvky štylizácie a to je ďalší dôvod, prečo si myslím, že to nie je až tak dobrý film).

:: Vyzerá tiež, že predlžovanie frančízy spôsobuje hriechy pastiše až surového kopírovania motívov (p. tiež Star Wars) a tiež duplikácie motívov, ktoré fungovali predtým (vrátane zmnoženia hrozby: viac votrelcov je lepších ako jeden, viac terminátorov detto). Iným problémom je posunutie horizontu: my sme si síce mysleli, že sa predtým zachraňoval svet, ale to bolo vedľajšie, lebo celý čas bola podstatnejšia táto väčšia hrozba! Zase naopak ak sa v tých kulisách začne rozvíjať iný príbeh, fanúšikovia budú bedákať, kde sú tie staré a známe elementy. (BTW jedno z mála dôstojných pokračovaní bol Blade Runner.)

Keďže si vyberám a nemám rád nadstavovanú kašu, T3 až T5 som nevidel. Po tejto úvahe asi netreba ani T6.

Aby som sa vrátil k téme hore: Z príbehového (v RPG môžeme povedať narativistického) hľadiska má prostredie význam len ako prostriedok príbehu. Funguje len v relácii k postavám a k cieľu rozprávania. (Principiálne sa dá ešte uvažovať o efekte samotného prostredia na diváka - pozri, aké je to v tej budúcnosti hrozné, povedzme že imerzívny/simulacionistický prístup - ale prostredie vlastne vždy vidíme optikou protagonistu alebo prostredníctvom jeho interakcií so svetom... a tiež nesmieme zabúdať, že kamera nie je neutrálna a objektívna.) Takže dvakrát vstúpiť do tej istej rieky takmer nie je možné, lebo (a toto rozoznal aj Edwards v Sorcererovi):
- buď reprodukujeme (recyklujeme) štruktúru rozprávania vrátane kľúčových archetypov protagonistov, vtedy robíme vlastne pastiš (odhliadnuc od možnosti, že robíme mýtus, ale trúfam si navrhnúť, že skôr by bolo funkčnejšie mýtus znova vysloviť v nových kulisách a prostredí, takže asi predsalen pastiš)
- alebo reprodukujeme (recyklujeme) prostredie a kulisy a chceme v nich rozpovedať nový príbeh, avšak musím nájsť nových protagonistov a nový cieľ rozprávania. Teda vezmeme trojuholník vzťahov tvoriacich rozprávanie, dve veci odtiaľ vykopneme a k tej jednej, čo tam ostane, hľadáme zvyšné dva póly tak, aby to nejako držalo pohromade. A potom sa divíme, že sa to skalným fanúšikom nepáči.
- No a tretia možnosť je katastrofálny, frančízový sebareferenčný gýč, ktorý žiaľ postihol ten cyberpunk, v ktorom prostredie prestáva plniť funkciu prvku v trojuholníku relácií rozprávania, a stane sa púhou estetizáciou či štylizáciou. Otvára to síce nové rozbiehavé možnosti, ale človek sa tak nejak pýta, že načo.

A áno, stále sa nám posúva horizont budúcnosti a stále máme nové strachy ohľadne toho, čo prinesie blízka budúcnosť (vždy môže byť horšie). To ale vyžaduje nové príbehy, nových hrdinov a nové žánre (apropos, pamätá si niekto na biopunk?). Cyberpunk nie je pohyblivou hranicou. Neustále posúvanie hranice budúcnosti a úporná integrácia súčasných technológických predstáv do kánonu sa predsa nám všetkým tak trochu javí ako podvod, nie?

