Drd2 opengamingy v Praze
Moderátoři: Bouchi, Pieta, Charles
Re: Drd2 opengamingy v Praze
Proběhlo to podle mě velmi úspěšně. Já si to užil a ostatní vypadali, že taky. Příspěvky jsou tu trochu roztříštěné na víc místech. Třeba tady: viewtopic.php?f=117&t=9042&p=358869#p358869
Za mě:
Mě se hraní taky moc líbilo! Po x letech jsem si zahrál jako hráč. Dobrodružství bylo zajímavé a Res ho dobře vedl. Aspoň ve mě se mu podařilo vzbudit emoce, dobrodružství jsem vcelku prožíval a některé NPC jsem začal opravdu nesnášet Jak jsem měl ze začaátku úmysly pojmout to cyničtěji a prostě pochytat pro inkvizici pár pohanů a morálku neřešit, tak jsem se nechal strhnout a prostě jsem jim je nemohl nechat.
Cose týče systému Drd2, fungoval dobře, nikde jsme se nezadrhli, ale je třeba přiznat, že nedošlo k opravdové bitvě např. 5 proti 10. Cvičně jsme si nasimulovali pouze první kolo takového souboje, moje postava ho ovšem statečně využila k nalezení úkrytu
Pro příběhové dobrodrodružství, jako bylo tohle (ve stylu Tarie-Pohraničí) je Drd2 ideální. V naší skupině, kde občas k nějaké větší epičtější bitvě (např. mých 5 postav a jejich 2 spojenci proti 8 padouchům z Bratrstva) dojde se mi střety přijdou trochu zdlouhavé, i když zajímavé. I když se to nejspíš trochu zlepší, až se všem hráčům systém dostane víc do krve. Už teď jsou střety plynulejší, než když jsme začínali.
Za mě:
Mě se hraní taky moc líbilo! Po x letech jsem si zahrál jako hráč. Dobrodružství bylo zajímavé a Res ho dobře vedl. Aspoň ve mě se mu podařilo vzbudit emoce, dobrodružství jsem vcelku prožíval a některé NPC jsem začal opravdu nesnášet Jak jsem měl ze začaátku úmysly pojmout to cyničtěji a prostě pochytat pro inkvizici pár pohanů a morálku neřešit, tak jsem se nechal strhnout a prostě jsem jim je nemohl nechat.
Cose týče systému Drd2, fungoval dobře, nikde jsme se nezadrhli, ale je třeba přiznat, že nedošlo k opravdové bitvě např. 5 proti 10. Cvičně jsme si nasimulovali pouze první kolo takového souboje, moje postava ho ovšem statečně využila k nalezení úkrytu
Pro příběhové dobrodrodružství, jako bylo tohle (ve stylu Tarie-Pohraničí) je Drd2 ideální. V naší skupině, kde občas k nějaké větší epičtější bitvě (např. mých 5 postav a jejich 2 spojenci proti 8 padouchům z Bratrstva) dojde se mi střety přijdou trochu zdlouhavé, i když zajímavé. I když se to nejspíš trochu zlepší, až se všem hráčům systém dostane víc do krve. Už teď jsou střety plynulejší, než když jsme začínali.
Tradiční jasnozřivost depresivních, často popisovaná jako radikální nezúčastněnost ve vztahu k lidským starostem, se projevuje v první řadě nezájmem o problémy, které vskutku nejsou příliš zajímavé.
(M. Houellebecq)
- Resurrection
- Příspěvky: 5444
- Registrován: 26. 9. 2006, 11:34
Re: Drd2 opengamingy v Praze
Tak tedy:
Hraní začalo krátce po 13:00 jak mělo v sestavě 6 lidí.
Skupina:
- 3 hráči DrD2, z toho 2 vesměs jen jako PH (chtěli si zahrát jako hráči) a 1 hráč
- 1 hráč RPG neznalý DrD2
- 1 hráč old-schoolu / klasiky s důrazem na účetnictví
- 1 úplný RPG zelenáč
Po krátkém úvodu o tom, co je to RPG a jak konkrétně k tomu přistupuje DrD2 (tzn. že hráči hrají za hrdiny bez uvozovek), jsme přistoupili k tvorbě postav. 2 hráči postavy již měli více méně vytvořené, celkem nám to se třemi knihami trvalo asi 3/4 hodiny. Začínalo se na 3. úrovni pro co nejnižší množství dovedností apod. K dispozici byli karty povolání z webu, takže každý měl představu o tom, co jeho postava "umí" i bez koukání do knihy.
