Mathew:
Takový krásný dotaz, a já tu už nejsem.
je lepší psát pouze o věcech které znáte a které jste zažili.
Samozřejmě. Ale nemusí se to brát tak doslova; třeba máš kamaráda, známého, nebo jsi jen zažil, jak to bylo, když byli tvoji rodiče z nějakého důvodu rok v Kanadě a nechali tě doma.
Moje hlavní postava se hned na začátku příběhu stane sirotkem.
Moje hlavní postava Argonantus je sirotek, jak patrno už ze Sedmi ryb nejvýrazněji (google). Má to naprosto racionální důvody, protože vě věku 15 let by přítomnost rodičů polovinu problémů řešila a na mého hrdinu by nezbylo místo. Sherlock Holmes taky neměl rodiče. A mám podezření, že tvoje důvody jsou přesně stejné - nechceš řešit rodinné jemnosti, chceš dobrodružství, se kterým se utká tvůj hrdina sám.
Komplikace, že v reálu byli moji rodiče přítomni většinu života, a u mého dvojexponovaného hrdiny, složeného z 50% historie a 50% mojí reality, to tak není, mne donutila o tom trochu přemýšlet a nakonec se řešení našlo v roce 1968, kdy celé řadě lidí odjeli rodiče do ciziny a nevrátili se a jejich dítě tu zůstalo. Mně se to nestalo, ale vlastně stát mohlo. Krom toho byl poloviční sirotek můj otec a moje žena, takže jsem od nich mohl leccos odkoukat.
Knihu píšu v podstatě poprvé a nechci to vydat na svoje náklady. Na to aby to nakladatelství vydalo to musí být dobré nebo alespoň tutovka.
Žádné nakladatelství to za své nevydá. Vím co mluvím - taková nakladatelství už neexistují, aby sponzorovala začínající autory. Úplně zapomeň na vydávání, řeš jen to další, co je opravdu důležité - aby byla kniha co nejlepší, jak umíš. Nic jiného není důležité. Peníze tedy rozhodně ne.
Navíc mám pocit že moje kniha je taková necelistvá , jsem asi trochu zbrklý a celkový text nepůsobí moc dobře možná kvůli tomu že se snažím aby kniha mela dost stran a tak komentuji některá témata víckrát a používám při tom podobná slova
Najdi mne a rozpitvám tě zcela soukromě. Už jsem tu rozpitval kdekoho, proč ne tebe.
Nezačínej psát, protože máš ambice být profesionální spisovatel. Začni psát, protože tě to baví
Má pravdu, předsedo. Ono je to i přirozené - napřed píšeš a brousíš text, pak, když toho máš hodně a šuplík přetéká skvělými věcmi, má cenu začít přemýšlet, zda to zajímá i někoho jiného.
Jinak tady
https://drakkar.sk/authors.html
je mrak mých článků, z je zřejmě tak či onak o psaní většina. Za všechny asi Jak jsem se chtěl stát spisovatelem a Jak jsem chtěl napsat román.
A asi jsem spisovatel, když jsem vydal tři knihy plus nějaké drobné.