Dark Ages: Inquisitor

4
Průměr: 4 (2 hodnocení)
Tajní inkvizitoři stojící proti silám temnoty v hororové verzi našeho středověku
White Wolf
2002

Herní rozšíření pro Dark Ages: Vampire adaptuje námět hry Hunter: the Reckoning do středověké verze Světa temnoty. Hráči ve hře představují inkvizitory z řad tzv. Stínové inkvizice, tj. tajné organizace určené církví k ochraně nic netušících věřících proti ďábelským stvůrám obcházejícím pozemský svět. Jejich úkolem je v tajnosti pátrat po těchto tvorech, jejich aktivitách i jejich smrtelných spojencích a bojovat proti nim, kdekoliv na ně narazí. Celé téma je pojato tak, aby pokud možno předcházelo možným kontroverzím, které hra za inkvizitory může přinést. Pravidlově hra vychází z DA: V a obsahuje poměrně složité herní mechaniky.

Problematický produkt, ktorý si zachováva príťažlivosť

3

Dark Ages: Inquisitor je veľmi problematický produkt. Prvým problémom je určiť, kde DAI začína a končí . DAI vyžaduje okrem vlastnej základnej príručky aj základnú príručku Dark Ages: Vampire (resp. Vampire: Dark Ages) a kopa pozitív a neduhov tohto produktu sa prelieva do DAI. Na dôsledné využitie DAI sú užitočné niektoré ďalšie produkty DAV, napr. Dark Ages Storyteller Companion alebo Three Pillars. Okrem toho (a to zdôrazňuje aj samotný text) na stvárnenie protivníkov sa odporúčajú kniha, ktoré ich systémovo riešia – t.j. okrem upírov to sú démoni, vlkodlaci, fae a mágovia (každá s viacerými vlastnými príručkami a Dark Ages: Mage okrem toho obsahuje dôležitý background materiál o vzťahu stredovekého človeka k poverám a čarodejníctvu). No a nakoniec DAI Companion je vcelku vitálnym rozšírením a dovysvetlením materiálu zo základnej príručky (týmto budem hodnotiť obe dve). Pre nenáročných bude možno stačiť základné príručky DAI a DAV (nároční majú problém).

DAI má typické White Wolf nedostatky:
= Tvorba postavy, ktorá vedie k sterotypom.
= Opakovanie do aleluja – jednotlivé rády sú v základnej príručke opísané nezávisle na sebe trikrát (plus ešte zvlášť katalóg ich zvláštnych schopností).
= Absurdne zložitý systém. Na samostatne fungujúce jadro Storyteller systému, ktoré postavu určí prostredníctvom nejakých 25-30 premenných, sa nabaľuje ďalších 8 premenných špecifických pre DAI a ktoré zavádzajú svoje vlastné subsystémy. Medziiným absolútne nevhodné na občasné či one-shot hranie (hral to vôbec kedy niekto? predovšetkým spomedzi recenzentov?).
= Systém, ktorý morálne voľby rieši za hráča. Toto považujem za veľký problém – platí to žiaľ nielen o piete (DAI obdoba ľudskosti), ale aj o schopnostiach (napr. detekčné schopnosti rodu von Murnau). Zabezpečenie funkčnosti z hľadiska príbehovejších preferencií vyžaduje masívne úpravy vo filozofii systému (my sme kompletne zmenili zahlasovanie zámerov a procedúru a interpretáciu hodov), resp. jeho osekanie (trebárs na cnosti a vyššie cnosti) alebo transponovanie do iných systémov (napr. Dogs in the Vineyard vyzerá byť výborný kandidát, ale možno by fungoval aj Polaris alebo Mountain Witch).
= V settingu zavádzanie organizácií, ktoré duplikujú funkcie už existujúcich organizácií, spoluurčujú chod sveta – a samozrejme ostávajú absolútne utajené. Plus „voliteľný“ metaplot.
Snaha servírovať treťotriednu literatúru namiesto herného manuálu. Tri momenty, ktoré ma najviac vytáčali, bola existencia štyroch úvodných poviedok, spolu asi 40+ strán, kým sa človek dostane k normálnemu textu; opisovanie životného príbehu zakladateľa Inkvizície; a nepoužiteľný príklad z hrania, ktorý sa namiesto herných procedúr sústredil na estetiku hraného deja.
= Veľmi silné pokrivkávanie v radách výstavby príbehu pre Rozprávača.

V čom je DAI dobrý:
= Flexibilita. Sprievodné texty sa snažia uľahčiť hru takým hráčom, ktorý hru chcú priblížiť skutočným reáliám, na druhej strane systém funguje v zásade simulačne s miernou orientáciou na takticky poňatý boj. Ak sa vyrovnáte s tým, že nemôžete to mať v hre všetko, a začnete uvažovať o tom, čo v hre naozaj chcete mať, tak zistíte, že to je celkom flexibilné.
= Atmosféra. Ozaj. Fakt. Tony. Čítanie vyslovene inšpiruje. Spolu s dobrými nápadmi a veľmi úprimnou snahou o poskytnutie backgroundu a vhľadu do reálií je to pre mňa dôvod na výsledné pozitívne hodnotenie.

Velmi, ale velmi povedený

5

Velmi, ale velmi povedený modul, kde konečně můžete hrát za někoho, kdo není divný, ale požehnaný a tak i ke svým schopnostem musíte přistupovat.
Už úvod, který je postaven co jeden inkvizitorský incident, vtáhne budoucího hráče hluboko do atmosféry obyčejných lidí ve světě DA.
Jednotlivé inkvizitorské řády jsou postaveny dostatečně odděleně, ale na druhou stranu vám nediktují, jak přesně se k tomu či onomu problému musíte stavit a dokonce (v dodatku DAI: Companion) ani to, jaká požehnání budete mít. Trochu problém zůstává se zařazením Occuli Dei (paranoidní špehové) do smíšené inkvizitorské buňky. Při hře je důležité mít na paměněti i to, že většina inkvizitorů jsou členové kléru.
Dalším krásným mechanismem, jsou Prokletí, která každý inkvizitor může mít, pokud se zprotivil Bohu a jednal příliš ve své vlastní pýše (tedy fanatickém vytržení závislém na vaší Nature), a za která může sám skončit na hranici (třebas pro to, že vlastní krví popsal v transu stěny své cely neznámým jazykem i písmem).
Podstatnou součástí je i hra na utajení: nikdo z nadpřirozených ani nezasvěcených smrtelníků se nesmí o existenci této organizace dozvědět, což dává hře další rozměr.
Zkrátka hra nabízí vaší postavě spoustu dilemat i možnost dosyta se při RP vyřádit a to je rozhodně dobře.

Pokud jde o zmiňovanou složitost pravidel: ano, ale jednak nemusíte a druhak je to otázka cviku (z počátku mi sledování Convinction dělalo problémy, ale za chvíli jsem křížkoval jak jatý). Žel hodně toho musí hlídat ST (zvláště sejdou-li se mu šťavnaté schopnosti a prokletí).