Postavy:
- Mastičkář 3 (hobit; sedmilhář; na útěku)
- Zaříkávač 1 / Lovec 2 (elfka; přísně racionální; na útěku)
- Zaříkávač 2 / Lovec 1 (elf; rebel; na útěku)
- Zaříkávač 2 / Bojovník 1 (trpaslík; pravdomluvný;na útěku)
- Zaříkávač 1 / Kejklíř 2 (hobit; chorobně zvědavý; na útěku)
- Bojovník 3 (člověk; nedůvěřivý; na útěku)
Jak je vidět, všichni hráči si nezávisle na sobě zvolili důvod k dobrodružství různé variace na "na útěku", ať už před věřiteli, rodinou, vychovateli či obviněním z vraždy... Skupina začínala již společně jako námezdní žoldnéři pracující pro toho, kdo si je najme.
Charakter hry:
Hra byla rozjeta bez většího vysvětlování pravidel a ta se vysvětlovala v podstatě v momentě, kdy jsme na ně narazili. Nejvíc se využívaly zkoušky, o něco méně střety a nejméně pak výzvy, ale na všechna základní pravidla došlo. Hojně se využívaly manévry (hlavně díky zběhlosti), ale i požehnání a další schopnosti postav. Kromě jednoho simulovaného boje a spíše šarvátky na konci na vyloženě bojové střety nedošlo. Zdrojů bylo podle všeho tak akorát a na konci se začaly také hojně objevovat jizvy. Řada specifičtějších pravidel se neobjevila, některé příběhové mechaniky jen málo (posouvání děje skrze neúspěch). Často zmiňovaný problém s remízami nenastával vůbec, asi i protože PH tvrdě vyžadoval popis fikce ke skoro každé situaci od hráčů. Rozhodávní tedy bylo dost na mě, byť jsem zvyklý na trochu větší kooperaci v rozhodování, ale zase v rámci one-shotu a s nováčky je větší míra autority asi nezbytná.
Příběh:
Postavy jsou najaty dvojicí inkvizitorů v klášteře na okraji lesnatého a málo obydleného kraje, aby se pokusily odhalit případné stopy či indicie o pohanských kultech v kraji. Je jim slíbena tučná odměna a mají na to 3 dny, než inkvizice sama vyrazí a dorazí do kraje oficiálně a bude případné nalezené "přestupky" proti víře řešit sama.
Skupina se tedy vydává proti proudu řeky Agary do Svatoplukova Ostrova, hlavním městečku kraje. Prochází nejprve přes Domšín, malou vesnici s pár domy, kde se místní živí hlavně splavováním dřeva. Od místního ožraly ani od dětí se jim nic užitečného zjistit nepodaří a tak pokračují v cestě dál. Dva dny po opuštění kláštera, kde se setkali s inkvizitory doráží do Svatoplukova Ostrova, městečka v bažinách (odtud název), nad kterým se tyčí na kopci dřevěná tvrz. Ubytují se v hostinci, nakoupí něco málo u vetešníka i kováře a pomalu začínají vyzvídat. Zpočátku se zdá, že jsou všichni bohabojní a v celém kraji nic podezřelého není.
Při cestě ke kostelíku však uvidí kněze, jak se hádá s místní kořenářkou - ženou ve středních letech. Cosi o nemocném dítěti, pomoci boží a nečistých dryjácích. Kněz skupince řekne, že kořenářka léčí dítě jedné rodiny a že jí varoval, aby nepoužívala ty své "dryjáky" a nechala to raději na úradku božím (Otce). Dalším vyzvídáním postavy zjistí, že v nedalekém lese jsou ruiny jakéhosi pohasnkého oltáře. Kovář se pak podřekne, když se zmíní o zlé krvi mezi knězem a kořenářkou kvůli jejich zemřelému dítěti... Kořenářčinu chatrč naleznou postavy prázdnou a zjistí, že se kolem ní magie vznáší ve vzduchu.
