RPG experimenty na dětech

Obecné diskuze nezávislé na herním systému či světě.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: RPG experimenty na dětech

Příspěvek od Jerson »

Po návratu z vánočních prázdnin chtěl Dan vést hru obsahující horské středisko, sjezdovky a – jak se později ukázalo – obřího sněhuláka. Tom chtěl opět nějaký řízkový svět. Přemýšlím o tom, zda ho ta záchrana fastfoodu hraná na začátku (byť ne jako úplně první) tak moc ovlivnila, nebo je mu tohle téma blízké z jiných důvodů. Danielovi bylo jedno, co se bude hrát, a Martin prohlásil, že ho hry vedené kluky nebaví a že by raději hrál se mnou jako Vypravěčem. Možná na to mělo vliv, že během vánočních prázdnil zkoušel rodičům vést hru podle pravidel Jeskyní a Draků, ale spíše ho moc nebaví příliš ujeté zápletky.

Takže jsem řekl, že zkusíme půl hodiny Danovu hru a pak uvidíme, co dál.
Dan začal opět ve stylu InSpecters, tedy zadáním úkolu společnosti vyšetřovatelů. Jedna poznámka. Řada (dospělých) Vypravěčů říká, že hráči skočí po všem, co vypadá jako quest od NPC. Tady v kroužku to moc nepozoruju, pokud není zadavatel úkolu dobře zahraný.

Další úkol spočíval v tom dostat se na vrchol sjezdovky, přičemž Dan aktivně odmítal jakékoliv pokusy hráčů zprovoznit lanovku, aby je z nějakého důvodu donutil tam vyrazit pěšky. (Příliš drahá elektřina, přeci jí nebude majitel pouštět kvůli třem lidem / stejně je rozbitá / (po opravě) Lanovka se musí zapnout i v horní stanici). Hráčům se tohle railroadování nelíbilo čím dál víc, a vzhledem k tomu, že hru vedl jejich kamarád, tak mu to rovnou dali najevo. Navrhnul jsem, že by mohli vyjet nahoru třeba na sněžných skútrech, což nakonec Dan schválil – aby následně řekl, že ty podivné věci se dějou ještě o kilometr výše, kam je třeba dojít pěšky. Popsal obřího sněhuláka, který se pohyboval mezi stromy, a očekával, že s ním hráči budou bojovat, nicméně první nápady na jeho likvidaci popsal jako nefunkční (aniž by je nechal hodit), a začal jim říkat, jakým způsobem by měli se sněhulákem bojovat, což Martina i Toma přestalo poměrně rychle bavit (Daniel – poslední z hráčů – vždycky dělá „to co ostatní“, nebo někomu pomáhá, s vlastními nápady přichází jen málo). Během hry jsem mu několikrát připomněl, že nemůže chtít po hráčích jediné řešení, které si on sám vymyslel, a že pravidla říkají, že si hráči na své akce hážou a popisují případný úspěch, a pokaždé to odkýval, ale za chvíli zase sklouzl k vlastní představě o průběhu hry.

Poznámka – nemyslím si, že by to byla jeho chyba, protože úplně stejně se projevuje i řada mnohem starších a zkušenějších Vypravěčů. Nicméně mě to vede k potvrzení domněnky, že někteří hráči opravdu dělají Vypravěče proto, aby mohli do hry dostat „svůj“ příběh. A i když předtím hráli pouze hry, ve kterých Vypravěč (v tomto případě já) do hry svá řešení vůbec neprosazoval, a nechával řešení na hráčích postav, tak to jako vzor nestačí na přebití těchto „režisérských“ sklonů. Další pokusy v tomto směru se mi moc nechce provádět, protože rostoucí nespokojenost části hráčů u stolu byla zjevná ve všech případech bez ohledu na jejich věk.

Při dalším učení Vypravěčů považuju za nezbytné zdůrazňovat, že řešení situací musí být přenecháno hráčům postav, a hledání jediného řešení připraveného Vypravěčem může být použito jen ve specifických případech, nikoliv jako základní herní postup.
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: RPG experimenty na dětech

Příspěvek od Jerson »

Minulý zápis jsem ukončil v polovině herní schůzky. Navrhnul jsem ukončení Danovy hry, což odsouhlasili všichni kromě Daniela (ale včetně Dana jakožto Vypravěče), a nabídl jim hrát „vážnější a dospělejší hru“, trochu hororovou. To přijali s nadšením, takže jsem vytáhl mapu města Lincoln, kterou používám při hraní Projektu Omega, a začal s nimi hrát hru ve stylu Stranger Things, tedy model „děti v malém městě v USA se setkávají s podivnou hrozbou“.

Během chvíle jsme vyřešili tvorbu postav, kdy největší problém pro kluky představoval maximální věk jejich postav, který jsem omezil na 14 let (abych omezil některé možnosti, které by používali u dospělých postav, třeba nošení zbraní a používání výbušnin.) Nikdo nechtěl být mladší než ostatní, takže nakonec je všem 14 a půl (včetně pokusů jako „My budeme bráchové, a oběma nám je 14 let.“ – „Takže jste dvojčata? Protože jinak musíte být zhruba rok od sebe.“ – „Tak tobě bude 14, já budu o rok mladší a bude mi 15.“ – „To ale budeš starší než já.“) Sklony hrát nezávislé dospělé jsou u nich velmi silné.

Vybrali si i schopnosti. Tomovi stačilo Grilování hambáčů, zatímco Dan má šest dovedností od Střelby z praku po Odzbrojující úsměv (tak to dopadá, když dostanou na výběr z dovedností vytvořených dospělými hráči). Vidění v noci jsem mu už nepovolil. Daniel má zase Střelbu z luku, takže jsem očekával obvyklé sklony k násilnému řešení situací. (Tady můžeme debatovat nad tím, zda má u nich vliv hraní Minecraftu a dalších her, nebo je to nezávislé. Ve hře je chci vystavit různým situacím, abych to zjistil.)

