[PTA] Betrayed in Chicago a.k.a. Chicago Despair

Zápisy a zážitky z vašich her, pomoc s přípravou, společné hraní.
Uživatelský avatar
Bifi
Motivátor; Moderátor
Příspěvky: 7470
Registrován: 3. 3. 2005, 12:24
Bydliště: hanzové mesto Brémy

[PTA] Betrayed in Chicago a.k.a. Chicago Despair

Příspěvek od Bifi »

PTA = Primetime Adventures
The greatest TV show that never was


Príbehový systém slúžiaci na tvorbu RPG príbehu ako televízneho seriálu.
Autor: Matt Wilson. 2005 (druhá edícia).
http://www.dog-eared-designs.com/games.html

Markus píše:Cílem sezení je vytvořit seriál, který by se divákům líbil a byl napínavý – tj. je povinností a zodpovědností každého hráče (nejen Producenta) dohlížet na to, aby příběh odsýpal a aby scény nebyly nudné. Standardně se v PA hrají kampaně (tj. „sezóny“), v nichž jsou jednotlivé epizody vždy věnovány různým postavám – tj. v jednom díle je více pozornosti věnováno jedné postavě, v dalším díle jiné. Protože jsme ale hráli jednorázově, rozhodli jsme se pozornost rozdělit rovnoměrně mezi všechny postavy.


Odohralo sa: 13. - 14. 4. 2007, Bratislava

Producent: Peekay

Obsadenie:
Carmino "Biela ruka" Lucchese, starnúci don a hlava rodiny - Bifi
Lucciano "The Face" Conti, donova pravá ruka - Dvorax
Vincenzo "Bloody Vince" Massini, policajný informátor - Markus
Francesco "Frankie Ucho" Massini, vodič - Fingalen

Vedľajšie úlohy:
Nino Gagi, právnik rodiny Lucchese
Chiara, donova luxusná milenka
Jack Thomson, správca donových súkromných fondov
Frank Kelly, policajný riaditeľ
Franklin Winchell, nový regionálny riaditeľ IRS
Starý Tony, majiteľ reštaurácie a ilegálnej herne a baru
Malý Tony, jeho masívny syn
Niccoló Corza, donova ľavá ruka
... (doplňte)

Sety:
Donova kancelária nad herňou U Tonyho (interiér)
park sv. Alžbety na brehu jazera
Kostol najsvätejšieho srdca Panny Márie (interiér)
... (doplňte)

Rozpočet: 19 bodov

Toto bolo čosi ako pilotný film (chceli sme iba one shot) k seriálu o mafiánskej rodine Conti v Chicagu v časoch hospodárskej krízy. Prečo Chicago Despair? To je paródia na Chicago Hope... Po hre som ale vymyslel Betrayed in Chicago, možno by sa to ujalo.

Takže, časť prvá: príprava (brainstorming session). 13. 4. 2007. Trvanie: čosi vyše dvoch hodín.
V tejto fáze sa vymýšľa premisa seriálu, prostredie a kulisy, rovnako ako počet dielov, hlavné postavy a rozloženie epizód spolu s tým, ktorá postava má v ktorej epizóde aký spotlight. Chvíľu nám trvalo, kým sme prišli s prostredím, s ktorým boli všetci spokojní (ja som strašne chcel čosi temné a nadprirodzené, nuž ale neujalo sa). To bolo gangsterské Chicago, koniec 20. rokov, prohibícia, osudy mafiánskej rodiny Lucchese, vplyvy filmov Krstný otec a The Departed. Premisu sme stanovili ako "konflikt medzi pracovným a súkromným životom - dokážeš pracovať pre mafiu a zároveň mať normálne vzťahy?". Vymysleli sme postavy (ešte sme ich nerozdelili medzi hráčov). Keďže sme nevymýšľali celý seriál, ale iba jeden film, mali sme asi trocha uľahčenú prácu. Príprava zabrala ešte nejakú hodinku na druhý deň, keď sme si rozobrali postavy, vymysleli Nemesis, osobné sety a črty postáv.

Časť druhá je normálne hranie, t.j. približne tri hodiny na druhý deň, v priebehu ktorých sme odohrali jeden uzatvorený príbeh s výborným ukončením pre všetky postavy. Poznámky robil Markus a dúfam, že čosi postne, plus o postavách a setoch má podrobné poznámky Peekay.

Takže mne zostáva postnúť moje dojmy. Primetime Adventures je príbehová RPG hra, ktorá mi prístupom pripomína FATE alebo Polaris, troška aj Mountain Witch. Tým prístupom je poskytnúť len základnú štruktúru na riešenie konfliktov, pravidlá pre rozdelenie rozprávačských právomocí a mechaniku zabezpečujúcu sústredenie sa na centrálnu či osobnostnú tému (premisu), inak na hráčoch ponechať absolútnu slobodu v tvorbe a gradácii scén, v samotnom rozprávaní, v stanovovaní zámerov a stávok a pod. Tento prístup tiež znamená obvykle veľmi silné potlačenie herného aspektu RPG ("game") a orientáciu na čisté rozprávačstvo a roleplaying, ktoré sú pravidlami zväzované len minimálne. Sú to naozaj hry kooperatívneho rozprávania príbehov, pri ktorých je obrovská zodpovednosť prenášaná na schopnosti a skúsenosti hráčov. Čo je štýl, ktorý mi prekvapivo až tak nevyhovuje (ako postupne zisťujem), resp. na dlhodobé hranie mi vyhovujú viac klasické systémy s pravidlami pre vlastnosti, zručnosti, prekonávanie prekážok, primeraným množstvom settingu a tak. Viac neskôr.
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12356
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ecthelion »

Obrázek
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
Peekay
Příspěvky: 5532
Registrován: 4. 2. 2007, 12:11
Bydliště: Foxdale Manor, Bratislava
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Peekay »

Jeziiis... no dobre teda.

Skusim to nejako ucesat.

echnicka poznamka - vzhladom na flexibilnost hry samotnej, ako aj mojho modu operandi pri GMovani som usudil za vhodne nejakym sposobom jasne oddelit, co vzniklo pocas spolocneho brainstormingu, a co som vymyslel in run-time. Budem sa snazit pisat aj vnutornu, behind-the-scenes logiku (aj ked hracom sa nie vzdy v priebehu hrania zjavila), ked uz mi Bifi vynadal, ze si konzistenciou pribehu strasne nechavam zvazovat ruky :D

Takze:
  • veci vytvorene spolocne su normalnym, ciernym pismom
  • veci vytvorene hracom danej postavy (ci uz v sobotnom doladovani, alebo priamo pocas hry), su pisane modrou
  • veci vytvorene mnou in real-time su pisane hnedou
And now, without further ado:

Prostredie, Tema, Konvencie, Plot:

Prostredie: Dvadsiate roky. Chicago. Gangy, Tommy-guny. Luxusne Callgirls. Muzi v dlhych plastoch a klobukoch, nahliaci sa temnymi ulickami. Dazd.

Tema: "Nakolko praca pre Rodinu umoznuje viest normalny osobny zivot?" "Zivot stoji za hovno a neexistuje uz pre teba vychodisko, ale ty odmietas umriet, aby si to tym kurvam nedoprial..."

Konvencie: Prohibicia, rasizmus, sexizmus a korupcia su iba kulisou. Pre pribeh su podstatne hlavne socialne rozdiely, nastavajuca hospodarska kriza a to, co z nich vyplyva. Nechceme prilisny crossover, prinajvacsom lahke elementy nadprirodzena.

Plot: Lov na krysy vo vnutri rodiny Lucchese.

Postavy:

Carmino "White Hand" Lucchese

Starnuci don. Ma vydrziavanu zenu (Chiara "Zlatko" Gravano), ktora je uz starsia, ale stale krasna. Je to byvala barova spevacka - tie vsak Don neznasa, preto jej zakazal spievat. (for more info, see Luca "The Face" Conti).

Don je mafian starej skoly, narodil sa este na Sicilii a imigroval v osemdesiatych rokoch, spolu s vtedajsou vlnou pristahovalcov. Jeho mafianska prezyvka vznikla, ked sa mu za mlada podarilo vykradnut niekolko bank bez toho, aby kohokolvek zranil.

Ma pokutne ksefty so starostom - mimo svoje bezne kanaly funduje zdroje na dobrocinnost. Jediny z "rodinnych" kruhov, kto o tom vie, je Chiara - obcas totiz Don potrebuje posobit spolocensky na urovni.

Maly Tony a Bloody Vince su jeho telesna straz.

Issue:
- Checks and balances. Citi, ze koniec sa blizi, preto si chce kupit ciste svedomie zriadenim chudobinca a nemocnice.
- Hladanie nastupcu. Snazi sa najst v "rodine" niekoho, komu moze doverovat ("Chce to poriadneho chlapa, nie nejakeho slizkeho karieristu")

Traits:
- Don
- Mecenas
- Jack Thompson (pravnik, cez ktoreho potajme realizuje dobrocinnost)

Nemesis: Frank Kelly (policajny kapitan - vidi Donove snahy a tusi nieco podivne. Spolocna Nemesis s Vincenzom)

Personal Set: Lavicka v parku pri jazere, pri soche Sv. Alzbety. Don tam chodi krmit holuby. Ked sa s nim chce niekto nenapadne stretnut, sadne si na lavicku na druhej strane sochy. Ked je treba niektoremu clenovi "rodiny" vysvetlit, ze je nim Don sklamany, berie ho na prechadzku po brehu jazera. Dozvukom tychto dialogov obvykle su cementove topanky.


Povodna idea bola, ze Don bude skor podporna/framework postava, ktoreho spomienkove sceny budu zrkadlit konanie ostatnych postav - nieco v zmysle, ze "takyto som bol ja... a casy sa sice zmenili, ale ludia vobec". Ako to vypalilo si budete moct precitat v Markusovom reporte :)

Luciano "The Face" Conti

Donova prava ruka, jediny clovek v "rodine" pozivajuci Donovu doveru.

Mlady, ambiciozny, vykonny, nelutostny, (on si o sebe mysli, ze) bezchrbticovy.