Další den, než stihnou cokoliv podniknout, na rynku se shromáždí dav s cílem zlynčovat kořenářku. Dítě, které léčila, mezitím zemřelo a lidé jí událost dávají za vinu. Kněz se vyhrocené situace odmítne účastnit a se slovy "Nevíte nic!" postavy z kostelíku vyžene. Snaha kořenářce pomoci se zdá marná, ale ta k davu cosi vykřikne a ten stichne. Ona sama odkráčí směrem k lesu a zmatený dav se začne rozpadat. V tu chvíli ale vystoupí otec zemřelého dítěte a začne lidi znovu burcovat. V čele davu se pak všichni vydávají do lesa za kořenářkou. Postavy se je pokoušejí následovat, ale cesta se jim před očima mění a klikatí a po marných pokusech je les vyhodí zpátky u městečka - stejně jako celý dav.
Skupina se snaží získat víc informací v kořenářčině chýši, ze které však zmizela i magie, a neúspěšně také ve tvrzi, jejíž pán se v městečku neobjevil již mnoho let. Elfí lovkyně zahlédne kněze na hřbitově u hrobu se jménem "Dorothea". Vyptáváním a zjišťováním postavy zjistí, že jde o hrob dcery kněze a kořenářky, kterou před třemi lety zlynčoval podobný dav jen proto, že jí náhle zbělěly vlasy. Vzpomínky na událost jsou však zahaleny tajemstvím a nikdo si není tak docela jistý, co se stalo. Ani hostinský "Slepý" Jozka, který ve snaze dívce pomoci přišel o oko...
Postavy se tak vydávají opět do lesa tušíc, že kořenářka mohla směřovat ke starému pohanskému oltáři. Na mítině naleznou jen starou chýši a v ní nic než náboženský symbol Bídy (součást oficiální cirkve) a staré lidské kosti. Oltář se však ukáže jako cesta do podzemního chrámu, ze kterého není cesta ven. Skupina bloudí chodbami až narazí v centrální místnosti na oltář plný čerstvé krve a ducha dívky, který je žádá o pomoc. Kašna, která se zdá nepatřičná na takovém místě, se ukáže být dovedně skrytou cestou dále do podzemí. Aktivována krví z oltáře, která mizí jen co se dotkne kamene, odhalí točité schodiště.
V místnosti, kam schody postavy dovedly, naleznou kamenné lůžko, další krvavý oltář a rituální dýku. Na lůžku leží dívka s bílými vlasy a před ní bezvědomá kořenářka. Snahy obě probrat nikam nevedou a kořenářka sdělí postavám jen několik slov o svém záměru se obětovat pro svou dceru. Ukáže se však, že stačila jen krůpěj krve, aby se dívka, jejíž náhrobek stále leží na hřbitově, probrala. Podzemní chrám se však zároveň začíná hroutit a postavám se jen s vypětím všech sil podaří uprchnout zpět na povrch. Vydávají se s oběma zachráněnými zpět do městečka.
Ačkoliv již padla noc, na rynku je rozruch. Inkvizitoři přijeli o něco dříve, než bylo v plánu. Výslechem místních si poskládali obrázek o událostech a oživení "mrtvé" dívky je pro ně nesporným důkazem černé magie a pohanského uctívání. Biřici chránící inkvizitory postavám vytrhnou obě ženy a přívážou je k připravovaným hranicím. Spolu s nimi je na hranici vyvlečen i kněz. Pokusy o smírné řešení selhávají a postavy se stavějí inkvizitorům na odpor. Výřečný elf přitáhne pozornost inkvizitorů na sebe, zatímco hobiti zapálí kostel, aby odlákali z rynku dav. Jeden z hobitů se vrhne na biřice, aby je zaměstnal, zatímco druhý se snaží ukrást koně k útěku. Potyčku s biřici využije elfí lovkyně k odvazování nešťastné "rodiny" z připravených hranic. Jeden z biřiců však hranice zapálí a záchrana se podaří jen na poslední chvíli. Kněz, kořenářka i se svou dcerou a jedním z hobitů tryskem opouští město, zatímco zbytek skupiny drží v šachu inkvizitory a biřice. Druhý z hobitů se za cenu vykloubeného ramene a zlomené ruky vysmekne biřicům a zachytí se ujíždějícího koně. Elfí lovkyně se snaží dostat na střechu budov, ale při výlezu si vymkne kontík a ošklivě sedře pravou ruku. Vysíleně leží na střeše hostince a pozoruje elfího zaříkávače pokoušejícího se o únik do bažin. Otočí se na záda a ozářené nebe z hořícího kostela je to poslední co spatří, než ztratí vědomí.
