Knihy, tvůrčí psaní a všechno okolo

[krabat]

Tak ted jste vybudili Godzilaka emailem, ze forum zase funguje...
Godzilla 1954 je typicky studenovalecnicky film, ovsem s velkym presahem. Temer shodne tema ma s Lemovymi Astronauty: civilizace uvolni neznamou energii a ta ji zpetne znici (Lemuv roman je jen o 2 roky mladsi). V te dobe slo samozrejme o obavy z atomove energie.
Jinak jsem se docetl, ze tahle Godzilla je povazovana za jedno ze zasadnich filmovych japonskych del, pro Evropana na urovni nemeckeho Nosferatu. A je to tvrdarna, ja na to sel s tim, ze pujde jen o cernobileho predchudce X- nestvury z vesmiru, ale pak jsem usoudil, ze mimoradne temna az hororova atmosfera by mela byt pristupna az od 18 let (to je dneska ale snad uz jen porno, vetsina normalne hnusnych filmu se muze koukat uz od 16).
Posledni rok jsem se dal do platonickeho sberu starych nemych cernobarevnych kousku (Faust, Kabinet doktora Caligariho atd.) a zatim jsem nenarazil na spatny film. Potiz je samozrejme v tom, ze tyhle filmy nejsou samy o sobe zabavne, ale ze je musite opravdu sledovat, tedy spoluzit s psychikou hercu, soustredit se na to, jak jsou udelane detaily apod.
Pokud cekate od tehle Godzilly Godzillu, pak ji nedostanete, problem vznika v o0kamziku, kdy se postmoderni clovek sam sebe zepta, jaky ma smysl se nechat unest filmem, jehoz tema nemuze byt nikdy "vase" uz jen proto, ze ten film natocil nekdo jiny, nezli vy :o)

[Argonantus]

Hustý.
Už tím, že ses tu objevil; díky. A zrovna v této pro mne tak zásadní debatě.
Tvůj pohled na Godzillu je pro mne dost převratný. Budu nad tím dumat.

[eerieBaatezu]

Jsem myslel, že to je klasická interpretace Godzilly?

[krabat]

Ahoj, Argonante...vsak i ja jsem byl prijemne prekvapen zajmem robota o moji osobu...zcela prihodne k tomuto foru :o)
"Za moderátorský tým RPG Fóra ... Vítejte zpět! (tento e-mail byl vytvoren robotem fora)"

Ano, je to pravda, interpretace Godzilly54 je vlastne jen jedna. Ovsem...
Predne je zajimave, ze dva stejne alarmisticke namety dokazaly vzniknout ve stejnou dobu na opacnych stranach zelezne opony (Polsko/Japonsko 1954/ 1956). Jestli nahodou Lem Godzillu neobslehnul se mi nepodarilo dohledat, ale pocitam spise ze ne, protoze Astronauti nijak nevybocuji z jeho tvorby.

Ta zastrenost interpretace ma dva duvody, podle meho: prvnim je cela rada naslednych remake, ktera se uz uplne odchylila od originalu a nabrala takovy vehlas, ze jako nepripadne remake se naopak jevi Godzilla54, do cele "serie" vlastne vubec nezapadajici a pro spoustu lidi nakonec vypadajici jako "nejnepovedenejsi Godzilla ze vsech" :o)
A jelikoz obvykle vidite Godzilly nove, pomerujete tu 54 novym zazitkem a do jeji interpretace pak nutne vkladate obrazy- hodnoceni z pozdejsich zpracovani.

Druhym duvodem zastrenosti je celkova tehdejsi situace a hodnoceni obou del oficialni kritikou:
predstavte si polovinu 50 let minuleho stoleti, zurici studenou valku jak na poli vyzbrojovacim tak ideologickem. Politicka elita a hospodarske vedeni zeme (bloku) je hrde na sve atomove zbrane (a s nimi spojeny vyzkum), jez povazuje za garanta vlastni bezpecnosti (nikoliv neopravnene)...a do toho se vam objevi na kulturni scene vyznamne umelecke dilo pred touto zachranou de fakto varujici a relativizujici ji.