Luca je sirota, ktoreho ako maleho "adoptovali do rodiny" - od ranneho detstva vyrastal pod jej vplyvmi, ukazal sa ako vdacny material. Zastava vsak nazor, ze ucel svati prostriedky, a obmedzenia tradicnych "rodinnych" metod si v jeho ociach nezasluzia ziaden respekt. Napriek svojmu veku (skorych 30) stale vyzera ako teenager, co mu vysluzilo jeho mafiansky alias.

Udrziava milenecky vztah s Chiarou preto, aby ziskaval podrobne informacie o Donovi a jeho konani. Planuje ho totiz zvrhnut/nahradit. Vdaka tomuto vztahu sa dozvedel o Donovych "zakulisnych" aktivitach, nespravne si ich vsak vyklada. Poklada ich totiz za znak toho, ze Don sa boji odhalenia policiou a pracuje na dohode s FBI, vymeniac "rodinu" v Chicagu za imunitu a kludne dozitie v starobe niekde na slnecnej terase.

Uz davno ma vybudovanu dostatocnu mocensku zakladnu vo vnutri rodiny na to, aby ho vsetci automaticky uznali. However...

Issue:
- City k Donovi (Vnima ho ako otcovsku figuru)
- City k Chiare (Je do nej zamilovany. V tejto faze je uz jej uzitocnost ako informatora iba minimalna, on to vsak s radostou vyuziva ako vnutorne ospravedlnenie)

Tieto faktory vedu k jeho pretrvavajucemu otalaniu ohladom prevratu v "rodine". Situacia sa vsak pomaly stava neznesitelnou, tlak na Lucu rastie. Skor ci neskor sa bude musiet rozhodnut...

Traits:
- Don's Favorite
- Pretty Face
- Chiara "Zlatko" Gravano



Nemesis: Nicolas "Little Nick" Corozzo - v ociach Dona prototyp "slizkeho karieristu". Donova lava ruka, Lucov najvacsi super. Napriek Donovym nesympatiam v skutocnosti Little Nick stelesnuje tradicnu liniu "rodinnych" hodnot, ich zachovanie je pre neho najdolezitejsou vecou na svete. Preto sa snazi za kazdu cenu zabranit Lucovi stat sa novym Donom... jeho vlastne ambicie su iba vysledkom volby "radsej ja, ako on". V skutocnosti by bol najradsej, keby v "rodine" vsetko ostalo po starom (s Donom Lucchesem na spicke), vnima vsak, ze tieto dni nenavratne uplynuli. V tomto boji o zachranu hodnot vsak taha za kratsi koniec.



Personal Set: Lucov maly bytik, o ktorom nevie ani Don. Vacsinu obyvacky zabera koncertne kridlo, na ktorom hrava, ked Chiara spieva. Keby sa tak Don o tejto zrade dozvedel...


Luca je sucastou jednej velmi silnej podtemy pribehu, mal kontrastovat s Donovymi spomienkami na vlastnu mladost. Ich vzajomne silne prepojenie bolo myslene ako sposob vtiahnutia Dona do bezprostredneho deja.

Vincenzo "Bloody Vince" Marcini

Policiou nasadeny informator, ktory pod stresom prace v utajeni sam rozbija to jedine, na com mu naozaj zalezi... vlastnu rodinu.

Rodeny Talian, nedavny pristahovalec. Vdaka jeho cerstvej "talianskosti" ho kapitan Frank Kelly nasadil na pracu v utajeni (Vince v podstate nemal na vyber). Vince sa snazi zo vsetkeho toho hnusu dostat co najskor von, preto od zaciatku poskytoval fenomenalne vysledky. Napriek tomu, ze uz davno nazbieral dostatok informacii na to, aby policia vyvratila celu "rodinu" Lucchese z korenov, kapitan stale odmieta stiahnut Vincea z pripadu a zmyka z neho co to len da.

Jeho mafianska prezyvka ma povod v neobvyklom pracovnom zapale, s ktorym absolvoval vstupnu skusku do "rodinu". Panicky sa obava odhalenia, preto od zaciatku pracoval s plnym nasadenim, aby vsetkych presvedcil o svojej bezuhonnosti. Samemu sa mu hnusi vsetko, co uz musel kvoli nasadeniu vykonat, a co robi dennodenne. Toto vsetko iba zintenzivnuje jeho zufalu tuzbu dostat sa prec, co prispieva do bludneho kruhu sebadestrukcie.

Vince ma zenu Caroline a patrocnu dcerku Janet. Tlaky z prace v nom sposobuju, ze k zene ma silne bipolarny vztah - v priebehu jedneho vecera je schopny ju mlatit ako zito a na kolenach vyznavat lasku a prosit o odpustenie. Stale jej slubuje, ze onedlho bude lepsie, ale vzdy znovu ju sklamava. Vnima rucanie sa vztahu a tusi zly koniec, ale neuvedomuje si, ako strasne blizko je. Caroline je totiz uz pevne rozhodnuta sa s nim rozviest. Dava mu poslednu sancu - ak opat sklame, odide aj s dcerou ku svojej matke do Bostonu. Co je horsie, ani samotna Caroline nevie o tom, ze Vince pracuje v utajeni. Mysli si, ze je iba beznym detektivom. Vinceovi silne chyba jej moralna podpora, uvedomuje si vsak, ze nesmie prezradit svoju ulohu, lebo by Caroline ohrozil. Toto vedomie ho este viac nici.

Issue:
- Rozvracajuci sa vztah so zenou
- Neustaly boj s kapitanom o ukoncenie nasadenia

Podari sa Vinceovi dostat niekam prec, daleko skor, ako strati vsetko, na com mu zalezi?

Traits:
- Policajny Vycvik
- Clen "Rodiny" v utajeni
- Maly Tony (syn Velkeho Tonyho. Vinceov partak, "Takovy ten mlatic dobrak". Praca pre "rodinu" sa mu hnusi, vykonava ju iba kvoli otcovi (Velky Tony, majitel restauracie "U Tonyho"). Preto je ochotny sa obcas pozerat opacnym smerom a neklast otazky, ked Vince potrebuje spravit nieco, co celkom nesedi s jeho "Bloody Vince" imidzom)



Nemesis: kapitan Frank Kelly - Vinceov priamy nadriadeny a spojka. Navyse jediny clovek, ktory vie o tom, ze Vince je policajt v utajeni. Svojou neustupnostou co sa tlaku na Vincea tyka ho coraz viac tlaci k muru.



Personal Set: Kuchyna v malom byte v talianskej stvrti. Hrnce. Stol s jazvami od ledabolo pohodenych, este horiacich cigariet a kruhy po este mokrych, horucich salkach kavy, postavenych na stol bez podlozky. Uzkostlivo umyty sporak. Dvere do komory so zavesenymi detskymi kresbami. Trochu zaschnutej krvi v strbine medzi skarami starostlivo vydrhnutej kachlickovej podlahy.


Vince je postava, vzniknuta z kombinacie Bifiho posadnutosti filmom The Departed a kolektivneho zartovani o "Fingalenovskych postavach". Nakoniec z neho vysla podla mna velmi silna postava - asi jedina, ktorej osobnych scen som sa obaval, pretoze som citil, ze ich nebudem vediet odohrat tak, ako by si zasluzili.

Frank "New Guy" Massini

Frankov otec pracoval v oceliarniach. V snahe zabezpecit Franka a jeho mladsiu sestru Veronicu sa upracoval - dostal suchoty a zomrel v zachvatoch pluca trhajuceho kasla. S prichodom automobilu si Frank vdaka drobnej pomoci od vzdialeneho stryka (Don Lucchese) otvara garaz, ktorou sa mu dari zivit. Veronica sa vydava za Nicolasa Corozza, zamozneho mladika z talianskej stvrte (podobnost mien nie je nahodna, ide o "Little Nicka"). Frank si berie mile dievca od vedla, ostavaju vsak dlhe roky bezdetni. S prichadzajucou hospodarskou krizou je coraz tazsie sa uzivit. Alternativa prac v oceliarni vsak pre Franka neprichadza do uvahy. V zufalej snahe najst vychodisko sa obrati so ziadostou o radu na sestru, ktora mu prezradza pravdu o manzelovom zamestnani. Frank a Nick sa stretnu a chlapsky sa pobavia. Frank prichadza za zenou a predostiera alternativu, ona vsak so slovami "Bud oni, alebo ja" razne odmieta. Frank samozrejme odpoveda "Ty, bezpochyby", nevidi vsak z financnej krizy ine vychodisko, a tak sa pridava do "rodiny" ako sofer a mechanik.

Issue:
- Klame svojej zene o tom, cim sa zivi
- Uvedomuje si, ze nielenze ju svojou pracou ohrozuje, ale navyse jej nevedomost priamo zvysuje ohrozenie v pripade problemov

Traits:
- Mechanik
- Clen Rodiny (vdaka rodinnym stykom poziva ovela vacsiu doveru ako sa patri jeho postaveniu)
- Veronica Corozzo (sestra)



Nemesis: Antonia Labruzzo - zvedava stara vdova od vedla. Zo svojej spalne ma velmi dobry vyhlad na Frankovu garaz... a trpi nespavostou. Uz dlhsiu dobu Franka podozrieva z nekalosti, a svoj nudny, prazdny zivot sa rozhodla vyplnit hladanim pravdy o nom a jeho zamestnani.



Personal Set: Garaz, kde Frank casto dlho do noci pracuje na "rodinnych" vozidlach, ci uz ide o vyklepavanie blatnikov, zohnutych narazmi do nevinnych hlav, pridavanie pancierovych platov, vymenu znaciek, alebo zatieranie dier po gulkach rychloschnucim lakom za svetla slabej elektrickej lampy...