Re: Cyberpunk

od Vy víte kdo » 13. 11. 2019, 22:50

Terminator: Temný osud
I. Počátek
V novém tisíciletí prošli Terminátoři něčím na způsob kobercového bombardování. Z pozice jednoho z největších popkulturních příběhů se posunuli někam do vyprávění pro důchodce; to máte John Wayne, James Bond, Back to the Future, to už nepamatujete, děti. Neb poslední tři pokračování – Rise of Machines, Salvation a Genisys – rozhodně nedonutily publikum, aby to vzalo na vědomí. T 3 se nerozhodl, zda je jen veselé fanovské video druhé kategorie, volební video Mr Schwarzeneggera, nebo co vlastně; a T 4, sdílející prokletí všech čtyřek, zamířil někam úplně mimo původní děj a bez Schwarzeneggera, zjevně k nelibosti publika. Nebylo to úžasné, bylo to oboje takové čestné.
T 5 se tvářil velmi sebevědomě, mluvilo se hrdě o restartu, a výsledkem byla tentokrát opravdová katastrofa; nepovedlo se vůbec nic. Nebyla to čestná plichta, ale debakl, a doufal jsem, že se o tom raději už nebude mluvit.

No a najednou, z ničehož nic, se z nebes snesl sám veliký Cameron a ohlásil Velké Retro; zapomeňte na vše po T 2, nic dál se nestalo, natočíme novou plnohodnotnou T 3 (i když je to vskutečnosti 6). A k tomu další dvě bomby – bude tam zpátky Linda a Arnold v plném lesku!

Řekl bych, že právě tato reklamní prohlášená představují většinu nových problémů. Kdyby tohle Cameron nepravil a skromně držel zobák, udělal by určitě lépe. Po tomto velkém úvodu totiž nastalo velké letní ignorování záležitosti, takže věřím, že plno lidí existenci nového Terminátora úplně přehlédlo. Reakce zprvu připomínaly předchozí díly, ale teď se dodatečně vydalo hodnocení mírně vzhůru na 73 %) a Kamil Fila pravil opatrně, že je to „nejlepší Terminátor od 2.“ A tento názor získává pomalu většinu, i když část publika zůstala vlažná.