Když jsem je nechal vybrat si, zda chtějí házet nebo tahat karty, tak všichni sáhli po kartách (tolik k „jednoznačné oblibě kostek“ u hráčů RPG). Jen si změnili nastavení, pro ně červené znamenají úspěchy a černé komplikace (což je u mnoha hráčů běžná volba). Danovi trvalo přesně jednu hru, aby přišel na to, že čím víc úspěchů z balíčku vytáhne, tím větší šanci má na vytažení komplikace, ale stejně u tahání karet chtěl zůstat. A vysvětlil jsem jim, že komplikace dělají hru zajímavou, takže proto šance na jejich vytažení při sérii úspěchů narůstá. A platí to i naopak.

Dál si vybrali nějaké zájmy a Dan chtěl mít domek na stromě. On tedy předpokládal skutečný dům, ve kterém by trvale bydlel, což jsem upravil na „skrýš“ na stromě, ve které se dá i přespat.

Ještě musím zmínit zcela rozdílné pohledy na pohyb a umístění „na mapě“. Zatímco Dan popisuje akce tak, že se pohybuje z jednoho konce města na druhý téměř v nulovém čase (byť na kole a město má 2 km napříč, takže to nevadí), Daniel si na začátku popsal „jsem metr od školy“ a na své pozici trval, na metr přesně, dokud se nepohne jinam. Tomovi a Martinovi příliš rychlé a neurčité popisy přesunů vadí, takže jsem zvolil kompromis, že mi budou ukazovat, kam se chtějí dostat a kudy jedou, abych tam občas vložil nějakou „cestování scénu“ – třeba auto, které jim na křižovatce nedalo přednost a málem je srazilo, nebo opatrný přejezd městského obchvatu.

Začal jsem scénou u jejich domku na stromě, ke kterému se nemůžou dostat, protože všechny stromy jsou obalené pavučinami s tisíci malých pavoučků. (Ve skutečnosti to dělají nějaké housenky, ale to nevadí.) Napřed pavučiny trhali rukama, což šlo jen tam kam dosáhnou a padali na ně pavouci, tak toho nechali. Martin pak chtěl najít nějakého velkého pavouka, měl úspěch na pozorování, tak ho našel. Následně se ho Dan pokusil sestřelit prakem, což se mu na několik pokusů podařilo. Daniel objevil něco většího zamotaného do pavučin, tak to sestřelil lukem, a pak do toho střelil ještě několikrát, protože to po každém prostřelení poodjelo o kousek dál – tady mi nedošlo, že nemá zkušenosti s tím, jak se chovají předměty na zemi, do kterých někdo střílí, a myslel si, že je to pořád živé.

Martin bez ohledu na pavouky („mně nevadí“) vylezl do jejich skrýše a našel tam mrtvou veverku zamotanou do pavučin, čímž jsem jim chtěl dát najevo, že ti pavouci by mohli být nebezpeční pro menší zvířata, ale neudělalo to na ně větší dojem.

Následoval konec schůzky a údiv nad tím, že jsme to nedořešili, tak jsem jim vysvětlil, že je to kampaň a budeme pokračovat příště, což je velmi potěšilo - zejména Martina, nicméně na další schůzku kvůli nemoci nemohl přijít.

Rovnou navážu další hrou.
Zkoušeli likvidaci pavučin zapáleným klackem, což taky jde, ale jen tam kam dosáhnou, protože pavučiny samy o sobě oheň neudrží (budu muset zjistit, zda to přeci jen nejde.)
Dan přišel s tím, že větší pavouci jsou samičky a že by je mohli zabít jednu po druhé, tak jsem je musel upozornit, že stromů je tam hodně a velkých pavouků ještě víc, a že je to opravdu na dlouho. Na to řekl, že přeci musí existovat jedna „hlavní“ samička, kterou když zabijou, tak to celé vyřeší. Tady už nevím, odkud taková myšlenka pochází, ale nápad na jednoho původce všeho špatného, jehož likvidací se všechny související potíže vyřeší, je celkem běžný i ve filmech a také u starších hráčů.

Poznámka: Odmítám u kohokoliv podporovat jednoduchá likvidační řešení, zejména u jevu, který sám o sobě přímo neškodí, a speciálně u dětí ne. „Neznám to / nelíbí se mi to, tak to zabiju“ je podle mě dost špatný přístup a v RPG ještě víc - hlavně proto, že je brán jako standard, nad kterým se vůbec nikdo nepozastavuje. Navíc řadě situací ani řešení typu „likvidace původce“ nedává smysl.

Dan se vydal za svým učitelem biologie pro radu. Po chvíli hledání ho našel a ptal se, kde se tihle pavouci vzali a jak se ničí. Dozvěděl se, že obvykle se ničí kouřem, a že je může přinést vítr. Tom mezitím začal grilovat hamburgery. Napřed se mě snažil přesvědčit, že by to mělo jít lupou a sluncem, a pak tedy popsal, jak vykope díru pro ohniště, obloží kameny, atd – jako to dělají táborníci. Chtěl si vytáhnou kartu na úspěch (to chtějí všichni velmi často), měl velkou radost z úspěchu, tak jsem popsal, že vítr odnesl horký vzduch a kouř ke stromu a část pavučin zničil. Dan přijel a hned radil rozdělat okolo ohně, tak jsem jim jen poradil, jak se dá vytvořit hustý kouř. Všichni se chtěli zapojit, vytáhli si karty a měli většinou úspěchy, tak jsem popsal, že pavouci ze stromů padají a utíkají pryč. Komplikací bylo, že přišel nějaký starý vandrák, který na ně křičel, že ho vykouřili z pelechu, tak ho uklidnili hotovými hamburgery (Chtěl pět, dali mu všech deset, které Tom udělal – hezké řešení).
Takže zbavili svůj domek pavučin a Dan s Tomema se tam uložili ke spánku a Daniel odjel spát domů.