Pri Frankovi som sa spociatku obaval, ze ako postava bude prilis podobny Vinceovi, aspon co sa jeho issue tyka - koniec koncov, obe z nich sa tocia okolo manzeliek, ktore nevedia o ich praci s mafiou. Pocas hry sa nastastie ukazalo, ze postavy boli dramaticky odlisne (tymto dakujem ich hracom, ze to tlacili do rozlicnych poloh) - zatialco Vince mal aktivne konfrontacie s manzelkou, Frankov pribeh ju staval do silne pasivnej pozicie - realne bola pre neho MacGuffinom, a bolo jasne, ze ak nastane konfrontacia so zenou, uz je naozaj zle.

poznamka: Ak budem niekedy este raz GMit tento pribeh, viac zdoraznim priatelske vztahy medzi Frankom a jeho svagrom Little Nickom. Tym by Frankovo miesto ako sofera Lucovej party dostalo celkom novy rozmer (nenapadne monitorovanie Lucovych aktivit, co si Luca bud neuvedomuje, alebo je bezmocny proti nemu zakrocit kvoli rodinnym stykom), ktory by mohol byt zaujimavym kontrapunktom Vincovej linie (co by v kombinacii s plotom dodalo zaujimavu temu "Spioni zvonku, spioni zovnutra, spioni vsade naokolo").

Lokacie:

Restauracia "U Tonyho"

Litera a paragraf zakazuju predaj alkoholickych napojov, preto ako v kazdom poriadnom podniku aj v rodinnej restauracii "U Tonyho" na napojovom listku najdete iba caj, kavu a mineralnu vodu. Koniec koncov - zakaznici, ktori si zelaju nieco tvrdsie, vedia o zadnej miestnosti. Tu sa nachadzaju zelenym suknom pokryte stoly, pri ktorych stoja vedierka s ladom a nizke, siroke pohare.

Z tajnej zadnej miestnosti vedu este jedny dvere. Casnici do nich casto nosia Tortellini so spenatom, a iba malo muzov z "rodiny" Lucchese sa neobava momentu, ked si ich predvola stary muz, ktoremu patri taky zdravy apetit.

Kostol Neposkrvrnenej Panny Marie

Starostlivo udrziavany, bohato zdobeny kostolik v strede talianskej stvrte. Kazdu nedelu sa tu stretavaju muzi, zeny a deti z celeho okolia. Dakuju Bohu za vsetko dobre, co uplynuly tyzden vniesol do ich zivotov. Tiez Ho odprosuju za vsetko, co museli vykonat, kym Bozie dary dostali z ruk tych, ktorym ich On dal. Po bohosluzbach sa kona tradicny nedelny piknik v parciku pred kostolom. Je prisne zakazane nosit si na tento sviatok rodinneho pokoja pracu... vacsina muzov vsak sedi podozrivo blizko ku svojim kabatom, ktore su zlozene prilis starostlivo.

"Paradise Theater"

Temne, casto poloprazdne kino v spinavej casti mesta, kde sa nikto nezdrzuje dlhsie, ako musi. Na platne vzdy bezi nejaky dostatocne hlucny film a uvadzacom je jedno, kto prichadza a odchadza v polovici filmu, kym dostanu dolar do rukava. Preto nie je divom, ze prave Paradise Theater je miestom, ktore si Vincenzo Marcini vybral na stretnutia s kapitanom Kellym. V temnom polosere, osvetlovanom iba zableskami reflektorov na striebornom platne si nikto nevsimne dvoch muzov, sediacich v sedadlach za sebou, podavajucich si skarou medzi sedadlami obalky ci balicky.



---------------------------------------------------------------------------------------

Este raz dakujem hracom, boli ste super... a dufam, ze vam moj styl vedenia hry aspon trochu vyhovoval a nechate sa nahovorit aj dalsie moje pochybne projekty :)

Na zaver by som chcel podotknut, ze takato miera podrobnosti poznamok a rychla orientacia v nich je pre mna mozna iba vdaka PersonalBrainu. Takze nevahajte a vyskusajte!
Naposledy upravil(a) Peekay dne 17. 4. 2007, 21:31, celkem upraveno 5 x.
"Ve světě DrDII je mnoho mísat, která jsou plná démovů."
- Pieta

"When I became a man I put away childish things, including the fear of childishness and the desire to be very grown up."– C. S. Lewis
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20840
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Markus »

Primetime Adventures jsou hra, kde hráči tvoří televizní seriál – jsou tak nejen v pozici herců, ale rovněž režisérů. Protože jde v mnoha ohledech o kolektivní vytváření příběhu, použiju barevné odlišení, aby bylo poznat, kdo co říká. Černý text jsou věci vytvořené společně – ať už nějakou diskuzí, nebo přímo roleplayováním (tj. rozhovor). Popisy, ve kterých se hráči navzájem doplňovali, jsou také černě. Modrou barvou jsou věci, které vytvořil sám hráč. A hnědě jsou věci, které vytvořil sám Producent (tak se tady říká GM). Pokud vás tedy zajímá, jak hra probíhá a kdo co říká, sledujte barvičky. Pokud ne, barvičky ignorujte.

Jede se normálně kolem stolu a každý hráč si říká o scénu. Má možnost stanovit na scéně prakticky cokoliv, od lokace a přítomných postav, až po to, co se má během scény rámcově stát. Modrý řádek na začátku scény tedy říká, co hráč stanovil. Obvykle hráči stanovují jen pár věcí, na nimž jich záleží, a vše ostatní nechají na Producentovi. Ten scénu zarámuje (tj. popíše, jak to tam vypadá a co se děje) a pak se normálně hraje.

PA používají přístup „fortune-in-the Middle“, což znamená, že konflikt se nejdřív vyhodnotí a teprve podle výsledku hráči popisují nebo roleplayují, co přesně se stalo. Existuje jedna jediná vyhodnocovací mechanika na všechny konflikty bez rozdílu (tj. žádné dovednosti s různými hodnotami) a je úplně jedno, jak se co dělá (tj. žádné bonusy/postihy za dobrou taktiku nebo vhodné nářadí). Akorát každá postava dostává bonus v činnostech, jež souvisí s jejich specializacemi (Rysy) či kontakty. Například automechanik a řidič Frank dostával bonus ve všech konfliktech souvisejících s auty. Prosté.

Vyhodnocení nevyhodnocuje jen úspěch a neúspěch, ale zároveň to, kdo dostane vypravěčské pravomoci na popis výsledku. Je tedy možné konflikt prohrát, a přesto ho popisovat, a je taky možné, že výsledek popisuje někdo, jehož postava vůbec není ve scéně (ačkoliv to se nám nestalo).

Toť vše. Následuje samotný zápis. Scény jsou psány v pořadí, v jakém jsme se odehráli.

Úvodní scéna (Producent)
V jedné z místností U Tonyho, v Donově pracovně, sedí u stolu Don Luckeeze (postava) a jeho právník. Poblíž postává jeho pravá ruka Luciano (postava) a dva pochopové – Vincenzo (postava) a malý Tony.
Právník má špatné zprávy, policie dělá větší a větší problémy. Zdá se, že berňák dostal nového šéfa, jakéhosi pana Vincella, který se hodně naváží do finančních záležitostí famigle. Don není nadšen. Luciano navrhuje posvítit si na Vincella.
Najednou vchází Malý Nick, Donova levá ruka a hlavní sok Luciana. Udýchaně říká cosi ve smyslu, že policie rozmetala famiglii Bonaventurů. Prý měli informátora. Šíří se obavy, že bychom informátora mohli mít i my. Vincenzo znervózňuje a kouše si ret. Papalášové se chvilku dohadují a plánují, co se šéfem berňáku Vincellem a jak posílit svou bezpečnost.
Nakonec posílají pochopy, ať jdou hlídat hlavní sál restaurace. Vincenzo žďuchne do Malého Tonyho a s úlevou odhází z místnosti.

Vincenzova scéna
Markus chce scénu, kdy se ukáže, že Vinc je informátor. Rozhovor s kapitánem Kellym.
Zapadlé kino v okrajové čtvrti. Na stříbrném plátně běží hlasitý film, ozývá se střelba samopalu. Sál je skoro prázdný, jen pár lidí sem tam.
Vincenzo sedí v předposlední řadě a čeká. Po chvíli přichází muž v klobouku, v přítmí sálu mu není vidět do tváře. Sedá si za Vincenza a pro běžného pozorovatele to vypadá, jako že se dívá na film. Ve skutečnosti si ale šeptá s mužem před sebou.
Vincenzo hlásí, že famiglia se zaměřila na šéfa berňáku Vincella. Vypadá to, že se chystá nějaké zastrašení nebo přepad, či co. Kelly děkuje za informace a dobrou práci. Vincenzo šeptem žádá o stažení z případu, ale ještě než dořekne, je mu jasné, jak bude znít odpověď - „Teď tě potřebujeme víc než jindy, dávej dobrý pozor.“ Vincenzo zakleje a zeptá se, co tedy má dělat, jestli famiglia někoho pošle oddělat Vincella. Kelly přemýšlí...
...nenápadně vsune mezerou mezi sedačkami papírek muži před sebou. „Kdyby se něco chystalo, volej ihned na tohle číslo.“ Vstane a odchází, nechávaje Vincenza za sebou.

Lucianova scéna
Dvorax chce scénu související se sledováním Vincella.
Je podvečer a v černé Fordce sedí Luciano s řidičem Frankem (Finova postava). Sledují restauraci, sedí v ní Vincello s nějakou dámou. Přes sklo je Vincella zřetelně vidět, ale žena sedí zády, a není poznat, o koho jde.
Luka prohodí pár slov s Frankem. Zvědav, kdo je ona žena, rozhoduje se trochu zariskovat. Vystupuje z auta a vchází do restaurace. Nevšiml si ovšem, jak se dva stíny na rohu ulice najednou pohnuly a vykročili směrem k němu. Ve chvíli, kdy se blíží k autu, Luka už je v restauraci. Frank v autě kleje.
Luka v klobouku a dlouhém plášti. vchází do restaurace a sotva se zavřou dveře, už k němu míří číšník a zastavuje jej. Nervózně se ho ptá na rezervaci. Luka je zdvořilý, předstírá, že si chce rezervovat stůl a zároveň se snaží vmanipulovat číšníka do pozice, ze které bude vidět tajemné ženě do tváře.
(konflikt – cílem je zjistit, kdo je ona žena – neúspěch! - popisuje Peekay)
Luka pro svou zdvořilost a upřímnou tvář nevzbudí žádné podezření ze strany číšníka. V klidu si zarezervuje stůl na páteční večer. Ovšem když ho konečně číšník nechá na pokoji, odchází k pultíku, a nechává Lukovi možnost vstoupit dál do místnosti. Je už pozdě. Vincello pokládá bankovky na stůl a za záhadnou dámou zaklaply dveře na dámské toaletě. Luka krčí rameny a odchází.