Proč vlastně bylo třeba tak velkolepě odmítnout většinu předchozích sequelů, T3 počínaje?
Ponechám stranou kuriózní T5, který restartoval i první dva díly a tím je možno jedině ignorovat z podstaty věci, navázat by šlo jen za cenu odmítnutí T1 a T2.
T4 naopak problém nedělá žádný, ježto je uzavřený ve svém budoucím alternativním scifisvětě.
Takže vše vězí v T3, a vadí tam následující:
- bude konec světa, který nebyl
- Sára Connorová umřela, a chceme, aby žila
- no a naopak, rozhodli jsme se mezi dveřmi zabít Connora.
Nad těmito třemi body stojí za to se zamyslet.
AD 1) – Paralelní terminátoří postapo scifisvět považovali někteří z nás za skvost, velmi divoké a zajímavé universum, který se v plné nádheře a velkoleposti zjevil v Bethesďácké střílečce Future Shock, 1996. A vlastně žádný díl ságy nikdy nevynechal pár cool scének z tohoto světa, do kterého se tak nějak na dálku nahlíželo. T 4 se tam odehrával rovnou celý.
Problém byl v tom, že se datum konce světa – a počátku této apokalypsy – neustále přepisovalo. Napřed to mělo být 1997, pak 2003, ale kdo z nás dožil k těmto datum, ví, že konec světa se jaksi nekonal.
Další problém byl, že se neustále přepisovala a vylepšovala technika. V roce 1984, kdy bylo universum vynalezeno, stačilo k iluzi budoucna málo; v roce 2003 technika reálná málem dohnala Skynet, takže to najednou přestalo být scifi.
Pokud má být paradigmatem T 1 a T2, pak je stejně rozhodující reálná současnost, kam ty futuristické mašiny míří vždycky. Takže se to škrtlo. Uvidíme dál, že tak úplně ideální tohle řešení není.
Ad 2) – Sára Connorová byla úplně nejdůležitější postava T1, možná nejdůležitější i v T2. Já to vím dávno, ale pokoušel jsem se respektovat běh času. V T3 a T4 vstali noví hrdinové.
A tvůrci si všimli téhož, co bylo nasnadě – že ti noví borci prostě Sáru Connorovou nějak furt nemohli dohnat. Nebylo to ono. A taky se furt měnili. A T5, kde se pokusili Sáru restartovat – už zcela při vědomí její nenahraditelnosti – byl teprve definitivní debakl. Emilia Clarke, mladistvá hvězdička Hry o trůny, je prostě totální salát. Rozhodnutí bylo právě tak šílené, jak se dalo čekat.
Takže – zpět, budiž původní Sára, čili Linda Hamilton. Kašleme na všechno.
Ano, dobrý... ale i zde uvidíme, že i tohle rozhodnutí nebylo bez následků. A podle mne nebylo nutno rozmlátit T3, stačilo méně drasticky tvrdit, že se Sára prostě schovala a smrt předstírala. Bylo by jí to celkem podobné.
Ad 3) John Connor je naopak bolavá pata, zabijeme ho.
Dlouhý seznam fandů tohle prostě nevydýchal; jde o totální rozvrat původního paradigmatu T1 a T2, kvůli tomu se to celé dělalo. Třeba Jan Varga zde http://www.filmspot.cz/2019/10/recenze- ... -osud.html to setřel poměrně nelítostně.
Osobně soudím, že totální breakpoint děje možný je, pokud dává smysl. A tohle smysl dává, zejména spolu s odmítnutím celé budoucnosti, ve které měl Connor teprve sehrát svoji hlavní roli. Jinak John BYL bolavá pata prakticky všech verzí. V T1 nikoli, neb tam vlastně vůbec nevystupoval, jen se o něm mluvilo. V T2 je začátkem domestikace Terminátora, což jsem mu nikdy úplně neodpustil. Ale jinak byl ten malej hajzlík Furlong hodně zdařilá postava a vlastně vrchol toho, co jsme od něho viděli.
Dál už opravdu nedobře. V T3 vysloveně tápal, Kate Brewster ho vymazala ze scény. V T4, ač sehrán slovutným Christianem Balem, tápal úplně stejně, kulhal za dějem, špatně rozhodoval, zkrátka, ostatním to kazil, a tentokrát to nezachránila ani paní Connorová ml., musely to držet jiné postavy. Taky má na svědomí ten WTF kritizovaný finální projev. No a o T5 raději pomlčme, že.
Je jasné, že tohle nebyl problém castingu nebo herců, ale samotného pojetí postavy. Kolektivní vůdce nemá ve světě individuálních soukromých hrdinů žádný prostor. Tohle se vlastně nedá napsat.
Rozhodnutí je nelítostné, ale vidím jeho hlubokou logiku. Pokud to stálo Sára versus John, pak jsem jasně pro Sáru.
Nicméně, ani zde nebylo nutno vyhodit do povětří celou T3, protože tam byl Connor určen k likvidaci taky, pokud se pamatujete.


II . První dojmy
Film začne zostra nejsilnějšími scénami z T 2, a ještě před titulky se zbavíme toho Johna Connora. Vlastně přesně ve stylu předtitulků z Vetřelce 3.
Namlsaný divák zajásá; tímhle tempem, to je tedy opravdu návrat ve velkém stylu. Jenže; potom se nám to začne rozpadat. Zase přijedou dva noví týpci v modré bublině a začnou se honit; Grace a Terminátor; a člověk si říká, jak, kurva, tohle souvisí s těmi předtitulky.
Bohužel nesouvisí. A když se objeví uječená protivná Mexičanka Dani, člověk je jat neblahým podezřením, že dějové schéma, urecyklované k smrti v T 1 a T 2, a ještě nadoraz v T 3, tu sjíždíme znovu; dva týpci z bubliny budou bojovat o uječenou Mexičanku, a víc nic.