Po půlnoci se ozval podivný zvuk, který jsem nepopisoval, ale pustil jsem z mobilu nepříjemné bzučení z jedné aplikace k Siren headovi (ne přímo jeho zvuky, protože ty znají a jsou pro ně normální). Kluci se sešli ve městě a chtěli zjistit odkud vychází. To jsem si určil náhodně pomocí vytažení karet, a jim jsem řekl, že můžou ukázat na mapě místa, kde budou poslouchat, a kterým směrem budou poslouchat, a já jim řeknu (pustím), jak silně to slyší. Taková zvukově-logická hádanka.

Tom a Daniel se nechtěli rozdělovat, takže všichni jeli spolu za město poslouchat. Provedli naslouchací test, který znamenal, že za úspěch určí jeden směr, kterým poslouchají, za komplikaci ukážou dva protilehlé směry (takže budou znát osu, ze které zvuk jde, ale ne stranu.) Tom vyloučil jeden směr, Dan měl komplikaci, tak určil dva jiné směry, a poradil Danielovi (který měl úspěch), aby naslouchal v jednom z těch směrů a tím ho buď potvrdil, nebo vyloučil. Zjistili, že zvuk jde spíše z města, tak se tam vydali a na každé křižovatce znovu naslouchali, zatímco já jsem pomocí náhodně tažených karet zdroj zvuku o kousek posunul. (Musím vyzkoušet, jak si s lokalizací zdroje zvuku poradí dospělí hráči.) Na celkově třetí naslouchání už pomocí téhle „triangulace“ zdroj poměrně přesně zaměřili a vydali se k němu – za trať do kukuřičného pole.
V něm už nemohli jet na kole, dosvit jejich svítilen byl také omezený, takže už byli opatrnější. Přijde mi, že dospělí hráči se v takových situacích bojí mnohem víc. Tady jsem se musel hodně snažit vytvořit atmosféru cizích zvuků z kukuřičného pole za bezměsíčné noci – a stejně do něj vešli, i když už opatrně. Když se zvuk začal přesouvat k nim, už se raději ukryli a zhasli světla, a když Dan pomohl Danielovi s utišením (tedy svým úspěchem eliminoval jeho komplikaci), tak zdroj zvuku prošel nedaleko nich a zamířil do města. Příště ho chtějí pronásledovat a zjistit, co to je.

Když jsem po nich chtěl ukázat rozpažením, jak moc se jim hra líbila, tak Daniel ukázal asi 70 cm (příště mám ubrat na zvucích), Dan ukázal plné rozpažení, a Tom simuloval rozpažení od stolu až k protější zdi.
Za tento příspěvek děkují uživateli Jerson tito uživatelé (celkem 2):
strucky, smrq
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: RPG experimenty na dětech

Příspěvek od Jerson »

Minule jsem klukům řekl, aby si přinesli baterky, že bychom trochu zkusili tvořit atmosféru, takže Dan i Daniel byli vybaveni. (Hrajou ve třech, Martin je nemocný.) Daniel se ptal, jak je budeme používat, když venku je ještě světlo, což mi trochu nabořilo plány, protože slunce zapadá zhruba v polovině schůzky. Nicméně se ukázalo, že herní místnost má venkovní žaluzie, takže se dá zatemnit úplně, což jsme hned provedli.

Od té chvíle si užívali hraní s baterkami, kde jsem pořádně neviděl na barvu tažených karet, protože v modrém světle vypadá červená podobně jako černá, ale jim to vůbec nevadilo. Také chtěli pokračovat ve sledování tvora pomocí zvukového zaměřování, takže jsem původně hrubé nastavení musel zjemnit. Pomocí tří tažených karet jsem určil, kterým směrem se tvor pohne a zda bude spěchat nebo se pohybovat opatrně, a podle směru naslouchání jsem používal čtyři úrovně hlasitosti zvuku. Detaily případně popíšu samostatně, každopádně je tohle (pravidlově relativně komplikované) sledování bavilo - Dana nejvíc, Toma středně, Daniel se jako obvykle držel toho, co dělají ostatní.
Vedle toho jsem jimi vytažené karty pokládal na dvě hromádky, úspěchy na jednu a komplikace na druhou, abych viděl, jak si vedou. V klasické Omeze to funguje dobře, tady si kluci chtěli tahat karty co nejčastěji (pokaždé mají strašnou radost z červené – úspěchu, jak kdyby jim padlo 20 na dvacetistěnce), takže za chvíli jsem měl slušné hromádky. Toho si hned všimli a zajímali se, k čemu to je, tak jsem jim vysvětlil princip (když je víc úspěchů, můžou jednat volně, když je víc komplikací, dám jim tam nebezpečnou scénu), což je taky zaujalo a o to víc sledovali, co si tahají.
V jednu chvíli je napadl divoký pes, kterému se Daniel nedokázal ubránit, takže Tom chtěl provést „útok zasednutím“, asi z nějaké mobilní hry, na který si vytáhl úspěch … popsal jsem to jako že na psa skočil a přimáčkl ho pod sebou.
O chvíli později se k nim tvor začal blížit, takže na něj nečekali a utekli k Danielovi do domu. Chtějí ho najít, aby zjistili co to je, ale zase se s ním nechtějí dostat do boje.
Když byli v horním patře domu v pokoji a tvor obcházel okolo, měli v plánu po něm střílet luku a praku, ale odmítali se vyklánět z okna, aby na ně neskočil. Takže nakonec trefili auto, aby se spustil alarm a tvora odlákali, což se jim podařilo. Při té příležitosti si ho mohli prohlédnout, tak jsem popsal metr vysokou čtyř- nebo šestinohou potvoru, která při pohybu vymršťuje nohy před sebe a tělo k nim přitahuje. (Zkouším se vyhnout podobnosti s tvory, které znají z jiných her, aby to nezkoušeli hned ustřílet nebo rozsekat, jak jsou zvyklí. I když možná to stejně nebude stačit.)