Frankova scéna
Budeme řešit situaci na ulici. Fingalen si přeje, aby se scéna týkala odhalení identity nezvaných pozorovatelů.
Zatímco je Luka uvnitř, dva muži se blíží v Frankovu autu. Frank nervózně poklepává prsty po volantu. Jeden muž už je jen pár metrů zezadu od auta. Záběr na zpětné zrcátko, Frank vidí ruku, která odhrnuje plášť. Ve světle pouličních lamp se pod pláštěm cosi zaleskne – policejní odznak! Ruka nevytahuje předpokládanou zbraň, ale notes a tužku.
Frank spouští nohu z pedálu brzdy. Auto stojí trochu do kopce, takže odbržděním se rozjede pozadu vstříc přicházejícímu muži.
(konflikt – cílem je zabránit policajtovi, aby si zapsal poznávačku – neúspěch! - popisuje Peekay)
Odbržděné auto překvapilo muže za ním, narazilo do něj a povalilo ho na zem. Frank zatahuje ruční brzdu, vystupuje z auta a v předstíraném ohromení se muži omlouvá, že ho neviděl, a tak. Vytahuje ho na nohy a snaží se ho odmanipulovat pryč od značky. Policajt cosi zabručí a odejde. Frank, v domnění, že se mu úkol podařil, nastupuje do auta.
A teprve teď si všímá druhého tajného policisty, který se spokojeným úšklebkem na tváři zasunuje do náprsní kapsy kousek papírku.

Donova scéna
Park. Bifi chce scénu, ve které zjeví Lukovi své nástupnické plány.
Záběr na holuby poskakující po pěšince. Najednou mezi ně přistanou drobečky pečiva. Kamera se postupně zvedá, zabírá nohy jakéhosi muže sedícího na lavičce a nakonec vidíme tvář Dona Luckeeze. Vedle něj sedí Luciano.

Rozhovor o tom, že Don už se ctí starý a cítí potřebu najít nástupce. Dlouze mluví o tom, jak chce pořádného, čestného chlapa, žádného kariéristu. A říká Lukovi, že on je mu velmi sympatický. Luka předstírá skromnost a na oko se vykrucuje. Využívá příležitosti k tomu, aby pomluvil svého konkurenta, Malého Nicka. Don si stěžuje na své bolavé srdce a dostává záchvat kašle. Luka žblebtá cosi o tom, že si cení jeho přízně, že ho určitě nezklame a chválí Donovu milost.
Scéna končí záběrem na Luku, který vstává z lavičky. Pak sklopí zrak, podívá se na chleba, který drží v ruce, pokrčí rameny, podá chléb Donovi, poděkuje a odchází. Záběr na Donovu tvář. Zatmívačka.

Vincenzova scéna
Markus si přeje scénu, kde uvidíme Vincenza v nějaké akci.
Jeden z rodinných podniků na kraji města – hospoda v zapadlé uličce, pouze pro zvané. Vincenzo a jeho parťák Malý Tony přicházejí přebrat výdělek. V lokále sedí pár gamblerů, barman dává dvěma mafiánům tržbu. Najednou se ozve zaklepání na dveře... „Policie, otevřete!“
Panika! Zmatek! Štamgasti vyskakují ze židlí a prchají dozadu. Barman stojí jako solný sloup a Vincenzo s Malým Tonym se zmateně rozhlíží po lokále. Vincenzovi hlavou probleskne: „přece nebudu střílet po jiných policajtech!“ Co teď?
(konflikt – Vincenzo se chce nepozorovaně vytratit – úspěch! - popisuje Markus)
Vincenzo zakřičel na Malého Tonyho: „utíkej se schovat dozadu!“ Tony poslechl. V okamžiku, kdy policejní boty vykoply dveře, už byl Tony ve skladu a Vincenzo zrovna dopadal pod barmanský pult.
Policisté vtrhli dovnitř s namířenými kolty. Barman stál za barem s rukama za hlavou. Jeden z policajtů se sehnul ke stolku s pokrovými žetony, zvedl sklenici a přiložil ji ke rtům. „Whisky!“, zašklebil se.
Záběr na Vince: leží pod pultem, tiskne k sobě Tommy gun, prst na spoušti, připraven kdykoliv vyskočit a pokropit lokál smrtící sprškou. Potí se. Kamera zabírá Vince, divák pouze slyší kroky policajtů a jejich slova – ptají se na chlast. Barman zmateně blábolí.
Najednou se ozve výstřel odkudsi zezadu. Vincenzo sykne. Slyšíme zmatené kroky, hluk v lokále, nohy běžící do skladu. Kdosi křičí: „Šéfe, jeden je vzadu. Dostali jsme ho!“
Ticho.
Vincenzo vykukuje zpoza baru. Lokál je prázdný, všichni jsou vzadu. Pomalu se zvedá a utíká předními dveřmi na ulici. Díky bohu tam nikdo nehlídá.
Střih
O pět minut později. Vinc stojí ve stínu nějakého vchodu a sleduje, jak o padesát metrů dál policajti vedou spoutaného Malého Tonyho a nakládají ho do auta. Tony se dívá Vincovým směrem. Jejich zraky se potkávají. Vincenzo se odvrací a jde pryč.


Producentova scéna
V parku na lavičce sedí Don a jeho právník.
Don hlasitě křičí: „Říkal jsem ti, že mi nemáš nosit špatné zprávy!“ Právník vyděšeně blekotá... policie nám šlape na paty. Jdou po nás. Provedli několik razií v různých rodinných podnicích. Finanční úřad se začal nějak moc zajímat o rodinné papírování a všude strká nos.
Don se rozčiluje a křičí na právníka, že blbě dělá svojí práci, že o papírování se má starat on. Právník se brání, prý dělá co může, ale policajti a berňák jsou neúprosní.
(konflikt – Don chce právníka donutit, aby se sebe vydal úplně všechno – úspěch! - popisuje Bifi)
Don začíná vyhrožovat právníkovi. Ukazuje na nedalekou říčku a říká, že jestli nechce právník mít betonové botky, měl by se víc snažit. Nakonec dotlačuje právníka k příslibu, že bude dnem i nocí dřít na očištění rodinného jména a vyřídí všechny ty nepohodlné „maličkosti“ s úředníky. Jinak...
Právník odchází.
Don propadá záchvatu kašle. Jeho dva tělesní strážci se k němu vrhají a pomáhají mu vstát z lavičky. Don předstírá, že mu nic není.
„Pojďme domů, chlapci.“


Lucianova scéna
Dvorax chce charakterovou scénu s Chiarou, u Luciana v bytě. Scéna bude o tom, že Luka ji chce k něčemu přimět.
Luka, nahý do půl těla, stojí s cigaretou v ruce u okna a vyhlíží ven. Za ním leží na posteli Kiara. Luka zahazuje cigaretu, dívá se na její pád, a pak se otáčí ke Kiaře a sedá si k ní.
Krátký rozhovor, Luciano nadzahuje téma o osudu rodiny: „Zlato, přichází těžká doba.“ Mluví o Vincellovi, mluví o tom, jak je rodina v ohrožení a ptá se Kiary, jestli jí vůbec na rodině a Donovi záleží. Kiara odpovídá, že ano.
Luciano se usměje: „Pak tedy běž – dostaň Vincella do postele a vytáhni z něj co nejvíc informací.“
(konflikt – Cílem je přesvědčit Kiaru, aby to udělala – neúspěch! - Popisuje Peekay)
Kiara se najednou přestane usmívat. Vyskočí z postele a vrazí Lukovi facku. Narychlo se nasouká do oblečení, vezme si kabát a zabouchne za sebou dveře od bytu. Je pryč.
Záběr na Luku, nehybně stojí se zaťatými pěstmi a sleduje dveře. Nakonec jeho nohy podvolí, on se hroutí do křesla a věší hlavu.

Frankova scéna
Fingalen chce nějakou scénu v garáži, která by se týkala jeho osobního konfliktu.
Je noc a Frank ještě dodělává poslední práci ve své garáži – mění poznávací značku na autě, v němž ho předtím viděli policajti. Zatímco se krčí za autem, dveře od garáže se pomalu otevírají a dovnitř vklouzá zvídavá stařena Labruzzová.
Stařena o Frankovi očividně neví, jen tak slídí kolem a prohlíží si auto. Frank ji pozoruje. Když to vypadá, že baba vidí nějakou špínu, vyskakuje z poza auta: „Dobrý večer, můžu vám nějak pomoci?“
Babka se lekla, ale úspěšně to maskuje. Na uvítání nereaguje, rovnou říká: „Máte nabouraný blatník.“ a skutečně, zadní blatník auta je promáčknutý a dokonce je na něm vidět i krev.
(konflikt – Zamaskovat to dřív, než si baba všimne krve! - úspěch – popisuje Fingalen)
Frankovi se hlavou zběsile honí myšlenky – jestli tu krev jenom tak setře, babě to bude podezřelé. Rozhlíží se po garáži a zrak mu padá na otevřenou plechovku s červenou barvou, která stojí u stěny. Zatímco se Labruzziová sklání k blatníku, aby si ho prohlédla, on se nenápadně přitočí k barvě... a zamaže si ruce, také montérky.
„Ukažte? No jo, máte pravdu. To mi musel udělat nějaký blbec při parkování na 44. Jindy to být nemohlo. Hmm....“ sklání se k blatníku a ještě víc ho umaže od červené barvy. Pak se otočí na babu, aby si té červené dobře všimla.
Labruzziová zabručí cosi ve smyslu, že by měl být opatrnější a že je stejně divné vysedávat v práci takhle do noci, a odchází. To bylo o fous.


