Minulý týden jsme vydali překlad tématické hry Můj život s Pánem. Jak už zmiňuji jinde, ta hra je velmi podařená, ale trpí nedostatkem výukových textů, rad a vodítek pro začínající hráče. Když jsem s ní začínal, velmi mi pomohl článek „a Manifesto on Mastery“ od Michaela Millera. Před pár dny jsem autorovi napsal, domluvil se s ním a teď vám s jeho laskavým svolením představuji Manifest správného Pána, soubor rad pro Pány hry v Mém životě s Pánem.

Nejnovějším přírůstkem do rodiny českých překladů je Můj život s Pánem, v originále My Life with Master. Jde o jednu z nejznámějších indie her, která po svém vydání v roce 2003 silně inspirovala tvůrce pozdějších systémů. Hráči se v ní vžívají do rolí groteskních služebníků, kteří musí sloužit svému zlému pánu, jako vystřiženému z romantického hororu.

Vzhledem k tomu, že jsem na stará kolena dostal na první Gamecon ve svém životě, rozhodl jsem se sepsat své dojmy z této akce. Předem však upozorňuji, že jsem dalek hodnocení organizačních a dalších záležitostí, protože bych je jednak neměl s čím srovnávat a druhak jsem neměl žádná očekávání, alébrž ve mne bujela zvědavost, jak to vlastně celé funguje či nefunguje.

Druhá a závěrečná část článku, který je převedením mé a Bajovy přednášky z Gameconu do písemné podoby. Představujeme v ní náš osobní výběr her, které nám přišly zajímavé na poli nezávislých her a které podle nás stojí za pozornost. V první části jsme stručně vysvětlili, co to jsou nezávislé hry, a představili několik těch „normálnějších“ her. Dnes budeme pokračovat hrami s velmi svéráznými zaměřeními a herními styly.

Dračí studna je podcast (nejen) o české a slovenské herní scéně.

K dispozici je pátý díl, ve kterém o obsáhlejším balíku novinek Markus představí hru Můj život s Pánem a pak se vrátíme ke Gilgaladovi v rozhovoru, který již začíná být více PuErhový.

Zápis z hraní RPG „My Life with Master“, jež jsme odehráli v Praze, 29. července léta páně 2006. Jelikož chci, aby zápis posloužil zároveň i jako ukázková hra MLwM, budu ho prokládat častými poznámkami o použitých mechanikách a padlých rozhodnutích. A jelikož si též přeji, aby zápis poradil jiným hráčům, neodpustím si své postřehy, kritiku vlastních chyb a doporučení pro příště.

Byla bezměsíčná noc, oblohu co chvíli proťal jasný blesk a těžce dopadající kroupy nenechaly nikoho vytáhnout paty z domu. V polorozpadlém hradě nad pochmurným transylvánským městečkem svítilo jen jediné okno. Hrabě Vlad usrknul trochu rudého vína z křišťálové číše. Přemýšlel. Noc byla ještě mladá a on nevěděl, co si počít s nakousnutým večerem. Prohlížel si svého služebníka, který – pln očekávání – mžoural jedním okem modrým a druhým šedivým. To třetí měl zavřené. „Igore,“ promluvil Vlad. „dostal jsem hlad. Vytáhni toho mladíka ze šatlavy a vezmi si jej do kuchyně. Dnes mám chuť na kaštanovou nádivku.“