Tajemství katedrál

[Faskal]

Výlomky z Artéfia, aneb několik hezkých obrazů a pasáží..

... což říkají proto, aby tím oklamali neopatrné, kteří bez učitele-Mistra neb bez neúnavného čtení a modliteb k Všemohoucímu Bohu tudy touží získat zlatou řeku.

Je to krkavec, který letí bez křídel přes hory, křičí a volá: "Já jsem bílé černého a červené bílého a žlutý syn červeného; říkám pravdu a nelžu."

Jak vidíš, nepotřebuješ mnohé věci, protože naše Dílo nevyžaduje velké náklady, neboť máš mít pouze jeden Kámen, jeden Lék, jednu nádobu, jeden režim, jeden pořádek k bílému i k červenému, abys dílo zvolna a znenáhla dokončil.

Naše Dílo také není nijak těžké a na tom, kdo je zná a rozumí mu, nevyžaduje velkou práci; ani jeho materie není příliš drahá (poněvadž jí k němu postačí jen málo), aby pro nedostatek peněz musil někdo Dílo opustit, poněvadž je tak krátké a snadné, že může být poprávu nazýváno ženskou prací a dětskou hrou.

bez ustání čti knihy, protože kniha knihu otvírá

Když to budeš chtít potom rozmnožit, musíš ono červené znovu opakovaným vařením zbělit v nové rozpouštějící vodě, a opět skrze stupeň ohně a první režim započít červené. Rozpusť, učiň to znovu tvrdým, opakuj to se zavřením, otevřením a rozmnožením v množství, síle a hodnosti

Matka (praví tělo) mne zrodila a skrze mne se opět znovu zrodí, ale až po té, co od ní získám schopnost létat

Ten, kdo nyní umí Bílé manželsky oddat, otěhotnit je, usmrtit, putrifikovat a učinit Species živoucími, vynést bílé Světlo a očistit Krkavce od černi a zbavit ho jeho temnosti, až by se mocí ohně stal čistým a získal barvu a posléze byl naprosto a zcela očištěn od skvrn, ten získá tak velikou důstojnost, úctu a postavení, že ho budou respektovat i králové.

+ podařilo se mi rozluštit další otázky ukryté mezi mými poznámkami.

[Argonantus]

Vysvětlovat podrobněji Adepta je naivní, proto se o to nebudu moc pokoušet. Takže jen průletově a z velké dálky:

... což říkají proto, aby tím oklamali neopatrné, kteří bez učitele-Mistra neb bez neúnavného čtení a modliteb k Všemohoucímu Bohu tudy touží získat zlatou řeku.

Mám dojem, že součást 29), jednoho z nejslavnějších varování, které se často cituje. Procedurální, vynikající, doporučuji všem zájemcům.

Krkavce radši nechám - jen bych se ztrapňoval.

Jak vidíš, nepotřebuješ mnohé věci, protože naše Dílo nevyžaduje velké náklady, neboť máš mít pouze jeden Kámen, jeden Lék, jednu nádobu, jeden režim, jeden pořádek k bílému i k červenému, abys dílo zvolna a znenáhla dokončil.

Taky slavné. A pěkně jedovaté; dnes už zcela rozumím. Nestojí to moc; jen duši. Ovšem pravda je, že to nestojí moc peněz.

Naše Dílo také není nijak těžké a na tom, kdo je zná a rozumí mu, nevyžaduje velkou práci; ani jeho materie není příliš drahá (poněvadž jí k němu postačí jen málo), aby pro nedostatek peněz musil někdo Dílo opustit, poněvadž je tak krátké a snadné, že může být poprávu nazýváno ženskou prací a dětskou hrou.

Zvlášť poslední zvolání je citováno do omrzení (i Jitrem kouzelníků). Navazuje na předchozí.

bez ustání čti knihy, protože kniha knihu otvírá

Má pravdu. Negramotný alchymista je blbost. Což překvapuje zvlášť ve 12. století.

Když to budeš chtít potom rozmnožit, musíš ono červené znovu opakovaným vařením zbělit v nové rozpouštějící vodě, a opět skrze stupeň ohně a první režim započít červené. Rozpusť, učiň to znovu tvrdým, opakuj to se zavřením, otevřením a rozmnožením v množství, síle a hodnosti

To už je hodně mocné kouzlo. Bitva s Amálekem. Zatím si mohu nechat jenom zdát.

Matka (praví tělo) mne zrodila a skrze mne se opět znovu zrodí, ale až po té, co od ní získám schopnost létat

Nikodém. A základ zednářství. Všechno vedlejší efekty této věci.

+ podařilo se mi rozluštit další otázky ukryté mezi mými poznámkami.

Zbývá už je jen položit.

EDIT: A po hovoru s Jersonem přoipojím od téhopž autora tohle:

A pokud jsme přece jen na mnoha místech mluvili rozdílně, řkouce: Vezmi toto, vlož ono, přece jsme tím nerozuměli nic jiného, než že se musí vzít jedna jediná věc a tu pouze jednou vsadit, nádobu uzavřít a nechat ji tak až do zhotovení Díla, poněvadž "jednou ji vsadit" je od nepřejících Philosophis, aby tím mohli oklamat neopatrné, jak již bylo ukázáno.
Je tedy naše Umění poněkud kabalistické, z nadpřirozeného světla a ducha, plné tajemství - a ty se blázne domníváš, že tomuto nejvyššímu tajemství budeme učit veřejně? Věz pravě a pravdivě (nejsem tak závistivý a nepřející jako ostatní), že ten, kdo slova jiných mudrců převezme a pochopí je podle jejich obecného významu, tomu chybí Ariadnina nit, totiž návod a vodítko, takže po křivolakých cestách bludiště bude chybovat a ztratí jak své peníze, tak i naděje do práce vložené.

[Argonantus]

Tak ještě jeden post, k problému Sugera a Saint Denis.

1) Každý kojenec ví, že v Paříži mají chrám Notre Dame. Méně kojenců si uvědomuje, že v Paříži mají ještě St. Denis, chrám, který je pro problém katedrál možná ještě významnější. Klasická věda tvrdila, že přesně zde, v chóru St. Denis, vynalezl opat Suger gotiku; prostě se rozhodl postavit závěr chrámu v roce 1140 úplně jinak, než bylo doposud zvykem.

Další zkoumání vědy tenhle efektní názor spíše zpochybnilo; gotika je výsledek delšího technického vývoje, biolog by řekl mozaikového. Takže St. Denis představuje spíše arbitrátně určený začátek gotiky, kdy se jednotlivých znaků sešlo už dost na to, aby šlo mluvit o něčem novém.

2) Celý ten poprask vznikl z jednoduchého důvodu; Suger byl maník výjimečného významu; o pár let později mu král Ludvík dokonce svěřil spravování celé Francie, když odjel na křížovou výpravu; a navíc nám Suger nechal o svých plánech, úmyslech a především úspěších trojí učené pojednání. A to se mi právě dostalo do ruky; nakladatelství Oikoymenh ho čerstvě přeložilo.

3) Četl jsem to samozřejmě s jasnou otázkou; St. Denis se jeví být napínavou křižovatkou i pro alchymii. Připomínám, že nejstarší záznam, doložený velmi těsně, je patrný na Portail Royal v Chartres, tedy okolo 1150. Pokud má pravdu moje téze z loňska, že ono tajemství je vlastně významovou podstatou katedrál, pak by mělo být tajemství patrno už zde; je to tím napínavější, že bychom se dostali jednoznačně před Druhou křížovou výpravu.

4) Čtení mistra Sugera je jen pro opravdové nadšence; neb jeho duše je duší maniakálního sběratele, až křečka; začalo mi svítat, proč jeho pojetí zbožnosti rozčilovalo Bernarda z Clairvaux. Neboť dle Sugera, je více zbožnosti=více drahých obětin, nic více a nic méně; proto čím nákladněji a bombastičtěji se chrám pozlatí, tím bude Bůh spokojenější.
Takže úvodem je přehlídka míst, kde Suger zvýšil daně, obnovil platy, a prostě z nějakých zoufalců vytřískal hromady peněz; následuje, co za to koupil, kolik významných potentátů pozval (seznam biskupů pozoruhodně souvisí se seznamem katedrál, které byly později postaveny), a také kolik úžasných a báječných věcí kam umístil.

Kdepak nějaké tajemství. Už jsem si říkal, že jsem se musel zmýlit; že je to celé nějak jinak, načež najednou jsem přišel ke zmínce o nápisu na dveřích:

Kdokoli chceš vzdát poctu té veliké a krásné bráně
podiv se nikoli nákladům, ale jen zlatu a práci.
Září zde vznešené dílo, však dílo, jenž vznešeně září,
nechť jen ozáří mysl, ať cestou pravého světla
zamíří k pravému světlu, kde Kristus pravou je branou.
Co se však ukrývá uvnitř, je vidět na zlaté bráně.
Ospalá mysl se pozvedá k pravdě jen přes věci hmotné
ze svých dřívějších temnot se zvedá, když uzří to světlo.

Četl jsem to teprve o víkendu, tedy bezpečně po dopsání povídky (jde o náhodnou trefu stejným směrem; také potvrzení Lotrandovi, že nekecám).
Je to dokonalý dvojsmysl, jehož theologický výklad zvládne každý; a podobné poznámky o "světle" provázejí křesťanské texty už od jeho vzniku (do evangelia), nicméně třeba hned myšlenka, kde je třeba neobdivovat náklady, nýbrž divnou kombinaci - zlato a práci, nebo předposlední řádek, mne přesvědčují o tom, že hledám dobře.

Jsem si skoro jist, že autorem nápisu nemůže být Suger; duše je úplně jiná, než u jeho spisů; poměr se jeví být navlas podobný, jako u té Staroměstské věže.
Mistr byl bezejmenný, a tajemství ukryl jen v části stavby, kterou byl schopen ovlivnit, a velmi pravděpodobně úplně bez Sugerova vědomí. Nápis jasně říká, kde.

I pozorování chrámu zvenku přináší veliká překvapení.

[Faskal]

Byl jsem svědkem zvláštní ironie - mezi protokoly z analytické laboratorní techniky se mi zamíchal Artephius.
Škoda, že se ti nemůžu vyjádřit k tvému předchozímu postu - bohužel těmto věcem nerozumím.

Tak jsem si nechal vedlejší diskuzi o nehermetice "na později" a vidím, že jsem udělal chybu.

Jinak výběr z mých poznámek.

Jsou nějaké styčné plochy mezi alchymií a severskou mytologií?
... Hm?

A pak druhá:
Dá se dočíst o "vlastnostech Kamene mudrců." Mají ale nějaké účinky "předstupně" při výrobě?
A tedy =>
Je nutné projít úplně celou cestu, nebo se objeví jistý účinek už "na cestě"?

[Argonantus]

První odpověď je prostá; podle všeho nikoli. Protože kniha knihu otvírá, a bez psaní to prostě nedáš dohromady.
Tu děsnou kliku museli mít gramotní jedinci; protože to, co následovalo, se velmi zřejmě podobalo výzkumu. Věc se pojí velmi úzce s civilizací; napínavější otázka je, jak jsou na tom Inkové, Mayové a tak podobně; nevím taky o ničem.
Ale mohu se mýlit; otázku jsem nikdy nezkoumal.

Druhá odpověď je složitá; kámen je dokonalou koagulací vody, zní další podařená hláška jmenovce F. (je jmenovec někdo se stejnou inicálou?), z čehož plyne, že zajímavé vlastnosti začne mít už před svým zmnožením a posílením (což je ten Amálek).
Podle všeho od Zeleného muže, který má strašně moc jmen, Sal Alembroth například (což někdo na okounu komentoval slovy "nějakej Arab".) Jmenovec F. tvrdí, že biologické účinky má už ten Arab. O transmutaci se to dokonce naznačuje taky (to je ta slavná plodivá síla...), ale výsledky jsou nepatrné a nestojí za řeč.

[Goran]

Právě jsem dokončil pročítání celé diskuse o katedrálách, takže v blízké době budu vyzobávat různé třešničky a házet je na světlo (třeba to světlo něco zpermutuje ).

Za prvé, Argonantus kdesi přiznal, že neví k čemu je alchymie dobrá ostatním cestám. Myslím že dostatečná odpověď je v komentářích k Zavřeným dveřím a mým třem kapkám prolité krve v Ne-hermetismu.

Taky mě zaujali zelení muži a Čečovice, takže tímto slavnostně slibuji, že se tam v blízké době vypravím, vezmu foťák a fotky zveřejním (aspoň některé) - památka to je zajímavá a od Plzně nepříliš vzdálená.

[Argonantus]

Goran:

Nevím proč, ale měl jsem zato, že jsi z Litoměřic.
Což je O.T.

Jinak jsem to tu několikrát prošel, upravil a opravil. Pojednání o St. Denis koresponduje s modrým postem zde

http://rpgforum.cz/viewtopic.php?t=3531 ... c&start=45

což je vlastně to otevření dveří.