Donova scéna
Bifi chce scénu, která se bude odehrávat na nějakém banketu městské smetánky. Don chce soukromé setkání s Vincellem.
Banket městské smetánky, jsou tam policejní náčelníci, právníci, finančníci, starosta, mafiáni... prostě všichni. Don – i s Kiarou coby doprovodem – se zrovna motá okolo starosty a jeho ženy, když přichází Vincello.
Starostová se chápe slova: „Pane Luckeeze, dovolte abych vám představila Franklina Vincella, o kterého jste se tolik zajímal.“ Starý mafián a šéf berňáku si podají ruce a předstírají, že se mají rádi. Kamera zabírá Kiaru – nějak zvláštně si Vincella prohlíží. Čím to bude? To už ji ale paní starostová odtahuje pryč, protože se nesluší, aby se ženy motaly do mužských záležitostí.
Pánové odchází kouřit na balkón. Nezávazně si kecají, Don se dívá dolu na ulici a říká: „Jsme vysoko, že?“. Vicello odpovídá: „Nebyl by to příjemný pád. Kdo vysoko leze, ten taky hluboko padá.“ Don se pouští do polemiky: „Ano, ano, je to hloubka, spadnout až na dno.“
Vincello se pokouší odvést řeč jinak a jen tak mimochodem se ptá, kterak pan Luckeeze přišel ke svému závratnému jméní. Don odmítá odpovědět, ve slušné společnosti se nehodí mluvit o soukromých záležitostech.
(konflikt – Don chce Vincella přesvědčit, že není žádný krvelačný parchant, ale že je slušný a kultivovaný člověk – úspěch! - Bifi vypráví)
Don stáčí řeč na kultury, operu, umění a zpěvačky, krásu, atakdále. Mluví o tom, jaká ostuda je mít ve městě takovou bídu. Zasněně se zmiňuje o tom, že by chtěl ve městě nechat postavit sirotčinec. Vincello je zaskočen, ale zaskočen bude ještě víc:
Don Luckeeze se k němu totiž nahne a polohlasem se ho zeptá, jestli by pro stavbu sirotčince nešlo zařídit nějaké ty daňové úlevy. Zaskočený Vincello souhlasí a slibuje, že pro takovou ušlechtilou věc to určitě půjde.
Don je nadšen, ještě se s Vincellem domluví, že v pátek půjdou společně do opery a tam vyřeší podrobnosti. Odchází a zanechává na balkóně samotného Vincella. Ten se za ním nevěřícně dívá. Jeho oči se setkají s očima Kiary. Střih.

Vincenzova scéna
Markus chce rozehrát scénu, kde se ukáží Vincovy rodinné problémy.
Večer. Klasická kuchyně nižší střední střídy, na ubruse zaschlá kola od zapomenutých hrnků s kávou a propálené díry od cigaret. Vincenzo sedí u stolu, před ní leží polévka, které se ještě ani nedotknul. Místo toho kouří cigaretu. Jeho žena stojí u dřezu, zády k němu, a umývá nádobí. Je ticho, nepadne ani slovo.
„Proč si nepřišel na tu besídku?“ zeptá se najednou ona.
Chvíle ticha. „Jakou besídku?“
Žena se otáčí a vyčítavým prstem míří na Vince. „Susaninu školní besídku! Slíbil jsi, že na ní přijdeš! Byla z toho celá špatná. To už je podruhé!“
Vincenzova cigareta najednou odlétá do rohu. On vstává. Vstává a křičí. Hájí se, že měl příšerný den v práci a že má na práci důležitější věci než jsou nějaké pitomé besídky jeho vlastní dcery. Přemáhá v sobě touhu ženu praštit. Místo toho praští do stolu – omylem přitom trefí okraj talíře. Po místnosti se rozletí vařící polévka. Talíř dopadá na zem a rozbíjí se.
Chvíle ticha.
Žena se nakonec mlčky otočí a vrací se k umývání nádobí. Vincenzo zhluboka dýchá, rozhlíží se, jako kdyby teprv teď si uvědomil, co udělal. Přistupuje zezadu ke své ženě a objímá ji.
(konflikt – chce se omluvit tak, aby se na něj nezlobila – úspěch! - popisuje Markus)
Vincenzo se třesoucím se hlasem omlouvá. Vysvětluje, že měl hrozný den v práci a že mu dneska mafináni málem oddělali kolegu (lež), takže je trochu na nervy. Slibuje, že zítra vyzvedne dceru ve škole a někam ji vezme. Potom říká své ženě, ať si jde lehnout, že on to tady uklidí. Žena odchází.
Vincenzo se otočí od dřezu. Záběr na rozbitý talíř, rozlitou polévku, cigaretu doutnající v rohu místnosti. Jeho žena vchází do dveří od ložnice. V těch stojí malá dcera, která celou dobu vše pozorovala.

Producentova scéna
Luka sedí v zadní místnosti lokálu U Tonyho a konzumuje raviolli, když tu za ním přijde Velký Tony, majitel restaurace, a dá se s ním do řeči.
Velký Tony svěřuje Lukovi, coby Donově druhé ruce, důvěrné informace. Zdá se, že policajti udělali razii a další z našich skladů. To je v poslední době už několikátý a famiglia na to začíná krutě doplácet.
Problém je, že tenhle sklad byl úplně nový, sotva se začal používat. „Kdo všechno o něm věděl?“ ptá se Luka. Velký Tony chvíli přemýšlí a pak odpovídá: „Tak samozřejmě Don, potom ty, ten řidič Frank... no a pak už jenom Malý Nick a jeho chlapi.“ Po další chvíli svede Luka vinu na Nicka. Ve skutečnosti mu ale hlavou vrtá něco jiného.
„Tony, nevíš, kde je Kiara?“
Střih

Lukova scéna
Pokračují události z předchozí scény. Nacházíme se v Donově kanceláři, přítomni budou rozladěný Don, jeho milenka Kiara, Luka a Malý Nick. Bude se řešit sklad.
Luka přichází k Donově kanceláři, hlavu plnou myšlenek. Ve dveřích se mine s Kiarou, která ze slovy „Tak v pátek“ zrovna odchází. Kiara se na něj ani nepodívá, jako by to byl duch. Luka se otočí za odcházející Kiarou, načež Don cosi zabručí a napůl žertovně ho vyzve, aby si ji tolik neprohlížel. „Jen zahradník smí do zahrady, Luko.“
Již za zavřenými dveřmi kanceláře předává Luka Donovi (nikdo jiný tam už není) nové zprávy – poldové nám vybrali další sklad. Don začne křičet, v záchvatu vzteku švihne svou vycházkovou hůlkou a rozbije petrolejku, která stála na stole. Za zvuku tříštícího se skla Don křičí: „Musíme mít mezi sebou špióna!“
„O tom skladu jsem věděl jen já, vy a Malý Nick,“ dodává Luka. To už je na tona příliš, chytá se za srdce a začíná sípat. Roztřesenou rukou nahmátne dózu s opiem a naměří si štědrou dávku. Droga po chvíli zabere, starý pán se uklidní. Teprve v tuto chvíli vchází do kanceláře Malý Nick a okamžitě se dostává pod křížovou palbu otázek. Samozřejmě se brání a snaží se hodit všechnu špínu na Luku.
(dvojitý konflikt – Luka chce Nicka očernit v Donových očích; Don chce z Nicka vymáčknout pravdu – oba dva úspěch! - popisuje Peekay)
Nick je pod takovým tlakem, že už ani neobviňuje Luku. Snaží se jen bránit sám sebe a málem v slzách slibuje, že přísně prověří všechny své muže. Je nicméně zřejmé, že on o tom skutečně nic neví.
Luka využívá jeho momentální slabiny a totálně ho ničí: „To si říkáš muž? Bojíš se snad přiznat si zodpovědnost za vlastní lidi? Jen slaboch se vymlouvá na ostatní.“

Frankova scéna
Fingalen nemá žádné speciální požadavky. Chtěl by v této scéně trochu posunout hlavní příběh a snad i rozehrát osobní linii své postavy.
Nadešel čas vyrovnat účty s finančníkem Vincellem. Je večer a on zrovna nic netuše vysedá z auta před svým domem. V autě sedí ještě nějaká žena. Vincello ji zamává, auto odjede a on vchází do domu. Nevidí druhé auto, které ho sledovalo, nevidí ani čtyři muže, kteří z něj vysedají. My je však vidíme. Jsou to řidič Frank, Donova pravá ruka Luka, ranař (a policista) Vincenzo a s nimi ještě jeden další, s kufříkem od nářadí – přezdívejme mu „instalatér. Tři muži v dlouhých pláštích a kloboucích. Jdou za ním.
Před domem postával osobní strážce, hlídal vchod. „Instalatér“ vytáhl kvér a promptně ho oddělal. Všichni čtyři vběhli dovnitř činžovního domu, teď už nemá cenu být potichu. Vincello je určitě zaslechl, bylo slyšet, jak utíká po schodech nahoru.
Dostihli ho u vchodových dveří od jeho bytu, jak zuřivě lomcoval klíčem. Luka se na něj vrhl. Padlo několik ran, potom ho vtáhli do bytu a zabouchli za sebou dveře. „Tak, pane berňák, teď si můžeme promluvit“. Vincenzo ho pevně držel, aby s ním Luka mohl volně „vyjednávat“.
Zezadu bytu se ozval ženský výkřik. Instalatér se totiž mezitím vydal poznávat zbylé členy Vincellovy rodiny. Frankovi cosi blesklo hlavou a rozběhl se za ním.
(mnohonásobný konflikt: Luka chce zjistit, kdo byla ta žena v autě před domem – úspěch! - Vicenzo chce zklidnit Luku, aby se to pokud možno obešlo bez násilí a Vincellovi nikdo neublížil – úpěch! - Frank chce uchránit Vincellovu ženu před instalatérem – neúspěch!)
Frank vběhl do koupelny. Nahá Vincellova žena zrovna zápolila s instalatérem, který se ji pokoušel strhnout na zem. „Nech jí bejt, o ženskou nám nejde“ zařval Frank a odtrhl ho od ní. Padlo několik ran a po jedné obzvláště silné vrazil Frank hlavou do umyvadla. Cítil, jak mu krev stéká do očí. Padnul na zem a dál už nic neviděl. Jen slyšel ženský křik.
Luka s Vincenzem si mezitím podávali Vincella. Už mu vysvětlili, že by se neměl srát do věcí, do kterých mu nic není. Už mu vysvětlili, že jestli toho nenechá, může se jeho rodině stát ještě něco horšího. Zbývalo jen jedno. „Kdo byla ta žena, která s tebou přijela v autě?“ zeptal se Luka a namáčkl úředníka na věšák.
„Kiara... Kiara Gravanno.“
Teď bylo vše jasné.