Následně šli ve hře spát a probudili se ráno. Byli zklamaní z toho, že jsem vytáhl žaluzie. Zejména Daniel se pořád ptal, kdy už bude zase tma, přestože přiznával, že se při hře ve tmě trochu bojí.
Ráno přišel sousedův kluk hledající kočku, takže napřed zkusili stopovat nočního tvora, pak ztracenou kočku, popovídali si s šerifem o svém nočním zážitku (čemuž šerif nevěřil, jak jinak), a všimli si různých poškození na domech v ulici směřující na sever, takže se po ní vydali. U toho vymýšleli teorie, zda se ten tvor nemění ve dne do kočky. Na konci severní ulice bylo narazili na menší shromáždění, protože tam zemřel starý pán v zahradním altánku. Zajímali se, co je to altánek, mrtvola je nechala v klidu, jen si ji chtěli prohlédnout, jaký má výraz. Když zjistili, že vyděšený, a po dotazu na příčinu smrti zjistili, že na zástavu srdce, zapojili to do svých teorií. Už nevím kdo navrhnul, že mrtvola mohl být ten proměněný tvor, ale pak se shodli, že nejspíš ten tvor starého pána v noci vyděsil k smrti a utekl z města do polí, kam ho chtějí jít hledat. A uvažovali, že možná je to noční tvor, takže do kukuřičného pole půjdou zase v noci.

Na závěrečnou otázku, jak se jim tahle hororová hra líbí, už všichni ukazují maximální rozpažení, v případě Toma „od stolu až ke dveřím“.
Pro příště už mám rozmyšleno, co je to za tvora a jaké má úmysly, tak uvidím, zda se mi podaří je naplnit. Zatím bych řekl, že i když nápady na řešení situací mají občas trochu ulítlé nebo ne úplně rozumné, tak „dospělé“ téma zvládají úplně v pohodě.
Za tento příspěvek děkují uživateli Jerson:
Jocho
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: RPG experimenty na dětech

Příspěvek od Jerson »

Koukám, že jsem vynechal sezení, kdy vlezli do kanálů, aby jednomu malému klukovi našli hračku, a pak v kanálech začali hledat mimozemšťana, kterého tam zaslechli. Takže - našli ho, zkoušeli s ním mluvit, ale protože vydával jen nelidské zvuky, nevěděli co dál. Když se přesunul kanály po proudu do odpadní nádrže, šli za ním, ale nádrž se jim nepodařilo překonat, protože lávka byla kluzká a pod ní byla velká lopatka čerpadla, do které dva z nich málem spadli a zbytek je musel tahat nahoru.
(To bylo krátké - možná bych své zápisy opravdu dokázal zkrátit.)

V dalším sezení kluci pokračovali v průzkumu kanálů. Za tvorem nemohli pokračovat, tedy přesněji se báli znovu zkoušet přejít po lávce nad vrtulí ženoucí vodu z nádrže. Začalo pršet, voda v kanálech začala stoupat, tak jsem na papírek nakreslil jeden křížek jako záznam hladiny a řekl jim, že při šestém křížku budou kanály pod vodou. Po dvojicích se vydali hledat nějaký blízký odemčený poklop kanálu. Náhodně jsem určil, kde se bude nacházet v jejich blízkosti. A protože zvedání kanálových vík je opravdu náročné, tak jsem řekl, že zvednout jiný než odemčený potřebuje táhnout tři karty (a všechno musí být úspěchy). I tak Dan na první víko vytáhl dva úspěchy a komplikaci, a když víko nedokázal zvednout, sám od sebe usoudil, že možná na něm stojí auto. Martin s Danielem zatím narazili na mříž, skrz kterou se protáhli, a o kousek dál našli a otevřeli další poklop. Tedy zrovna ten jsem určil jako nejbližší odemčený, a ještě si Martin vytáhl tři úspěchy (rovnou tahal tři karty, když to viděl u Dana). To už byla voda na třetím stupni, takže Dan se rozhodl vydat jeho směrem. Vysvětlil jsem jim, co to je používání metaherních informací – tedy že hráči by neměli přímo reagovat na věci, které jejich postavy nemůžou vědět. Pochopitelně po nich nechci, aby to oddělovali, ale aby na sebe třeba zavolali, a tím metaherní znalosti převedli do herní roviny. Po chvíli pokřikování Dan s Tomem vyrazili správným směrem. Na posledním úseku si už museli tahat karty, zda dokážou překonat proud, přičemž voda byla téměř po strop. Martin s Danielem jim chtěli pomoc z vody (a také si tahat karty), takže napřed vytáhli Dana, a když poslední Tom nedokázal proud sám překonat a voda vystoupila až do trubky, všichni tři vytvořili řetěz, aby ho vytáhli nahoru. Po celou dobu, kdy tahali karty, Tom předváděl zadržování dechu. Trochu jsem se bál, že když si nevytáhnou žádný úspěch, tak bude pokračovat.

Nicméně všichni vylezli, vrátili se pro kola a odešli domů. Domácí činnost byla jídlo a hraní na mobilu. Martin zkusil své (herní) mamce říct popravdě, co dělali – že pronásledovali do kanálů mimozemšťana. Ani se nedivil, když mu to nevěřila.
Najednou vypadla všechna elektřina, a jen z jejich mobilů se ozývá zkomolená řeč. Hned se začali překřikovat s mluvením pozpátku, takže nebylo ničemu rozumět, a když se dost pobavili, zkoušeli klást různé otázky.

Po chvíli u dveří zazvonili dva podivní muži, kteří tvrdili, že jsou z rozvodných závodů a ptali se, zda neviděli něco divného. Jeden z kluků (asi Tomáš?) chtěl říct všechno o mimozemšťanovi, ale ostatní ho zadrželi, aby nic neříkal. Opět se domlouvali metaherně, protože bydlí ve dvou různých domech, ale to už jsem je neřešil.

Na příště si chci připravit nějaké více srozumitelné odpovědi mimozemšťana, které si nahraju do mobilu, a zkusím, zda se mi podaří s nimi domluvit jen s pomocí omezeného počtu předem daných slov.
Za tento příspěvek děkují uživateli Jerson:
kin
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: RPG experimenty na dětech

Příspěvek od Jerson »

Mimozemšťan se klukům ozval přes mobil. Použil jsem několik předem nahraných frází pronesených velmi hlubokým hrdelním hlasem - aby museli dávat pozor při poslouchání, aby to znělo jako ne úplně lidská řeč, a hlavně abych při jejich otázkách šetřil hlasivky, protože půl hodiny konverzace takovým stylem bych nezvládl. Potěšilo mně, že jsem podle nich musel použít modulátor hlasu, nicméně během hry jsem potřeboval pár slov doplnit a tak jsem předvedl, že takhle opravdu umím mluvit.

Každopádně i když měli předchozí zkušenosti, jak mluvit s tvorem s omezenou slovní zásobou, docela dlouho trvalo, než si uvědomili, že nemůžou mluvit všichni najednou, že musí mluvit stručně a pokud kladou otázky, tak jednoduše, s dostatečným odstupem. (Taky chyběl Martin, který tyhle konverzace zvládá nejlépe.)
Taky zkusili klasický fantasy RPG postup "zeptáme se v knihovně" - v tomto případě "zeptáme se googlu". V osmi letech měli představu vševědoucího chytrého počítače, tak jsem jim názorně předvedl, co odpoví google na otázku "Kde se skrývá mimozemšťan?" a "Co říká mimozemšťan?" Přečetl jsem jim odpovědi - první začínala "Google vás sleduje, tvrdí hacker", což bylo v dané situaci docela zábavné. Nicméně se udělali představu, co google (ne)umí.

Následně se chtěli přesunout do svého stromového domu, aby tam pokračovali v konverzaci. Začali vypisovat, co všechno si s sebou vezmou, a Tom skončil u toho, že si vezme televizi a odmontuje solární panel z jejich domu, aby ji měl čím napájet.

U stromu se jim pomocí mobilů podařilo přilákat mimozemšťana (který lámaně vysvětlil, že ho mají naučit mluvit). Chvíli zjišťovali, čím vlastně mluví, zda má oči a uši, a odvodili si, že tedy s nimi mluví jen přes jejich mobily. A pak na něj zaútočili, prakem, lukem, šavlí, jen tak, bez varování. Až když zjistili, že průstřely mu nic nedělají, odseknuté části tvořené proplétajícími se černými provázky se opět "vsáknou" a navážou do zbytku těla, a sůl mu neubližuje (jednou jsem v popisu zmínil "jako přelévající se sliz", takže Tom si vytvořil představu plně slizového tvora a zkusil postup na zabíjení slimáků), tak se rozhodli, že si s ním budou hrát.

Vzhledem k jeho vizuální stránce jsem od prvního setkání čekal, kdy na něj zaútočí, a první útok přišel mnohem později, než jsem očekával, ale zároveň ve chvíli, která mi nedávala smysl. Trochu jako když tříletý kluk na pískovišti praští cizího kluka lopatkou, aby zjistil, co to udělá. Cíleně jsem ale emzáka udělal tak, aby mu běžné formy napadení nemohly ublížit, a tak jen reagoval nechápavě. Klasický E.T. by asi skončil prostřílený a rozsekaný na kusy. (Dospělí hráči v podobné situaci útočí mnohem dříve a vytrvaleji, vedle toho byl přístup "když tě nemůžeme zranit, pojďme si hrát" příjemným překvapením.)

Každopádně mu vysvětlili princip hry na schovávanou, že se během odpočítávání musí schovat tak, aby ho nikdo nenašel, což emzák provedl a byl čas ukončit sezení.

Na další hře už byli opět všichni čtyři. Zkoušeli najít emzáka, když se jim to nepodařilo, volali mu pomocí mobilů s tím, že jim dal své číslo (nic takového jsem neřekl). Když kolem po silnici projela černá dodávka s anténami na střeše, rozhodli se ji pronásledovat na kolech, a o chvíli později zapředli rozhovor s řidičem, který se jich ptal, zda neviděli nějaká divná zvířata, což popřeli - až na Daniela, který po chvíli otočil, tvora popsal a uvedl i jeho poslední pozici. Následně všichni jeli domů. Dan přemýšlel, jak by mohl dodávku vyřadit, takže hledal napřed špendíky (na propíchnutí pneumatik), a když jsem mu popsal, jak jsou pneumatiky tuhé, změnil to na hřebíky. (Ne že bych si myslel, že to bude reálně zkoušet, ale nechal jsem ho při tom, že hřebíky by mohly stačit.)

Pak se vydali za město do lomu, přičemž odehrávali, jak si volají přes mobily (to předvádí rádi), popisovali si navzájem, kde přesně se sejdou a popisovali to i mimozemšťanovi - prostě ideální situace pro agenty v černých dodávkách, kteří odposlouchávají hovory. Nicméně jsem je nechal vytáhnout karty, a převaha černých určila, že agenti na místo přijedou dřív než emzák.
Kluci zůstali a hned se ptali, co tam agenti dělají, takže došlo ke vzájemnému výslechu, kdy zkoušeli agentům nepříliš přesvědčivě lhát, ale díky kartám se jim podařilo alespoň jedno auto ze tří poslat prozkoumat jiné místo. Když se z potoka začal vynořovat emzák, kluci na něj křičeli, aby se schoval, a následně se Dan pokusil nenápadně prakem zničit anténu na autě, a Tom ho zkusil zapálit vrženým hořícím klackem. A když emzák vylezl z vody u mostu přímo pod dodávku, tak kluci na agenty zaútočili (prakem, šavlí a holýma rukama) na základě představy, že dospělí přeci nebudou nijak bojovat s dětmi, protože to je nezákonné.

Tady je třeba zmínit jednu věc. Už nějakou chvíli jsem si všímal, že dva z nich tak různě manipulují se svými balíčky, a při vytažení karet se hlasitě diví, jak se jim skvěle daří (třeba vytáhnout ze tří karet tři úspěchy). Takže před dalším taháním jsem jim karty zamíchal a pak je nechal tahat karty libovolně, ne jen shora. To už bylo jasné, že si vybírali červené karty a dávali je nahoru - bohužel pro ně se tohle nedá dělat nenápadně. Každopádně v následném střetu agenti vytáhli tasery, a když kluci v útoku pokračovali, došlo na tahání karet, při kterém si Tom i Dan každý vytáhli tři černé, což jsem popsal jako omráčení. Martin se mě snažil přesvědčit, že má u sebe AK (Kalašnikov) - to jsem zamítl - nebo alespoň že tátovi doma sebral pistoli (dal jsem mu šanci, když bude mít tři karty za tří červené, tak ji má u sebe), ale ani to mu nevyšlo, tak se na agenty rozběhl holýma rukama a po úspěšném kopnutí byl také omráčen. Daniel chtěl také mít pistoli, ale bez ní se do boje nezapojil.
Agenti následně chytili emzáka do sítě, naložili do auta a odjeli.

Přemýšlím, zda jsem tuhle situaci zvládl alespoň uspokojivě. Na jednu stranu od osmiletých kluků můžu čekat, že si úplně neuvědomí dopady akcí svých patnáctiletých postav. Na druhou stranu ve svých hrách nijak neusnadňuju frontální útoky na připravené, ozbrojené a odhodlané protivníky, a nechávám hráče pocítit dopady jejich akcí, přičemž výsledek záleží na tažených kartách. A rozhodně je nechci podporovat ve střílení do lidí, toho mají dost v jiných hrách.

Pokud na tuhle situaci nebo celkově na můj přístup máte nějaký názor, ať souhlasný nebo nesouhlasný, budu rád, když ho napíšete.

Zeptal jsem se jich na plány na příště - chtějí se pokusit emzáka najít a nenápadně vysvobodit. Při ukazování nadšení byli tentokrát umírněnější, i když všichni říkali, že to bylo dobré.
Uživatelský avatar
smrq
Příspěvky: 2558
Registrován: 6. 2. 2006, 10:16
Bydliště: Vsetín

Re: RPG experimenty na dětech

Příspěvek od smrq »

Jerson píše: 1. 3. 2023, 10:46 Tady je třeba zmínit jednu věc. Už nějakou chvíli jsem si všímal, že dva z nich tak různě manipulují se svými balíčky, a při vytažení karet se hlasitě diví, jak se jim skvěle daří (třeba vytáhnout ze tří karet tři úspěchy). Takže před dalším taháním jsem jim karty zamíchal a pak je nechal tahat karty libovolně, ne jen shora. To už bylo jasné, že si vybírali červené karty a dávali je nahoru - bohužel pro ně se tohle nedá dělat nenápadně.
To by se s kostkami nestalo. :>;o)
Radim "Smrk" Trčálek
Dnes aktivně hrající Zapovězené země. Hotové a rozpracované dobrodružství:
Vražedné světlo Strach nad Kelpenem Kdo seje vítr
Překlady:
VtM 5V startovací sada, Vetřelec startovací sada, Rozbité příběhy-rychlý start
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: RPG experimenty na dětech

Příspěvek od Jerson »

smrq píše: 2. 3. 2023, 17:41To by se s kostkami nestalo. :>;o)
To je pravda, kostky v prvních hrách zkoušeli fixlovat až přímo při hodu. Nebo si zkoušeli hodit, když jsem se nedíval, a když padlo dobré číslo, tak hod počítat, a když špatné, tak hodit ještě jednou. :-)
Uživatelský avatar
smrq
Příspěvky: 2558
Registrován: 6. 2. 2006, 10:16
Bydliště: Vsetín

Re: RPG experimenty na dětech

Příspěvek od smrq »

To znám taky. Mám ve svém okolí pár dospělých, co to u deskovek a RPG zkoušejí i po čtyřicítce. :D
Za tento příspěvek děkují uživateli smrq:
Korhul
Radim "Smrk" Trčálek
Dnes aktivně hrající Zapovězené země. Hotové a rozpracované dobrodružství:
Vražedné světlo Strach nad Kelpenem Kdo seje vítr
Překlady:
VtM 5V startovací sada, Vetřelec startovací sada, Rozbité příběhy-rychlý start
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: RPG experimenty na dětech

Příspěvek od Jerson »

Minulý týden kluci na kroužku tak nějak osvobodili emzáka, ale už je to viditelně bavilo méně.
Nadhodil jsem, že bychom mohli zkusit nebo jiného, a po různých návrzích typu Pokémoni někdo řekl, že by chtěli horor, a mám tedy připravit něco hororového.
Ne že by mě to překvapilo, na svém synovi vidím, jak ho hororová videa přitahují, a naučil jsem se nový pojem - "SCP".

A teď přemýšlím, co tedy připravit za horor, aby to bylo strašidelné, ale zase ne tak moc, protože pořád mám osmileté hráče. Máte s tím někdo víc zkušeností?
Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 20870
Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: RPG experimenty na dětech

Příspěvek od Markus »

Noc krve. Je tam jen nějaký rituál s démonem, jinak je to spíš sociální interakce s divnými "lidmi" a případné závadné prvky snadno odstraníš. A je to jednorázovka.
Uživatelský avatar
smrq
Příspěvky: 2558
Registrován: 6. 2. 2006, 10:16
Bydliště: Vsetín

Re: RPG experimenty na dětech

Příspěvek od smrq »

Starter Set Volání Cthulhu - ideálně ten druhý příběh. Končí to vymítáním démona pryč z našeho světa a je to moc hezky připravené. A Vražedné světlo (taky CoC).
Radim "Smrk" Trčálek
Dnes aktivně hrající Zapovězené země. Hotové a rozpracované dobrodružství:
Vražedné světlo Strach nad Kelpenem Kdo seje vítr
Překlady:
VtM 5V startovací sada, Vetřelec startovací sada, Rozbité příběhy-rychlý start
Uživatelský avatar
kin
Warden
Příspěvky: 919
Registrován: 31. 7. 2006, 23:00
Bydliště: Pilsen
Kontaktovat uživatele:

Re: RPG experimenty na dětech

Příspěvek od kin »

Co třeba "His arrival was foretold".
Je to hororový scénář z moderní doby inspirující se tímhle kočičím meme:
Obrázek
A sleduje partu teenagerů, kteří hledají svojí kámošku, co má vlog o paranormálních videích a po hádce s rodiči se ztratila v Mizejících věžácích, opuštěné konstrukci výškových obytných budov, kterou nyní obývají už jen squatteři. A zdejší omladina se občas vyzývá k sázkám, kdo dojde nejvýš apod.
Link zde: https://fleurmach.files.wordpress.com/2 ... .jpg?w=869

A když už jsem v tom, tak ještě pár dalších mikro pamflet scénářů :D
The boat on Myrtle beach - po bouřce byla na pobřeží vynesena rybářská loď, policie vrak obklíčila a nikoho, kromě pár divných lidí v černých oblecích nepustí dovnitř. To by bylo, abyste nezjistili co se v lodi nachází!
Spirits in the Firs - ztracený kryptozoolog v lesích a horách Pacifickémho severozápadu a vy jste skupina paranormálních vyšetřovatelů putující po jeho stopách. Co se v lesích nachází? Našel něco profesor? Našlo něco jeho?!
The Chair - mini-dungeon odehrávající se v prokletém domě na mýtině v lese. Legendy vyprávějí příběhy o prokletém křesle, které plní přání. Ale nikdo se z domu ještě nedostal. Budete první?
Metroscate bloodbath - Neznámý Tón nakazil DJe ve zdejší roller-skate aréně. Ten jej plánuje dnes večer pustit během párty a nakazit tak mnohem víc lidí. Dokážete zastavit Tón a přežít, nebo zjistíte jak tehle song končí...?

Všechno to jsou pamflety (dva znich mají teda doplňující pdfka o 12-ti stranách, takže tam se to dá rozvést), tudíž 2xA4 textu. Dle mě to obsahuje vše potřebné pro odehrání, ale někomu tolik málo textu nemusí vyhovovat. Ale zase se to dá přečíst za pár minut a udělat si na to vlastní názor.
Kdyžtak můžu poskytnout k nahlédnutí, než se rozhodneš pro to zda-li to zakoupit nebo ne :)
Za tento příspěvek děkují uživateli kin tito uživatelé (celkem 4):
Wolfus, Quentin, smrq, Selhan
OSR - Open-world Survival horroR
Survive, Save, Solve ...pick two
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: RPG experimenty na dětech

Příspěvek od Jerson »

Dvě herní sezení jsme věnovali hraní hororu.
Napřed jsem se všech čtyř kluků zeptal, jaké věci jim přijdou hororové a děsivé. Sepsal jsem všechny nápady a pak jsem se zeptal znovu, jaké věci by chtěli ve hře mít, aby byla hororová, komu daná navržená věc hororová nepřijde, a kdo se jí doopravdy bojí a ve hře ji nechce.
Vyšla mi z toho taková základní referenční tabulka, abych se měl alespoň čeho chytit při první hře. Už tak třeba Martin nechtěl přidávat další prvky, protože se obával, že mix všeho možného nebude hororový, ale trapně přeplácaný. Tak jsem ho ujistil, že všechno najednou do hry určitě spát nebudu.

Na další sezení jsem přinesl deskovku Zrada v domě na kopci, a použil jsem destičky s místnostmi na stavbu domu, do kterého byli vysláni na průzkum. Použil jsem i předměty a náhodné (strašidelné) události přímo z téhle hry, i když část jsem musel po vytažení rovnou vyřadit, protože jsou příliš nesjednocené. I tak se pořád drželi víceméně pohromadě a průzkum byla spíše sranda, protože některé situace si asi vůbec neumí představit, aby jim přišly nepříjemné, natož děsivé.
Navíc neustále dělali mimoherní vtípky tahali se o kostky a figurky, a celkově se mi žádnou (pro mě) hororovou atmosféru nepodařilo takhle vytvořit.

Jakmile jsem ale nasadil prvky, které si každý pro sebe označili jako hororové, tak už byla jejich reakce jiná. Sice se báli spíše konkrétně popsaných hrozeb, ale celkově to docela fungovalo.
Dan řekl, že se bojí neviditelných postav, ale dívčího hlasu přicházejícího „odnikud“ se nebál. Jakmile si s ním ale chtěla hrát na doktora v laboratorní místnosti s noži a skalpely, tak okamžitě začal zdrhat.
Tom řekl, že se bojí obřích vysavačů. Podle mě to nemyslel vážně a jen plácl první věc, která ho napadla, nicméně odsávací systém zabudovaný ve zdech a svíjející se velké hadice vysavače, které se mu snaží přisát na obličej ho dost překvapily a vyděsily.

Daniela jsem vystašil neúmyslně, když jsem Martinovi popsal nemrtvého psa (Martin se bál zombií). Daniel po prvním popisu psa prohlásil „kočička“, čemuž jsem v první chvíli nevěnoval pozornost, protože to vypadalo jako klasický pokus udělat si ze situace legraci. Když jsem ale o „psovi“ promluvil podruhé, tak znovu řekl „ne pes, kočička“, a na mou otázku vysvětlil, že má psa doma a nechce se ho bát, tak by chtěl, aby to byla kočička. Takže místo psa jsem použil nemrtvou pumu, která pro ně byla taky strašidelná, ale pro Daniela nikoliv osobně a nepříjemně strašidelná.

Jedna obecná poznámka. Obvykle mám námitky proti seznamům věcí, které hráči ve hře mít nechtějí, protože jim jsou nepříjemné, které se dělají před hrou formou dotazníku. Podle mě poskytují GMmovi falešný pocit bezpečí, že když se vyjmenovaným prvkům vyhne, tak hráčům nebude hra nepříjemná. Podle mě je mnohem důležitější stále hráče sledovat a všímat si náznaků nepříjemných pocitů, a také aby se hráči sami ozvali. Tahle situace byla přesně tohoto typu. „Nemrtví“ byly chtěná věc u všech. „Psy“ nikdo nevyloučil. „Nemrtvý pes“ byl ale problém. Daniel se zcela správně hned ozval, ale i když jsem jim sám říkal, že nepříjemné pocity mají hlásit, a cíleně jsem si jich všímal, stejně mi tohle první oznámení uteklo a zachytil jsem až druhé. Přitom jsem děsivost záměrně nezkoušel tlačit příliš silně.

Pro mě z toho plyne jednoznačné potvrzení, že seznam nechtěných herních prvků vytvořený před hrou je jen hrubě orientační, a nemůže nahradit osobní odpovědnost hráčů ozvat se, a odpovědnost Vypravěče, který reakce hráčů stále sleduje.

Každopádně pak už začali všichni utíkat k východu, ale vinou špatných hodů se od svých děsů pořád nedokázali odpoutat. Martin byl u dveří první, a když jsem se ho zeptal, zda uteče, nebo se vrátí pomoct ostatním, tak se bez váhání vrátil. Následně všichni hodili snad úplně nejhorší možné hody, tak jsem hru uzavřel s tím, že se dveře zabouchli a oni v domě zůstali – až do příště.
Za tento příspěvek děkují uživateli Jerson tito uživatelé (celkem 2):
smrq, kin
Uživatelský avatar
Korhul
Příspěvky: 667
Registrován: 15. 3. 2006, 22:40
Kontaktovat uživatele:

Re: RPG experimenty na dětech

Příspěvek od Korhul »

Včera jsem byl na homeofficu a syn (3,5 let) si vedle mě prohlížel pravidla DrD II (to nebylo poprvé, už se na to díval i dřív). Ale teď má takovou fázi, že jak dřív chtěl všechno dělat jen s mámou, tak teď zase naopak všechny hry chce hrát jen se mnou. Tak se mě ptal co to je, a když hra, jak že se to hraje a nakonec, že to chce zkusit.

O Velikonocích viděl nějaký seriál co Vychází z "Jak vycvičit draka" a taky si teď hraje na Godzillu (na tu presel plynule z dinosaurů). V pravidlech ho taky zaujaly obrázky draků. Když jsem mu ukázal obrázky dobrodruhů, chtěl hrát za kouzelníci (magyne). Tady jsem udělal trochu chybu, že jsem si neuvědomil, že on se kouzel spíš boji. Nevěděl, jaké kouzlo by mohl umět, tak jsem mu navrhl, že bude putovat do zámku, aby tam získal knihu kouzel. Vymysleli jsme, že potká dvouhlavého draka z toho seriálu. Nabídl jsem mu, že ho odnese do zámku, když mu dá něco na oplátku. On mu nabídl maso. Pak dal nevím, jestli jsem to návrhl já nebo on, ale objevil se tam ptakoještěr. Tomu chtěl nabídnout taky maso. Když jsem se ho zeptal, kde ho má, řekl, že poletí k lidem, zakřičí na ně, oni utečou a on si ho bude moct vzít. Já jsem navrhl, že se to těm lidem nemusí líbit a někteří se můžou bránit. Chtěl jsem to rozhodnout taháním karty z balíčku, ale to se mu přestalo líbit a řekl, že už hrát nechce.

Suma sumárum to trvalo 5 - 10 minut. Musím si to nějak líp promyslet dopředu, kdyby mě zas oslovil. Mám pocit, že jsem to moc nezvládl, protože už ten úvodní setup byl pro něho asi špatně představitelný. A jak vidno nejistota a náhoda je no go. Což není nijak překvapivé.
Moje RPG Laboratorium a k němu vlákno na fóru. Malý svět pro osobní potřebu. Třeba se bude něco hodit i někomu jinému.
Konfigurátor substancí a nástrah pro DrD II
Deníky pro DrD II podle revize pravidel
Obrázek Obrázek Baltazar Paprika, trpaslík, knihvazač
Never attribute to malice that which is adequately explained by stupidity
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22593
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: RPG experimenty na dětech

Příspěvek od Jerson »

Klasika, jakmile jsem u syna k roleplayingu vytáhl kostky či karty, taky neviděl důvod si házet :-)
Odpovědět

Zpět na „O hraní obecně“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Ahrefs [Bot] a 5 hostů