Drazí přátelé, vážení hosté, dnes se vám naskytla jedinečná možnost zúčastnit se spolu se mnou velikého experimentu. Jeho téma: Může být recenze na hru delší, než hra samotná?

Pokusným objektem pro nás bude hra k tomuto účelu nad jiné vhodná. Shadows jsou totiž možná nejjednodušší hra vůbec. Především, žádná tvorba postavy, hrajete totiž sami sebe. Nebo ještě přesněji, sebe jako malé dítě. Jsme přece v horroru a chce to řádnou dávku bezmoci a strachu, a co je v tomhle směru lepší, než stát se zase jednou malým člověkem, který se bojí strašidel ve skříni a divných zvuků v noci?

Článek pojednávající o hraní her na hrdiny s menšími dětmi. (...) Když jsem začínal s Dračím doupětem, pamatuji si dobře na nápis „od 9 do 99 let.“ Myslím si, že věk 9 let je opravdu jakýmsi optimem pro začátek hraní, jak jej zná většina hráčů – tj. dobrodružné příběhy plné jeskyní, nestvůr, fantasy, kouzel, Pána prstenů – pravděpodobně podhoubí, na kterém začínal nejeden z nás. Před nedávnem jsem se ale zamyslel nad tím, co by rpg mohlo nabídnout mladším dětem – a jak s nimi hrát tak, aby je to bavilo.