Donova scéna
Bifi si přeje scénu, v níž se Don dozví, že Kiara je zrádkyně. Pěkné stanovení scény, co?
Za dveřmi od Donovy kanceláře stojí instalatér, Vincenzo a Frank. Všichni jsou promoklí a Frank má nepěkně pomlácený obličej. Přišli sem podat Donovi hlášení po akci. Uvnitř, za dveřmi kanceláře, zrovna mluví Luka s hlavou rodiny.
Chvíli si povídali o akci, jak to šlo, že Vincello už by neměl zlobit, atd... Potom se Luka zeptal:
„Pane, co byste dělal, kdyby... kdybyste zjistil, že člověk vám nejbližší vás zradil?“
Don se zachmuřil. „Mluvíš snad o mě, nebo o někom jiném?“
„Dejme tomu, že mluvím o sobě a svém hypotetickém příteli.“
„Dal bych ho zabít. Zrada se neodpouští.“
Chvíle ticha. Oba si vyměnili významné pohledy. Potom Luka se sklopenou hlavou sdělil pravdu o Kiaře. Teď už ví, že tím zrádcem byla ona. Opět chvíle ticha. Teď už se Luka Donovi do očí nedíval. Když starý pán nakonec promluvil, jeho hlas zněl zcela chladně.
„Zklamu tě, synu... Kiara není můj nejbližší. Zabij ji.“
.
.
.
(Po dlouhé odmlce, v níž jsme chválili Bifiho za skvěle odehranou scénu, jsme začali hrát konflikt – Luka chce Dona přemluvit, aby dal Kiaře ještě jednu šanci – úspěch!)
Chvíle přemlouvání.
„Dobrá, dám ji ještě jednu šanci. Přiveď mi ji, chci si poslechnout, co mi poví.“

Vincenzova scéna
Markus chce osobní scénu na řešení problémů postavy.
V předsíni svého bytu stojí Vincenzo a zuřivě cosi křičí do telefonního sluchátka. Má na drátě éfa policejního oddělení.

Několikaminutová scéna, čistě rozhovor. Vincenzo chce po policejním šéfovi, aby už ho konečně stáhl z tohoto případu, už to nedokáže unést. Šéf oproti tomu chce Vince ještě chvíli nechat v akci, prý už zbývá jen kousek a máme je všechny. Rodina se hroutí.
Vincenzovi rupají nervy a začíná do sluchátka křičet. Říká, že už neví, co dál. Famiglia na něj určitě brzy přijde, málem už ho několikrát oddělali. Už musel zabít několik lidí a jako poldovi se mu to nelíbí. Z toho stresu už skoro ani nespí. Dneska pomáhal zmlátit nevinného státního úředníka. Jestli ho neodvolají hned, nevydrží to.
(konflikt – Vincenzo chce donutit šéfa, aby ho stáhnul a celé jeho rodině připravit nové identity a nový život – úspěch! - popisuje Markus)
Nakonec si to vybojoval. Šéf přislíbil, že ho odvolá. Nechá mu připravit falešné identity – ba co víc, on už je dokonce připravené nějakou dobu má a spolu s nimi i rodinný domek v Oklahomě. Začni se nenápadně balit, Vinci.
Když Vincenzo zavěsil, zjistil, že ho celou dobu pozorovala jeho žena. Slyšela to. Všechno. Úplně všechno.

Producentova scéna
V zapadlém kině na kraji města se na stříbrném plátně vznáší vzducholoď. Sál je potemnělý, lidí je v něm jen pár. Mezi nimi i muž sedící vedle uličky, v té tmě mu není vidět do obličeje. Nějaký muž v klobouku zrovna přišel v půlce filmu a sedl si před něj.
Ten nově příchozí byl Vincenzo, ten sedící byl policejní náčelník. Vinc si sedl před něj a polohlasem špitnul: „Posuňte mi to mezi sedačkami.“ Žádná odpověď. „No tak, slyšíte mě?“. Zase ticho. Vincenzo začal panikařit.
Otočil se na náčelníka a poklepal mu na rameno. „Co je s váma?“ Odpovědi se nedočkal. Místo toho se tělo policejního náčelníka svezlo ke straně, čímž vyniklo doširoka rozříznuté hrdlo.
O pár řad dál se zvedli tři muži. Ten, ve kterém Vincenzo rozeznal Malého Nicka, se usmál. „Tak. A máme svoji krysu.“
(konflikt – Vincenzo chce uniknout – úspěch! - popisuje Markus)
Vincenzo na nic nečekal, okamžitě vytáhl kolt a vypálil několik ran potřebným směrem. Bolestné zaskučení ho upozornilo, že nechybil, ale v tu chvíli už byl v uličce a utíkal dolů k plátnu. Lidé v lavicích začali křičet. A do toho zaštěkaly další výstřely, tentokrát z druhé strany.
Protentokrát měl štěstí, netrefili ho. Dveřmi vedle plátna vběhl do servisní místnosti, narychlo za sebou zablokoval židlí dveře a běžel dál. Dlouho je to nezdrží, ale pár vteřin tím snad získá. Požárním východem se rychle dostal ven na ulici. Ale nezastavil.
Pokud dá Bůh, v té tmě si nevšimli jeho obličeje. To znamená, že má ještě trochu času...


Lukova scéna
Dvorax chce osobní scénu, má ji mít.
Luka stojí na ulici a se zakloněnou hlavou se dívá nahoru na Kiařin byt. Několik minut si ho beze slova prohlíží. V ruce drží rudou růži. Nakonec se odhodlá jít dovnitř.

Kiara se trochu zdráhá, než ho pustí dovnitř. Mluví na něj přes kukátko v zavřených dveřích a z jejího hlasu je cítit nedůvěra. Když ji Luka ukáže růži, asi ji to obměkčí a ona otevře dveře. Uvnitř panuje chaos. Všude je poházené oblečení, na podlaze leží veliké kufry. Kiara očividně balí.
Luka ji obejme, pevně stiskne a do ucha zašeptá: „Chyběla jsi mi“. Ona se zklidní a také ho obejme.
„Poslal mě Don,“ pokračuje on. To ji poleká. Zmítá se mu v náručí, ale Luka ji drží pevně. Nehodlá ji pustit. „Proč? Řekni mi – proč?“
Kiara mlčí.
(konflikt – Luka chce zjistit, proč to udělala – úspěch! - popisuje Dvorax)
„Věřil jsem ti,“ říká Luka. „Kvůli tobě jsem riskoval všechno, co je mi drahé. Všechno... Donovu přízeň.“
Teprve teď se Kiara odváží ke slovům. Prý už toho měla dost. Ze začátku myslela, že to bude jiné, ale život v rodině ji nepříjemně překvapil. Byla Donovou důvěrnicí a nedokázala to unést. Potřebovala utéct někam pryč, hodně daleko. Vincello jí jenom pomohl s tím, co by sama nikdy nesvedla. Teď jí sehnal falešné doklady do Oklahomy a ona odjíždí.
„Dobrá,“ pokýval hlavou Luka. „Dávám ti tedy sbohem. Budeš mi chybět.“
PRÁSK!!!


Frankova scéna
Fingalen chce charakterovou scénu, kde nastíní konflikt se svou ženou, a rovnou začne popisovat:
Je večer, temná noc, my vidíme činžovní dům, v němž ještě svítí několik oken. Frank stojí venku na ulici, dívá se nahoru do okna a sleduje svůj byt z ulice. Čeká, až zhasne světlo v okně. Potom čeká ještě půl hodiny. Když si myslí, že žena už šla spát, vstoupí dovnitř.

Když vchází do dveří, průvan mu vytrhne kliku z ruky a práskne dveřmi. BUCH! Naštěstí je ticho, zdá se, že manželka se neprobudila. Frank přijde do ložnice, potichu se vysvleče, vklouzne do postele.
V tu chvíli vstane manželka a rozsvítí lampičku. Frank se bleskurychle otočí, aby mu neviděla do obličeje. „Miláčku, kde jsi byl tak dlouho,“ ptá se zvídavě.
„Ještě jsem měl nějakou práci, ale už jsem tady, klidně spi,“ odpovídá on, natočený zády.
„A co se ti to stalo s obličejem?“
(konflikt! - Frank to chce ukecat tak, aby nevyzněl jako mafián – úspěch! - popisuje ???)
Frank začne vysvětlovat, co se mu stalo. Nějaká nehoda v práci, auto mu spadlo z heveru a on se leknul, přitom se praštil do obličeje, ehm... tahá slova, zadrhává se, ale ona mu přesto (nejspíš) uvěří.
„Chudáčku můj,“ říká lítostně. „Ty se tak tvrdě dřeš, abys nás uživil, a život ti přináší samé komplikace. Víš... Dnes tu byla ta stará jedovatá sousedka a říkala mi cosi podivného o tobě a tvé dílně.“
Frank sebou trhne.
„Ale já té potrhlé stařeně nevěřím. Věřím tobě, lásko.“
Frank se otočí a stiskne ji v pevném objetí. „Mohl bych ty peníze vydělávat rychleji, však víš... Ale jednou jsem ti dal slovo a u toho taky zůstane,“ zalže.

(V tuhle chvíli se nám začal nachylovat čas, takže jsme se dohodli, že pojedeme poslední kolo nebo dvě, kdy by se měly uzavřít všechny dějové linky. Přestáváme si střídat scény jeden po druhém a děláme je podle toho, koho zrovna napadne dobrá myšlenka či si co vyžaduje děj.)

