od boubaque » 7. 12. 2011, 14:28
Zatím jsem pozorně přečetl jen Úlet a Clive Barkera... zbytek později
Úlet byl velmi úletózní a dost jsem se u něj nasmál. Z nějakého důvodu jsem si celou dobu říkal, že Úlet je ideální pro hru na slezině s Bartem a Trevenem
Článek o Clivu Barkerovi jsem si přečetl s chutí a jsme rád, že jsem si ho přečetl, protože teď už vím, že Barker není pro mě
Narozdíl od Jersona se mi to ale četlo velmi dobře, a jediné pasáže, které mi toho mnoho nedaly, byly popisy dějů v knihách, přičemž Argo nechtěl prozradit pointu. Trochu mi to připomínalo shrnutí děje operety Proso, ale bylo to aspoň tak krátké, že to neunavovalo. Jen mám jednu poznámku...
Řekl bych, že Argo trochu křivdí Agathě Cristie, aspoň v tom, že oproti Poeovi a Doylovi přidala do detektivky jen několik drobností. Přiznám se, že nevím, jestli Agatha Christie od někoho svůj model odkoukala, nebo ho vymyslela sama, ale pokud to jen srovnám s Poem a obzvlášť Doylem, pak je posun v konstrukci případu/příběhu obrovský. Zatímco Poe i Doyle jsou především spisovatelé, "baviči", Christie je hlavně hráč. Doyle staví na gradaci a atmosféře, takže čtenáři zatajuje informace, aby mohl příběh vypointovat v pravou chvíli. Poe, pokud se dobře pamatuju (už je to dlouho, co jsem četl jeho povídky), staví hlavně na atmosféře a postupně rozkrývá informace. Christie ale dává všechny indicie čtenáři, takže když je pozorný a důvtipný, má šanci být o několik stran "rychlejší" než Hecule Poirot. To je věc v případě Sherlocka Holmese nemožná (ostatně i to je důsledek Watsonova vyprávění, že Holmes pátrá nezávisle, a proto má víc informací než Watson, potažmo čtenář). Prostě: poručík Columbo by nevznikl bez Agathy Christie, z Doyla, a troufám si říct ani z Poea, ho nikdo nevydestiluje
Zatím jsem pozorně přečetl jen Úlet a Clive Barkera... zbytek později :)
[b]Úlet[/b] byl velmi úletózní a dost jsem se u něj nasmál. Z nějakého důvodu jsem si celou dobu říkal, že Úlet je ideální pro hru na slezině s Bartem a Trevenem :)
[b]Článek o Clivu Barkerovi[/b] jsem si přečetl s chutí a jsme rád, že jsem si ho přečetl, protože teď už vím, že Barker není pro mě :) Narozdíl od Jersona se mi to ale četlo velmi dobře, a jediné pasáže, které mi toho mnoho nedaly, byly popisy dějů v knihách, přičemž Argo nechtěl prozradit pointu. Trochu mi to připomínalo shrnutí děje operety Proso, ale bylo to aspoň tak krátké, že to neunavovalo. Jen mám jednu poznámku...
Řekl bych, že Argo trochu křivdí Agathě Cristie, aspoň v tom, že oproti Poeovi a Doylovi přidala do detektivky jen několik drobností. Přiznám se, že nevím, jestli Agatha Christie od někoho svůj model odkoukala, nebo ho vymyslela sama, ale pokud to jen srovnám s Poem a obzvlášť Doylem, pak je posun v konstrukci případu/příběhu obrovský. Zatímco Poe i Doyle jsou především spisovatelé, "baviči", Christie je hlavně hráč. Doyle staví na gradaci a atmosféře, takže čtenáři zatajuje informace, aby mohl příběh vypointovat v pravou chvíli. Poe, pokud se dobře pamatuju (už je to dlouho, co jsem četl jeho povídky), staví hlavně na atmosféře a postupně rozkrývá informace. Christie ale dává všechny indicie čtenáři, takže když je pozorný a důvtipný, má šanci být o několik stran "rychlejší" než Hecule Poirot. To je věc v případě Sherlocka Holmese nemožná (ostatně i to je důsledek Watsonova vyprávění, že Holmes pátrá nezávisle, a proto má víc informací než Watson, potažmo čtenář). Prostě: poručík Columbo by nevznikl bez Agathy Christie, z Doyla, a troufám si říct ani z Poea, ho nikdo nevydestiluje :)