[Goran]

Jsem z Litoměřic, ale v době probíhající výuky či zkoušek trávím víc času v Plzni.

[Goran]

Argo, dík za odkaz na pěkný příklad Příbytku 29. 10. 2007 11:24. Chtěl jsem se na příbytky mistrů zeptat, ale stačilo si projít minulou diskusi.

[Argonantus]

Goran:

Souvisí to z otázkou Midewiwin, proč se přestaly katedrály stavět; v každém případě odliv filosofů z katedrál začal někde na přelomu 13./14. století, a také zřejmě proto, že už nebylo nepředstavitelné, aby člověk podobného postavení vlastnil dům.
Další podobné věci vytvářeli pochopitelně i šlechtici, co se o věc zajímali.
Fulcanelli proslavil řadu podobných staveb; paláce Lallemant a Jacques Coeur jsou z Tajemství katedrál, a jeho druhá kniha se prostě jmenuje Příbytky filosofů.
U nás je jich taky docela dost. Některé jsou zdobené tím, co majitel někde zaslechl nebo okopíroval, jiné prozrazují větší znalost.
Otázka je IMHO poměrně málo prozkoumaná.

[Goran]

V Tajemných místech od Blaníku k Sušici Kozák (Pavel, ne Jaromír!) píše o nějakém zámečku na Strakonicku, kde prý působil nějaký alchymista. Pavel Kozák se domnívá, že tam našel zbytkovou energii výroby Kamene - docela by mě zajímalo jestli to vypadá na příbytek Adepta, a tudíž jaká je pravděpodobnost, že Kozák energii místa interpretoval správně.
O víkendu zjistím, o kterou lokalitu jde, a zkusím dohledat nějaké zdroje na netu.

[Argonantus]

Goran:

nějaký nadšenec napsal pěknou knížku o letohrádku Hvězda v Praze, Lipovius zase upozornil na dům u Minuty, v Jahnovi jsem se dočetl o jednom domě v Kutné Hoře (koho to překvapuje...), v debatě jsme zmínili jeden barák pana Lva (nadmíru zajímavý a populární), a Midewiwin mi poslala jeden dům v Třebíči. Jeden pěkný obraz mají v Telči na zámku. Rožmberkové se alchymii věnovali, jak všeobecně známo, ovšem s dost nejasnými výsledky.
Kostelů je taky podstatně víc - nejfantastičtější je ten v té povídce (věkem).

Ono je toho hodně, když se umíš dívat, a poznáš nějaká písmenka. To je vlastně jádro cvičení najít lano.

[Faskal]

Je mi líto, ale o architektonice si s vámi nepopovídám...

Jinak jsem vyhrabal fotky z Polska a stal se moderním...
Tvor, kterého ocení asi Argo

Detail portálu, nemám vůbec tušení, jak je původní verze stará. První polovina, druhá polovina... no a mám i celý...
Po zvětšení na počítači tam i něco je vidět... Hlavně asi zvířátka na okraji.

Hlavně ale...
vetřelec
Ten je úplně úžasný

[Eleshar_Vermillion]

Oikoymenh

Oikúmené! proboha je to Oikúmené!!!!

Píše se to OIKOYMENH, což je sled omikron, ióta, kappa, omikron, ypsilon, mý, epsilon, ný, éta... nedá se to přepisovat na "oikoymenh"...

[Argonantus]

Eleshar:

Aha. Nenapadlo mne, že zmenšení písmen je fatální. Ale máš pravdu, samozřejmě. To mají z toho, že si dávají název nakladatelství, který docení jenom Eleshar a ti dva další.

Faskal:
"vetřelec" je do značné míry daný materiálem; podobné úžasné tvary jsem viděl na víc místech.

Ten portál je nádherný; to, co nazývám soukromě "opatrná gotika", protože členění všech detailů je sice ještě románské, ale má to už lomený oblouk, což značí ve světě asi tak 1150-1250, pokud Anglie, tipoval bych spíše blíže k první hranici. Mnohokrát zmiňovaný Portail Royal v Chartres (vizten článek a fotky) je v principu to samé.

Zřejmě nějaký hodně vážně míněný kostel. U nás je podobných exemplářů jen několik, nejlepší a nejslavnější je asi ten v Tišnově.

Tvor je zjevně bazilišek; "kohoutodrak", podle tvaru štítu barokní. Má už spíš šupiny, než peří, což je novodobý znak (románští draci měli totiž většinou kupodivu peří...)