Ja si totiz na Lemovy Astronauty moc dobre pamatuji, i na jejich predmluvu, kde se o zadnem nebezpeci z jaderne energie vubec nemluvi. Vse se sune ciste technickym smerem v nadeji, ze nase spolecnost se jednou sama vyda ke hvezdam. Takze komunisti varovnou jadernou interpretaci upozadili, protoze jim nesla do kramu.
To vim jiste...a o Godzille54 si dovolim spekulovat, podle meho s vysokou davkou pravdepodobnosti, uplne stejne:
na porazenem a obsazenem uzemi, dobytem pomoci jaderne zbrane najednou vznikne temny film, pred nebezpecim jadra varujici. No to by Americane museli byt ideologicti a i komercni blazni, aby to takhle pustili do sveta. Zatimco v Japonsku ho za rok navstivilo temer 10 milionu divaku, Americane ho bojkotovali a do jejich kin nebyl uveden (az v roce 1982, navic pouze s titulky). Byl pouze promitan v americkych kinech, vlastnenych Japonci v mistech japonskych komunit a opet pouze v japonstine.

[krabat]

Jeste jen dodam, ze americti vojaci opustili Japonsko v roce 1952 a nataceci prace na Godzille zacaly uz o rok pozdeji. 10 milionu divaku znamena, ze to byl pro Japonce film, se kterym se vyrovnavali s nasledky valky- tedy jde o film politicky, slouzici narodnimu uvedomeni.
To rikam jen proto, ze Godzilla54 stoji zcela mimo kontext nasledne "serie" a nelze ji s naslednymi prepracovanimi nijak porovnavat. Je to hluboky, metaforicky film, byt poplatny sve dobe.

Zde jeden z komentaru na CSFD, ktery to dle meho rika velmi presne:
"První Godzilla podle mne vůbec není komerční záležitostí o monstru, ale kritikou zbrojení, válečných hrůz bombardování Japonska za II. sv. války, strachu z dalších válek atd. Godzilla je zde archetypem "války", "zla", "temnoty" ... Neuporazitelné, neuchopitelné a zejména stále přítomné cosi, hrozba, se kterou se Japonsko do dnes obtížně vyrovnává. Podle mne jde o bezprostřední kritiku válčení a zbrojení ve všech jeho ohledech. Výborné herecké výkony, výborný závěr a akt sebeobětování. Výborné všechno ... To že se na tento kult nabalily desítky dalších komerčních "monster movies" je už věc druhá a podle mne s nimi tento první díl nemá vůbec nic společného ..."

[eerieBaatezu]

Jj, taky to právě tak vidím a rozhodně souhlasím, že první Godzilla do zbytku série, a že je to dost dlouhá série, prostě nepasuje.

Když jsem ji nedávnou viděl celou, tak mě úplně šokovalo, že ten film je o něčem úplně jiném, než jsem si celou dobu myslel, navíc ten zásadní lidský element, celé to psychologické a etické drama vědcovy postavy, fakt dobré dílo.

A ty Astronauty jsem nečetl, takže to neporovnám.

edit: Jsem si uvědomil, že s tou Godzillou je to vlastně jako s tím Rambem.

[Argonantus]

Rozhodně mne nikdy nenapadlo hledat souvislost mezi Godzilou a Astronauty. To je pro mne dost převratné.

Drastické odbočení od originálu u "dvojek" a předělávek je dost častý jev. A taky to dost často pohřbí geniální jedničku, pro lid příliš rafinovanou.
Hellraiser, kde už první film značně zjedndušuje původní povídku, a dalších osm filmů jde úplně jinam.
Původní Moucha, dost věrná geniální povídce, ale ne úplně, je dnes taky málo známá záležitost.
Terminátor vlastně taky. Už dvojka se dopustila jisté zrady, byla mnohem jednodušší a zřejmě proto je daleko oblíbenější.

Jinak, Krabate, co jsme se neviděli, zažil jsem ohledně zbrojení a studené války docela překvapivou pointu jisté části vlastního života letos, k čemuž se váže hromada ukecaných článků (nejen mých), ale asi nejpřesnější jádro je tady
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=299&t=5975

Jde totiž o to, že ve studené válce nevyhrál Západ vlastní geniální taktikou, ale dost nepravděpodobnou shodou náhod. Největší nebezpečí války nehrozilo na počátku za Stalina, nebo za Brežněva, ale za Gorbačova. V tuto chvíli měl Východ docela solidní šance na výhru, umocněné tím, že Západ s vállkou naprosto nepočítal a nebyl na ni připraven. A to vše shodou okolností v okamžiku, kdy jsem byl na vojně a kdy bych se stal jedním z aktérů těch nejbizarnějších bojů.
Takže v tomto světle se dívám na studenou válku tak nějak jinak, než ještě minulý rok, kdy to byla taková ritualizovaná otrava, kde vlastně o nic nešlo.
Studená válka byla doba, kdy obě strany vyvolaly docela solidní množství čarodějné energie čirého zla, mnohem horšího, než jen nějaké banální atomové zbraně; a nesežralo nás to všechny jen shodou okolností.