KONEC
Hodnocení:
Reakce zúčastněných byly veskrze pozitivní. Došlo i na nějakou tu teorii a proč DrD2 není úplně pro každého. Vyjasňovala se některá pravidla a principy, na které se občas třeba zapomíná (pravidlo největšího účinku například). Jak se ale znovu potvrdilo (a potvrdily to i kolegové PH-hráči), nováčci reagují na DrD2 velmi kladně a naprosto jim nedělá problémy, narozdíl od hráčů zvyklých na klasické systémy ala účetnictví (DrDo, DrD+, DnD, Pathfinder...). Takže výměna zkušeností se spoluhřáči byla i pro mě hodně cenná a to právě i z pohledu hráče těch jak já říkám klasištějších her.
Nechci nikomu klást slova do úst, ale myslím, že to byl docela úspěch. Hraní bylo prý delší než byla většina zvyklá (cca od 13:00 do 19:30), ale věci to spíše prospělo. Ze začátku bylo v Mephitu teda trochu rušno, ale pak se to usadilo a sem tam se i někdo podíval, jak hrajem. Určitě bych si to někdy zopakoval, takže když se sežene dost lidí a bude dost dopředu termín, jsem k dispozici jako PH.
Hraní začalo krátce po 13:00 jak mělo v sestavě 6 lidí.
Skupina:
- 3 hráči DrD2, z toho 2 vesměs jen jako PH (chtěli si zahrát jako hráči) a 1 hráč
- 1 hráč RPG neznalý DrD2
- 1 hráč old-schoolu / klasiky s důrazem na účetnictví
- 1 úplný RPG zelenáč
Po krátkém úvodu o tom, co je to RPG a jak konkrétně k tomu přistupuje DrD2 (tzn. že hráči hrají za hrdiny bez uvozovek), jsme přistoupili k tvorbě postav. 2 hráči postavy již měli více méně vytvořené, celkem nám to se třemi knihami trvalo asi 3/4 hodiny. Začínalo se na 3. úrovni pro co nejnižší množství dovedností apod. K dispozici byli karty povolání z webu, takže každý měl představu o tom, co jeho postava "umí" i bez koukání do knihy.
Postavy:
- Mastičkář 3 (hobit; sedmilhář; na útěku)
- Zaříkávač 1 / Lovec 2 (elfka; přísně racionální; na útěku)
- Zaříkávač 2 / Lovec 1 (elf; rebel; na útěku)
- Zaříkávač 2 / Bojovník 1 (trpaslík; pravdomluvný;na útěku)
- Zaříkávač 1 / Kejklíř 2 (hobit; chorobně zvědavý; na útěku)
- Bojovník 3 (člověk; nedůvěřivý; na útěku)
Jak je vidět, všichni hráči si nezávisle na sobě zvolili důvod k dobrodružství různé variace na "na útěku", ať už před věřiteli, rodinou, vychovateli či obviněním z vraždy... Skupina začínala již společně jako námezdní žoldnéři pracující pro toho, kdo si je najme.
Charakter hry:
Hra byla rozjeta bez většího vysvětlování pravidel a ta se vysvětlovala v podstatě v momentě, kdy jsme na ně narazili. Nejvíc se využívaly zkoušky, o něco méně střety a nejméně pak výzvy, ale na všechna základní pravidla došlo. Hojně se využívaly manévry (hlavně díky zběhlosti), ale i požehnání a další schopnosti postav. Kromě jednoho simulovaného boje a spíše šarvátky na konci na vyloženě bojové střety nedošlo. Zdrojů bylo podle všeho tak akorát a na konci se začaly také hojně objevovat jizvy. Řada specifičtějších pravidel se neobjevila, některé příběhové mechaniky jen málo (posouvání děje skrze neúspěch). Často zmiňovaný problém s remízami nenastával vůbec, asi i protože PH tvrdě vyžadoval popis fikce ke skoro každé situaci od hráčů. Rozhodávní tedy bylo dost na mě, byť jsem zvyklý na trochu větší kooperaci v rozhodování, ale zase v rámci one-shotu a s nováčky je větší míra autority asi nezbytná.
Příběh:
Postavy jsou najaty dvojicí inkvizitorů v klášteře na okraji lesnatého a málo obydleného kraje, aby se pokusily odhalit případné stopy či indicie o pohanských kultech v kraji. Je jim slíbena tučná odměna a mají na to 3 dny, než inkvizice sama vyrazí a dorazí do kraje oficiálně a bude případné nalezené "přestupky" proti víře řešit sama.