Závěrečná scéna Dona a Luky
Zcela v režii hráčů, kteří si ji sami odehráli bez Producenta. Žádný konflikt, který bychom chtěli vyhodnocovat.
V bělostném kostele svaté panny Marie. Kostel je v tuto ranní dobu prázdný, jen paprsky světla pronikají mozaikovými skly. Don sedí v první řadě přímo před oltářem. Kamera střihne na něj. Vidíme, že strká jakási lejstra do poštovní obálky.
Do kostela vchází Luka, vypadá velmi strhaně. Krátce se ukloní před oltářem a poté dosedne na lavici k Donovi. Ze záňadří vyndá kapesník. Podle emblému je to kapesník patřící Kiaře – a je celý od krve. „Rodina je to nejdůležitější,“ je jediné, co řekne.
Don se zvedá a vystoupí po několika schůdcích k oltáři. Dlaní přejede po kamenné desce a zahledí se jakoby do dáli. „Dlouho jsem přemýšlel, komu rodinu svěřit, až tady nebudu. Ale teď vím, Luko... že s tebou bude rodina v dobrých rukou.“
Lukova ruka zajede do kabátu a vytáhne kolt. Namíří ho na Dona.
Ačkoliv je Don k Lukovi zády, zarazí se. „Já na tvém místě a ve tvém věku bych to udělal“. Chabě se zasměje. „Ale časy se mění.“
PRÁSK!
Jeden výstřel. Potom kovové cinknutí čehosi o podlahu.
Kamera zabírá patronu kutálející se po kamenné podlaze, takže nevidíme, co se děje. Slyšíme jen zvuky: pád kohosi na podlahu, Donův dýchavičný kašel, čísi vzdalující se kroky.
Kamera se zvedá a zabírá sochu anděla visícího na stěně.

Producentovo intermezzo
Ve vylidněném kině se pár mužů sklání nad mrtvolou policejního náčelníka. Šacují ho, prohledávají mu kapsy. Nakonec jedna ruka vklouzne do náprsní kapsy a vytáhne z ní kožené pouzdro. Chvilka napětí a z pouzdra jsou vytahovány nějaké doklady. Jméno je neznámé a bydliště je někde až v Oklahomě, ale ta fotografie, ta hovoří jasně.
„Bloody Vince!“


Závěrečná scéna Franka a Vincenza
Víceméně dvojitá scéna – nejprve hrál Fingalen (Frank) a poté jsem navázal já (Vincenzo).
Frank pomalu vychází z restaurace od Tonyho, kde se ve dveřmi střetne s několika kolegy. Zprvu jim nevěnuje pozornost, ale poté zaslechne, co vlastně křičí: „Bloody Vince! Bloody Vince je zrádce!“ A hned na to: „Bydlí na Brighton Street 13. Má tam ženu a dítě, určitě se tam vrátí!“
Frank se zarazil. A potom se rozběhl ke svému autu.
(střih)
Před Brighton Street 13 parkuje černá Fordka, zatím jediná. Frankova manželka čeká v autě před domem, zatímco Frank vybíhá nahoru a bere schody po třech. V běhu tasí zbraň, protože očekává nejhorší. Ví, kde Vince bydlí, už ho několikrát vezl domů. Vyběhne do třetího patra a začne bušit na dveře.
Otevře mu Vincezova žena a když uvidí zbraň v jeho ruce, začne křičet a potácí se zpět do bytu. Na telefonu uvnitř se houpe vyvěšené sluchátko, ale to je jediná známka neklidu. Familia ještě nedorazila.
(konflikt – Frank chce ženu přesvědčit, aby šla s ním – neúspěch!!!)
„Pojďte se mnou, paní Massini,“ křičí a natahuje k ní ruku. „Jste ve smrtelném nebezpečí! Musíte jít se mnou!“
Žena však nereaguje, jen utíká hlouběji do bytu. Odkudsi se vynoří malá holčička se slzami v očích. Křik se zdvojnásobí. Frank zastrčí zbraň a snaží se nepříčetnou ženu vytáhnout z bytu po zlém. Je to v jejím dobru.
(střih)
Udýchaný Vincenzo dobíhá před svůj dům. Rozhlíží se – nějaká žena si prohlíží výklad textilního obchodu, to je v pořádku. Před domem stojí černý Ford. Sakra! Vincenzo to auto moc dobře poznává, už mnohokrát v něm seděl.
Ve třetím patře už drží zbraň. Dveře jeho bytu jsou dokořán, zevnitř slyší křik dvou vysokých hlasů.
Vtrhne do bytu. Vidí nepořádek, slyší křik a všímá si, jak jeden ze členů Rodiny cloumá s jeho ženou. Reflexy jsou rychlejší než on. Prst na spoušti se pohne.
(chtěl jsem konflikt, ale Fingalen mě galantně odmítnul)
Frankova krev vystříkne na tapety. Jeho tělo se zhroutí k zemi.
„Sarah, miláčku. Susan, lásko,“ říká Vincenzo své oněmělé ženě a dceři, které jsou celé od ještě teplé krve. „Už jste v bezpečí, nebojte se. Teď ale pojďte s mnou, musíme rychle utéct.“

KONEC








A tím skončila naše jednorázová hra v gangsterském Chicagu. Po krátkém vydechnutí jsme si ještě navzájem pověděli epilog, jakési „dvacet let poté“. Bohužel to nemám v poznámkách a nepamatuju si to, a tak doufám, že by si mohl vzpomenou někdo ze spoluhráčů. Peekay má prý dobrou paměť :wink:

Těším se na vaše komentáře!
Prosím hráče a Producenta, aby se vyjádřili k tomu, jak se jim hra líbila a jaké jsou jejich zkušenosti.
Prosím vážené čtenáře, aby řekli, co si o hře myslí.

Doufám, že se vám další Markusův Ilustrační Zápis ™ líbil. Na shledanou u dalšího pokračování B)
Uživatelský avatar
Bifi
Motivátor; Moderátor
Příspěvky: 7470
Registrován: 3. 3. 2005, 12:24
Bydliště: hanzové mesto Brémy

Příspěvek od Bifi »

Tá obálka v donovej poslednej scéne bola extrémne dôležitá, lebo obsahovala (aj keď si už presne nepamätám) záznamy o komunikácii so správcom donových fondov a inštrukcie na prevedenie obrovského objemu prostriedkov mestu na dobročinné účely, vrátane stavby sirotčinca. Luka nevedel, čo v nej je a mohol si myslieť, že tam je niečo iné... (len si už nepamätám čo!)

Epilóg bol taký, že už starší Luka ide v aute, vidíme záber zvrchu na moderný kabriolet, ktorý uháňa vyprahnutou severoamerickou krajinou. Luka je v dobrej nálade a rozprávač nám jeho hlasom hovorí čosi v zmysle: "Rodine Contiovcov sa darí dobre. Áno, rodine Contiovcov, už dlho nie Lucchese. (...) A čo bolo v tej obálke?" Usmeje sa. Kabriolet uháňa do diaľky. Prestrih na potemnelú budovu sirotčinca. Záber na bronzovú tabuľku na jej fasáde. Sirotčinec Carmina Luccheseho. Koniec.

Pre mňa bol emocionálne najsilnejší koniec mojej poslednej scény, ktorá skončila s otvoreným koncom, lebo dej sa odohral mimo záberu kamery. Vystrelil Luka na dona? Zabil ho? Alebo don neskôr umrel na tuberkulózu a v kostole len spadol na zem? Vzal mu Luka obálku a dal postaviť sirotčinec on, alebo to bolo ešte donovo dielo? Koľko z tých ohromných peňazí nakoniec na mesto previedol? Prebral Luka rodinu násilím alebo bol donom menovaný za nástupcu? (Na tieto otázky by samozrejme dal odpovede nasledujúci seriál "o mafiánskej rodine Conti v Chicagu v časoch hospodárskej krízy".)

A posledná, asi najdôležitejšia otázka, ktorá sa viaže na to, či Luka vystrelil a predstavovala by jednu z najsilnejších tém (ak nie premisu) v seriáli:

Ačkoliv je Don k Lukovi zády, zarazí se. „Já na tvém místě a ve tvém věku bych to udělal“. Chabě se zasměje. „Ale časy se mění.“


Ïakujem všetkým zúčastneným za hru, bol to skvelý zážitok. Navyše som si po dlhej dobe naozaj zaroleplayoval a, ako to mám rád, morálne komplexnú postavu.
"Modern roleplayers own too many rule books and not enough story books and history books." :arrow? Play the worlds, not the rules
Môj príležitostný Youtube kanál Karpatské bunkre


Obrázek
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Fingalen
Příspěvky: 1198
Registrován: 25. 1. 2007, 13:39
Bydliště: Bratislava
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Fingalen »

Ja som si skoro isty, ze v epilogu v tom kabriolete sedel Vincenzo, ktory zacal s tym, ze ho zena napokon opustila. A viezol sa po nejakej vidieckej ceste (mozno v Oklahome).

Este doplnim, ze v tej Frankovej poslednej scene sme to nakoniec doplnili s tym, ze Frank sa o tom zatahu na Vincov byt dozvedel od sestry (manzelky Maleho Nicka), aby bola aspon trosicku zapojena do pribehu aj ona.:-)

Kazdopadne mi ten zapis pripomenul vela paradnych okamihov, z ktorych mnohe sa mi uplne vytratili medzi casom z pamati. Myslim, ze mechanika vzajomneho odmenovania hracov za coolness bola velmi dobra a spravnym smerom motivujuca. Z beznych scen neraz urobila jednovetnym dodatkom uplne famozne obrazy. Zvlast zaujimave bolo, ze aj ked hrac uspel, vnieslo sa do obrazu nieco, co v konecnom dosledku uspech svojim sposobom "spochybnilo" alebo scenu nejako "zdrsnilo". Krasnym pripadom boli napr. Markusove sceny, ked sa napr. v prvej prestrelke dostal prec, ale obetoval na to Maleho Tonyho, ako svojho najblizsieho spojenca. Alebo ako po drsnej rodinnej scene sice upokojil zenu, ale zaverecny zaber ukazal dcerku vo dverach, ktora to vsetko sledovala. Vynimocne chrumkave mi prislo aj ked Don povedal Lukovi, aby zabil Chiaru a taktiez ked ju Luka napokon aj zabil...
A tie zaverecne dve sceny, to bola uplna mnamka.::)

Inac mam pocit, ze zaujimava mechanika bola, ze hraci mohli v konfliktoch davat karty aj producentovi. Zda sa mi, ze k tomu niekolkokrat doslo, ale vobec si nepamatam, pri ktorych konfliktoch. Neviete nahodou?
Hrajeme si a víme, že si hrajeme, tedy jsme něčím víc než jen rozumnými bytostmi, neboť hra je nerozumná..