A přesně tak to je. Když odhlédneme od všeho nadějného a dobrého, totiž neustále se řítící akce – zaplať Pánbu za tohle opium lidstva – je scénář opravdu velmi pitomý, dokonce mnohem pitomější, než v T 3, kde mu to bylo právem vyčítáno. Jde o recyklaci toho, co už tu bylo. Nemá cenu opakovat, kterak má Mexičanka zase spasit svět před čímsi – nikoli Skynetem, ale Legií, a honí ji vytuhlý Terminátor s označením Rev 9, který je mix T 800 a T 1000. Což už tu skoro taky bylo v T 3.
Opsané jsou i lecjaké dramatické obraty – oběť hrdinného hodného Terminátora z konce T 4, debaty se starým Terminátorem z T 3, zkrátka furt něco.
Takže jsme slavně poplivali a zavrhli T 3, T 4 a T 5, abychom si z nich následně půjčili většinu postav a obratů a zrecyklovali je.
A to je v kostce jádro problému T 6, a úplně se to nevyřeší.
Zkrátka, tady by to mířilo ke dvěma hvězdám, stejný průser jako T 5.

III. Postavy
Ale film má také úplně jinou tvář; a tím jasně nejlepším je ten návrat Sarah Connorové.
Snad nikde nebylo tak drasticky demonstrováno, že původní Sarah nebyla žádná náhoda nebo kouzlo okamžiku, ale že Linda Hamilton je jednak mimořádná herečka – i když této jediné role – a jednak tuhle hlavní postavu prostě nelze ničím nahradit. Jakkoli se Kate Brewster/Claire Danes snažila, v čísle 1 dosáhla víc snad i samotná Lindina příšerná trvalá.
Nová herecká kreace v T 6 je čímsi mimořádným. Cvičení na téma „zestárlý akční hrdina,“ což tu známe díky Arnie a Slyovi a Brucemu a Harissonu Fordovi, ale tahle babička všech akčních hrdinek to všechno smázla pár pohledy v prvním vstupu. Nikomu jsem nikdy tak nevěřil, že je to fakt drsná ženská, co si takhle každoročně loví terminátory, tak nějak z tradice. Linda sama je něco, kvůli čemu má cenu ten film vidět, ba místy nevěřícně zírat. Její výkon je za mne mnohem lepší než v T2. Čaruje odnikud asi tak dvě hvězdy bez dalšího; prostě to můžete brát jako takovou veselou hereckou exhibici na známé téma, i když ignorujete úplně všechno ostatní.

Grace čili Mackenzie Davis.
Tady už je to složitější a trochu rozpornější jsou i reakce publika a recenzentů. Kdysi mi Eerie Baatezu neodpověděl, cože tam vlastně bude hrát, a musím říci, že mám silně nejasno i po shlédnutí filmu. Je to vlastně úplně hlavní postava, která pomalu nesleze ze scény.; hybrid lidského ochránce Kyla Reese z T 1 a Terminátora Arnolda z T 2, ale přiznejme si, že úplně nejpřesněji je to Markus z T4. Jo, z toho filmu, co ho prý nepotřebujeme.
Grace tedy rozhodně nepřináší nic nového, je to totální recyklace. Můžeme obdivovat, jak je Grace krásná. No, ale to je takový v tomhle strojně drsném světě taková divná rekvizita navíc. A taky je strašně hustá – pokud nevadí, že jsme to viděli už asi pětkrát – a taky strašně fyzicky trpí. Ale tohle celé zmákla i původní Sára Connorová daleko decentněji, a zvládne to i dnes, jak tu pobíhá kus vedle. Grace je taky úžasně oddaná, ale to je pozice vhodná spíš pro psa nebo pro robota. A taky je děsně pitomá. Sama nic nevymyslí; fakt jako. Jen vyluxuje plno léků, jak v tom Future Shocku.
Já fakt nevím. Je mi té postavy líto, jak se strašně nadře, jak maká a touží vyniknout, a je to nanic, protože Sára jen tak jde a něco prohodí a je zas hotovo, nikdo jiný neexistuje. Za jasnějšího vědomí musím připustit, že je Grace postava úplně zbytečná, že neudělá vůbec nic původního ani vlastního. I ten finální obrat, že je na konci najednou v dítěcí ochraňované roli ku matce Mexičance, je kompletně ukradený od Reese z T 1.