Skupina se tedy vydává proti proudu řeky Agary do Svatoplukova Ostrova, hlavním městečku kraje. Prochází nejprve přes Domšín, malou vesnici s pár domy, kde se místní živí hlavně splavováním dřeva. Od místního ožraly ani od dětí se jim nic užitečného zjistit nepodaří a tak pokračují v cestě dál. Dva dny po opuštění kláštera, kde se setkali s inkvizitory doráží do Svatoplukova Ostrova, městečka v bažinách (odtud název), nad kterým se tyčí na kopci dřevěná tvrz. Ubytují se v hostinci, nakoupí něco málo u vetešníka i kováře a pomalu začínají vyzvídat. Zpočátku se zdá, že jsou všichni bohabojní a v celém kraji nic podezřelého není.
Při cestě ke kostelíku však uvidí kněze, jak se hádá s místní kořenářkou - ženou ve středních letech. Cosi o nemocném dítěti, pomoci boží a nečistých dryjácích. Kněz skupince řekne, že kořenářka léčí dítě jedné rodiny a že jí varoval, aby nepoužívala ty své "dryjáky" a nechala to raději na úradku božím (Otce). Dalším vyzvídáním postavy zjistí, že v nedalekém lese jsou ruiny jakéhosi pohasnkého oltáře. Kovář se pak podřekne, když se zmíní o zlé krvi mezi knězem a kořenářkou kvůli jejich zemřelému dítěti... Kořenářčinu chatrč naleznou postavy prázdnou a zjistí, že se kolem ní magie vznáší ve vzduchu.
Další den, než stihnou cokoliv podniknout, na rynku se shromáždí dav s cílem zlynčovat kořenářku. Dítě, které léčila, mezitím zemřelo a lidé jí událost dávají za vinu. Kněz se vyhrocené situace odmítne účastnit a se slovy "Nevíte nic!" postavy z kostelíku vyžene. Snaha kořenářce pomoci se zdá marná, ale ta k davu cosi vykřikne a ten stichne. Ona sama odkráčí směrem k lesu a zmatený dav se začne rozpadat. V tu chvíli ale vystoupí otec zemřelého dítěte a začne lidi znovu burcovat. V čele davu se pak všichni vydávají do lesa za kořenářkou. Postavy se je pokoušejí následovat, ale cesta se jim před očima mění a klikatí a po marných pokusech je les vyhodí zpátky u městečka - stejně jako celý dav.
Skupina se snaží získat víc informací v kořenářčině chýši, ze které však zmizela i magie, a neúspěšně také ve tvrzi, jejíž pán se v městečku neobjevil již mnoho let. Elfí lovkyně zahlédne kněze na hřbitově u hrobu se jménem "Dorothea". Vyptáváním a zjišťováním postavy zjistí, že jde o hrob dcery kněze a kořenářky, kterou před třemi lety zlynčoval podobný dav jen proto, že jí náhle zbělěly vlasy. Vzpomínky na událost jsou však zahaleny tajemstvím a nikdo si není tak docela jistý, co se stalo. Ani hostinský "Slepý" Jozka, který ve snaze dívce pomoci přišel o oko...
Postavy se tak vydávají opět do lesa tušíc, že kořenářka mohla směřovat ke starému pohanskému oltáři. Na mítině naleznou jen starou chýši a v ní nic než náboženský symbol Bídy (součást oficiální cirkve) a staré lidské kosti. Oltář se však ukáže jako cesta do podzemního chrámu, ze kterého není cesta ven. Skupina bloudí chodbami až narazí v centrální místnosti na oltář plný čerstvé krve a ducha dívky, který je žádá o pomoc. Kašna, která se zdá nepatřičná na takovém místě, se ukáže být dovedně skrytou cestou dále do podzemí. Aktivována krví z oltáře, která mizí jen co se dotkne kamene, odhalí točité schodiště.
V místnosti, kam schody postavy dovedly, naleznou kamenné lůžko, další krvavý oltář a rituální dýku. Na lůžku leží dívka s bílými vlasy a před ní bezvědomá kořenářka. Snahy obě probrat nikam nevedou a kořenářka sdělí postavám jen několik slov o svém záměru se obětovat pro svou dceru. Ukáže se však, že stačila jen krůpěj krve, aby se dívka, jejíž náhrobek stále leží na hřbitově, probrala. Podzemní chrám se však zároveň začíná hroutit a postavám se jen s vypětím všech sil podaří uprchnout zpět na povrch. Vydávají se s oběma zachráněnými zpět do městečka.
Ačkoliv již padla noc, na rynku je rozruch. Inkvizitoři přijeli o něco dříve, než bylo v plánu. Výslechem místních si poskládali obrázek o událostech a oživení "mrtvé" dívky je pro ně nesporným důkazem černé magie a pohanského uctívání. Biřici chránící inkvizitory postavám vytrhnou obě ženy a přívážou je k připravovaným hranicím. Spolu s nimi je na hranici vyvlečen i kněz. Pokusy o smírné řešení selhávají a postavy se stavějí inkvizitorům na odpor. Výřečný elf přitáhne pozornost inkvizitorů na sebe, zatímco hobiti zapálí kostel, aby odlákali z rynku dav. Jeden z hobitů se vrhne na biřice, aby je zaměstnal, zatímco druhý se snaží ukrást koně k útěku. Potyčku s biřici využije elfí lovkyně k odvazování nešťastné "rodiny" z připravených hranic. Jeden z biřiců však hranice zapálí a záchrana se podaří jen na poslední chvíli. Kněz, kořenářka i se svou dcerou a jedním z hobitů tryskem opouští město, zatímco zbytek skupiny drží v šachu inkvizitory a biřice. Druhý z hobitů se za cenu vykloubeného ramene a zlomené ruky vysmekne biřicům a zachytí se ujíždějícího koně. Elfí lovkyně se snaží dostat na střechu budov, ale při výlezu si vymkne kontík a ošklivě sedře pravou ruku. Vysíleně leží na střeše hostince a pozoruje elfího zaříkávače pokoušejícího se o únik do bažin. Otočí se na záda a ozářené nebe z hořícího kostela je to poslední co spatří, než ztratí vědomí.
KONEC
Hodnocení:
Reakce zúčastněných byly veskrze pozitivní. Došlo i na nějakou tu teorii a proč DrD2 není úplně pro každého. Vyjasňovala se některá pravidla a principy, na které se občas třeba zapomíná (pravidlo největšího účinku například). Jak se ale znovu potvrdilo (a potvrdily to i kolegové PH-hráči), nováčci reagují na DrD2 velmi kladně a naprosto jim nedělá problémy, narozdíl od hráčů zvyklých na klasické systémy ala účetnictví (DrDo, DrD+, DnD, Pathfinder...). Takže výměna zkušeností se spoluhřáči byla i pro mě hodně cenná a to právě i z pohledu hráče těch jak já říkám klasištějších her.
Nechci nikomu klást slova do úst, ale myslím, že to byl docela úspěch. Hraní bylo prý delší než byla většina zvyklá (cca od 13:00 do 19:30), ale věci to spíše prospělo. Ze začátku bylo v Mephitu teda trochu rušno, ale pak se to usadilo a sem tam se i někdo podíval, jak hrajem. Určitě bych si to někdy zopakoval, takže když se sežene dost lidí a bude dost dopředu termín, jsem k dispozici jako PH.
Secrets are power.
Re: Drd2 opengamingy v Praze
Res: díky moc za report! Jsem ráda, že se to hráčům líbilo. Snad se to líbilo i tobě, i když jich bylo tolik Že na to lidi pokukovali od vedlejších stolů je taky dobře Pokud chceš, můžem poslat tvůj report Bouchimu, ať ho dá na web Drd2.
If you tell me I should be like 'Mercer', you get your wish: you won't be playing at either of our tables.
Neviditelná kniha - oficiální svět pro Dračí doupě / Drd II
Fate: Rozcestí česká mutace 4. edice Fate RPG v knižním vydání
Doplněk pro získávání zkušeností - alternativní pravidla "expení" pro Dračák / DnD / Hlídku / Fate a další systémy
Neviditelná kniha - oficiální svět pro Dračí doupě / Drd II
Fate: Rozcestí česká mutace 4. edice Fate RPG v knižním vydání
Doplněk pro získávání zkušeností - alternativní pravidla "expení" pro Dračák / DnD / Hlídku / Fate a další systémy
- Resurrection
- Příspěvky: 5444
- Registrován: 26. 9. 2006, 11:34
Re: Drd2 opengamingy v Praze
Může být, ale asi by to měl někdo předtím ještě trochu učesat. Teď jsem to spíchnul v práci na koleni ve volných chvílích. Pokud ti to ale přijde fajn jak to je, klidně to použij rovnou.Sparkle píše:Res: díky moc za report! Jsem ráda, že se to hráčům líbilo. Snad se to líbilo i tobě, i když jich bylo tolik Že na to lidi pokukovali od vedlejších stolů je taky dobře Pokud chceš, můžem poslat tvůj report Bouchimu, ať ho dá na web Drd2.
Mě se to jinak taky líbilo, to bych nenabízel opakování. A já zase děkuju tobě za organizaci a prostory na hru!
Secrets are power.
Re: Drd2 opengamingy v Praze
Já děkuju hlavně tobě, že ses toho ujal Opakování by určitě bylo fajn, jen nevím zdali ještě tento rok nebo to radši nenechat na leden...
měl by tu případně někdo zájem zahrát si, kdyby to bylo v prosinci?
měl by tu případně někdo zájem zahrát si, kdyby to bylo v prosinci?
If you tell me I should be like 'Mercer', you get your wish: you won't be playing at either of our tables.
Neviditelná kniha - oficiální svět pro Dračí doupě / Drd II
Fate: Rozcestí česká mutace 4. edice Fate RPG v knižním vydání
Doplněk pro získávání zkušeností - alternativní pravidla "expení" pro Dračák / DnD / Hlídku / Fate a další systémy
Neviditelná kniha - oficiální svět pro Dračí doupě / Drd II
Fate: Rozcestí česká mutace 4. edice Fate RPG v knižním vydání
Doplněk pro získávání zkušeností - alternativní pravidla "expení" pro Dračák / DnD / Hlídku / Fate a další systémy
- Sarsaparillos
- Příspěvky: 1231
- Registrován: 27. 8. 2011, 10:15
Re: Drd2 opengamingy v Praze
Jak to tak čtu, už pro ty vyměněné zkušenosti bych si příště zahrál taky. Sic nejsem z Prahy, rád za vámi dojedu. A aby bylo jasněji - začínal jsem s DrD+ (hráč i PJ) a po několika letech přešel na DrD2 (hráč), vedl jsem i kampaň v systému Fallout PnP, takže jsem taky člověk balancující mezi více herními světy
-
- Příspěvky: 4
- Registrován: 14. 6. 2012, 19:43
Já taky děkuji
Já taky děkuji Průvodci za zajímavé dobrodružství. Dost se mně líbilo. A příště přijdu zas. Doufám, že nebudu muset čekat do ledna
Jsem moc rád, že jsi nám po hře prozradil to o "podstatě magie", což můj elf (ani jeho hráč) z prožitých událostí nepochopil. Bez toho bych odcházel domů s pachutí zmatku.
Tvé vysvětlení o rozdílu mezi old-school vs. narrative bylo velmi podnětné (stejně jako to o manévrech a také o tom, kdy remízu vyčerpáním interpretovat jako zásah šípem). Trošku mě překvapuje, že podle Tebe kladu "důraz na účetnictví", ale v jistém smyslu je to asi pravda.
Pavel (elf zaříkávač-lovec)
Jsem moc rád, že jsi nám po hře prozradil to o "podstatě magie", což můj elf (ani jeho hráč) z prožitých událostí nepochopil. Bez toho bych odcházel domů s pachutí zmatku.
Tvé vysvětlení o rozdílu mezi old-school vs. narrative bylo velmi podnětné (stejně jako to o manévrech a také o tom, kdy remízu vyčerpáním interpretovat jako zásah šípem). Trošku mě překvapuje, že podle Tebe kladu "důraz na účetnictví", ale v jistém smyslu je to asi pravda.
Pavel (elf zaříkávač-lovec)
- Resurrection
- Příspěvky: 5444
- Registrován: 26. 9. 2006, 11:34
Re: Já taky děkuji
To neber nijak perjorativně. Je to spíš takový terminus technicus. Někdo má účetnictví radši než "neuchopitelné" vyprávění. Většina lidí (zvlášť tady na fóru) pak má důvěrné zkušenosti s obojím a hraje to, co jim víc vyhovuje. Občas jsou z toho ale i docela flamey, třeba právě o DrD2. Osobně mi to ale přijde jako důkaz zájmu o tu hru, protože kdyby to byl jen nějaký "meh" "shit", asi by se o tom nevedla mnohasetstranná diskuze na D20 i tady...Pavel Jelínek píše:Trošku mě překvapuje, že podle Tebe kladu "důraz na účetnictví", ale v jistém smyslu je to asi pravda.