Jinak probíhají dokončovací práce na knize, která by měla být někdy v srpnu. (vzhledem ke Godzile offtopic, ale zcela intopic v této veledebatě).

[krabat]

Diky za odkaz, Argonante a za prispevek, Eerie. Tady by se nam to nejak strasne roztahlo, muzeme se ke vsemu vratit, jak k Rambovi, tak CSLA, ale ja bych jeste rad dodelal Astronauty, protoze jde o opet neuveritelny osud jednoho dila, jako u Godzilly, ktery ilustruje dobu natolik, ze ja sam jsem po precteni tehle historie uplne zmenil pohled na povalecna sci-fi.

Diru do sveta udelal Lem nemeckym prekladem Astronautu, ktery vysel roku 1956 pod nazvem Planeta smrti (Der Planet des Todes) a okamzite se stal bestselerem.
Na to konto zahajila Defa (byvala NDR) rozhovory s polskou stranou o moznem natoceni koprodukcniho filmu.
Film se opravdu podarilo natocit a uvest roku 1960 do kin pod nazvem Mlcici hvezda (Der schweigende Stern).

A ted to prijde, paralela s Godzillou je neuveritelna: film se stal okamzite kasovnim trhakem, za rok ho jen v NDR navstivilo temer 5 milionu divaku. A zatimco Americane bojkotovali Godzillu54, tak Mlcici hvezdu zacali bojkotovat Rusove, cehoz se bystre chytli Americane a od Defy odkoupili filmova prava. Film pak pod nazvem First Spaceship on Venus uvedli s velkym uspechem u nich doma (pri kvalite a mnozstvi americke sci-fi produkce je to obdivuhodne).
Film nadabovali, vystrihali z nej explicitni odkazy na Hirosimu a ruske postavy nahradili americkymi (tim dosel zkraceni na 82 minut). Jakou mel navstevnost v USA se mi nepodarilo zjistit.

Pro zajimavost se na nej muzete podivat i na Youtube, minutovy trailer pro prehled je pod "Der schweigende Stern", lze se ale podivat na cely film pod heslem " First Spaceship on Venus" (kdo by to byl cekal, ze ano).
Na zaver jeste jedna faktograficka omluva: datum vydani prvych Astronautu jsem v prispevku nahore zamenil za datum nemeckeho prekladu. Original vysel jiz 1951, takze Lem nemohl nic obslehavat...mozna naopak, ale na to zas tak dobre japonsky nemum, abych si to nekde nasel...

[krabat]

Jeste jsem üprojel rychle diskuzi: debatujete tam Coelha, Castanedu a dalsi z objektivni pozice a to podle meho uplne nejde, protoze se tu jedna o duchovni literaturu a ta se objektivite vymyka, protoze je individualni- kazdy si z ni vybere to, co se mu libi. Podle meho je moc osobni na to, aby na ni clovek mohl uplatnik vubec nejaka meritka. kdysi jsem byl varovan pred Danem McMillmanem a jeho Cestou osameleho bojovnika. Ano, je to sracka, ale me se moc libila a na jejim pozadi jsem promital veci, ktere by normalne zustaly zapadle.

Ted ke Godzille a Rambovi:
Tady nevim, Eerie, jestli myslis serii, anebo namet. Me rambovska serie prisla nekolikanasobne vyrovnanejsi, nez godzillska, ale jednicka je jednicka.
Rambo nastoluje etickou otazku poruseni 1. Asimovova robotickeho zakona (robot se nikdy neobrati proti lidem) a pta se, zda- li robot (zde bojovy) nema opravdu nekdy pravo se vzeprit lidske autorite. V tomhle smyslu je Rambo velmi, velmi podvratny film a podle meho je tohle i klicem jeho uspechu.

Film Rambo je jakoby synteza 2 velkych ideologickych vln, ktere tema robotu provazi. V mezivalecne literature a filmu byl robot vzdy zlym elementem, na cloveka utocicim. Pak prisel Asimov a ukazal robota, coby nejen sluhu, ale i partnera S tim mel hodne potizi, protoze postavil cely roboticky kanon uplne na hlavu. (Tady jsem chytrej jak radio, protoze minuly tyden jsem prave tady o tom videl dokument.)
No a 3 vlna, ktera ukazuje robota jako ambivalentni jiz-bytost zacala se Star Trekem a zavrsil ji prave Rambo, tedy alespon podle meho. Rambo uz neni technicky stroj, ani kyborg, ale "genove" upraveny clovek. To genove mam v uvozovkach proto, ze neslo o genetickou, ale psychologickou "upravu", pricemz vysledkem je ale jednoznacne ne-clovek, robot noveho typu. Je v tom hodne futuristickeho.

