Příběh Impéria, který zazněl na Gameconu

Toto je zápis ze hry Stories of the Empire, která se odehrála na Gameconu. Hru jsme vedli ve dvou Vypravěčích, hrálo šest hráčů a i přes tento poměrně vysoký počet se hra nadmíru vydařila. Podařilo se rozjet fantazii a aktivitu hráčů, kteří pak házeli do hry stále nové a nové nápady a skládali tak vynikající příběh.

Pro hru jsme si určitou osu příběhu připravili sami, ta se ale v praxi v podstatě nepoužila, protože hráči sami vedli hru úplně jiným (a popravdě řečeno mnohem lepším) směrem. Pokusíme se teď tedy stručně zaznamenat příběh tak, jak zazněl, a omlouváme se, pokud bude zápis místy nepřesný.

 

Postavy

  • Catharine Foxová - děvče, které pracuje v hostinci – levoboček nějaké šlechtičny, který se snaží dokázat, že není budižkničemu a za každou cenu se vyšvihnout mezi lepší společnost
  • W.R. Jenkins - skotský důstojník a voják, který ale nikdy nebyl v bitvě a před odjezdem do války utekl
  • Lord John H. Mourningstone - britský gentleman a mág z Londýna, který sem přijel studovat magické tvory
  • Liam - Skot, který byl potomkem prokletého rodu, jenž kvůli kletbě přišel o všechny majetky – sám sídlí v kopcích v malé chatě a kromě meče mu po předcích nezůstalo vůbec nic, nesnáší Angličany
  • Catan McKinney - další Skot, který byl v armádě v Indii, ale pro neuposlechnutí rozkazu byl zatčen a deportován na Nový Zéland, kde uprchl a několik let žil mezi Maory a stal se šamanem, na obličeji měl maorské tetování
  • Nathaniel H. Hawthorne - africký dobrodruh, který jel navštívit příbuzné do Skotska, než zase vyrazí na další dobrodružnou výpravu

 

Příběh

Hra začala o jedné studené, deštivé noci podzimní rovnodennosti na svátek Yule, noci trolů, kdy je noc nejdelší z celého roku, venku zuří bouře, v povětří je slyšet štěkot Annwnových ohařů a ozvěny Divokého honu. Postavy se večer sešly v hostinci a odpočívaly po dni, zatímco hostinský se krčil ve sklepě a hostinská (rázná Irka) a Catharine roznášely pití. Venku se ozvalo řičení koní, jakoby se v okolí toulali vlci, a pak naléhavé bušení na dveře, které nepřestávalo. Postavy odsunuly závoru a do hostince vpadla uplakaná Annabell (Bella) Jenningsová, která ve vesnici bydlela (vzala si Angličana, který se sem přestěhoval, ale brzy po sňatku zemřel), která jim vysvětlila, že zmizelo její dítě, které uložila do postýlky. Když je později přišla zkontrolovat, už tam nebylo. Bušila na starostu i další domy, ale nikdo jí neotevíral. Hostinská ihned lamentuje, že je unesli trolové (toto je přece jejich noc!) a řekne jim, že dítě musí zachránit před úsvitem, protože jinak již není na záchranu naděje. Na krk jim pověsila křížky (přestože se někteří jako anglikáni bránili, přesvědčila je, aby si je nechali) a vyrazili do tmy a bouře.

Bella je odvedla ke svému domu, kde zjistili, že okno do pokoje bylo otevřeno za pomoci magie a (bod osudu) stopy odsud vedou ke starostovu domu. Pod oknem našli také omráčeného skřítka (další bod osudu), kterého zanesli dovnitř a po určitých peripetiích (kdy skřítek odmítal říct, co se zde přihodilo a Catharine, která jej uhodila, aby začal mluvit, narostly na dlani husté zrzavé chlupy) se od skřítka dozvěděli, že za stříbrnou tabatěrku otevřel pro nějakého mohutného trola okno a pak už si nic nepamatuje. Odčaroval Catharine s tím, že to bude mít ještě nějaké vedlejší následky a se zapůjčenou dýmkou a tabákem od Lorda zmizel zpět do Férie.

Vyrazili po stopách do starostova domu, který byl temný a zamčený. Tam Liam (bod osudu) sáhnul na zápraží a beze slova odemknul (vysvětlil, že do domu chodil za jednou služkou). Na chodbě ležela dvě rozdrásaná těla služebníků a krev se vsakovala mezi spáry podlahy. Na zdech byly stopy drápů, které odhadovali na medvědí. Jenkins vyšel po schodech nahoru do pracovny, kde našel starostu s revolverem v ruce ležet zastřeleného na stole (další bod osudu, hráči pochopili, že mohou směřovat děj hry směrem, kterým si přejí a nerozpakují se to využít). Později se však ukázalo, že to bylo jen naaranžováno jako sebevražda a starosta byl zastřelen. V ruce svíral klíček od stolu, kde byl list papíru opatřený pečetí, ale nebylo na něm nic napsáno. Jenkins ho vzal s sebou. Catharine se mezitím vypotácela ven, protože se jí z té krve zvedl žaludek a poodešla trochu od domu, když si uvědomila, že v té tmě není sama a dole v ulici, která vedla k jezeru, uviděla mihnout se temný stín.