I've joined the resistance.
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12356
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ecthelion »

Ještě jednou jsem si ten zápis pročetl a komplexně prošel – je to vynikající práce. Hra musela být úplně luxusní. Podařilo se vám rozehrát strašnou spoustu emotivních motivů a témat. Zápis je vynikající a skládám tímto hold Markusovým poznámkám za tak obsažný zápis i Peekayovi za postavy.
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
Joe
Fórový šašek; Moderátor
Příspěvky: 4705
Registrován: 15. 3. 2004, 11:52
Bydliště: Bratislava

Příspěvek od Joe »

Neexistuje nahrávka náhodou? Diktafón alebo čo? Mňam mňam...
|-- RPGforum moderátor-editor
|-- Hrám: ... :roll:
|-- Mám rád: Amber Diceless, FATE, Primetime Adventures, Starport
|-- mail - joeyeti (at) gmail (dot) com
Uživatelský avatar
Peekay
Příspěvky: 5532
Registrován: 4. 2. 2007, 12:11
Bydliště: Foxdale Manor, Bratislava
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Peekay »

Nahraval som, ale zlyhala technika. Osud samotny si zelal, aby toto popoludnie ostalo navzdy zive iba v pamatiach nas piatich :P
"Ve světě DrDII je mnoho mísat, která jsou plná démovů."
- Pieta

"When I became a man I put away childish things, including the fear of childishness and the desire to be very grown up."– C. S. Lewis
jonka
Příspěvky: 1976
Registrován: 13. 12. 2006, 23:14
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jonka »

Dik za zapis, cetl jsem to dvakrat, odehrali jste tem toho docela hodne ,)

Mam par otazek.
na Peekaye, byl velky rozdil delat producenta v PtA a GM v klasicke hre? Jde mi ted hlavne o rozdeleni autorstvi ve hre - protoze (mi prijde ze) v PtA maji hraci vetsi pravomoci co se tyce vytvareni scen, bylo to snazsi? Byly nejake rozdily v priprave pred hrou? Pri kterych vecech se jako producent nejvic "zapotis" je potreba byt pripraveny na improvizaci (pro vytvareni scen), nebo k tomu nejak hra pomaha v momente kdy dojdou napady? Obecne je teda moje otazka smerovana na rozdily producent-gm v klasicke hre.

for all, jak moc jste u hry metagejmovali, tzn vypraveli si o scenach predtim nez se odehraly? Hrali jste sceny tak jak prisly (z prvni osoby) nebo jste meli nejakou predstavu co by se melo ve hre odehravat a z actor stance jste tomu davali jen atmosferu?
Je v pravidlech vse co jste potrebovali ke hre, nebo nektere veci zustavaly "ve vzduchu" a museli jste si je dodelavat domluvou nebo upravami?
Uživatelský avatar
dvorax
Příspěvky: 155
Registrován: 23. 5. 2006, 08:20

Příspěvek od dvorax »

Uz je to nejaky ten piatok, ale skusim co to vylovit z pamati.
jonka píše:for all, jak moc jste u hry metagejmovali, tzn vypraveli si o scenach predtim nez se odehraly?
Myslim, ze toho bolo minimum, out-of-character sa prejavovalo skor po scenach v hodnoteni/pridelocvani fan-mailu, ci ako sa to vola. Ale teraz ma napada, ze sme niekde v tristvrtke session riesili ako aspon niektore otvorene linie pouzatvarat, kedze sa nam kratil cas.
jonka píše:Hrali jste sceny tak jak prisly (z prvni osoby) nebo jste meli nejakou predstavu co by se melo ve hre odehravat a z actor stance jste tomu davali jen atmosferu?
Hrac ma pravo o "svojej" nastavajucej scene stanovit rozne veci, od toho, ci pojde o character alebo plot scenu, cez pripadny setting (kulisy), az po zucastnenych (aspon sa mi zda), cim nepriamo samozrejme vyjadruje nejaky autorsky zamer. A pokial ma pamat neklame, pri mnohych scenach odzneli aj priamejsie poziadavky na obsah sceny.
jonka píše:Je v pravidlech vse co jste potrebovali ke hre, nebo nektere veci zustavaly "ve vzduchu" a museli jste si je dodelavat domluvou nebo upravami?
Pravidla som pred hrou a vlastne ani po nej v celej dlzke necital, ale pamatam si, ze sme nejaku situaciu riesili hladanim v pravidlach a neuspesne. Takze niektore veci zostali vo vzduchu, napriek tomu si nemyslim, ze by to hre nejako vyrazne uskodilo.
Uživatelský avatar
Peekay
Příspěvky: 5532
Registrován: 4. 2. 2007, 12:11
Bydliště: Foxdale Manor, Bratislava
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Peekay »

Dvorax odpovedal na hracsku cast uplne uspokojivo, takze ja na tu GMsku:
jonka píše: na Peekaye, byl velky rozdil delat producenta v PtA a GM v klasicke hre?
Najvacsi rozdiel som subjektivne zazival v tom, ze som musel casto popisovat uspesne akcie hracov (vzdy ked som dostal naracne pravomoci)... toto je trochu obtiazne zvladnut tak, aby s tym boli spokojni vsetci zucastneni a zaroven aby si sa nedopustil deprotagonizacie. Pri takom DnDcku napriklad ti totiz hrac povie, co robi, hodi si, a hlaskou "podarilo sa/nepodarilo sa" je vsetko vybavene (no, je tam priestor na nejaky color, ale je fakt minimalny).

Naproti tomu v PtA ti hrac povie, co chce dosiahnut (ciel), a moze sa ti stat, ze prostriedky opisujes ty. Sice si mozes vypytat feedback od hracov (toto sme velmi casto robili v nasom MW PtA), ale v konecnom dosledku je to vzdy na tebe.
jonka píše: Jde mi ted hlavne o rozdeleni autorstvi ve hre - protoze (mi prijde ze) v PtA maji hraci vetsi pravomoci co se tyce vytvareni scen, bylo to snazsi?
Toto som absolutne nevnimal ako problem... na druhu stranu mozno je to tym, ze som aj za beznych okolnosti prudko improvizacny GM, ktory nema skoro nic pripravene a veci vymyslam na mieste podla toho, co si myslim ze si situacia vyzaduje.

jonka píše: Byly nejake rozdily v priprave pred hrou? Pri kterych vecech se jako producent nejvic "zapotis" je potreba byt pripraveny na improvizaci (pro vytvareni scen), nebo k tomu nejak hra pomaha v momente kdy dojdou napady? Obecne je teda moje otazka smerovana na rozdily producent-gm v klasicke hre.
Nuz... ako som uz spominal, ja sa ani na klasicke hry nepripravujem... ale PtA ti v tom priam aktivne brani. Na "kampan" sa nemozes pripravit (lebo Pitch Session musi byt kolektivnym produktom, to je sialene dolezite)... a pred jednotlivymi epizodami proste netusis, co sa zomelie. Mozes si pripravit uvodnu scenu (cim das zapletku pre danu epizodu) a vies, ktora postava by mala byt v tej epizode nakolko relativne podstatna (pretoze Screen Presence je urcena hned na zaciatku pre celu sezonu), ale to je asi tak vsetko.

Ja osobne sa na sessiony PtA pripravujem tak, ze si pre kazdu postavu napisem jeden-dva konflitky, o ktorych si myslim, ze by mohli byt zaujimave... ale pravdu povediac, este som nikdy vsetky nevyuzil.

Co sa "momentu, kedy dojdu napady" tyka... to absolutne nehrozi. Hraci su s tebou ekvivalentni, co sa vymyslania materialu tyka. Oni ti priamo vymyslaju material, ty ho vo vacsine pripadov iba trochu ohnes/upravis, aby ti to sedelo. Co je neskutocne super, lebo jednak je to minimalna namaha, a navyse to zapaja hracov ovela viac ako klasickejsie pristupy.

(super otazky, pytaj sa dalej!)
"Ve světě DrDII je mnoho mísat, která jsou plná démovů."
- Pieta

"When I became a man I put away childish things, including the fear of childishness and the desire to be very grown up."– C. S. Lewis
Uživatelský avatar
Bifi
Motivátor; Moderátor
Příspěvky: 7470
Registrován: 3. 3. 2005, 12:24
Bydliště: hanzové mesto Brémy

Příspěvek od Bifi »

Technická poznámka: Peekay, keď myslíš MechWarriora, nepoužívaj prosím skratku MW. Pod tou tu všetci poznajú Mountain Witch. Dík. $P
"Modern roleplayers own too many rule books and not enough story books and history books." :arrow? Play the worlds, not the rules
Môj príležitostný Youtube kanál Karpatské bunkre


Obrázek
Obrázek Obrázek
Uživatelský avatar
Peekay
Příspěvky: 5532
Registrován: 4. 2. 2007, 12:11
Bydliště: Foxdale Manor, Bratislava
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Peekay »

Kym nezacnes robit Mountain Witch v PtAckach, tak budem dalej veselo pouzivat oznacenie MW PtA a tebe sa to bude pacit!

$D
"Ve světě DrDII je mnoho mísat, která jsou plná démovů."
- Pieta

"When I became a man I put away childish things, including the fear of childishness and the desire to be very grown up."– C. S. Lewis
Uživatelský avatar
Quentin
Noob of The Round Table
Příspěvky: 9334
Registrován: 31. 7. 2007, 14:31
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Quentin »

ehm ... me to fakt nedoslo a myslel sem si, ze hrajes i mountain witch v PTA :oops: :oops: :oops:
http://2k6goblinu.blogspot.cz/
“Questions are gameplay”-Chris McDowall, The ICI Doctrine, 2018
Player Agency (n.): “the feeling of empowerment that comes from being able to take actions in the [virtual] world whose effects relate to the player’s intention” -Mateas, 2001
Odpovědět

Zpět na „Vaše hraní - příprava, rady, zápisy a PbP“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů