Markusova sebraná moudra o překladech

Sekce zabývající se tvorbou RPG produktů a souvisejícími tématy.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Markusova sebraná moudra o překladech

Příspěvek od Markus »

Možná víte, že se živím překladem. Na naší RPG scéně mají dlouhou tradici amatérské překlady a je o ně pořád velký zájem, i překladatelé se nacházejí další a další. Občas se nabídnu, že někomu něco opravím a poradím. Moje komentáře se válejí porůznu po fórech. Rozhodl jsem se je sesbírat a naházet do jednoho tématu.

Zezačátku se bude jednat o prostý copy & paste mých reakcí a poznámek z jiných diskuzí, tak prosím omluvte jejich nahodilost. Třeba to časem učešu do podoby nějakého článku.

Důležitý disclaimer: Trpím profesionální deformací. Když mi něco pošlete na kontrolu, budu se to snažit dostat víceméně na profesionální úroveň. Jinými slovy, celé to přepíšu. Vím, že je to u amatérských překladů zbytečné, že amatérský překlad nemusí být perfektní, že stačí “prostě tak akorát", ale jsem prostě chronicky neschopný najít tu linii, kde se to "tak akorát" nachází. Když vidím něco, co bych přepsal, tak to prostě přepíšu. Neumím moc uvažovat stylem “tohle bych dokázal vylepšit, ale u fanouškovského překladu to nebudu řešit.” Snažím se jít do sebe a hlídat se, ale je těžké jít vědomě proti své každodenní praxi. Proto to berte na vědomí. Berte mě třeba trochu s nadhledem („jó, ten Markus se s tím moc mazlí...“). Anebo tohle téma berte jako zdroj inspirace do budoucna, až se budete chtít zdokonalovat v detailech – ve smyslu „Markus má moc vysoký standardy, ale je dobré vědět, k čemu mířit“. Anebo to berte jen jako seznam nějakých myšlenkových postupů, které vám pomůžou o překladu líp uvažovat.

Budu průběžně doplňovat.
Za tento příspěvek děkují uživateli Markus tito uživatelé (celkem 4):
Passingby, sharka, tessanger, HeadShot
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Markusova sebraná moudra o překladech

Příspěvek od Markus »

Překladatelské nástroje

Strojový překlad

:!: :!: :!: Nikdy nepoužívat :!: :!: :!:

Strojový překlad je shit. Ne "da shit", ale prostě shit. Ano, i DeepL. Nepoužívejte ho, děcka, fakt ne. Pokud vám to přijde OK, tak je to tím, že neumíte česky a nemáte cit pro jazyk. Bežte se někam zastydět.

Možná vám přijde jako dobrej nápad nechat si to předpřeložit Deeplem a pak to "jenom učesat". Je to blbej nápad. Když takovej učesanej text pošlete na kontrolu někomu, kdo má trochu cit pro jazyk (jakože třeba pro volbu slov nebo slovosled a uspořádání souvětí, což stroj absolutně nedává), tak vám to chudák bude muset celý přepisovat a bude u toho sprostě nadávat a proklínat vás. Ten strojovej překlad možná ušetří čas vám jakožto špatnému překladateli, ale tomu dobrému redaktorovi strašně moc času sebere.

Jakožto profesionální překladatel mám hojnou praxí vyzkoušeno, že snažit se "učesat" strojovej překlad (což se nám neustále snaží lecjakej klient vnutit) mi zabere víc času, než když to přeložím z fleku celé sám. Snažit se zcivilizovat něčí strojovej překlad, kterej už překladatel "učesal" a pak mi ho poslal... mi pořád zabere zhruba tolik času, jako kdybych to přeložil celé znova. Problém strojového překladu je především ten, že mívá totálně blbě slovosled – což v zásadě vyžaduje kompletní přepisování vět.

Prostě to nepoužívejte. Naučte se radši překládat.

Pro amatérské překladatele je navíc problém v tom, že nevytrénované oko nemusí poznat anglicismy a stylistické prasárny, takže je tam necháte, i když ve vlastním textu byste je sami nenapsali. Jenomže tímhle si je normalizujete, zvykáte si na ně, přestáváte je vnímat. V upraveném strojovém překladu budete mít víc prasáren než ve vlastním překladu. True story.

Věřte mi prosím, že vás jako amatérské překladatele strojový překlad brzdí, učí vás špatné návyky, učí vás chyby, učí vás zprzněnou češtinu a neumožňuje vám se zlepšovat. Překládat se s ním nikdy nenaučíte. Předkládejte prosím bez něj. Možná to ze začátku bude pomalejší a bolestivější, ale jinak se nikdy nezlepšíte.

Počítejte s tím, že vaše začátky s překladem budou pomalé. Překládání je dovednost a jako každá dovednost se musí učit. Pokud jste nikdy nepřekládali, tak tu dovednost nemáte a fakt vám to nepůjde od ruky. Ne, nejste přirozený talent. Ne, nestačí, že jste dva roky dělaly aupairku v Anglii – to vás možná naučilo jazyk, ale ne překlad (ne, není to totéž). Nečekejte, že budete chrlit desítky stránek denně – berte to jako delší proces, pomalý, pozvolný, proces učení. Když se naladíte na to, že se učíte, strašně vám to pomůže. Do začátku to chce pokoru, nespěchat na výsledek a počítat s tím, že se učíte především dovednosti – svědomitou práci, správné postupy, atd...

(EDIT: Jakýkoli strojový překlad do češtiny je (stále ještě) zlo. Zatím jsem neviděl nic, co by dávalo použitelné výsledky.* A na projektech se zapnutým strojovým překladem vždycky musím ten překlad smazat a přeložit si to sám – a to se bavím o technických textech. Na normálním textu jsou výsledky ještě horší.

* Nedává použitelné výsledky = sice tomu jažtakž rozumíš, ale stylistika a slovosled jsou totálně prasecké. V polovině vět je blbě i význam. Nehledě na to, že strojový překlad zhusta ignoruje nebo nechápe glosář (když například máš od jednoho anglického slova víc českých variant podle kontextu, pochopitelně nepozná, kterou použít), takže to po něm musíš důkladně kontrolovat... a to už je fakt lepší napsat si to sám.)

Aktualizace: Z diskuze vyplynulo, že strojový překlad může být dobrý na pochopení originálu, pokud jazyk neovládáte zcela plynule. V tomhle ohledu je strojový překlad rychlejší než vyhledávat jednotlivá slova ve slovníku. Takže tohle použití chápu, ale přesto na vás apeluju – potom, co díky strojovému překladu pochopíte originál, zkuste si českou větu nejdřív sestavit v hlavě podle sebe a neváhejte úplně odignorovat řešení, které vám stroj navrhl.


Překladatelský software (CAT tools)

Neplést se strojovým překladem. Překladatelský software funguje tak, že ukládá databázi vámi přeložených textů (překladová paměť). Uloží si originál i překlad každé věty. A když se pak dostanete v budoucnu k nějaké podobné větě, řekne vám: “Něco podobného už jsi jednou přeložil. Pamatuju si větu, co je z 90 % shodná. Tady je, chceš ji použít? Tady jsem ti zvyraznil rozdíly.”

:!: Vesměs k ničemu, pokud překládáte souvislý text, který se neopakuje (fluff)
:!: Extrémně užitečný, když překládáte text s opakovanými pasážemi nebo větami, které se mění jen částečně (např. popisy schopností a kouzel)
:!: Celkem užitečný na hlídání glosáře

F0541C98-417A-40CC-9156-D4A65D48041F.JPG

Knížky překládám ve Wordu, tam jsem nikdy potřebu jiného softwaru neměl. Technické zakázky se naopak dělají vždy v nějakém CAT softwaru, tam je nemyslitelné, že by se překládalo bez něj. Výhoda je značná.

Zapovězené země jsem dělal v SDL Studiu, což je placený (a dost draho, ale pirátství existuje :>;o) ) profi software, ale na tohle výborný. Umí spoustu kravinek, které asi nevyužijete, ale pro ZZ byly super – třeba možnost vytáhnout texty z InDesignu a pak je tam zase vrátit. Samozřejmě se využije na opakující se (respektive podobné) segmenty, ale ruku na srdce, těch v RPG moc nebývá. V ZZ to byly třeba statistiky nebo útoky příšer. Předpokládal bych, že i v ostatních hrách se budou opakovat maximálně věci jako kouzla a jiné technikálie, všechno ostatní bude čistý text, který stejně budeš překládat od nuly.

Mimochodem, pro RPG silně doporučuju nastavit si segmentaci po odstavcích, nikoli po větách, protože v souvislém netechnickém textu ti segmentace po větách bude spíš škodit – větu, především slovosled potřebuješ formulovat podle kontextu.

Výhodnou každého CAT softwaru je taky to, že máš spárovaný originál s překladem a můžeš pohodlně vyhledávat v obojím, přičemž je vidíš vedle sebe. To je hodí pro různé situace, kdy změníš nějaký termín a pak to zpětně dohledáváš a přepisuješ.

V čem je ale CAT software nedocenitelný je, že ti hlídá glosář. Zadáš si do něj slovíčka, on ti je potom v originále zvýrazní a ukáže ti, jak mají být přeložená. Nedokážu si moc představit, že bych to dělal bez toho. Představa, že budu dohledávat stovky termínů v nějaké Excelové tabulce mě děsí - reálně by vedla ke spoustě chyb.

CAT sofwarů je spousta, většina z nich ale placená, v bezplatných se nevyznám. Asi přes sto lety jsem používal bezplatou aplikaci Omega T (líbilo by se Jersonovi :)), ale kdo ví, jak je na tom s vývojem teď. Ale základní funkce překladové paměti a hlídání glosáře bude mít každý CAT tool a to ti stačí.

Koukněte na MemSource, možná je zdarma?

TLDR ponaučení, pokud se ztratilo v záplavě slov: Pro každý překlad RPG si sežeňte nějaký obyčejný CAT tool, který vám pohlídá opakované věty (moc nevyužijete) a glosář (nedocenitelné!). Překládat to bez toho na hulváta ručně do dokumentu vám strašně přidělá práci a povede to ke zbytečným chybám a nekonzistencím.

Jo a: CAT tools vyžadují, abyste měli k dispozici zdrojový text, ideálně už naformátovaný, takže v nějakém citelném formátu (word…). Nefunguje z PDF, protože v tom je text divně rozsekaný. Takže jestli překladáte podle PDFka, nakonec pro vás stejně bude nejlepší překládat oldschoolově ve Wordu.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Markusova sebraná moudra o překladech

Příspěvek od Markus »

Teorie překladu

Když už to děláte, dělejte to pořádně

Tohle souvisí i s mým hejtem strojového překladu.

Každý máme jiné schopnosti a to je v pořádku. Ale když něco děláte, dejte do toho maximum svých schopností. Ano, třeba to ještě někdo bude opravovat a dál ladit, ale pokud jste vy udělali to nejlepší, co umíte, můžete se pochválit. Díky za vaši práci. Nikdy si nevyčítejte, že nejste dost dobří nebo že vám někdo našel chyby. Jsme amatérská komunita, pracujeme kolektivně, vaše omyly napraví někdo jiný, je to kolektivní práce. Ale prosím, prosím... snažte se. Neflákejte to.

Pokud do něčeho vědomě dáte jen částečnou snahu a odevzdáte to ve stavu, ve kterém víte, že to ještě dokážete vylepšit... vražte si pár facek a běžte to udělat pořádně.

Možná si myslíte, že jako překladatel tomu nemusíte dát nejvíc své snahy. Vždyť to po vás budou číst ostatní a oni to ještě doladí. Za tohle uvažování si vražte druhou facku.

Všechno, co vědomě ošidíte tady a teď, si za vás později vyžere někdo jiný. Všechnu práci, kterou vědomě ušetříte sami sobě, přiděláváte někomu dalšímu.

V tom lepším případě váš ošizený překlad vezme někdo svědomitý a vylepší ho. V tom horším – a pravděpodobnějším – případě to nikdo neudělá a váš překlad navždy zůstane ošizený.

A jestli si myslíte něco jako „Teď to přeložím jen tak rychle nahrubo, za měsíc se k tomu vrátím a začistím detaily“, tak vás ujišťuju že se k tomu nevrátíte. Jestli to neuděláte pořádně hned, už to neuděláte pořádně nikdy.


Co to vlastně znamená „překládat“?

Překlad přenáší nějakou myšlenku, ne slova.

Při překladu neuvažujte o tom, abyste překlopili slova 1:1 do angličtiny do češtiny. Přečtěte si celou anglickou větu. Pochopte, co říká. A potom ji napište tak, jak byste to řekli, kdybyste to psali sami česky. To často znamená říct to jinak. Základní problém spousty překladů je v tom, že neuvažují česky, ale jen překlápějí slova z angličtiny. Nepřeklápějte slova, říkejte tentýž význam vlastními slovy.


Přesnost × věrnost × přirozenost

Dřív se v překladu hodně mluvilo o přesnosti a věrnosti – o doslovnosti a nedoslovnosti. Teorie se hodně točila okolo toho, jak věrně vystihnout originál. Je to strašně zavádějící a dnes už opuštěné myšlení. Potíž snahy o věrnost je ta, že není jasné, čemu vlastně máte být věrní. Co se snažíte zachovat? Přesná slova? Přesnou strukturu věty? Nějakou atmosféru textu? Čtivost a stylizaci? Nějaký dojem (např. v originále to působí jako každodenní řeč, působí to jako vysoká literatura, působí to cize, působí to jako snové metafory...). Nebo snad funkci (text má fungovat pro děti, text má fungovat jako logicky neprůstřelná sekvence)? Jednotlivé druhy věrnosti jsou často ve vzájemném rozporu. Například v zásadě není možné být věrný formálně (používat stejná slova jako originál) a zároveň stylově (třeba působit nestrojeně). Proto bych doporučoval vůbec o věrnosti, doslovnosti atd. neuvažovat.

Když jsem někoho učil překlad, učil jsem, ať se soustředí na přirozenost. Funguje to asi takhle:
1. Přečti si originální sdělení a pochop ho. Pochop jeho kontext a cíl.
2. Vytáhni si z toho nějakou „myšlenku“, kterou je potřeba předat.
3. Vyjádři tuhle myšlenku (nikoli zdrojová slova) tak, jako by to napsal český autor píšící ve stejném kontextu se stejným cílem.

Míň abstraktní, jednoduchý příklad:

Originál: Zákazová značka „No trespassing“
Přímý překlad by zněl „žádný vstup“, lepší „zákaz vstupu“.
Ale kdybychom hledali přirozené řešení, které by český autor v téhle situaci použil, mohlo by to klidně být „nepovolaným vstup zakázán“. Myšlenka je stejná a je to v češtině přirozená fráze, tj. správný překlad, přestože slovně s originálem vůbec nekoresponduje.

To je samozřejmě jen ilustrace, nějaký praktičtětší příklad:

Originál: „They'll kill you if you go there.“
Přímý překlad: „Zabijou tě, pokud tam půjdeš.“
Přirozený překlad: „Jestli tam půjdeš, zabijou tě.“

Tady se nám úplně obrací pořadí vět v souvětí, protože pro češtinu je přirozené psát v kauzálním pořadí (příčina > důsledek), zatímco angličtinu je přirozené psát přesně naopak (důsledek < příčina). (Tohle je mimochodem jedna z častých překladových chyb.) Když překládáte, snažíte se tedy ve skutečnosti dekonstruovat anglickou větu, oprostit se od její konkrétní struktury a hledat fráze, jaké by na tomhle místě použil český autor – tj. fráze přirozené.

Pojďme na příklady přímo z RPG. Reálné překlady, které jsem přepisoval:
Minimálně jedna nemrtvá nestvůra nicméně bude vždy ovlivněna v případě úspěšného odvrácení.
>
Úspěšné odvracení ale musí pokaždé odvrátit nebo zničit aspoň jednoho nemrtvého.
Původní překlad jede podle originálu, slovo po slově. Hledám přirozenou českou větu, takže především obracím slovosled. Měním trpný rod ("nestvůra bude ovlivněna), který ve v češtině extrémně nepřirozený :!: , na činný rod („odvracení musí ovlivnit“). Dvojslovné „nemrtvá nestvůra“ změněno na „nemrtvý“, protože to je úplně totéž řečeno jednodušeji. Všimněte si, že při té příležitosti se úplně změnil podmět a přísudek vědy (z „nestvůra bude ovlivněna“ na „odvrácení ovlivní“). A je to tak správně! Prostě každý jazyk má jiný způsob, jak stejnou myšlenku přirozeně vyjádřit.
I trpaslíci z jiných klanů bývají přátelští a klany můžou spolupracovat v časech války nebo nouze.
>
I trpaslíci z jiných klanů bývají přátelští a v časech války nebo nouze můžou klany spolupracovat.
Opět nepřirozený slovosled. Slovosledu se víc věnuju v dalším příspěvku.
Elf si může vybudovat pevnost hluboko v lesích, která splývá s okolím.
>
Elf si může hluboko v lesích vybudovat pevnost, která splývá s okolím.
Nepřirozená větná vazba. Vedlejší věta se česky většinou váže na slovo, které rozvíjí – tj. vyloženě chce, aby tam bylo napsáno hned po sobě „pevnost, která“. Jak se mezi tahle dvě slova dostávají jiná, zní to opět nepřirozeně.
Kladivo může být použito na násilné otevírání dveří a jiných objektů.
>
Kladivem se dají vylamovat dveře a jiné objekty.
Krásný příklad extrémně nepřirozené fráze. Řekli byste někdy v reálném životě „Použij kladivo na vylomení dveří?“ Ne, neřekli! Řeknete pravděpodobně něco jako „Zkus ty dveře vylomit kladivem.“ Hledání přirozenosti je především hledání způsobu vyjadřování, který byste reálně použili v reálném každodenním jazyce. Naučte se používat normální, obyčejný, každodenní jazyk. Normální, obyčejné – tj. přirozené – fráze.
Kotvička může být použita k ukotvení provazu k lezení.
>
Kotvička slouží k uchycení lana, aby se po něm dalo lézt.
Opět příklad toho, jak bazírování na formální přesnosti a kopírování slov a větné struktury 1:1 produkuje nepřirozené výsledky. Řekli byste někdy „ukotvení provazu k lezení?“. Ne, neřekli. V běžném životě to nikdo nevypustíte z huby, to vám garantuju. Možná si myslíte, že text by měl být jaksi vznešenější než mluvená řeč, že je potřeba ho trochu zformalizovat a přidat do něj spoustu kudrlinek. Je to omyl. Takhle píšou policajti a úředníci katastrálního úřadu v Horních Břežanech. Vy buďte poučenější a piště normálními, každodenními frázemi.

Nic z tohohle neznamená, že si můžete dělat, co chcete, a vymýšlet si pohádky, které v originále nejsou. Neznamená. Překlad není přebásnění. Jestli začnete přebásňovat a kreativně si vymýšlet něco, co ve zdroji není, nebo naopak vypouštět, co v něm je, budu první, kdo vám to bude opravovat. Ano, překlad má být v nějaké míře věrný a reprodukovat originál. Pointou tohohle sdělení je, že umění překladu spočívá v tom říct stejnou věc jinými slovy, nikoli snažit se otrocky říct stejnou věc stejnými slovy – to nikdy nedopadá dobře.


Čtenář by neměl poznat, že překlad je překlad

Váš text by měl vypadat jako text, který někdo napsal rovnou česky. Jestli při čtení poznám, že to pochází z angličtiny (a já to poznám), musíte se víc snažit. :wink:

Silně doporučuju vykašlat se na kudrlinky typu lze, -li, předpotopní přechodníky a byrokratickou oblibu v trpném rodě („můj domácí úkol byl rozkousán mým psem“) a snažte se psát každodenním, konverzačním tónem. Představte si, že něco popisujete kamarádovi, a volte taková slova, kterými byste mu to popsali v běžné řeči. Archaická čeština nemá v herním produktu IMHO co dělat.

Při překladu to může člověka svádět k tomu, že chce zůstat "věrný originálu", a tak poctivě zachovává složitou větnou vazbu, trpné rody, přechodníky a jiné artefakty originálu, protože "to tak autor přece napsal". Ale takhle se zpravidla překlady nedělají. Každý jazyk má trochu jiné zvyklosti vyjadřování a to, co v jednom jazyce zní normálně a srozumitelně, zní v jiném kostrbatě a nepěkně. Typicky třeba ty trpné rody - to je v angličtině naprosto běžná věc, ale v češtině to vážně zní neobratně.

Proto při překladu doporučuju oprostit se od formální struktury originálu a snažit se říct stejnou myšlenku vlastními slovy. Přehazujte slovosled, přehazujte pořadí vět v souvětí, rozdělujte souvětí na menší věty a prostě pište tak, jako kdybyste nepřekládali, ale psali česky.

Z věty:
„Lze-li nejprve mříže lehce nadzvednout páčidlem nebo něčím podobným, někdo, kdo nepoužívá páčilo, se může zachytit spodku mříží a zrušit tak nevýhodu na ověření zdvižení“.

Se tak může stát třeba:
„Když se někomu podaří nadzvednout mříž třeba páčidlem, ostatní ji můžou zespodu chytit. Tím se zruší nevýhoda na zvedání.“

(Přepsáno víceméně komplet všechno. Všimněte si, že jsem rozdělil jednu větu na dvě – je to v pořádku a žádoucí. Vyhodil jsem prasárnu „lze-li“. Zjednodušil celkovou větnou strukturu....)

===

Originál: All living matter which goes through the arch will be teleported to...
Původní překlad: Živá hmota prošedši obloukem se přenese do oblasti...

přepisuju na
>>> Veškerá živá hmota se při průchodu portálem přenese...
nebo
>>> Když portálem projde něco živého, přenese se to...

Problem solved. Nepotřebujete žádné "hmota prošlá obloukem" ani "vstoupivší". Takhle nikdo nemluví! Nikdy nepište nic, co byste v reálné každodenní řeči neřekli. Jestli máte něco, co vám přijde OK v textu, ale ne v řeči, máte to blbě. Vaším vodítkem by měla být řeč.

Tyhle robotické formulace vznikají tím, že překladatel jede slovo po slovu, místo aby si napřed rozmyslel celou větu a teprve potom ji napsal. Jsou taky typickým znakem “učesaného” (ale pořád robotického) strojového překladu, který zachovává strukturu anglické věty – a to právě v češtině dělat nesmíte. Přestaňte uvažovat v měřítku jednotlivých slov a začněte přeformulovávat celou větu od základu.


Zachovávat kostrbatost originálu?
MarkyParky píše: 5. 12. 2021, 15:27Občas je důvodem kostrbatého překladu kostrbatý originál a ne překladač.
Ne: důvodem kostrbatého překladu je vždycky překladatel. I pokud je originál napsaný divně, překladatel by ho měl napsat dobře. To je regulérní poučka z teorie překladu: pokud v originále vnímáš nějakou chybu nebo nedostatek, nekopíruj ji, ale naprav ji.

S tím podstatným dovětkem, že pokud si amatérský překladatel myslí, že originál je kostrbatý, tak v 95 % případů nemá pravdu. Bylo by trochu bohorovné očekávat, že si vezmeš knížku od Wizardů, která prošla celou řadou jazykových profesionálů, a najdeš jim v jejich angličtině neobratnosti. V takovýchhle případech si překladatel spíš neuvědomuje, že každý jazyk má jiný přirozený způsob vyjadřování. Aplikuje český pohled na angličtinu a přijde mu kostrbatá, aniž by si uvědomoval, že vůbec kostrbatá není. Tohle:
This artificial eye replaces a real one that was lost or removed.
Je úplně v pohodě věta. Tohle:
Toto umělé oko nahrazuje skutečné oko, které bylo ztraceno nebo odstraněno.
...je prasárna. Zase to vychází z nepochopení toho, že trpný rod je v angličtině úplně běžný, zatímco v češtině šíleně strojený.

A neříkám to proto, abych se posmíval, je to totiž velice užitečná a praktická rada:

Nikdy nepište nic, co považujete za kostrbaté. Ne, ani když vám kostrbatý přijde originál – i kdyby to byla pravda (což na 95 % není), neexistuje důvod, proč v překladu zachovávat chyby. Nemá smysl držet „věrnost“ originálu v takhle formálních, a navíc kontraproduktivních ohledech. Vždycky hledejte formulaci, která se vám bude líbit, a veškeré (domnělé) chyby vždycky opravujte.

„Mně to přišlo nějaké divné, ale bylo to divné už v originále, tak jsem to tak nechal,“ je jedna ze základních a běžných překladových chyb.


Před dokončením si překlad přečtěte nahlas

Normálně regulérně nahlas, jako kdybyste četli dítěti pohádku. Nezrychleně, nešizeně, normálním tempem, srozumitelně... a poslouchejte se při tom. Jestli se někde zadrhnete nebo jestli budete mít pocit, že něco není jasné a musíte se při čtení vrátit a text si přečíst znova, abyste ho pochopili, je to příznak toho, že to nemáte napsané dobře. Text přepište a zkuste to znova. Upravujte ho tak dlouho, než bude čtení nahlas dokonale plynulé a srozumitelné.

Možná vás překvapí, jak magická tahle metoda dokáže být. Já po sobě v téhle fázi často přeskupuju celé věty. Teprve při čtení nahlas totiž pořádně vyniknou špatný slovosled, nepochopitelné fráze, divné struktury vět nebo třeba nepříjemně se opakující slova.

Aby to fungovalo, je pochopitelně potřeba udělat to s časovým odstupem po tom, co jste text napsali. Aby tam proběhl ten efekt toho, že ho posuzujete čerstvým, neovlivněným pohledem.

* Tohle možná stojí za vypíchnutí: text by měl být plně pochopitelný na první přečtení, bez vracení se. Jestli se při čtení musíte vrátit, je blbě napsaný. Jinými slovy v aplikaci na tenhle bod: člověk, kterému to budete nahlas číst, by měl všechno chápat bez nutnosti opakování.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Markusova sebraná moudra o překladech

Příspěvek od Markus »

Jazykové záležitosti

Hovorová čeština

Udělejte nám prosím všem laskavost a pište hovorovou češtinou. Jestli máte chuť napsat něco knižně, zažeňte ji. Přechodníky zapomeňte. "Jenž", "pouze" a "nyní" vyřaďte ze svého slovníku.

Ne, hovorová čeština není „hustej týpek z Prahe“. To myslíte obecnou češtinu, což je něco jiného. Hovorová čeština je mluvená varianta spisovné češtiny. Jinými slovy: je to „správná čeština“, akorát ta varianta, kterou se mluví. Liší se hlavně v tom, že používá některé tvary, které se ve „vysoké“ češtině můžou považovat za nežádoucí („taky“ místo „také“, „tohle“ místo „toto“, „můžou“ místo „mohou“ atd...).

V zásadě se snažím říct: piště jako člověk, ne jako knížka. Překládáte RPGčko. Pravidla hry by měla být psaná normálním, současným jazykem, ne nějakou obrozeneckou vykopávkou.

Naučte se následující blacklist slov a nikdy nepoužívejte tvary, které vám tímto přísně zakazuji. Kdykoli můžete místo knižní varainty použít hovorovou variantu, udělejte to.

Kód: Vybrat vše

[b]Knižní čeština			Hovorová čeština[/b]
	Jenž, jež, již				Který, která, kteří
	Jej					Ho
	Však					Ale
	Nyní					Teď
	Již					Už
	Pouze				Jen, jenom, akorát
	Mohu/Mohou			Můžu/Můžou
	Moci, pomoci, říci		Moct, pomoct, říct
	Také					Taky
	Více					Víc
(občas se ale víc hodí "více" kvůli skloňování nebo výslovnosti)
	Méně				Míň 
(ve formálnějším kontextu je „méně“ v pohodě)
	Lépe					Líp
(ve formálnějším kontextu je „lépe“ v pohodě)
	Poté					Potom
	Dříve				Dřív
	Spíše				Spíš
	Nejprve				Nejdřív
	Zde					Tady
	Zda					Jestli
	Jestliže				Pokud, jestli
	Máte-li				Pokud máte, jestli máte, když máte...
	Lze, nelze				Dá se, nedá se
	Raději				Radši
	Fotografie				Fotka
	
Za každé napsané „již“ a „jej“ umře jedno koťátko. Už jenom tímhle vysvětlováním jsem kvůli vám zabil dvě koťátka!

(Tímto se omlouvám východní Moravě, která slova jako „jej“ – promiň, kotě – dodnes používá v běžné řeči a je to pro ni součást přirozeného slovníku. Mrzí mě to, východní Moravo, ale je načase si přiznat, že ve 21. století je to už jenom váš dialekt, zatímco všude jinde tahle slova dávno vyhynula.)


Čtenáře neoslovuj mužským rodem

:!: Pište vždy tak, abyste čtenáře nikdy neoslovali mužským/ženským rodem, ale vždy gender neutrálně :!:

Nikdy, nikdy za žádnou cenu bys neměl předpokládat, že čtenář je muž. (Tak jako já v téhle větě... ale psal jsem ji Yorkovi.)
Tohle je fakt faux pas, v jakémkoli profesionálním psaním čehokoli (knížky, časopisy, počítačové hry, webové stránky, reklamy, cokoli...) naprosto nepřijatelné. Píše se rok 2019, čtou a hrajou i ženy. Dá se to všelijak obcházet, což může být někdy komplikované, ale vždycky to jde a je to nutné.

Faux pas: Nemusíš se naučit kouzlit, abys mohl hrát kouzelníka.

Tady bych napsal třeba:

Nemusíš se naučit kouzlit, a přesto můžeš hrát kouzelníka.
Nebo... Stejně tak můžeš hrát kouzelníka, a přitom se nemusíš učit kouzlit.
Nebo... žádný hráč se nemusí učit kouzlit, aby mohl hrát kouzelníka. (Ano, v téhle větě je „aby mohl“ úplně v pohodě... čtěte dál)

A jelikož jsme na tohle měli celou diskuzi, než se mi to podařilo vysvětlit, tak ještě zdůrazním: Bezgenderové musí naprosto bezpodmínečně být oslovování čtenářů. Používání mužských a ženských tvarů, které neoslovují čtenáře, je ale úplně v pohodě. Takže:

Špatně, ať ti pracky upadnou: „Jestli jsi hodil šestku...“
Správně: „Jestli ti padla šestka...“
Úplně v pohodě: „Jestli hráč hodil šestku...“
Úplně v pohodě: „Jestli postava neuspěla...“
Špatně, ať ti pracky upadnou: „Jestli jsi neuspěl...
Správně: “když neuspěješ…”


Trpný rod

Angličtina často používá trpný rod. V každodenní češtině přitom skoro neexistuje. Jeho používání zní v češtině dost formálně, v zásadě se používá jen v dost knižním/formálním kontextu. Trpný rod je jedním z častých nešvarů začínajících překladatelů. Silně bych doporučoval projít si celý překlad a přepsat veškeré trpné rody na činné, absolutně bez výjimky a všude.

(Ve skutečnosti jsou případy, kde se trpný rod v češtině hodí, ale než se snažit vysvětlovat, k čemu přesně slouží a kde je fajn, přijde mi lepší dát ti nějaké jednoduché pravidlo - prostě ho nepoužívej nikde.)

V téhle várce změn jsem na něj paradoxně skoro nenarazil, v té předchozí byl všude. Pár příkladů a jak jsem je změnil

Je vyžadován hod na obratnost > "Je potřeba hod " anebo klidně "Postavy si musí hodit na obratnost"
Poklad ovčích hlav je hlídán v jeskyni hrůz. > Ovčí hlavy střeží v jeskyni hrůz poklad.
(Taky změna slovosledu - viz dále)

(Mimochodem, co dát místo "ovčí hlavy" třeba "ovcohlavci"?

Průběhový čas (-ing)

Nepřekládej jako přídavné jméno "-ící", ale jako sloveso.


Tváře z kořenů (pokrývající stěny a strop) > pokrývají strop
Zářivý zelený mech (pokrývající tváře) > pokrývá tváře


Anglický slovosled

Jednoznačně nejčastější neduh fanouškovských překladů (vídám ho třeba v překladech dobrodružství pro DnD 5e). Angličtina má diametrálně jinačí slovosled než čeština. Překládání slovo po slovu nevyhnutelně vede ke špatnému slovosledu. V češtině velmi často potřebuješ větu obrátit naruby.

Čeština dodržuje tzv. aktuální větné členění na "téma > réma". Lidsky řečeno: Kontext je na začátku věty. Hlavní sdělení je na konci věty. Ne naopak! Ale angličtina to většinou má přesně naopak, například určení místa nebo času je v angličtině zpravidla na konci věty, zatímco v češtině je zpravidla na začátku.

Ono se na to těžko vymýšlí nějaká poučka. Prostě když píšeš větu, zamysli se nad tím, co je v ní hlavní informace, a tu dej nakonec. Příklady:

Stříbrný meč leží ukrytý v kamenném sloupu. > V kamenném sloupu se skrývá stříbrný meč
Ještěří uctívači zde žili už dávno > Před dávnými časy tu žili zbožní ještěři.
Zapomenuté poklady leží pohřbené u řeky. > U řeky jsou zakopané zapomenuté poklady.


Ještě na to je jiná poučka. Představ si, že ti tvou větou někdo odpovídá na otázku. A potom si představ, jakou otázku bys musel položit, aby ti dal zrovna tuhle odpověď.

Například na větu "Ještěří uctívači zde žili už dávno" by byla otázka "Jak dlouho už tu žijí ještěří uctívači?"
Kdežto na větu "Před dávnými časy tu žili zbožní ještěři" by byla otázka třeba "Co se tu dělo v minulosti?"

Všimni si toho, že první příklad už předpokládá, že tazatel/postavy vědí o přítomnosti ještěřích uctívačů a pouze se ptají na to, jak tu žijí dlouho. Ještěři jsou "téma" (to nepodstatné), časové určení jejich výskytu je "réma" (to, na co se čtenář/hráč ptá). Nicméně jelikož tohle je tabulka náhodných drbů a o žádných ještěrech zatím nebyla řeč, je tahle interpretace věty nesmyslná - nedává smysl, aby se hráči ptali na ještěry, když o nich neví. Z čehož poznáváme, že ještěr by měl být "réma" (ta hlavní informace ve větě), zatímco informace před dávnými časy je ve skutečnosti jenom míň podstatný kontext, tedy "téma" (a patří na začátek věty, ne nakonec).

Ještě k tomu větnému členění. Schválně srovnejte významový rozdíl mezi větami:

- Včera jsem šel do krámu. (Co jsem včera dělal? > Šel jsem do krámu)
- Do krámu jsem šel včera. (Kdy jsem šel do krámu? > Včera.)

- Lidský tábor vypálili skřeti. (Kdo vypálil lidský tábor? > Skřeti.)
- Skřeti vypálili lidský tábor. (Co dělali skřeti? > Vypálili tábor.)

- V podzemí číhají nestvůry. (Co číhá v podzemí? > Nestvůry.)
- Nestvůry číhají v podzemí. (Kde číhají nestvůry? > V podzemí.)

Český slovosled vlastně dodržuje logickou souslednost otázka -> odpověď. Nebo co už víme -> co je nové. Nebo co je míň podstatné -> co je podstatnější. Česká věta začíná kontextem a detaily a postupně graduje k tomu hlavnímu. Pořadí slov v české větě mění význam, což se třeba v angličtině neděje.

Angličtina má naopak slovosled víceméně fixní. Význam prvků ve větě neurčuje jejich pořadí. Anglický slovosled bývá: "Kdo -> udělal co -> kdy nebo kde." Všimněte si, že určení místa nebo času je v angličtině zpravidla na konci věty, zatímco v češtině je zpravidla na začátku. Rozhodně teda neuškodí, když si jako překladatel zautomatizuješ to, že jakmile někde vidíš určení místa nebo času, přesouváš ho jinam, aby nebylo na konci.

Ono to teda neplatí ve všech případech – někdy věta skutečně odpovídá na otázku kde? nebo kdy? ("Ještěři tu žili před sto lety" je správná odpověď člověku, který už o ještěrech ví a zajímá ho přesnější časové určení.) Jen to holt není defaultní slovosled, takže neuškodí se naučit ho zpochybňovat.

EDIT:
Bonusové kolo pro pokročilé. Srovnej rozdíly:

- Včera skřeti vypálili lidský tábor.
- Lidský tábor vypálili skřeti včera.
- Včera vypálili lidský tábor skřeti.

To poslední je dost haluzoidní věta, ale myslitelná - znamená, že tábor byl vypálen vícekrát různými viníky a zrovna včera to udělali zrovna skřeti. Co všechno dokážu vyčíst jenom ze slovosledu!

A bonus bonus:
- Včera skřeti lidský tábor vypálili.
(Znamená: skřeti v tom táboře už delší dobu dělali různé věci, ale včera ho vypálili.)

EDIT2: A to je, drazí přátelé, mimochodem důvod, proč pro češtinu pořád ještě neexistuje - a dlouho nebude - použitelný strojový překlad. Protože počítač moc nechápe, co je pointou sdělení a co je naopak jen kontext.


Přepisy jmen

Reálná jména

Pro jména z reálného světa platí v češtině jednoduchá poučka. Vždycky se ohlížíme na originální podobu jména v jazyce, ze kterého pochází.
- Pokud se zdrojový jazyk píše latinkou, jméno se v češtině nepřepisuje. Příklady: Ayşegül, Nóirín, Lefèvre, Günter.
- Pokud se zdrojový jazyk nepíše latinkou, jméno se v češtině přepisuje foneticky. Příklady: Si Ťin-pching, Fumio Kišida, Saúd bin Abd al-Azíz, Jevgenij Pljuščenko

Jména se nikdy nepřebírají podle anglického textu! (Kromě těch anglických, pohopitelně.) Ale jakmile v angličtině narazíte na neanglické jméno, musíte se napřed dopátrat jeho originální podoby a tu potom do češtiny buď překlopit 1:1, nebo foneticky přepsat.

Logika tohohle je jednoduchá: Pokud to jde, jména se nikdy nemění. „Pokud to jde“ v reálné praxi znamená „pokud se to jméno píše latinkou a Čech ho dokáže jakžtakž pobrat, byť třeba zpraseně“. Bohužel u jmen nepsaných latinkou tohle nefunguje, takže tam je nutnost přepisu do latinky v zásadě vynucená.

:!: Pozor na to, že angličtina má tendenci osekávat diaktritiku i u jmen psaných latinkou. Jména z mého příkladu by v anglickém textu pravděpodobně byla zapsaná jako Aysegul, Noirin, Lefevre, Gunter.. Proto je nutné myslet na poučku, že podobu podle anglického textu nikdy nepřebíráme a vždycky se musíme dopátrat originálu. Píšeme proto správně: Ayşegül, Nóirín, Lefèvre, Günter.

:!: Nepřebírejte anglický fonetický přepis. Musíte si uvědomit, že anglický zápis je u exotických jmen tak jenom fonetický přepis – a pro češtinu nedává smysl používat cizí fonetický přepis. Když už musíme použít přepis z nelatinského jazyka, tak použijeme ten český. Jména z mých druhých příkladů jsou v anglickém fonetickém přepisu: Xi Jinping, Fumio Kishida, Saud bin Abdulaziz, Evgeni Plushenko. Neděláme stejnou chybu jako milión nepoučených překladatelů a novinářů a píšeme správně: Si Ťin-pching, Fumio Kišida, Saúd bin Abd al-Azíz, Jevgenij Pljuščenko.

Tipy

U exponovaných jazyků většinou budete schopní vygooglit tipy pro to, jak převést originální zápis na český fonetický, možná dokonce jak převést anglický (neboli „mezinárodní“) zápis na český fonetický. Příklady: přepis čínštiny, přepis ruštiny.

Pokud tohle neexistuje, je dobrý tip hledat jméno na Wikipedii. Hledejte křestní jméno i příjmení zvlášť, budete mít větší šanci. N anglické Wikipedii (na české moc ne) najdete někdy fonetický zápis v mezinárodní fonetické abecedě. Jindy se dá přepis nebo výslovnost vygooglit jinde. U známých osobností nebo mýtických hrdinů často existuje česká strána na Wikipedii - takže najdete nejdřív anglickoua potom vlevo dole překliknete na češtinu (vyzkoušejte si to tady). Když nenajdete přesně tohle jméno, je dobré inspirovat se jmény podobnými a pochopit, jak daný jazyk funguje. V tomhle ohledu je strašně zrádná arabština, u níž jsem žádná pořádná pravidla transkripte nikdy nenašel (asi proto, že ten jazyk nezapisuje samohlásky, a navíc se samohlásky v každé zemi vyslovují jinak), takže tam často haluzím nebo připodobňuju k jiným jménům.

Co s fantasy jmény?

To řekněte vy mně! Tady žádná pravidla nejsou.

Osobně bych se snažil připodobnit si daný fantasy jazyk nějaké pozemské kultuře a potom používat pravidla, jaká na Zemi používáme pro tenhle jazyk. To znamená, že ve standardním generickém pseudo-evropském fantasy bych jména rozhodně nepřepisoval (jako by byla psaná latinkou), oproti tomu v nějaké fantasy variaci na Arábii, Persii, Rusko, Indii nebo Čínu bych rozhodně přepisoval.

Zajímavé jsou různé fantasy „primitivní“ národy inspirované třeba americkými indiány nebo africkými kmeny. Zajímavé je to proto, že na Zemi tyhle národy často přišly o svoje jazyky nebo byly natvrdo přinuceny k latince, takže spadají pod poučku „latinská jména nepřepisujeme“ (viz třeba aztécká jména). Jenomže ve fantasy světě si snadno dokážu představit, že to budou nekolonizované národy, a tak spadají spíš do kategorie „jména nepoužívající latinku = přepisujeme“. Klaněl bych se spíš k přepisování, ale pořád asi platí, že připodobnění ke konkrétní známé kultuře má větší sílu. Holt jsme zvyklý, že Quetzalcoatl se píše Quetzalcoatl, nikoli třeba Ketsalkóuatl, takže u nějakých pseudo–aztézkých jmen byl asi přece jenom nechal „latinský“ originál.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Markusova sebraná moudra o překladech

Příspěvek od Markus »

Tohle je infodump jednoho styleguidu, který jsem kdysi psal pro korporátní účely. Netýká se her, jsou to spíš technologie a marketing. Ale snad z toho nějaké užitečné postřehy vytáhnete. Původně to bylo celé anglicky, ale Iwas Passingby to přeložil. Tímto mu děkuji a přikládám jeho překlad:

„Tento“ vs „tenhle“ a podobně
Velmi častá jsou slova typu tento/tenhle, tato/tahle atd. a mnoho jim podobných. Možné jsou oba tvary, ale raději používáme ten hovorovější, tzn. většinou „tenhle:“

Např.:
ANO: Jestli chceš použít tuhle kartu…
NE: Jestli chceš použít tuto kartu…
ANO: Pošli tomuhle kamarádovi pozvánku…
NE: Pošli tomuto kamarádovi pozvánku…

Někde (většinou u právních textů, textů pro firemní zákazníky atd.) ale může být hovorový tvar nevhodný a bývá tam lepší použít formálnější „toto.“ Musíte si to posoudit případ od případu.

Šetřete zájmeny. Když je téma jasné z kontextu, nebývá v češtině většinou zájmeno nutné. Týká se to hlavně začátků vět. V překladech se objevují zbytečně často, většinou jako artefakty převzaté z angličtiny.

Např.:
NE: Tuhle jízdu jsme zrušili.
ANO: Jízdu jsme zrušili.
NE: Na tenhle problém se podíváme a dáme ti vědět.
ANO: Na problém se podíváme a dáme ti vědět.

Přirozenost
Za „přirozený jazyk“ považujeme slova a fráze používané v běžném životě. Fráze jako vytažené z formálního nebo úředního textu, které by v běžném hovoru nikdo nepoužil, označujeme jako „nepřirozené.“ Anglické věty budete muset často rozložit na jejich myšlenku a potom je znovu zformulovat vlastními slovy.

Např.:
NEpřirozené: Poskytneme ti rychlé a spolehlivé doručení objednávky.
Přirozené: Objednávku ti doručíme rychle a spolehlivě.
NEpřirozené: V případě problému nás o tom informuj.
Přirozené: Jestli máš nějaký problém, dej nám vědět.
NEpřirozené: Další informace získáš zde.
Přirozené: Víc se dozvíš tady.

Zkuste si představit, že se bavíte s nějakým svým známým a popisujete mu, jak něco funguje. Jak byste to řekli?
Základní pravidlo proto je: Vyjadřujte se tak, jak se vyjadřujete v běžném životě. Když na takovou frázi narazíte, hledejte pro ni různé formulace, až dojdete k něčemu běžnému. Likvidace nepřirozeného jazyka je jeden z hlavních úkolů každého korektora.

Přejatá slova
Znovu opakujeme: snažíme se používat reálný jazyk, kterým se běžně mluví. Takže když je přejaté slovo obvyklejší, než jeho čistě český ekvivalent, použijeme slovo přejaté.

Např.:
ANO: Zkontroluj nastavení routeru.
NE: Zkontroluj nastavení směrovače.

Používejte stejné skloňování, časování a větnou strukturu jako v běžné řeči, ne formální jazyk. Řiďte se podle hovorového jazyka.

Např.:
NE: Zobrazit adresu IP.
ANO: Zobrazit IP adresu.
NE: Spáruj telefon prostřednictvím technologie Bluetooth.
ANO: Spáruj telefon přes Bluetooth.

Reformulace
Text má být jasný, jednoduchý a přímočarý. Obecně platí: plynulost je důležitější než doslovnost.
Hlavně u marketingových textů (webové stránky, emaily, oznámení o novinkách) platí, že text nesmí znít uměle a „přeloženě.“ Musí znít, jakoby ho napsal dobrý český autor, ne jako na první pohled jasný překlad z angličtiny. Často to znamená původní myšlenku zcela přeformulovat vlastními slovy.

Příklady nevhodných (marketingových) překladů, které musely být při korekturách opraveny:

NE: Měj kontrolu nad svými výdělky.
ANO: Kolik si vyděláš, je jenom na tobě.
NE: Měj kontrolu nad časem za volantem.
ANO: Nikdo ti neříká, jak dlouho smíš řídit.
NE: Zajisti vašim lidem kvalitní svezení po celém světě, když to potřebují.
ANO: Zařiďte svým zaměstnancům kvalitní svezení v​ ​kteroukoli denní dobu a ​kdekoli na světě.

Trpný rod
Trpný rod obecně v češtině působí velmi formálně a v běžném hovoru se moc neobjevuje. Své místo ale má – hlavně v technickém jazyce, kde působí přirozeně. Musíme proto tyto případy rozlišit.

Trpný rod v běžném textu
V každodenní češtině trpný rod prakticky neexistuje. V běžných textech (dokumentace, webové stránky, emaily, marketing, podpora) se mu proto vyhýbáme a hledáme přirozenější tvary v činném rodě.

Např.:
NE: Bude ti zaslána zpráva pro ověření.
ANO: Pošleme ti ověřovací zprávu.
NE: V případě porušení pravidel bude tvůj účet deaktivován.
ANO: Když budeš porušovat pravidla, deaktivujeme ti účet.
NE: Možnosti jsou zobrazeny níže.
ANO: Možnosti jsou zobrazené dole.

Trpný rod v technickém textu
Trpný rod se stále používá hlavně v technických textech, např. v UI aplikací, chybových hláškách atd. Zde působí přirozeně a nepřitahuje pozornost. Na rozdíl od činného rodu, který může znít uměle a nepřirozeně. Je to proto, že aplikace nebo chybová hláška mají působit neosobně, a tak jim strohý, neutrálně znějící trpný rod vyhovuje nejlépe.

Např.:
ANO: Profilová fotka byla změněna.
ANO: Profilová fotka je změněná.
NE: Změnili jsme ti profilovou fotku.
(Zde je technická nepřesnost – fotku změnil uživatel, ne my.)
NE: Profilová fotka se změnila.
(To zní jakoby se fotka změnila sama od sebe.)
NE: Profilovou fotku máš změněnou.
(To už je skoro dobře, ale ještě pořád to působí zvláštně a přitahuje to zbytečnou pozornost. Prostý trpný rod by tady zněl neutrálněji a ne tak nápadně.)

ANO: Článek byl naposledy aktualizován 1. dubna 2018.
NE: Článek jsme naposledy aktualizovali 1. dubna 2018.
(V češtině se většinou používá neosobní formualace, a tak to zní zvláštně.)
NE: Článek byl naposledy aktualizovaný 1. dubna 2018.
(To nedává smysl a není to gramaticky správně – doslova to znamená, že „článek byl naposledy aktuální k 1. dubnu 2018.“)

Běžné problémy
Zde máte základní seznam nejběžnějších problémů s nepřirozeným vyjadřováním. Projděte si ho, a snažte se jim vyhnout.

Buzzwords a prázdné fráze
Jako „buzzwords“ běžně označujeme slova a fráze, se kterými se můžete setkat v jiných marketingových nebo formálních textech (a které jsou samy špatnými překlady), ale které ve skutečnosti neznamenají nic konkrétního.

Např.:
Těžkopádné: Pomůžeme ti dosáhnout udržitelného obchodního růstu.
Hezké: Pomůžeme ti rozjet firmu a dál ji rozvíjet.
Těžkopádné: Uchováme tvé informace důvěrné.
Hezké: Pohlídáme, aby se k tvým informacím nikdo nedostal.

Snažte se prosím psát jasně a s konkrétním významem. Vyhýbejte se prázdným a neurčitým frázím.
Jako vodítko můžete použít následující seznam. Tato slova většinou dobře upozorňují na to, že text je neučitý nebo neobratný, i když sama o sobě nejsou špatná nebo nějak zakázaná.

POZOR NA: Získat, uchovat, poskytovat, nabízet, umožňovat, zajistit,
dosáhnout, udržet, prostřednictvím…

Špatné předložky
V překladech se často objevují nevhodné předložky převzaté z angličtiny. Hlavně překlady „with“ jako „s“ a „for“ jako „pro“ bývají málokdy správně. Dávejte si na ně pozor.

With / s
České „s“ znamená, že nějakou činnost provádíte spolu s další osobou, nebo že ji provádíte, když u sebe máte nějakou věc. V ostatních případech bývá vhodnější prostě použít 7. pád (kým/čím) bez předložky.

Např.:
NE: Přihlas se se svým účtem.
ANO: Přihlas se svým účtem.

V anglických marketingových textech se často objevují fráze jako „With X, you can Y.“ Ty nelze přeložit českým „s“ a musí být přeformulovány.

Např.:
NE: S více než tisícem řidičů je naše služba největší…
ANO: Naše služba má víc než tisíc řidičů, takže je největší…
NE: S touhle stanicí poznáš americký jazz.
ANO: Na téhle stanici poznáš americký jazz.

Správně je předložka „s“ použitá třeba ve frázi „S naší navigací se neztratíš.“ Zde je ve významu „když u sebe máte naši navigaci…“

For / pro
České „pro“ většinou znamená „ve prospěch někoho nebo něčeho“ a jen málokdy má jiný význam. Jestli v původním anglickém textu znamenala „aby,“ neměli byste ji překládat jako „pro.“ Buď použijte „k,“ nebo frázi přeformulujte.

Např.:
NE: Pro pokračování se přihlas.
ANO: Pokračuj tím, že se přihlásíš.
NE: Pro používání téhle aplikace potřebuješ iOS 13.
ANO: K používání téhle aplikace potřebuješ iOS 13.
ANO: Aplikace vyžaduje iOS 13.

Často se v češtině místo „pro“ používá předložka „na:“

Např.:
NE: Místo pro tvoje komentáře.
ANO: Místo na tvoje komentáře.
NE: Nabíječka pro telefon.
ANO: Nabíječka na telefon.

Dalším častým případem jsou anglické fráze typu „set up X for Y.“ Tam je české „pro“ zcela nevhodné.

Např.:
Originál: “When you set up your account for location sharing…”
NE: “Když si svůj účet nastavíš pro sdílení polohy…”
ANO: “Když si na účtu nastavíš sdílení polohy…”

A ohledně nastavování…

Např.:
NE: Nastav si pro svůj pracovní účet sdílení polohy.
ANO: Nastav si u svého pracovního účtu sdílení polohy.
ANO: Nastav si na účtu sdílení polohy.

Slovo „use“
Buďte opatrní, když slovo „use“ překládáte jako „použít.“ I když jeho česká obdoba není špatná a často má své místo, používá se mnohem méně než v angličtině a většinou ji můžeme nahradit jediným slovesem. „Použít něco k něčemu“ v češtině zní zbytečně složitě.

Např.:
Originál: You can use the app to order rides.
NE: Aplikaci můžeš použít k objednávání jízd.
ANO: V aplikaci si můžeš objednávat jízdy.


Anglické fráze: „věřím, že“, „myslím, že“...

Náhodné postřehy z náhodných korektur.

Věřím, že se nám podaří najít nějaký kompromis.“
Myslím, že to dobře dopadne.“
Vidím, že jsi o tom dost přemýšlela.“

Tohle všechno jsou ve skutečnosti dost otrocké překlady. Když vidíte tyhle fráze „vidím, že“, „věřím, že“, „myslím, že“, tak to hrozně smrdí angličtinou. Ne že by česky neexistovaly, ale my řekneme spíš něco jako:

Určitě se nám podaří najít nějaký kompromis.“
Podle mě to dobře dopadne.“
Evidentně jsi o tom dost přemýšlela.“
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Markusova sebraná moudra o překladech

Příspěvek od Markus »

Strojový překlad: bonus

Aegnor mě na d20 přemluvil, ať zkusím přeložit jeden odstavec a porovnat to s výstupem DeepLu. Překládal jsem, aniž bych ten DeepL viděl, tj. zcela nezávisle na něm. Výstupy můžete porovnat.

Zdroj:
A Deep and Creeping Darkness came to Candlekeep with another group of adventurers, given to them by a villager who found it among her grandfather’s old possessions. Her grandfather—a traveling bard in his youth—claimed to have written it. Though appearing to be nothing more than a combination of diary and penny dreadful, the book satisfied the requirement of a unique work to grant that party entrance to Candlekeep. It chronicles the death of a mountain village called Vermeillon by slow, unknown means. Following a terrible accident in the platinum mine, survivors and other villagers began disappearing. Eventually Vermeillon’s population all vanished or fled, leaving the village abandoned. (They never discovered the cause: ***.)
Já:
Kniha Hluboká a znepokojivá tma dorazila do Svícmarku s jinou skupinou dobrodruhů. Dostali ji od jisté vesničanky, která ji objevila mezi pozůstalostí po svém dědečkovi. Ten v mládí býval potulným bardem a kniha je prý jeho dílem. Přestože na první pohled působí jako obyčejný deník prokládaný strašidelnými historkami, byla uznána za jedinečné dílo a skutečně dobrodruhům vysloužila vstup do Svícmarku. Pojednává o pomalém zániku horské vísky Vermeillon z neznámých příčin. Po děsivé nehodě v tamním platinovém dole se z vesnice začali ztrácet přeživší horníci i ostatní obyvatelé. Nakonec všichni obyvatelé zmizeli nebo uprchli a vesnice byla opuštěna. (Na příčinu se nikdy nepřišlo.)
Strojový překlad (DeepL):
Hluboká a plíživá temnota přišla do Candlekeepu s další skupinou dobrodruhů, darovala jim ji vesničanka, která ji našla mezi starým majetkem svého dědečka. Její dědeček - v mládí potulný bard - tvrdil, že ji napsal. Ačkoli se kniha jevila jen jako kombinace deníku a penny dreadful, splňovala požadavek na jedinečné dílo, které této skupině umožnilo vstup do Candlekeepu. Je to kronika zániku horské vesnice Vermeillon pomalým, neznámým způsobem. Po strašlivém neštěstí v platinovém dole začali mizet přeživší a další obyvatelé vesnice. Nakonec všichni obyvatelé Vermeillonu zmizeli nebo uprchli a vesnice zůstala opuštěná. (Příčinu nikdy nezjistili: ***.)
Zkuste si to poctivě srovnat větu po větě, slovo po slovu a všímejte si, jak se liší překlad od člověka od strojového překladu – především z hlediska stavby věty a souvětí. Stroj to má samozřejmě úplně blbě – v takové míře, že to nejde "učesat". Je to neopravitelné, musí se to smazat a napsat znova. Krásný příklad třeba:

Zdroj:
It chronicles the death of a mountain village called Vermeillon by slow, unknown means.

Člověk:
Pojednává o pomalém zániku horské vísky Vermeillon z neznámých příčin.

Stroj:
Je to kronika zániku horské vesnice Vermeillon pomalým, neznámým způsobem.

Marnost nad marnost.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Markusova sebraná moudra o překladech

Příspěvek od Markus »

Proveden první copy&paste infodump bez přílišné snahy to nějak učesat. Asi se toho ještě někde válí víc...
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Markusova sebraná moudra o překladech

Příspěvek od Jerson »

Markus píše: 3. 12. 2021, 00:21 Naučte se následující blacklist slov a nikdy nepoužívejte tvary, které vám tímto přísně zakazuji. Kdykoli můžete místo knižní varainty použít hovorovou variantu, udělejte to.
Markusi, s řadou věcí souhlasím, ale nad některými doporučeními se stejně musím zastavit.
Třeba "Ale" místo "však" - Věta "však jsi to taky říkal" má jiný význam než "ale to jsi taky říkal". "Dřív" bych nikdy nepoužil samostatně. "Líp" se taky nedá použít vždy místo "lépe". A "nyní" má (alespoň pro mě) úplně jiný význam než "teď" - "nyní" zahrnuje stav nebo děj, který trvá a který probíhá nebo existuje i právě ve chvíli, kdy o něm mluvím. Zatímco "teď" je slovo označující krátké jevy nebo stavy.

Pokud chceš rozdíl, tak věta "Nyní přestřihni červený drát, čímž bombu zneškodníš" znamená, že po provedené dříve popsaného postupu ho máš přestřihnout, ale je celkem jedno, zda to uděláš za deset sekund nebo deset minut.
Naproti tomu věta "Teď přestřihni červený drát, čímž bombu zneškodníš" znamená, že čtenář vezme kleště a střihne, protože bude mít pocit, že má na tenhle úkon jen pár sekund.
Uživatelský avatar
Corny
Příspěvky: 1734
Registrován: 4. 10. 2021, 11:13

Re: Markusova sebraná moudra o překladech

Příspěvek od Corny »

To vnímáš tedy hodně divně. Zrovna "Nyní přestřihni ..." v hovorové češtině prostě znamená "Teď přestřihni". Nyní znamená "v tomto okamžiku", "v tuto chvíli". Pokud je jedno, jestli něco uděláš teď, nebo třeba za deset minut, tak použít "nyní" je docela ... zavádějící. To už je lepší říci "Následně" nebo "Poté". Pokud ale po tobě chci, aby jsi něco udělal "nyní", tak očekávám, že to uděláš bezprostředně v tuhle konkrétní chvíli, ne až za 10 minut (z čistě jazykového smyslu). Ano, narozdíl od krátkodobých nebo bezprostředních úkonů (jako ne například přestřižení drátů, u kterých se nepředpokládá, že jsi třeba začal před pěti minutama a stále jsi i v tuto chvíli v procesu střihu) u nějakých dlouhodobějších probíhajících jevů určitě může vedle aktuálního konkrétního okamžiku zahrnovat i nějakou dobu před i po něm, ale ten konkrétní okamžik by tam pořád měl být ("Nyní pobývám v Brně" - Což bych hovorově prostě řekl "Teď bydlím v Brně"). Takže v hovorové češtině "Teď" více méně úplně odpovídá významově "Nyní", a pokud tam jsou nějaké odlišné nuance, hovorové češtině už jsou docela ukradené.

U toho "Však" máš asi v některých momentech pravdu, ale opět v hovorové češtině už to bude docela jedno (hovorově málokdo vůbec řekne "Však", já bych třeba hovorově řekl "No ale já jsem ti to říkal"). Taky by mě teda asi zajímalo, kdy slovo "Lépe" nemá v hovorovém kontextu úplně stejný význam, jako slovo "Líp", protože to je dle mého prostě úplně to samé slovo, akorát hovorově.
"Nadšený kontrarián."

Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: Markusova sebraná moudra o překladech

Příspěvek od Markus »

Zrovna odcházím, tak jen rychle.

Jerson: „však“ ve významu „však jsem to říkal“ je naprosto v pohodě, to je vlastně jiné slovo, jiný případ.

„Nyní“ je vždy a všude prasárna. Má trochu širší význam než „teď“. Kam ti nesedí „teď“, můžeš použít „dnes“. Ale zrovna v tvém příkladu s drátem je to fakt synonymum „teď“. Jestli se ti nelíbí teď, můžeš napsat „Potom“, „dál“ nebo „jako další krok“. Cílem je najít nějaké přirozené vyjádření, nemusí to na počet slov sedět 1:1 a ta slova nemusí být slovníkově 1:1. Přeložit „now“ jako „potom“ nebo „v dalším kroce“ je naprosto v pohodě.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16381
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Markusova sebraná moudra o překladech

Příspěvek od MarkyParky »

Souzním s Jersonem (dojmologicky).

"Nyní přestřihni drát.." znamená "Jako následující krok/když už ses dostal sem, přestřihni drát.." a používá se tak naprosto běžně v návodech.

"Teď přestřihni drát.." v psaném textu v návodu vypadá fakt divně, leda by to byl zápis telefonní konverzace, kdy to pyrotechnik někomu v reálném čase někomu radí.
Uživatelský avatar
Corny
Příspěvky: 1734
Registrován: 4. 10. 2021, 11:13

Re: Markusova sebraná moudra o překladech

Příspěvek od Corny »

Podle mě ale Markusovi docela šlo právě o důraz na hovorovost (a dle něj by tak překlad pravidel měl vlastně spíše odpovídat přepisu konverzace, než formalističtěji psanému návodu).A v hovorové mluvě se zkrátka "nyní" zpravidla nepoužívá. Tj. byť to není nějaké archaické knižní slovo, které se objevuje jen v Bibli kralické, a jde o slovo normálně v textu, třeba návodech používané, tak v kontextu Markusovi myšlenky není úplně na místě. Takže asi jde spíš o to, jestli souhlasíte s tím důrazem na hovorovost (protože pak se ty významové nuance docela ztrácí a ta slova se v těch jím představených formách běžně takhle používají), než o významu těch konkrétních slov.

Jinak co se týká zrovna návodů...pokud bych např. v kuchařce měl něco jako "Nyní stáhneme plamen, zalijeme vývarem a necháme na cca patnáct minut vařit" a já bych to pochopil tak, že je vlastně jedno, jestli to udělám teď nebo za deset minut, tak bych asi dobře nedopadl. Taky popravdě pochybuju, že když někdo píše návod na to, jak se třeba staví nábytek, tak když tam napíše "Nyní přitlučeme zadní stěnu skříně" tak tím myslí "Teď nebo až se ti bude chtít, ale klidně až za týden".

Mě teda hlavně přijde trochu zbytečné a přehnané Markuse nějak víc chytat za slovo. On to asi stěží myslel tak, že "Prostě nikdy za žádných okolností nesmíte použít tohle slovo, i kdyby tam přesně sedělo významem i kontextem a musíte vždycky použít tuhle alternativu, i kdyby tam neseděla vůbec!" Ve většině případů a ve smyslu myšlenky, kterou se Markus snažil předat, to ale bude v drtivé většině případů sedět.

BTW mě to přišlo docela úsměvné i v tom, že já tyhle "blacklist" výrazy používám úplně běžně, ale psaní správních rozhodnutí dle správního řádu je asi trochu jiná kategorie :D
Za tento příspěvek děkují uživateli Corny:
Pete
"Nadšený kontrarián."

Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16381
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Markusova sebraná moudra o překladech

Příspěvek od MarkyParky »

Do záznamu, já neříkám že "Nyní" v návodu znamená "Kdykoliv později". Já říkám, že to znamená "Poté, co ses dostal až sem..."

Edit:
BTW mě to přišlo docela úsměvné i v tom, že já tyhle "blacklist" výrazy používám úplně běžně, ale psaní správních rozhodnutí dle správního řádu je asi trochu jiná kategorie
No, nejen psaní rozhodnutí správního úřadu.
Občas i psaní pravidel RPGček.

Protože on ten formální jazyk má výhodu, že je formální a tedy jednoznačný ve výkladu. Zatímco hovorový může jemné rozdíly ve významu slov smývat.

Jinymi slovy, když narazíte na kostrbatou formulaci ve flufu, tak asi má pravdu Markus, že by měla jít pryč.
Ale když narazíte na kostrbatou formulaci crunche, dost možná to má význam a změna slovosledu nebo záměna nějakého slova za hovorovou alternativu může tento význam změnit.
Uživatelský avatar
Pan Bača
Příspěvky: 296
Registrován: 7. 12. 2005, 14:45
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Markusova sebraná moudra o překladech

Příspěvek od Pan Bača »

Markus píše: 3. 12. 2021, 00:20 Snažit se zcivilizovat něčí strojovej překlad, kterej už překladatel "učesal" a pak mi ho poslal... mi pořád zabere zhruba tolik času, jako kdybych to přeložil celé znova. Problém strojového překladu je především ten, že mívá totálně blbě slovosled – což v zásadě vyžaduje kompletní přepisování vět.
Jako člověk, který už pár věcí kontroloval, tohle můžu všemi deseti potvrdit! Není nic horšího, než číst divnou větu, hodit ji do googlu... a dostat z něj přesně tu stejnou větu!
Navíc, protože nemám markusův skill, se mi stává, že po čase už jen nahrubo zabrušuju a odchytávám překlepy a chyby.

Slovosled většinou kontroluju tak, že na základě zkušeností očekávám nějaký vývoj věty, a když to mám najednou nabourané, divím se a začnu zjišťovat proč. Nevím, jestli to je úplně správné, ale docela mi to funguje (ale jak už jsem psal výše, stává/stávalo se, že tohle vypnu, protože už prakticky tvořím nový text a občas už na to není mana).
Uživatelský avatar
Corny
Příspěvky: 1734
Registrován: 4. 10. 2021, 11:13

Re: Markusova sebraná moudra o překladech

Příspěvek od Corny »

MarkyParky píše: 3. 12. 2021, 10:12 No, nejen psaní rozhodnutí správního úřadu.
Občas i psaní pravidel RPGček.

Protože on ten formální jazyk má výhodu, že je formální a tedy jednoznačný ve výkladu. Zatímco hovorový může jemné rozdíly ve významu slov smývat.
Jak říkám, samozřejmě nemusíš souhlasit s tou hlubší Markusovou myšlenkou. Já asi přehnanou hovorovost v pravidlech taky nepreferuju, ale na druhou stranu by mi zase pravidla napsaná tak formálně, jak píšu třeba rozhodnutí, přišla už přehnaná. Asi bych řekl, že záleží hlavně na preferencích a situaci (ostatně jak je tomu vidět třeba u překladu Apocalypse Worldu, který je psán dost specificky, a pokud bych třeba překládal nějaké RPG z aristokratického prostředí, také bych používal asi jiný slovník). Taky asi dost záleží i ve smyslu té "jednoznačnosti" na tom, jestli jde o hru, kde na té jednoznačnosti zas tak záleží. Třeba hry jako Fate nebo Blades mají nároky na "jednoznačnost" dost jiné, než třeba Shadowrun.

Jinak jako právník bych si docela hodně stál za tím, že formálnost jazyka ti nijak nezaručuje jednoznačnost jeho výkladu :) Kéž by to tak bylo, ale zdaleka Zdaleka není :D
Naposledy upravil(a) Corny dne 3. 12. 2021, 11:07, celkem upraveno 1 x.
"Nadšený kontrarián."

Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.
Odpovědět

Zpět na „RPG tvorba a design (aneb Kreslicí prkno)“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 9 hostů