Secrets are power.
Re: Drd2 opengamingy v Praze
narusate sice d20 teorie o nepouzitelnosti DrD2 a hlavne jeho newbieunfriendliness
ale len tak dalej.
Ja viem ja viem ste len statistickou odchylkou a drd2 vam funguje len uplnou nahodou
ale len tak dalej.
Ja viem ja viem ste len statistickou odchylkou a drd2 vam funguje len uplnou nahodou
System does mother
Hram Sógarda v Dungeon World kampani PbP
Nemas s kym hrat? Chces vyskusat iny RPG system a tvoja parta to odmieta? Pozri sem!
Hram Sógarda v Dungeon World kampani PbP
Nemas s kym hrat? Chces vyskusat iny RPG system a tvoja parta to odmieta? Pozri sem!
Re: Drd2 opengamingy v Praze
Poznamka na okraj: s dobrym vypravecem a dobrymi hraci funguje jakkoliv spatna hra Tato poucka plati v obecne rovine a nesouvisi s DrD2.
OnGe tu není, je tu jenom Zuul
Re: Drd2 opengamingy v Praze
a) pokial sa pravidla systemu ignoruju tak ano (inak stoji v ceste sebelepsim hracom) - vtedy sa ale asi system vlastne nepouzivas dobrym vypravecem a dobrymi hraci funguje jakkoliv spatna hra
b) pokial WTF sposobene systemom nie je jednym z cielov hry samotnej (co autor zamyslat nemusel)
System does mother
Hram Sógarda v Dungeon World kampani PbP
Nemas s kym hrat? Chces vyskusat iny RPG system a tvoja parta to odmieta? Pozri sem!
Hram Sógarda v Dungeon World kampani PbP
Nemas s kym hrat? Chces vyskusat iny RPG system a tvoja parta to odmieta? Pozri sem!
Re: Drd2 opengamingy v Praze
Na prvnim miste je to, jestli to ti lide chteji hrat, (ne)kvality hry jsou az pak. I kdyz pravidla muzou prekazet, dostatecne odhodlane skupine to vadit nebude. Jsem presvedceny, ze to tak funguje, protoze jinak si nedokazu predstavit, jak by nekdo mohl hrat hry jako FATAL nebo Clovece nezlob se
Ovsem moznost b) ma taky neco do sebe
Ovsem moznost b) ma taky neco do sebe
OnGe tu není, je tu jenom Zuul
Re: Drd2 opengamingy v Praze
Jen si dovolím opravit. Bylo to Kelklíř 1/ Lovec 2.Resurrection píše: - Zaříkávač 1 / Lovec 2 (elfka; přísně racionální; na útěku)
.
Jinak i termín v prosinci by pro mě problém nebyl. Pokud to tedy nebude mezi Svátky, kdy jsem mimo Prahu a mohl bych konečně donutit i tu moji bandu něco podniknout.
A děkuji moc Ressovi za report ze hry i za celé vedení hry. Z vlastní zkušenosti vím, že to nic lehkého není.
Re: Drd2 opengamingy v Praze
Co takhle v sobotu 1. prosince další opengaming Drd2? Resi?
If you tell me I should be like 'Mercer', you get your wish: you won't be playing at either of our tables.
Neviditelná kniha - oficiální svět pro Dračí doupě / Drd II
Fate: Rozcestí česká mutace 4. edice Fate RPG v knižním vydání
Doplněk pro získávání zkušeností - alternativní pravidla "expení" pro Dračák / DnD / Hlídku / Fate a další systémy
Neviditelná kniha - oficiální svět pro Dračí doupě / Drd II
Fate: Rozcestí česká mutace 4. edice Fate RPG v knižním vydání
Doplněk pro získávání zkušeností - alternativní pravidla "expení" pro Dračák / DnD / Hlídku / Fate a další systémy
- Resurrection
- Příspěvky: 5444
- Registrován: 26. 9. 2006, 11:34
Re: Drd2 opengamingy v Praze
Předběžně souhlas.Sparkle píše:Co takhle v sobotu 1. prosince další opengaming Drd2? Resi?
Secrets are power.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host