Uječená Mexičanka čili Dani čili Natalia Reyes
První dojem je otřesný. Prvoplánově rozmilé dětičko, které na vše reaguje ječením, člověk by ho rád umlátil nějakým tím roxorem. Přesně jinak, než bylo v Terminátořím stylu, který kdysi vynalézal kulturu překvapivých hrdinů, do kterých byste to neřekli. Sára zpočátku občas kvikla, v T 1, ale nesla svoje šílené ústrky s elegancí; a i chlapeček Connor/Furlong to dával docela s grácií. Tyhle týpky je radost zachraňovat.
Druhý špatný dojem je „aktualizace“ s Mexikem a politickou korektností. Původní Terminátor byl průlom nejen díky hrdinům s podezřelým původem, ale s naprostou samozřejmostí do nás napral akční ženskou hrdinku, která úplně změnila pravidla. Nyní je třeba udělat Terminátora „ještě korektnějšího,“ takže to musí být holka/Mexičanka, překračuje se ta hranice, Terminátor je taky Hispánec, a když vyřešíme všechna pravidla povinného castingu a scénáře, tak uteče, že to vlastně celé moc nedává smysl.
Aby mi nebylo špatně rozuměno; Mexikáni umí být nádherně drsní, třeba takový Siccario; byli přítomní a drsní vlastně i v T 1 v podobě chlapečka na konci nebo týpků v T2 uprostřed; ale tohle je nějaká podivná odbočka do telenovely, ke Krásné pokojské a tak podobně.
Třetí dojem, ve finále – jo, Dani snad možná může být akční hrdinka, docela dobrá, drtivě lepší, než Emilia Clarke (castingové dno celé série). Ale proč, proboha, když už jsme tu měli hodně slušnou Claire Danes a Moon Blodgood (černošku navrch), a k tomu máme ještě tu prapůvodní Sáru. Tahle divná osoba nepřidala příběhu vůbec nic. Divně napsaná, divně vybraná, divně pojatá. A má to být motivace všeho snažení.

Někde mezi řádky vidím ztracený syrově realistický příběh pouze s Lindou a Mackenzie Davis, která zabloudila odněkud z minulosti, je ztracená, potřebuje léky, a je přesně tím, kdo měl být chráněn. Jiných postav nám nebylo třeba.

Terminátor Rev 9, čili Gabriel Luna.
Povzdech. Vlastně nic nového. Vlastně už tu celý byl; složenina staré dobré Winstonovy kovářské práce z T1 a kapalné noční můry z T2. Vlastně byla takto zkonstruována skvostná Terminatrix čili Kristanna Loken z T3. Je tu jediný trik – týpek se umí rozdvojit a zase složit. Odměnou neumí spoustu švýcarákových nástrojů, třeba motorovku nebo plamenomet. Je to sice politicky korektní Mexičan, ale výraz nemá vůbec dobrý; furt se usmívá jak poslíček pizzy. Má vysloveně laskavou a velmi lidskou tvář, a při nejlepší vůli se nechytám na propojení toho úsměvu s dojmem hrůzy. Navíc poskakuje jako všechny ty nablblé CGI potvory, počínaje skřetů v Morii. Patrickův pohyb, klidný a neodvratný, lehké nachýlení hlavy, působící nepřirozeně, to všechno je naprosto nedosaženo. I Kristanna byla drtivě lepší.
Tisíce lidí věří, že Terminátor stojí a padá s Arnoldem. Ve skutečnosti má Arnold vedlejší roli od T2, kde ho vystřídal Patrick. Nejde o to mít Arnolda, ale úplně perfektního Terminátora, dokonalé strašidlo. A to tu jako není. Je to ucházející, ale kdeže perfektní.

T 800, čili ten slavný Arnold.
Počkat, řekne si nešťastný čtenář, není toho už nějak moc, těch ochránců dobra a ubohého mexického děcka? Sára coby kvazibabička, Grace coby mladá kvazimatka a hodný Terminátor v jedné osobě? Že by tuhle chudinku museli hlídat vlastně dva Terminátoři?
Bohužel, je to přesně tak. Příběh, který byl založen na neuvěřitelných individuálních hrdinských akcích je najednou násilně vehnán do týmovky. Na konci zlého Terminátora rukou společnou a nerozdílnou zkouší umlátit parta hned čtyř lidí (a robotů).
No, Arnold na začátku a na konci je bezva stylový, má tam jen takové pěkné vstupy a zásahy; ale to s tou hezkou rodinkou, to je dost peklo, jen lehce nad tím „dědou“ z 5. A taky to tu už celé bylo, ve 2 a 3. Jako je to fakt starý akční hrdina, ale dopadlo to maximálně důstojně, ne víc. Kdyby po zabití Connora taky zmizel, naprosto nic se nestane. A přidat do scénáře jedinou větu, třeba, že lidské tkáně mu normálně stárnou, by určitě nezaškodilo.

Sečteno, podtrženo – je to daleko lepší výsledek, než scénář; pokud dáme dohromady dvě hvězdy za Lindu... a vlastně za nic dalšího, tak to stejně snad udržíme na čtyřech celkem. Snad ta akce nebude tak blbá, ne?

III. Akce
Tady mohu prakticky opsat vše, co jsem řekl o Salvation.
Proti příběhu jsou výhrady, i ode mne, že je to schématické, jednoduché až debilní.
A tytéž výhrady byly proti původnímu Terminátorovi. Že je šílený, akční, béčkový, moc rychlý, povrchní. Bylo to všechno jedno; děj byl především strašně rychlý; stále se někam řítil, postavy někam prchaly a vlastně se pořádně nezastavily až do konce. Na důvodu úprku moc nezáleželo; šlo prostě o život, jako v pronásledovacím snu.
T6 by byl drtivě lepší, kdyby se vůbec nevysvětlovalo; prostě by se objevil terminátor a pronásledoval, a nehodlal nám nic vysvětlovat. Kuchne tatínka, kuchne bráchu, sápe se na ségru. Proč zrovna tuhle osobu, a ne jinou? A fakt to potřebujeme vědět?

V tomto směru to zdaleka není zlé. Fakt se s tím moc nesrali, naštěstí, narozdíl od dalekosáhlých tlachů v T5, hlavně se to docela utěšeně maže, bouchá to a svítí, a taky jsem ocenil – narozdíl od méně znalých diváků – ty noční a vodní scény. Tohle totiž k tomu světu taky patřilo, od začátku; půlka T1 byla v noci, na parkovištích, v technických prostorách města. Padající letadlo a přehrada je sice opulentní manýrismus, ale proč ne, když je to oboje taková stylová hora železa?
Jako Terminátor Rev 9 mne přesvědčil jen zčásti, mohl předvést pár nových kousků, ale ten dojem drsné rvačky naštěstí zůstal. Není to jen takové choreografické hopsání, ale trochu toho ubližování. A klidně se mohlo i přidat.
Za akci a ten stylový směr hvězda... a necelé dvě hvězdy. ||Je třeba ocenit, že to svištělo, narozdíl od většiny předchozích pokusů.
Necelé čtyři. Pochybné čtyři, nebo tak nějak. 3,7.

Pro hodnocení je zásadní ten úvodní tlach. Pokud věříme tomu, že je to „nejlepší terminátor od T2“, tak se v nás rozhostí pocit mírného a neodstranitelného zklamání.
Pokud od toho chcete skromnější cíle, důstojné, použitelné pokračování, jako byly T 3 a T4, a přestanete na ně nesmyslně plivat, tak... je to docela slušné a budete rádi, že jste to viděli.

Re: Cyberpunk

od Bifi » 12. 11. 2019, 12:29

Tetsuo je kult!

Nahoru