Lord chtěl použít magii, aby jim mrtví řekli, co se v domě stalo, ale Catan řekl, že to nedovolí, proto Lord počkal, až všichni z domu odejdou, vyšel po schodech a pomocí magie se zeptal samotného starosty. Mrtvý starosta mu hlasem záhrobí pověděl, že otcem Bellina dítěte je ve skutečnosti stejný trol, který je unesl a že oba milenci jsou spolčeni. Bella sama ho zabila, protože znal její tajemství a vydíral ji. Dnes v noci trolů dítě odnesli do lesa. To ale zatím věděl jen Lord. Všichni ostatní mezitím, vedeni Cathrine (jejíž oči se vinou skřítčí magie změnily dočasně na kočičí, takže viděla i ve tmě) vyrazili k jezeru, kam viděli trola uprchnout. Ještě zahlédli na jeho druhém konci bílou skvrnu šatů ve společnosti trola, jak mizí v lese, ale pak uslyšeli, jak kolem nich prochází mnoho trolů, kteří si jich nevšímají a míří stále dál.

Odhadli, že tím směrem mohou mířit jen k Vílímu vrchu, kde stál menhir popsaný starými keltskými pletenci. Rozhodli se dostat se tam před troly a vydat se zkratkou. Vedeni Cathrine a Liamem, který tu znal každý kámen, se tam díky vítězství v konfliktu dostali včas. Jen Lord sám vyrazil za trolem a dívkou v bílém, ve které tušil Bellu, a dohonil je ještě v lese. Pokusil se je spoutat kouzly, ale přemoci trola v noc kouzel není jednoduché a proto byl sám poražen a v bezvědomí si jej trol přehodil přes rameno, načež pokračoval s Bellou a dítětem dál na cestě k Vílímu vrchu.

Kromě Liama, který zabodl meč vedle menhiru a čekal na troly, se všichni ostatní ukryli v lese pod Vílím vrchem. Když přišli trolové, vytvořili kolem menhiru kruh, který ale neuzavřeli a nechali uličku, jakoby stále na někoho čekali. Liam, stojící u menhiru, se vinou svého prokletí změnil na jednoho z nich – mohutného, zlého trola – a donutil je, aby zůstali stát na místě a nezasahovali.

Přišel trol a Bella, která držela v náručí dítě a strhl se zmatek, kdy se postavy pokusily zachránit dítě (protože nevěděli, že jde o trolí dítě a Bella není nevinnou obětí), porazit trola a nezahynout rukou hrozivé hordy trolů, která zřejmě čekala jen na dítě. Po napjatých okamžicích vytrhla Cathrine Belle dítě, ale když se na něj podívala, zjistila, že nevypadá tak, jak by vypadat mělo. Mělo příliš mnoho zubů než by jakékoli dítě mělo mít, bylo odpudivé a mělo potměšilá očka. Cathrine v hrůze vrátila dítě Belle, ale i ona se najednou jevila jinak než dříve. Byla o dobrou hlavu vyšší než všichni ostatní a přestože si ještě zdánlivě zachovávala podobu Belly, už to nebyla ona. Na rukách ji narostly medvědí drápy a byla připravená rvát se o své dítě.

Všechny postavy postupně skončily uvnitř kruhu trolů a vzpomněly si na dávné proroctví (bod osudu), které spočívalo v tom, že trolové dostanou krále, který je povede zpět k dávné slávě a učiní konec nadvládě lidí. Toto dítě se mělo narodit ve svazku trolím, ale trolovi a čarodějnici na noc Yule měla být prolita krev pěti lidí, na které svítilo slunce různých koutů světa. Uvědomili se, že to jsou právě oni, jejichž krev má být prolita a právě proto je sem dnes Bella nalákala. Mohutný starý trol vytáhnul pazourkový nůž a podíval se směrem k nim, když Liam postoupil kupředu a sám si jej zarazil do ruky, čímž byla prolita první krev. Dva trolové táhli Catharine k noži, ale ta se v hrůze bránila tak, že jí jeden z nich škrábnul na ruce a byla prolita i druhá krev. Postupně byla prolita krev potřebných pěti lidí.

Lorda Mourningstona nechal na holičkách jeho démonický patron, který mu sebral jeho magii a oznámil mu, že ji může získat zpět tak, že obětuje to trolí dítě. Lord vzal dítě Belle, vytáhnul dítě a chtěl je zabít, protože nemohl připustit, aby trolové vládli nad Angličany, načež mu ale Liam skočil na záda s výkřikem, že Angličané nebudou vládnout ničemu. Lordovi se nepodařilo dítě zabít a už už to vypadalo, že je trolové rozsápou, když si Jenkins vzpomněl na list ze starostova domu, který vytáhnul a přiložil na menhir.

Ten popraskal, oslepila je záře, které z něj vycházela, a když opět nabyli vidění, všude už se rozednívalo, poslední z trolů zmizel v lese pod Vílím vrchem a menhir byl rozbit na kousky. Na místě, kde stála Bella, nyní stál mohutný kámen, který měl stále její rysy, ale s rostoucím světlem je ztrácel, až z něj zbyl stojící bludný balvan. Lord Mourningstone uslyšel ve své hlavě slova svého démonického patrona: „Tak to šlo i bez tebe, mám to dítě a já si vezmu další díl tvé duše.“ Ukázalo se, že právě ten papír (v němž bylo uzamčeno mocné kouzlo) bylo to, čím starosta vydíral Bellu a jejího milence. Podmínky proroctví byly sice naplněny, ale nikdo nevěděl, co se stalo s troly a zda dostali svého krále…