Na CSLA se dostanu priste, tam je toho na precteni mnohem vice...diky.

[krabat]

Takze do tretice o CSLA:
jak uz to tak chodi, k tomu nejobsahlejsimu odkazu nemam co dodat, uroven prispevku na Palbe je nad mymi moznostmi se zapojit. Ale rad jsem to precetl, durch-um a jsem z toho volaaky vyorany a budu to muset vstrebat.
Takze musim jen teoretizovat: Je skoro pravidlem, ze kdyz se ponorim do nejakeho me neznameho problemu, tak velmi rychle zjistim, ze vse je uplne jinak, nezli se obvykle rikava. Nekdy mi to prijde uz skoro unavne...navic jsem zjistil, ze kdyz obratite o 180% nejaky obecne prijaty pohled na nejakou vec, pak se ocitnete pravde blize, nezli byl puvodni verejny nazor. Coz je nebezpecne, protoze to svadi delat automaticky.

Dale: podle meho ted, v techto dnech po ofenzive ISIS v Iraku, se prehodnocuji vsechny utocne doktriny. Zrejme prestava platit dalsi ze zasad, ze nejvyhodnejsim (nejelegantnejsim) je vladnout cestou dosazeneho protektora, podporovaneho patou kolonou. Dnesni doba je uz zrejme prilis mobilni (informacne i zasobovanim) k udrzeni nejakeho opouzdreneho okupacniho rezimu.

A nakonec: s nasazenim jadernych zbrani jsou opravdu spojeny velke problemy, staci se podivat na radioaktivni stopu jedne "pitome" Fukusimy. To mi vlastne do precteni doporuceneho clanku o CSLA nedochazelo. Fakt jsem si myslel, ze se ve studene valce drzeli atomovkami v sachu a kdyby na to prislo, tak by je shodili.

[Argonantus]

V druhém příspěvku si zjevně pleteš Ramba a Terminátora.
Eerie psal skutečně o Rambovi, já o Terminátorovi (už o něm píšu vlastně dvacet let a stále nejsem u dna).

[midewiwin]

V druhém příspěvku si zjevně pleteš Ramba a Terminátora.
Eerie psal skutečně o Rambovi, já o Terminátorovi (už o něm píšu vlastně dvacet let a stále nejsem u dna).

Nemůžu mluvit za Krabata, ani nejsem přeborník na Terminátora, ale to, co napsal Krabat, na prvního Ramba sedí. Když vycvičíš člověka na dokonalou bojovou mašinu tím, že ho připravíš o původní instinkty a nahradíš je zabijáckými, pak tvůj výtvor logicky může nadělat paseku všude, kam přijde. O tom ten film podle mne je. O odpovědnosti tvůrců za následky. Samozřejmě taky o debilitě místních šerifů, jejichž ego je větší než je zdrávo, ale tenhle motiv je jen agens, bez kterého by se to hlavní nevyvrbilo tak rychle a důkladně.

[Vallun]

že ho připravíš o původní instinkty a nahradíš je zabijáckými,

ehm, cože? tuhle větu myslíš vážně?
Jednak připravit člověka o instinkty tak docela nejde, a druhak jádro pudla je v tom, že Rambovy instinkty jsou ty pravé, původní, jen je schopný je reálně uplatnit a zbavil se balastu civilizace...

[midewiwin]

No vidíš, mně zase připadá, že to nemůžeš myslet vážně ty.
Můžeme se samozřejmě zaseknout na výkladu slova instinkt, ale mám dojem, že i když třeba zjednodušuju, většině docvakne, jak jsem to myslela. Výcvik k zabijáckým automatismům člověka zkrátka změní - ireversibilně.
Jestli chceš tvrdit, že schopnost zabít bez velkých cavyků kteréhokoli jedince lidského druhu vlastně patřilo k základní lidské výbavě a že její absence je důsledek civilizace, pak jsme samozřejmě ve sporu.
Možná by to chtělo střih?

[Argonantus]

Já taky nemůžu mluvit za Krabata, první půlka na Ramba dost seděla, ale pak byla řeč o zákonech robotiky a o kyborgovi.

Jinak si uvědomuji, že "studenoválečnické" jsou vlastně všechny čtyři ty věci, první dvojice Godzilla a Astronauti jsou padesátá léta a paranoia v atomovek, mnohem důmyslnější, než dost oslavované, leč polopatické "jak jsem přestal mít strach a začal milovat atomovou bombu", kdežto Rambo a Terminátor jsou hrůzy pozdní války, daleko reálnější a rafinovanější.
A je to pro mne opravu nový pohled na věc.